Hledání

Nalezené výsledky: 1 - 20 z 245

Jak se Stiglitz ani Krugman nemýlili

Dva nositelé Nobelovy ceny za ekonomii před řeckým referendem shodně naznačovali, že Řekové odmítnou reformní návrhy ECB a MMF. Podle Josefa Stiglitze eurozóna nikdy nebyla demokratickou institucí. Paul Krugman se domnívá, že vytvoření eurozóny bylo osudovou chybou.

Patrick Modiano: Kavárna ztraceného mládí

Próza 69letého francouzského spisovatele, jenž letos obdržel Nobelovu cenu za literaturu, osciluje na pomezí prožitého a fiktivního. Modianův svět je temným labyrintem, v němž paprsek světla tu a tam ostře zasvítí na některou siluetu a na zlomek vteřiny se obraz rozjasní.

Vědecká společnost Max Planck hledá ty nejlepší na světě

„Bez základního výzkumu by neexistoval ani Google,“ říká v rozhovoru prezident elitní německé vědecké společnosti Martin Stratmann.

Tomáš Halík: Převládá tu náboženský analfabetismus

Poprosil jsem Hospodina, aby chránil mé srdce a mou hlavu, aby mne to nezkazilo, popisuje Tomáš Halík jedny z prvních pocitů, které měl, když se dozvěděl, že získal Templetonovu cenu. Ta je významem srovnávaná s Nobelovými cenami. A finanční odměna je ještě větší. Český duchovní tak získá přes milion liber. Nejen o tom, jak s nimi naloží, s Tomášem Halíkem hovořila ČESKÁ POZICE.

Přehnaná spotřeba zdrojů je problémem kapitalismu

Při odvracení změny klimatu už nestačí redukce emisí, potřebujeme uhlíkově negativní technologie. A můžeme uspět, pouze pokud naše metody budou úspěšné i komerčně. Jinak je svět nepřijme, nedělá si v rozhovoru iluze představitelka Mezivládního panelu pro klimatické změny Graciela Chichilniská.

Nobelova cena za fyziku: A co kdyby Higgsův boson vůbec neexistoval

Letošní nobelovu cenu za fyziku získali a François Englert a Peter Higgs „za teoretický objev mechanismu, který přispěl k našemu pochopení původu hmotnosti subatomárních částic a který byl nedávno potvrzen objevem předpověděné fundamentální částice v experimentech ATLAS a CMS na urychlovači Large Hadron Collider v CERN“. Teoretický rámec, v němž vystupuje Higgsův boson, byla odvážná hypotéza a jeho experimentální objev byl skutečně objev, píše Jiří Chýla.

Nobelova cena: Jak se v buňkách přesouvají proteiny

Letošní lauráti Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství učinili základní objevy týkající se mechanismů toho, jak jsou transportovány proteiny na správná místa v buňce, popřípadě jak jsou vylučovány z buňky ven. Z prací badatelů v oboru buněčné biologie Jamese Rothmana, Randyho Schekmana a Thomase Südhofa plynou i důležité praktické důsledky – poruchy buněčného transportního systému totiž způsobují mnohá závažná onemocnění.

Pád cen ropy obnažuje naši zranitelnost

Trh s ropou je přesycen, zásobníky a tankery plné. Přesto analytici předpokládají další snižování jejích cen. „Výkyv cen ale mohl být na druhou stranu. Co bychom si měli z této situace odnést? Plánovat větší diverzifikaci energetických zdrojů,“ píše v DEBATĚ Jana Macháčka ekonom Jan Novotný.

Objevená mystéria Jeana Delvilla

Jeho tvorba ve své ikonografii staví na dobové symbolistní mystice. Časem byl Jean Delville opomíjen či nedoceněn a pro uhranutí svým tématem se dostal mimo následný vývojový proud.

Je třeba utopit stát ve vaně

Komentátor LN Jan Macháček se ptá předních českých ekonomů, pedagogů a analytiků: „Máme si myslet, že bohaté státy jsou bohaté, přestože mají velkou vládu? Máme věřit, že velká vláda si jako parazit vybere nejvíce prosperující zemi?“

Co když bude cenou za myslící stroje nemyslící člověk

Automatizace podobně jako elektrifikace mění společnost. Mizí nejen pracovní příležitosti pro kvalifikovanou střední třídu, ale člověk i pozbývá kognitivní schopnosti z minulosti. Výsledkem může být společnost, jejíž blahobyt sice poroste, ale prospěch z něj jen majitelé „chytrých“ strojů.

Petr Vančura: Podstatou úspěšné civilizace je vzájemná úcta

Článek „Proč nejsem Charlie“ v LN teologa a sociologa náboženství Tomáše Halíka vyvolal řadu kritických i vstřícných ohlasů. Ten se s nimi vyrovnal v příspěvku „Případ Charlie“ na ČESKÉ POZICI, na nějž zareagoval svým článkem diplomat Michal Žantovský. Ten pak přiměl k reakci současného předsedu občanského sdružení ZVON Petra Vančuru.

Stát versus oligopoly: Asymetrie znalostí v praxi

Analýzy nobelisty Jeana Tirola ukázaly, že malá efektivita regulace plyne z toho, že úřady nemají dostatek informací o regulovaných subjektech. Zato – a to už neříká Tirole – gigantické společnosti vědí o klíčových a špatně placených zaměstnancích regulátora i chamtivých politicích prakticky vše.

Abeceda je věda aneb Co je mi do jména

Jména odhalují vlastnosti svých nositelů, třeba etnikum studenta nebo kvalitu instalatérské firmy. Jejich lingvistické vlastnosti nevědomky ovlivňují naše rozhodování jak v osobním, tak v ekonomickém životě. A abecední řazení dokonce mění naši šanci uspět v různých konkurenčních situacích.

Muhammad Júnus: Můžeme úplně odstranit bídu do roku 2030

„Domnívám se, že když je možné zredukovat něco na polovinu, pak cestou stejným směrem lze docílit redukce na nulu. Měli bychom usilovat o úplné odstranění bídy, úplně ji eliminovat na celém světě. A tvrdím, že redukce na nulu můžeme dosáhnout do roku 2030.“ To jsou slova Muhammada Júnuse, bangladéšského ekonoma a bankéře, s nímž ČESKÁ POZICE hovořila na summitu nositelů Nobelových cen, který se konal od 21. do 23. října ve Varšavě.

Nobelova cena: Ekonomický výzkum se také může uplatnit v praxi

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Eugene F. Fama, Lars Peter Hansen a Robert J. Shiller. Švédská centrální banka je ocenila za přínos pro empirickou analýzu cenotvorby na trzích aktiv. Právě studium cen aktiv, jejich určení a pohyb je základem pochopení širšího fungování celé ekonomiky, píše Michal Zděnek.

Jak jsme na tom s excelencí v (základním) výzkumu

Česko patří v excelentnosti základního výzkumu mezi nejhorší v Evropě, tvrdí člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace Jiří Cieńciala. A Jiří Chýla se ptá: „Není to proto, že máme v mezinárodním srovnání slabý firemní aplikovaný výzkum?“

Budoucí „nobelisté“ se nemusejí nobelovky ani dožít

Časopis Nature upozornil na setrvalé „stárnutí“ nobelistů. Kde jsou ty časy, kdy stačilo pár let, aby byl objev rozpoznán jako převratný a vedl k brzkému ocenění. Zatímco fyzikové bývali počátkem 20. století nejmladšími nobelisty, dnes musejí čekat na ocenění ze všech nejdéle – průměrně asi 30 let.

Kocáb na Nobelovu cenu míru. Je to monstrózní

„Mám ostych se o to zajímat, sám jsem na to koukal jako opařený,“ řekl on-line deníku Týden.cz Michael Kocáb v reakci na to, že jej jeho příznivci chtějí nominovat na Nobelovu cenu za mír. Má šanci ji získat? Zvýší jeho jméno prestiž ocenění? Není „Nobelovka“ jen předstupněm ke Kocábově prezidentské kandidatuře?

Složité makroekonomické modely jsou k ničemu

Je smutným faktem, že nejsledovanější ekonomické a finanční statistiky bývají zpravidla nejméně spolehlivé, například HDP či nezaměstnanost. Ekonomie a finance jsou zhruba na úrovni medicíny před objevem krevního oběhu. Definice základních veličin se často mění a podléhají propagandě. Ekonomie není radostná věda. Píše Pavel Kohout.

nobelova cena - hledejte na internetu!

Nenašli jste, co jste hledali? Doporučujeme s výrazem "nobelova cena" prohledat všechny české stránky nebo rovnou celý internet!