Hledání

Nalezené výsledky: 1 - 20 z 49

Disent nebyl žádné ghetto

Listopad 1989 je událostí, od níž se odvíjí doba, ve které žijeme. Jak názory disidentů ovlivnily následujících 25 let a co z těchto idejí přetrvalo do dneška? A co vše vlastně disent představovalo? Při vědomí několika omezení a nejistot se ČESKÁ POZICE pokusila o systematičtější vymezení.
Petr Koura 17.11.2014

Proč američtí Židé věří v levicový liberalismus

Nábožensky vlažní Židé nejčastěji protestují proti veřejnému vystavování náboženských symbolů. Přesvědčovat americké Židy, že pravice je pro ně dobrá, je marné, pokud se nevrátí ke své skutečné náboženské tradici.

Zeď 25 let po pádu: Je rozdělení Německa minulostí

Transformace východního Německa bude delší, než si v roce 1989 lidé a politici dovedli představit. Zdá se, že se potvrdí slova německo-britského sociologa Ralfa Dahrendorfa: trvá šest měsíců, než se změní politický systém, šest let, než se transformuje ekonomika, a 60 let, než se změní společnost.

Polemika: Nebezpečné iluze Petra Druláka o bratrství

ČESKÁ POZICE zveřejnila rozhovor s profesorem politologie Petrem Drulákem, v němž hodnotí liberální kapitalismus. A mimo jiné říká, že jeho obroda, tedy bratrství, vzejde z protestních sociálních hnutí. Na některé Drulákovy teze zareagoval z konzervativního hlediska Roman Joch. Dle něho většina lidí z těchto hnutí patří k morálním anarchistům. A ptá se: Měli by nás poučovat o našich životech, jak tvrdí na rozdíl od nich velkorysý Petr Drulák?

Roman Joch 31.1.2014

Polsko nakonec také zasáhla finanční krize

Rok 2013 nebyl pro polskou koaliční vládu Občanské platformy a Polské lidové strany nejlepší a několik měsíců se nad ní stahují černé mraky. Výrazně ztratila dynamiku a velká část jejích voličů víru v to, že je kabinet Donalda Tuska schopný pro ně ještě něco udělat – vyčítá se mu neochota provádět očekávané reformy. A paradoxně proti němu působí ty, jež už udělal. O dnešní polské situaci z historické perspektivy píše Aureliusz M. Pędziwol.

Co je cílem tajemného Bilderbergu

Když se za zavřenými dveřmi a v utajení setkají státníci současní, minulí i aspirující s řediteli bank, finančních společností či velkých korporací, mnozí lidé jsou pochopitelně podezřívaví. „Setkání skupiny Bilderberg ani zdaleka nejsou tak ďábelské seance... Ale za svou strašnou pověst si do určité míry mohou sama,“ píše Roman Joch.
Roman Joch 12.6.2014

Roman Joch: Vladimir Putin, Západ a užiteční idioti

Bývalý britský premiér Winston Churchill prohlásil: „Rusko je tajemství obalené v záhadě.“ A měl pravdu. Zjistit, jaké Rusko skutečně je, lze opravdu obtížně. Nelze se proto divit, že o něm má mnoho lidí na Západě zkreslené představy. V českém středolevém prostředí se to týká studie analytika Tomáše Karáska. V USA pak článku ultrakonzervativce Patricka Buchanana. A shodou okolností byly prezentované ve stejný den, píše Roman Joch.

Roman Joch 15.2.2014

Otvírají se skutečně nůžky mezi bohatými a chudými

Tvrzení, že bohatí bohatnou a chudí chudnou, je zajímavé pro média i politiku. Nůžky mezi bohatými a chudými státy či společenskými třídami se však z dlouhodobého hlediska zavírají. A otvírají se ve chvílích společenských změn. Není to však tak, že by chudí chudli, jen bohatí rychleji bohatnou. To je pozitivní zpráva, z níž vyplývá, že navzdory mediálnímu šumu a různým dočasným turbulencím se svět spíše zlepšuje, píše Vít Kučík.

Přijede Obama kvůli Temelínu

Čtvrtstoletí poté, co Praha přešla zpoza železné opony do sféry vlivu Washingtonu, pozbyla dvoustranná relace výjimečnost. Není ale od strategicky nezajímavé středoevropské zemičky vlastně trochu domýšlivé předpokládat, že s ní bude světová supervelmoc udržovat zvláštní styky?
Dan Macek 6.4.2014

Polský posun od Hayeka a Friedmana ke Keynesovi

Finanční krize se nakonec dostala i do Polska. Možná i proto na 23. Ekonomickém fóru ve „východním Davosu“ – Krynici –, jež se konalo 3. až 5. září, téměř všichni jeho účastníci pomaleji nebo ostřeji zatáčeli doleva. I nejliberálnější politici, nevychází-li jim rozpočet, dříve nebo později zamykají do skříně von Hayeka a Friedmana a vytahují z ní Keynese. Vědí totiž, že v opačném případě příští volby nevyhrají, píše Aureliusz M. Pędziwol.

Merkelová slibuje a levice se nestačí divit

Rozlišit mezi politickými stranami v Německu, kdo zastupuje jaké zájmy a kdo propaguje jakou ideologii, je již delší dobu obtížné. Obzvlášť v posledních měsících se levice i celá společnost nestačí divit, s čím vším pravicová vláda přichází. A lze předpokládat, že před zářijovými parlamentními volbami, ale i po nich, se programy stran budou dále přibližovat ve snaze obsáhnout co nejvíce voličů.

Řešení řecké krize: Znovu krásně žít v chudobě

Příčina problémů Řecka spočívá v událostech před jeho vstupem do EU. V jejich důsledku v něm začal vládnout pravicový socialistický režim. Řecká situace je o to zoufalejší, že se neobjevuje žádné východisko. Mnohem bolestivější je však pro Řeky zjištění, že ztratili schopnost žít v chudobě. A lze jen doufat, že Řekové zcela neztratili potenciál k této schopnosti, a přitom si zachovat důstojnost.

Dvacet let od bojů o moskevský Bílý dům: Jak to vidí poslední ruský idealista

Před 20 lety vývoj v Rusku dospěl na další rozcestí. Dva roky po rozpadu Sovětského svazu proti sobě stála dvě mocenská centra. Dva modely, pozvolnější a sociálně citlivější přechod a okamžitý, šokující nástup kapitalismu, uspořádání parlamentního a prezidentského typu. Zvítězil ten druhý, poté, co nechal Boris Jelcin rozstřílet parlament. Na tehdejší události v rozhovoru s Gáborem Stierem vzpomíná jejich přímý účastník, publicista Vladimir Bondarenko.

Gábor Stier 13.10.2013

Platy českých manažerů se zatím omezovat nebudou, Švýcaři ale inspirují Evropu

Švýcaři koncem minulého týdne v referendu odmítli mezinárodně ostře sledovaný návrh na omezení manažerských platů. Iniciativa, dle které by nikdo ve vedení firmy neměl měsíčně vydělávat víc než nejhůře placený zaměstnanec společnosti ročně, ale nebyla zbytečná. K debatě inspirovala německé politiky, a ledy se začaly hýbat i v Česku. I když zatím velmi opatrně.

Robejšek: Jde spíše o krizi zacházení s demokracií

„Sám si teprve vyjasňuji, kde by mohla být odpověď na otázku, jak dnes účelně vládnout. Jisté je, že existence klasických politických stran – zakotvených v ideologiích a zájmových skupinách – je opravdu nejistá. Zatím pracují ,úspěšně‘ na tom, jak přispět ke svému zrušení,“ říká politolog v rozhovoru.

Proč se klausovci ocitli bez Klause

Janě Bobošíkové cosi uniklo: Jít do voleb jako superlídr kandidátky hemžící se podivnými esy by si troufl jen dobrodruh, ne však pragmatik a velký kalkulant V.K. Ostatně nejnovější počiny hyperativní političky vyhlížejí až neuvěřitelně a nenaznačují, že by její projekt mohl být pilířem opravdové pravice.

Senátor Dryml promluvil aneb Jak to chodí u zemanovců

Tábor Miroslava Šloufa se pustil do boje s hradní skupinou. Po tomto lobbistovi si vzal zemanovce na mušku senátor Vladimír Dryml, dříve spojenec prezidenta Zemana. Hovoří o propojení Hradu s velkokapitány, jako je Tomáš Chrenek a Jan Světlík, plzeňskou Škodou či s lidmi okolo Martina Bartáka. SPOZ je dle něho prý nedemokratická a trpí velrybařením. To už nelze nazvat jinak než otevřeným střetem.

Mizející FDP: Strana, která říkala příliš málo příliš málo lidem

Nezdar liberální FDP, která po 64 letech vypadla z Bundestagu, lze vysvětlit nejen různými malými zradami na voličích. Klasické liberální strany jsou v krizi v celé západní Evropě. To samozřejmě neznamená krizi liberalismu. Jde spíše o to, že základní požadavky liberalismu jsou již natolik všeobecně akceptovány, že k jejich reprezentování nejsou zapotřebí zvláštní strany. Nezávislá liberální strana by tak měla hledat nový profil, píše Péter Techet.

Věští změny v koncernu Axel Springer konec žurnalistiky, či její záchranu

Německý mediální trh se dal do pohybu. Jeden z jeho nejsilnějších hráčů, nakladatelství Axel Springer, se zbavil balíku svých tradičních tištěných titulů a chce se více orientovat na internetové aktivity. Je to předzvěst konce „papírových“ novin, nebo dokonce kvalitní žurnalistiky jako takové? A zvolí koncern podobnou strategii i v Česku a jinde v Evropě? ptá se Zuzana Lizcová.

Co chybí k opakování „Vítězného února

Ať už to byl puč, převrat či legální převzetí moci, možnost recidivy událostí z roku 1948 leckoho straší. Jiným zase dává naději. Hlubší pohled do mechanismu „Února“ však odhaluje, kolik toho oproti Gottwaldovi současné KSČM chybí: početnost, infiltrace bezpečnostních složek a politických stran, vlastní ozbrojená organizace, domácí spojenci, rozhodující pomoc ze zahraničí. Ale – prozatím – i správným způsobem elektrizované masy.

svaz demokraticke levice - hledejte na internetu!

Nenašli jste, co jste hledali? Doporučujeme s výrazem "svaz demokraticke levice" prohledat všechny české stránky nebo rovnou celý internet!