Hledání

Nalezené výsledky: 1 - 20 z 221

Radkin Honzák: V mozku máme zbytek z dinosaura

V rozhovoru o paměti přední český psychiatr mimo jiné říká: Mozek je zřejmě naprogramovaný; zvíře v nás je velmi chytré, nechtějme ho přemoci, ale porozumět mu. A ptá se: „Šlo by vydržet s pocitem, že jsme často spíš trochu kolaboranti?“

Až západní civilizaci ovládne levý mozek

Dvojí mozek tvoří systém vzájemně si oponujících prvků a procesů, jejichž protichůdnost umožňuje komplexní vnímání světa a reakce na něj. Pravá a levá polovina mozku se účastní všech mentálních procesů společně a jedna druhou kontroluje, opravuje a usměrňuje vzájemnou výměnou „názorů“ na každý vjem. V ideálním stavu spolu harmonicky spolupracují, ale často vyvíjejí konflikt, který hrozí zničit vše, co spolu vytvořily.

Martin Hollý: Psychiatrie je na chvostu společenského zájmu

Duševně nemocných rychle přibývá, psychicky onemocní polovina lidí. Tyto choroby stojí společnost sto miliard korun ročně. „Ze zdravotního pojištění se ale na léčbu vydává okolo osmi miliard, tedy jen tři procenta. To je hluboko pod evropským průměrem,“ upozorňuje v rozhovoru ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice.

Konflikt vědy a náboženství svědčí o velké společenské krizi

Dle britského vrchního rabína Jonathana Sackse tažení ateistických vědců proti náboženství škodí náboženství i vědě a ohrožuje budoucnost Západu. Ztráta víry vede ke ztrátě duše, smyslu existence a motivace k životu. Náhražkový relativismus není schopný bránit ani sám sebe. Má-li se západní civilizace zachránit, věda a náboženství – evolucionismus a kreacionismus – se musejí smířit a sladit stejně jako pravý a levý mozek.

Vyhoření přetížených mozků jako celosvětová pandemie

Ve světě přibývá odborných studií, které naznačují, že vědci a hlavně lékaři, k jejichž práci patří i stres, jsou přetížení a ohrožení syndromem vyhoření. Je to skutečně globální problém, anebo jsou mladší generace jen méně odolné a jaksi pohodlnější? Jak je možné, že kolotoč povinností, mentální vyčerpání, byrokracie, ale i enormní tlak na vědecký výkon deptá i zdravé jedince v rozpuku sil a tvořivosti?

Jak mladí vědci v Česku přicházejí o peníze

Grantová agentura ČR připravuje změny v poskytování podpory mladým vědcům. Aktuální vývoj lze shrnout tak, že postdoktorandi přicházejí o unikátní formu podpory (postdoktorské granty), a jsou naopak motivováni opustit Českou republiku, aby se o pár let později mohli potýkat s diskriminačními a nesmyslnými podmínkami grantů juniorských. Tedy pokud se jim ještě bude chtít vracet, upozorňuje Michael Komm.

Teď bychom potřebovali Einsteinův nebo Newtonův mozek

Astrofyzik Michal Švanda v rozhovoru o úskalí obřího množství současných znalostí, umělé inteligenci, ale i mimozemském životě mimo jiné říká: „Dnešní vědecké přístupy nejsou konečné. Všechno se může nějakým geniálním mozkem se schopností odstupu úplně zásadně změnit. Nemůžeme vyloučit, že se v blízké době naprosto změní fyzikální paradigma, jako se to stalo už mnohokrát v minulosti.“

Iniciativa Mozek aneb Jak má vypadat vládní podpora výzkumu

Když Barack Obama oznámil zahájení projektu na systematický výzkum mozku, ukázal se propastný rozdíl mezi chápáním role vlády při podpoře inovací v USA a v Česku. „Nejde přitom ani tak o částku 100 milionů dolarů, kterou vláda na výzkumu mozku poskytne, ta je spíše symbolická. Obamova iniciativa je skvělým příkladem efektivního příspěvku státu k inovacím, které jsou primárně záležitostí podniků samých,“ píše profesor Jiří Chýla.

Počítač žádný čas lidem nešetří

O golemovi, umělé inteligenci, hrubé síle, lidské jedinečnosti, šachu, emočnímu obohacení, pozitivnímu soužití, nové společnosti a svobodě mysli vedla ČESKÁ POZICE rozhovor s jedním z našich největších odborníků na umělou inteligenci – kybernetikem, filozofem a esejistou Ivanem M. Havlem.

Vladimir Putin a čistky informačního prostoru

Důvodem snížení ratingu svobody médií v Rusku je posílení státního monopolu na televizní vysílání, utužování cenzury a to, že z éteru zmizela opozice. Roli sehrály i vraždy novinářů – zejména Anny Politkovské 7. října 2006. Z ní se ruská žurnalistika dosud nevzpamatovala, píše Vitalij Jaroševskij, zástupce šéfredaktora listu Novaja gazeta.

Srovnání výsledků vzdělávání? Zatím zlý pán

Program PISA od roku 2000 řadí země dle výkonů zhruba půl milionu žáků z asi 65 zemí. Kritika OECD a jejích projektů byla a dosud je v Česku tabu. Informace, co se objevuje v zahraničním tisku, mohou překvapit, píše Stanislav Štech.

Řešení globální chudoby: Zvýšit IQ jódem a železem

Válka – chudoba – intelekt. Nerozlučná trojice. Pokud by se pronikavě zvýšily intelektové schopnosti obyvatel nestabilních zemí, konkrétně například Afghánistánu, Iráku či Sýrie, přispělo by to k řešení problému chudoby a k omezení válečných rizik. Myšlenka, jak toho dosáhnout poměrně lacino, se v poslední době objevila v několika studiích.

Sešlost snících revolucionářů

Byla slunná jarní neděle, ale ve sklepení jedné pražské kavárny, jejíž jméno, jak jinak, jsem přislíbil utajit, se svrhával kapitalistický řád. Krycí název akce zněl 2. anarchistický festival knihy.

Zabíjí škola touhu po vzdělání

V roce 2001 pouze 32,6 procenta českých čtvrťáků naprosto souhlasilo s výrokem „Jsem rád ve škole“. Bylo to nejnižší procento ze všech 34 zemí v mezinárodním testu TIMSS...
Jan Libich 11.8.2014

O prolínání obyčejného a posvátného

Aktuální expozice Veroniky Šrek Bromové přináší zprávu o dalším směřování umělkyně: její originalita a naléhavost se propojila s civilností, smysl pro fantaskno a tajemno s pravdivostí, zkušenosti a názory s přetrvávajícím úžasem. Její tvorba netrpí „nastalými rodinnými povinnostmi“, ale naopak.

Co si čeští Ukrajinci myslí o událostech ve své domovině

V Česku žije zhruba 120 tisíc Ukrajinců. Pokud však jde o jejich názory na dění v rodné zemi, obraz poskytovaný médii je poněkud plochý. Pokusili jsme se zjistit, jaké postoje zaujímá malý vzorek Ukrajinců, kteří si Česko vybrali za svůj nový trvalý domov.

Mozek má dva účinky, tím druhým jsou sebeklamy a iluze

Americký psycholog Michael Shermer popisuje procesy historických věr, které jsou racionálně či vědecky neprokazatelné. Dle něho je lidský mozek nejsofistikovanějším nástrojem ve vesmíru. Má však dva účinky, přičemž tím druhým jsou sebeklamy a iluze. Návod k využívání mozkových schopností, aniž by nás zneužívaly, pak spočívá ve vědě, skepsi a vědomí provizornosti všeho, v co věříme, že víme.

El Sistema. Hudba, která mění (nejen) dětský svět

Je to příběh velkých jmen hudebního světa i obyčejných dětí, často ze sociálně vyloučených lokalit. Je to příběh mnoha lidí z různých koutů světa, jimž není lhostejný osud naší společnosti. Je to příběh, který se započal před čtyřiceti lety ve Venezuele a jehož jedna z mnoha kapitol se již tři roky začíná psát v Česku...

Spritz aneb Co ještě lze považovat za čtení

Nasoukat do hlavy román Harry Potter a Kámen mudrců do 90 minut? Jde to! Bostonská společnost Spritz totiž vyvíjí stejnojmennou technologii rychlého čtení, jejímž základem je odstranění všech zbytečných pohybů očí i rukou, které čtení jako činnost doprovázejí. Asi nejzajímavější se může stát kombinace technologie Spritz a čtečky elektronických knih.

Nesmrtelnost na dosah! Přestěhujeme se do počítačů

Futurologické debaty se opět koncentrují kolem tématu nesmrtelnosti, tentokrát v technologických  souvislostech. Ray Kurzweil, uznávaný expert na umělou inteligenci a technický ředitel Googlu, očekává, že po roce 2050 „naše biologické ‚součástky‘ už nebudou hrát roli“ a dokonce i lidské vědomí se pozvolna přestěhuje do stroje, a stane se tím prakticky nesmrtelné. Chce to jen – pochopit vědomí a nalézt symbiotické vztahy s počítači.

mozek - hledejte na internetu!

Nenašli jste, co jste hledali? Doporučujeme s výrazem "mozek" prohledat všechny české stránky nebo rovnou celý internet!