Hledání

Nalezené výsledky: 1 - 20 z 1 225

Řecké a španělské opakování dějin

Zkušenost s východoevropskou formou socialismu je nepřenosná. Pro mladé Řeky a Španěly jde o bezvýznamnou historii z neznámého kouta Evropy. Bohužel. Řeky tak po vítězství Syrizy čekají těžké časy, a pokud uspěje ve Španělsku Podemos, poznají krutou realitu socialismu i tam. Píše Pavel Kohout.

Historie sankcí: Budou u Ruska efektivní

Ruská federace sice není demokracií, ale i její prezident Vladimir Putin musí brát v úvahu mínění běžných Rusů. V minulých letech se tato podpora zakládala především na ekonomických úspěších. Ty by sankce mohly zvrátit, zejména pokud ruská ekonomika začala klopýtat už před jejich uvalením.

Kapitalistická historie současnosti aneb Jak nevystoupit v cíli

Francouzský ekonom Thomas Piketty analyzuje koncentraci kapitálu v zemích „staré“ Evropy, USA a v Japonsku. Otázkou je, zda by data shromážděná během 15 let vzbudila zlomek dnešní pozornosti, byla-li by ukončena například v roce 1970.

David Uhlíř aneb Konec akademické atmosféry na Ústavním soudu

Po dvou letech personálních obměn je Ústavní soud (ÚS) opět kompletní. Posledním nováčkem v jeho řadách je od loňského prosince David Uhlíř, dlouholetý advokát a odborník na civilní právo, o němž někteří jeho kolegové tvrdí, že je pohodářem ze staré školy. Akademické debaty na plénu ÚS by měl osvěžit o postřehy protřelého praktika.

Život matematika Petra Vopěnky se zatměl jako Slunce

Množinový teoretik pedagog a ministr, který zemřel v pátek 20. března, svým zaujetím historickými a filozofickými tématy matematiku neopustil.

Náš stát název Česko nutně potřebuje

Úpornost domněnky, že zeměpisný název Česko se snaží vytlačit název politický – Česká republika – zaráží. Vždy šlo a jde o koexistenci obou názvů.

Petr Bahník: Západní politické elity by měly konečně procitnout

Článek „Proč nejsem Charlie“ teologa a sociologa náboženství Tomáše Halíka zveřejněný v lednu v LN, v němž reagoval na teroristické útoky v Paříži, vyvolal řadu kritických i vstřícných ohlasů. S nimi se Tomáš Halík vyrovnal v příspěvku „Případ Charlie“ v únorové příloze LN Česká pozice. Na oba tyto články nyní reaguje historik Petr Bahník.

Michal Žantovský: Halík se s podstatou Západu minul

Článek „Proč nejsem Charlie“ teologa a sociologa náboženství Tomáše Halíka zveřejněný v lednu v LN vyvolal řadu kritických i vstřícných ohlasů. S nimi se Tomáš Halík vyrovnal v přípěvku „Případ Charlie“ v únorové příloze LN Česká pozice. Na něj nyní reaguje diplomat Michal Žantovský.

DEBATA Jana Macháčka: Jak se diktatury slučují s prosperitou

Z vědecké práce představené na serveru VoxEU vyplývá, že dnešní diktátoři nemusejí v případě ekonomického poklesu páchat tolik násilí. V aktuální Debatě se komentátor LN Jan Macháček předních českých ekonomů, pedagogů a analytiků ptá: „Co o vztahu demokracie, autoritářství a kapitalismu soudíte vy?“

Anexe Krymu po roce: Porušení územní celistvosti je zločin

S připojením Krymu k Rusku je třeba si připomenout teritoriální integritu státu. Proč mezinárodní společenství nevymáhá nedotknutelnost hranic?

Česko-bavorské vztahy? Nejen sudetští Němci

Bavorsko se svým významem pro Česko vyrovná třeba Slovensku. Obě země se velmi potřebují, ale dlouho je rozděloval rozdílný výklad historie. Překlene otevření bavorské „ambasády“ v Česku toto rozdělení?

Strategická prozíravost Winstona Churchilla

Přirozená inteligence a velký zájem o historii a politiku umožnila světoznámému britskému státníkovi vidět podstatu nacismu již v listopadu 1932. Jak by dějiny vypadaly, kdyby nebylo „faktoru Churchill“?

O letní olympiádě v Hamburku rozhodne až rok 2017

V souboji, kdo se bude za Německo ucházet o olympijské hry v roce 2024, zvítězil těsně Hamburk nad Berlínem. Hamburský projekt vypadá na papíře slibně. Uvidí se, zda na něm nakonec nezůstane. Na oslavy je totiž ještě brzy.

Má Alternativa pro Německo budoucnost jistou

Výsledek voleb v Hamburku minulý víkend sice nepřekvapil, na německou politickou scénu však může mít dopad především to, že pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) poprvé ve své historii pronikla do zemského parlamentu v západní spolkové zemi. A tím zajímavé momenty voleb v hanzovním městě zdaleka nekončí...

Živá paměť: Přežila Osvětim, teď o holocaustu vypráví

Pamětníků holokaustu ubývá, těm nejmladším je 80 let. Ztrátu živé paměti nelze nahradit, upozorňuje historik Michal Frankl. Jednou z těch, kdo se své svědectví snaží předat, aby se tragická historie neopakovala, je Dagmar Lieblová.

Kauza Martina Kollera aneb O nepoučení minulostí

Mnoho let se odehrává diskuse na téma „historie, učitelka života“. Zda jsme schopní a ochotní se poučit z historie. Související debata je však povrchní, protože její protagonisté často představují totální nepoučenost (či snad i nepoučitelnost) dějinami. Píše Jan Schneider.

Řecko po volbách: Demokracie, nebo despocie

Z hlediska řecké historie je řada možností, co se v této zemi stane, pokud to premiér Tsipras s posunem doleva přežene - olivy, demokracie, Homér či Archimédés jsou řeckého původu stejně jako demagogie, despocie oligarchie, tyranie a Alkibiadés. A tento proradný a ambiciózní státník především.
Roman Joch 29.1.2015

Území střetu nacismu a komunismu: Historie krvavější než thriller

Americký historik Timothy Snyder ve své knize Krvavé země. Evropa mezi Hitlerem a Stalinem popisuje nejgigantičtější mašinerii na vraždění civilistů, jež se v letech 1933 až 1945 odehrála na území části Rumunska, východního Polska, Ukrajiny, Běloruska a baltských států. Tehdy se zde setkal Stalinův komunistický Sovětský svaz a Hitlerovo nacistické Německo. Byli bychom schopní stejných zvěrstev vůči druhému člověku jako oba totalitní režimy?

Zůstane v čele Zambie „Obama naruby

Po nástupu Guy Lindsaye Scotta do postu prezidenta loni na konci října – prvního bělocha v historii v subsaharské Africe, který se dostal k moci demokraticky –, se hned ukázalo, že na barvě pleti stále záleží. Pravou zkouškou bude 20. leden, kdy se v této zemi volí nová hlava státu.

Konec židovských mýtů

Izraelský profesor historie Šlomo Sand na základě fundovaného výzkumu odmítá třeba ideu násilného tisíciletého exilu Židů po zboření Druhého chrámu Římany. V rozhovoru se věnuje i indoktrinaci dnešních židovských občanů či možnému vývoji izraelsko-palestinského konfliktu.

historie - hledejte na internetu!

Nenašli jste, co jste hledali? Doporučujeme s výrazem "historie" prohledat všechny české stránky nebo rovnou celý internet!