Hledání

Nalezené výsledky: 1 - 20 z 209

Radkin Honzák: V mozku máme zbytek z dinosaura

V rozhovoru o paměti přední český psychiatr mimo jiné říká: Mozek je zřejmě naprogramovaný; zvíře v nás je velmi chytré, nechtějme ho přemoci, ale porozumět mu. A ptá se: „Šlo by vydržet s pocitem, že jsme často spíš trochu kolaboranti?“

Až západní civilizaci ovládne levý mozek

Dvojí mozek tvoří systém vzájemně si oponujících prvků a procesů, jejichž protichůdnost umožňuje komplexní vnímání světa a reakce na něj. Pravá a levá polovina mozku se účastní všech mentálních procesů společně a jedna druhou kontroluje, opravuje a usměrňuje vzájemnou výměnou „názorů“ na každý vjem. V ideálním stavu spolu harmonicky spolupracují, ale často vyvíjejí konflikt, který hrozí zničit vše, co spolu vytvořily.

Konflikt vědy a náboženství svědčí o velké společenské krizi

Dle britského vrchního rabína Jonathana Sackse tažení ateistických vědců proti náboženství škodí náboženství i vědě a ohrožuje budoucnost Západu. Ztráta víry vede ke ztrátě duše, smyslu existence a motivace k životu. Náhražkový relativismus není schopný bránit ani sám sebe. Má-li se západní civilizace zachránit, věda a náboženství – evolucionismus a kreacionismus – se musejí smířit a sladit stejně jako pravý a levý mozek.

Vyhoření přetížených mozků jako celosvětová pandemie

Ve světě přibývá odborných studií, které naznačují, že vědci a hlavně lékaři, k jejichž práci patří i stres, jsou přetížení a ohrožení syndromem vyhoření. Je to skutečně globální problém, anebo jsou mladší generace jen méně odolné a jaksi pohodlnější? Jak je možné, že kolotoč povinností, mentální vyčerpání, byrokracie, ale i enormní tlak na vědecký výkon deptá i zdravé jedince v rozpuku sil a tvořivosti?

Iniciativa Mozek aneb Jak má vypadat vládní podpora výzkumu

Když Barack Obama oznámil zahájení projektu na systematický výzkum mozku, ukázal se propastný rozdíl mezi chápáním role vlády při podpoře inovací v USA a v Česku. „Nejde přitom ani tak o částku 100 milionů dolarů, kterou vláda na výzkumu mozku poskytne, ta je spíše symbolická. Obamova iniciativa je skvělým příkladem efektivního příspěvku státu k inovacím, které jsou primárně záležitostí podniků samých,“ píše profesor Jiří Chýla.

Jak mladí vědci v Česku přicházejí o peníze

Grantová agentura ČR připravuje změny v poskytování podpory mladým vědcům. Aktuální vývoj lze shrnout tak, že postdoktorandi přicházejí o unikátní formu podpory (postdoktorské granty), a jsou naopak motivováni opustit Českou republiku, aby se o pár let později mohli potýkat s diskriminačními a nesmyslnými podmínkami grantů juniorských. Tedy pokud se jim ještě bude chtít vracet, upozorňuje Michael Komm.

Teď bychom potřebovali Einsteinův nebo Newtonův mozek

Astrofyzik Michal Švanda v rozhovoru o úskalí obřího množství současných znalostí, umělé inteligenci, ale i mimozemském životě mimo jiné říká: „Dnešní vědecké přístupy nejsou konečné. Všechno se může nějakým geniálním mozkem se schopností odstupu úplně zásadně změnit. Nemůžeme vyloučit, že se v blízké době naprosto změní fyzikální paradigma, jako se to stalo už mnohokrát v minulosti.“

Byli jsme drzá, arogantní parta. Pak přišla vendeta

Již několik měsíců čelí bývalý ředitel pražského dopravního podniku Martin Dvořák obvinění v kauze prodeje lístků ve vestibulech metra a v aféře s dodávkami jízdenek. Je vůbec první figurou éry politiků a podnikatelů Pavla Béma či Martina Romana, která otevřeně popisuje fungování a vztahy v rámci donedávna nejsilnější mocenské skupiny.

Mozek má dva účinky, tím druhým jsou sebeklamy a iluze

Americký psycholog Michael Shermer popisuje procesy historických věr, které jsou racionálně či vědecky neprokazatelné. Dle něho je lidský mozek nejsofistikovanějším nástrojem ve vesmíru. Má však dva účinky, přičemž tím druhým jsou sebeklamy a iluze. Návod k využívání mozkových schopností, aniž by nás zneužívaly, pak spočívá ve vědě, skepsi a vědomí provizornosti všeho, v co věříme, že víme.

Sešlost snících revolucionářů

Byla slunná jarní neděle, ale ve sklepení jedné pražské kavárny, jejíž jméno, jak jinak, jsem přislíbil utajit, se svrhával kapitalistický řád. Krycí název akce zněl 2. anarchistický festival knihy.

Život plynového krále aneb Jak se Gazprom stal „posvátnou krávou“ ruské ekonomiky

Rem Vjachirev v roce 1989 spoluzakládal podnik Gazprom, jenž dodnes představuje jeden z hlavních zdrojů devizových příjmů ruského rozpočtu. Plynárenství bylo vždy hlavním dárcem ruské ekonomiky a právě Vjachirevovi lze vděčit za to, že se v divokých 90. letech nezhroutilo, píše Gábor Stier. Ne nadarmo se bývalému šéfovi Gazpromu, jenž 11. února zemřel, říkalo „plynový král“ a svého času platil za třetího nejdůležitějšího muže Ruské federace.

Nesmrtelnost na dosah! Přestěhujeme se do počítačů

Futurologické debaty se opět koncentrují kolem tématu nesmrtelnosti, tentokrát v technologických  souvislostech. Ray Kurzweil, uznávaný expert na umělou inteligenci a technický ředitel Googlu, očekává, že po roce 2050 „naše biologické ‚součástky‘ už nebudou hrát roli“ a dokonce i lidské vědomí se pozvolna přestěhuje do stroje, a stane se tím prakticky nesmrtelné. Chce to jen – pochopit vědomí a nalézt symbiotické vztahy s počítači.

Spritz aneb Co ještě lze považovat za čtení

Nasoukat do hlavy román Harry Potter a Kámen mudrců do 90 minut? Jde to! Bostonská společnost Spritz totiž vyvíjí stejnojmennou technologii rychlého čtení, jejímž základem je odstranění všech zbytečných pohybů očí i rukou, které čtení jako činnost doprovázejí. Asi nejzajímavější se může stát kombinace technologie Spritz a čtečky elektronických knih.

Ďábel alkohol má nového „neškodného“ sourozence

Do zvláštního boje s alkoholem vyrazil bývalý protidrogový expert britské vlády David Nutt. Chce navždy změnit pijanské návyky. Pracuje na „kořalce 2.0“ a slibuje rauš bez zdravotních rizik a kocoviny.

Vědu škrtí desatero zastaralých dogmat

Podle anglického biologa Ruperta Sheldraka vědecká komunita dnes stejně jako církev v minulosti znemožňuje další vývoj bádání. Nastolila systém dogmat, která Sheldrake shrnuje v „desatero vědecké víry“. Všechna jsou domněnky, jež souhrnně tvoří filozofii a ideologii materialismu. Newtonova mechanika přežila svou užitečnost a brzdí myšlení ve fyzice, biologii a medicíně. Stane se z vědecké komunity něco jako inkvizice, táže se Sheldrake?

Moderní technologie nemusejí vést k duševnímu barbarství

Výrok kanadského myslitele Marshalla McLuhana z roku 1965, že již samotná technologie je sdělením, stále platí – forma sdělení určuje způsoby našeho myšlení. Bylo by však chybou přehlédnout kvůli hrozbám výhody, které moderní informační technologie přinášejí. Mohou nás například cvičit v nových formách myšlení. Podřezávají tím větev nejen našemu „starému“ myšlení, ale i ovlivňují myšlení, které tyto technologie vyneslo na povrch.

Evoluční vývoj, umělá inteligence a informační technologie

Darwinova evoluční teorie byla ve své době stejně revoluční, jako jsou dnes některé radikální postoje k umělé inteligenci. Jak souvisí evoluce a umělá inteligence? Jde o oddělené procesy? Člověk netvoří vrchol evoluce. Je pouze nástrojem, který umožní sestrojit přístroje urychlující vývoj. Osud lidstva závisí na schopnosti člověka podřídit se přírodě, jejíž inteligenci sice neustále sleduje, ale nikdy nebude s to ji komplexně pochopit.

Je skutečně třeba „osvobodit vězněného ducha bádání

S požadavky Ruperta Sheldrakea a Benjamina Kurase, aby věda opustila svoji rigorózní metodologii a otevřela dveře „nevědeckým“ metodám, nápadům, debatám a dialogům, nesouhlasí Václav Hořejší. „Naštěstí asi nic takového nehrozí. Existuje ovšem nebezpečí, že tyto fantaskní směry získají podporu vědecky nevzdělané veřejnosti a politiků,“ píše Hořejší ve své reakci na Kurasovu recenzi Sheldrakeovi knihy.

Vědci se „nabourali“ do mozku. A dostali se k PINu

Vědcům z oxfordské, ženevské a kalifornské univerzity se poprvé v dějinách civilizace podařilo „vloupat se“ do lidského mozku. V rámci série experimentů pokusným osobám z hacknuté mysli „vycucli“ například informace o jejich bankách, PIN kódech, bydlištích a datech narození. A jako by to samo o sobě nestačilo, vědci k tomu využili dnes běžně dostupné, komerční technologie.

Obrana filozofie v centrále Googlu

Dnes máme sklon tvrdit, že odpověď na otázku dobrého života není řešitelná, protože jeho vnímání je zcela subjektivní. Americká filozofka Rebacca Goldsteinová se obrací k Platónovi, aby obhájil filozofické myšlení v současnosti kvůli své jedinečné pozici v něm.

mozek - hledejte na internetu!

Nenašli jste, co jste hledali? Doporučujeme s výrazem "mozek" prohledat všechny české stránky nebo rovnou celý internet!