Hledání

Nalezené výsledky: 1 - 20 z 474

Jsme předurčeni přírodou, nebo kulturou

Vědecké diskuse o biologické a kulturní determinaci se mohou jevit vzdálené běžnému životu. Odvíjejí se však od nich představy o uspořádání společnosti, o tom, co je a není přirozené, a promítají se například do názorů, zda mají registrovaní partneři mít právo adoptovat děti.

Je novela zákona o ochraně přírody a krajiny koncepční

Bude jen přínosné, když bude Šumava považovaná za jednotné území zahrnující historické rozčlenění na českou, bavorskou a hornorakouskou část. Tyto cíle však ministerstvem životního prostředí připravovaný návrh zákona nestanovuje. Píše Antonín Schubert.

Divoká příroda se navrací. Je to dobrá, nebo špatná zpráva

Uším milovníků přírody to musí lahodit: podle ekologů a ochránců zvířat se do české, potažmo evropské přírody navrací divočina. Jenže je otázka, co to vlastně znamená? „Člověk svojí činností někomu prospívá a někomu zase škodí. Jeho činnost nemá pouze devastující efekt. Navíc se příroda neustále proměňuje sama o sobě, nezávisle na člověku,“ říká biolog David Storch. A v rozhovoru vysvětluje, jak na tom tedy česká příroda a její ochrana ve skutečnosti jsou.

Pro šumavskou zvěř komunismus neskončil

Ve hře o Národní park Šumava je speciální zákon i rozšiřování zón, kde šlo snadněji stavět. Ředitel sousedního Bavorského lesa Franz Leibl v rozhovoru mimo jiné říká: „Češi si musejí rozmyslet, zda Šumavu povedou naší cestou: přírodu nechat přírodě.“

Botanik Václav Větvička: Původního tady není vlastně

Jaký druh rostlin či živočichů do naší přírody patří, respektive nepatří? Touto otázkou se nedávno začala zabývat i EU. Na černé listině by se tím mohly ocitnout i rostliny neodmyslitelně spjaté s českou přírodou například trnovník akát. O regulaci české přírody, vývoji krajiny, lesích, původních druzích, lidských zásazích do přírody, Karlu IV., baroku, bájné Šumavě i o trnovníku akátu si ČESKÁ POZICE povídala s naším nejznámějším botanikem a dendrologem Václavem Větvičkou.

Polovinu Šumavy přírodě a turistům, druhou lesníkům k šetrnému hospodaření

Závěr odborné studie o vzácnosti šumavské přírody zveřejnil časopis European Journal of Environmental Sciences, kde byl před otištěním podroben přísné odborné recenzi. Předkládá argumenty vedoucí ke změnám, připouští připomínky a předpokládá věcné vyjednávání. Že by závdavek pro budoucí dohodu o Šumavě a příležitost pro konsensus o národním parku?

Porod jako kulturní konstrukt společnosti

Západní technické pojetí porodu je výrazem víry ve vládu technologií nad přírodou a touhy dostat pod kontrolu přirozené, ale nevyzpytatelné tělesné procesy. Z tohoto hlediska je kultura nad přírodou, jejíž nedokonalosti věda a technika napravuje.

Čiperní vetřelci táhnou Evropou

V Bruselu vzniká seznam těch nejnebezpečnějších invazních druhů, které podle odhadů v Evropské unii způsobují roční ztráty až dvanáct miliard eur. ČESKÁ POZICE dala po konzultaci s experty dohromady dvanáct živočišných i rostlinných druhů z nich, které se na seznamu velmi pravděpodobně objeví, a jejich dopad nejen na přírodu, ale i na ekonomiku.

Ovlivňuje nás více kultura, nebo příroda

Proč se lidé chovají sociálně? Kulturní antropologie, jež se zabývá způsoby života lidských populací v minulosti i současnosti, na tuto otázku nenabízí odpověď. A loni opět vzplál ideologický spor o jejích základech. Pokud se nějaký antropolog pokusí najít odpověď, sahá po zakázaném ovoci. Jak se dobře ví, sníst ho přináší poznání a trest vyhnání. A to se stalo i Napoleonu A. Chagnonovi, jenž proslul výzkumy jihoamerického kmene Janomámů.

Ptáci a lidé: Paradoxy těsného soužití

Proč jsme zapomněli na orla? Proč se pěnici zkracují křídla? Proč se hřivnáč přestěhoval do města? V České republice žije přibližně desetkrát víc ptáků než lidí. Navzdory tomu toho o nich běžně příliš nevíme... To však není případ ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka, se kterým ČESKÁ POZICE vedla rozhovor.
Jan Brabec 21.6.2014

Nikaragua chce konkurovat Panamskému průplavu

Středoamerický stát hodlá ve spolupráci s čínskou firmou vybudovat novou spojnici mezi Atlantikem a Pacifikem. Oprašuje tím starý plán, který je však ještě před prvním kopnutím do země kritizován jako zbytečný, drahý a přírodě škodlivý. Píše Tomáš Nídr.

Jak tepe Šumava, divoké srdce Evropy

Horská území po obou stranách šumavské hranice Česka s Bavorskem tvoří unikátní celek, který svou přírodní výjimečností ani rozlohou nemá ve střední Evropě obdoby. Ač je zdejší příroda jednolitá ve své rozmanitosti a územně spojitá, každá komora tohoto divokého srdce Evropy, česká i bavorská, tepe jinak.

Boom uprostřed kazašské polopouště

Na jedné straně Kaspické moře, na druhé nekonečné stepi přecházející v neutěšené kamenité lány. Voda tu je i není. Nejedná se zrovna o místo příhodné k životu, ale ropa a uran stály za to pustit se do boje s přírodou. Před půlstoletím tu z ničeho vyrostlo město. A nyní se dvousettisícové Aktau dál rozvíjí.

Je Šumava totéž co Krkonoše

O budoucí podobě NPŠ se rozhodne až po komunálních volbách. Souboj svedou senátní a ministerská předloha. Jedna varianta chce pro Šumavu speciální zákon. ČESKÁ POZICE hovořila s oběma spornými stranami.

Jak bude přírodě v rukou diplomata

Novým ministrem životního prostředí se stal bývalý Chalupův náměstek Tomáš Podivínský. V resortu životního prostředí se zapsal jako obnovitel úspěšné Zelené úsporám. Nicméně nevešel při tom ve známost širší veřejnosti. Známější je spíš v Rakousku, kde proslul jako trpělivý a vstřícný temelínský vyjednávač.

Řešením povodní nejsou nové přehrady, ale respekt k přírodě

Jedním z „viníků“ katastrofálních dopadů nedávných povodní jsou překvapivě i přehrady. Neměly by se ale přeci jenom budovat další vodní nádrže, aby se povodňové riziko snížilo? Většina vrcholných manažerů se v průzkumu ČESKÉ POZICE domnívá, že nikoli. Jeden z nich říká: „Přehrad máme více než dost. Přestaňme vymýšlet, jak poručíme větru a dešti!“ A další: „Je smutnou realitou, že přehrady umějí budovat jen nedemokratické režimy, takže tato otázka není relevantní.“

Paralelní polis: Bláznovství, jež nutí k zamyšlení

Je znamením moudrosti demokratické společnosti, že je schopná do sebe vstřebávat antistruktury, které ji znejišťují. Jako by věděla, že do „moudrosti světa“ je třeba přimíchat i „ústranní moudrost“. Alternativní koncept v totalitní společnosti českého disidenta Václava Bendy dává do širších filozofických souvislostí Tereza Matějčková.

Ze společnosti jsme vytěsnili smrt. I zabití žirafy pak působí paniku

Usmrtila kodaňská zoologická zahrada žirafího samce správně? Mělo být jeho zabití prezentováno veřejně a za účasti dětí? A o čem svědčí panika, která po zveřejnění videa se zabitou žirafou propukla ve společnosti? Nejen o zoologických zahradách, ale také o smrti a jejím vytěsnění dnešní společností vedla ČESKÁ POZICE rozhovor s Ivanem Ryndou, sociálním a kulturním ekologem.

Bude se porcovat Šumava

Senátor Tomáš Jirsa z ODS sepsal návrh zákona o Národním parku Šumava. Jeho součástí je převod 770 hektarů do třetí zóny, snadněji zastavitelné. Nahrává spekulantům – zdůrazňují zástupci ekologických organizací. Ke kritice Jirsova návrhu se přidalo i ministerstvo životního prostředí.

Příliš zelený „zelený ministr

Kompromis mezi zemědělským a obecně lidským podnikáním v krajině a rozumnou ochranou životního prostředí se u nás dlouhodobě nedaří. Výjimkou není ani současný ministr životního prostředí Richard Brabec. V praxi je však často „zelenější než zelení“, píše Petr Havel.
Petr Havel 16.6.2014

priroda - hledejte na internetu!

Nenašli jste, co jste hledali? Doporučujeme s výrazem "priroda" prohledat všechny české stránky nebo rovnou celý internet!