Hledání

Nalezené výsledky: 1 - 20 z 37

Nobelova cena: Jak se v buňkách přesouvají proteiny

Letošní lauráti Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství učinili základní objevy týkající se mechanismů toho, jak jsou transportovány proteiny na správná místa v buňce, popřípadě jak jsou vylučovány z buňky ven. Z prací badatelů v oboru buněčné biologie Jamese Rothmana, Randyho Schekmana a Thomase Südhofa plynou i důležité praktické důsledky – poruchy buněčného transportního systému totiž způsobují mnohá závažná onemocnění.

Není žádný osud. Pouze to, co se světem a se sebou provedeme

Jaký je smysl lidské existence? Ptá se americký entomolog Edward O. Wilson. Dle něho jsou lidé výsledkem víceúrovňového výběru se všemi ctnostmi i neřestmi.

Proč se lidé chovají sociálně

Kdekomu vadí, když se někdo chová sebestředně, fixluje a zneužívá výhod společnosti, pokud se tak nechová sám. Tvrzení, že úspěšnost skupiny je ovlivněna geneticky, jak vyplývá z tezí amerického entomologa E. O. Wilsona, se však nachází příliš blízko myšlence o „vyvolené rase“.

Downovu syndromu začínáme rozumět, díky Čechům

Kde hledat příčinu genové mutace u vajíček, která se objeví až u 35 procent žen starších 35 let? Díky Andreji Šušorovi, Michalu Kubelkovi a Martinu Angerovi to už víme – v narušení molekuly mTOR.

Česká věda: Ohromné zlepšení, ideál

Molekulární biolog Petr Svoboda (41) získal prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) v hodnotě 56 milionů korun. Pro českou vědu to představuje nadějný příběh.

O kanibalismu aneb Jak byl sněden Michael Rockefeller

Příběh v knize amerického cestovatele Carla Hoffmana je v souladu s asmatskou kosmologií, lokálními událostmi a napjatou mezinárodní politickou situací. Naznačuje, jak geopolitické spory o území ovlivnily osud obdivovatele primitivního umění a potomka významné americké rodiny.

Profesor Doležel: „Nikde není psáno, že nemůže být hladomor

„Jediná hlavní plodina, která má potenciál růstu, je pšenice. Velké firmy se proto k jejímu šlechtění vracejí,“ říká Jaroslav Doležel. Vědci z 23 světových laboratoří se podíleli na luštění dědičné informace pšenice. Jednou ze tří klíčových byla Doleželova.

Úspěch mladých Čechů: Studie o RNA, jež přináší více otázek než odpovědí

Tým pod vedením Petra Svobody a Matyáše Flemra publikoval v elitním časopise Cell článek, který se zabývá obranou myšího genomu. „Naše práce vysvětluje, proč se v myších samičích pohlavních buňkách tvoří určitý druh krátkých RNA molekul, které brání integritu myšího genomu před takzvanými mobilními elementy,“ říká třicetiletý Matyáš Flemr z Ústavu molekulární genetiky a dodává: „Naše výsledky v zásadě říkají: Všechno je jinak.“

Vědci, napište něco o svých objevech! To se lehko řekne

Někteří vědci řeší problém nesnadné srozumitelnosti svých specializovaných vědeckých projektů tím, že před veřejností „nafukují“ praktický význam své práce a zjednodušují až přespříliš. Laikovi se pak může zdát, že daný badatel či badatelka je světovou hvězdou první velikosti a že jeho, respektive její objevy budou již zítra zachraňovat tisíce životů. Takhle by se to ale určitě dělat nemělo, píše na téma popularizace výzkumu Václav Hořejší.

Budoucnost masa? Ze zkumavky

Pokud nechceme za pár let hladovět, měli bychom inovovat náš způsob konzumace – přirozené vyměnit za nepřirozené, přírodní za umělé. Touto metamorfózou se ve světě začíná zabývat čím dál víc firem. Dle dnešních studií by alternativní produkce masa oproti běžné vyžadovala pouze procento dnes obdělávané plochy a dvě procenta vody. A také by díky ní byly skleníkové plyny až o 90 procent nižší než při tradiční produkci masa.

Kauza profesora Bezoušky: Po 19 letech přišel výmaz článku z Nature

Začalo to někdy před dvaceti lety. Nadějný biochemik Karel Bezouška pracoval na Imperial College, kde se v laboratořích profesorky Ten Feiziové podílel na výzkumu proteinů a oligosacharidů. Výsledkem byla i publikace snů: v časopise Nature. Minulý týden, po devatenácti letech, byl článek retrahován, neboť se profesor Bezouška dopustil neodpustitelných prohřešků proti vědecké etice.

Nobelova cena za medicínu: Přes octomilky k léčbě nádorů

Co spojuje objevy tří oceněných badatelů v oblasti imunologie Bruce Beutlera, Julese Hoffmanna a Ralpha Steinmana? Možný průlom v léčbě některých typů dosud obtížně léčitelných nádorů, píše v podrobné analýze oceněných objevů profesor Václav Hořejší.

Virus HIV to bude mít zase těžší. Díky třem Čechům

Virus HIV je hodně  rafinovaný, mutuje, a dokáže se tak vymknout účinku léků, takzvaných inhibitorů, které mají zabránit vzniku nových virových částic. V českých laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR byly objeveny nové možnosti, jak účinněji navrhovat látky blokující vytvoření retrovirových částic HIV.

Útok na masožrouty zahájen

Některá zvířata jsou našimi nejlepšími kamarády, jiná končí na talíři. Nedávný skandál kolem koňského masa v hovězích hamburgerech a lasagních názorně předvedl, že pokud nám někdo naservíruje to špatné zvíře, výkřik je veliký. I tato skutečnost přiměla americkou autorku Melanii Joyovou k provokativní tezi: Žijeme v karnismu, brutálním systému, který považuje vraždění jistých zvířat za naprosto normální, a dokonce nutné.

Případ profesora Bezoušky: Noční výprava za mističkami se vzorky NKR-P1

Kauza, jaká nemá v české vědě obdoby. Případ profesora Karla Bezoušky (51), jenž je podezřelý ze závažného (a možná i opakovaného) porušování vědecké etiky, připomíná dosti sofistikovanou detektivku. Nechybí v něm přední vědci, tajná noční výprava do lednice se vzorky, milionové granty, skryté videonahrávky a zřejmě ani napjaté osobní vztahy.

Nesmrtelnost na dosah! Přestěhujeme se do počítačů

Futurologické debaty se opět koncentrují kolem tématu nesmrtelnosti, tentokrát v technologických  souvislostech. Ray Kurzweil, uznávaný expert na umělou inteligenci a technický ředitel Googlu, očekává, že po roce 2050 „naše biologické ‚součástky‘ už nebudou hrát roli“ a dokonce i lidské vědomí se pozvolna přestěhuje do stroje, a stane se tím prakticky nesmrtelné. Chce to jen – pochopit vědomí a nalézt symbiotické vztahy s počítači.

Kdo je nový ministr školství? Spousta neznámých, jistotou je jen důraz na výzkum

Zatímco někdejší rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala byl znám nejen odborné veřejnosti, profesor Dalibor Štys, biochemik z Jihočeské univerzity, je spíše velkou neznámou. V prvních mediálních vyjádřeních zdůraznil důležitost přípravy vysokoškolské novely, čerpání evropských fondů a péči o výzkum. Z informací ČESKÉ POZICE však vyplývá, že akademici nejsou jeho angažováním nijak zvlášť nadšeni.

Nejvyšší soud USA: Geny patentovat nelze, syntetickou DNA zatím ano

Američtí soudci jednomyslně rozhodli ve věci žaloby proti monopolu firmy Myriad Genetics na výzkum části lidské DNA. Dle nich na přirozeně se vyskytující geny nelze mít patent, patentovat lze pouze syntetickou DNA zvanou cDNA. Jejich rozhodnutí převrátilo 30letou praxi udělování patentů na geny americkým patentovým úřadem a má velký dopad na rozvoj personalizované medicíny.

Dan Macek 4.7.2013

Lze mít patent na část lidské DNA

Nebýt teroristického útoku na bostonský maraton, dostalo by se větší mediální pozornosti jiné přelomové události. Téhož dubnového dne začal americký Nejvyšší soud projednávat žalobu proti monopolu firmy Myriad Genetics na zkoumání genů zvyšujících riziko rakoviny prsu a vaječníku. Akcie firmy mezitím vzrostly díky publicitě věnované preventivní mastektomii herečky Angeliny Jolie.

Dan Macek 28.6.2013

Doporučení EU: Jezte hmyz! Česká odpověď? Brouka hrdobce

Evropská unie doporučila Evropanům jíst hmyz. Již staří Římané a Řekové si na něm pochutnávali. Kobylky a jiné brouky doporučují k jídlu i Starý a Nový zákon. Profesor potravinářství Manfred Kroger upozorňuje na nutriční výhody, jež pojídání brouků přináší. A s kuličkou původního českého brouka hrdobce bychom naše potravinářství mohli doválet až do Bruselu, tvrdí Bohumil Studýnka.

proteiny - hledejte na internetu!

Nenašli jste, co jste hledali? Doporučujeme s výrazem "proteiny" prohledat všechny české stránky nebo rovnou celý internet!