Hledání

Nalezené výsledky: 1 - 20 z 1 206

Má Alternativa pro Německo budoucnost jistou

Výsledek voleb v Hamburku minulý víkend sice nepřekvapil, na německou politickou scénu však může mít dopad především to, že pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) poprvé ve své historii pronikla do zemského parlamentu v západní spolkové zemi. A tím zajímavé momenty voleb v hanzovním městě zdaleka nekončí...

Historie sankcí: Budou u Ruska efektivní

Ruská federace sice není demokracií, ale i její prezident Vladimir Putin musí brát v úvahu mínění běžných Rusů. V minulých letech se tato podpora zakládala především na ekonomických úspěších. Ty by sankce mohly zvrátit, zejména pokud ruská ekonomika začala klopýtat už před jejich uvalením.

Strategická prozíravost Winstona Churchilla

Přirozená inteligence a velký zájem o historii a politiku umožnila světoznámému britskému státníkovi vidět podstatu nacismu již v listopadu 1932. Jak by dějiny vypadaly, kdyby nebylo „faktoru Churchill“?

Kapitalistická historie současnosti aneb Jak nevystoupit v cíli

Francouzský ekonom Thomas Piketty analyzuje koncentraci kapitálu v zemích „staré“ Evropy, USA a v Japonsku. Otázkou je, zda by data shromážděná během 15 let vzbudila zlomek dnešní pozornosti, byla-li by ukončena například v roce 1970.

DEBATA Jana Macháčka: Je třeba spěchat s finanční ústavou

Vláda schválila návrh finanční ústavy, která stanoví hranici, při jejímž překročení bude muset vláda předkládat vyrovnaný či přebytkový rozpočet. V aktuální Debatě se komentátor LN Jan Macháček ptá: „Jsou fiskální brzdy ve světě deflačních hrozeb opravdu to nejdůležitější? Nejde o nástroj z příjemné doby před rokem 2008?“

Kauza auditora NATO generuje otázky, jež si zaslouží odpovědi

Bývalý generální sekretář ministerstva obrany Jan Vylita, jenž od počátku roku 2014 působí ve sboru auditorů NATO v Bruselu, zápolí o svou bezpečnostní prověrku. Původně požádal o její zvýšení ze stupně „tajné“ na „přísně tajné“, ale místo toho mu Národní bezpečnostní úřad zrušil platnost té nynější. Možná nikoli náhodou. Píše Jan Schneider.

DEBATA Jana Macháčka: Vypukne další globální krize

Ekonom Satyajit Das se zamýšlí, zda svět směřuje do krizového vývoje podobného rokům 1997–1998. Jan Macháček se v Debatě ptá: Co o nové hrozbě globální krize soudíte vy?

Zdeněk Zacpal: Redaktoři Charlie Hebdo hrdinové

Na zamyšlení Tomáše Halíka, co debata ohledně jeho článku „Proč nejsem Charlie“ ukázala a jak si lze případ Charlie uvědomit v širších souvislostech naší doby, reaguje Zdeněk Zacpal: „Opravdu věříte tomu, že katolická církev je ,jedinou morálně-kulturní institucí, která je schopná být prostředníkem mezi islámem a sekulární kulturou Západu?‘“

Obama versus Netanjahu: Ostrý spor o dohodu s Íránem

Vystoupení izraelského premiéra v Kongresu proti vůli amerického prezidenta je sice riskantním činem, ale Benjamin Netanjahu zřejmě nabyl dojmu, že otevřeným konfliktem s Barackem Obamou nemá co ztratit. A není od něho ani nijak neférové, bude-li lobbovat za to, aby Kongres dohodu s Íránem odmítl, protože je špatná. Píše Roman Joch.

Rok po konci Majdanu: Ukrajina se nesmí stát ruským satelitem

Realistické a trvalé řešení ukrajinské krize musí reflektovat zájmy Západu i Ruska. A obě strany by dohodu měly prezentovat jako svůj úspěch. Pro Ukrajinu je pak nejrealističtější obnovení a dodržování neutrality, píše Andrej Duhan.

Česko-bavorské vztahy? Nejen sudetští Němci

Bavorsko se svým významem pro Česko vyrovná třeba Slovensku. Obě země se velmi potřebují, ale dlouho je rozděloval rozdílný výklad historie. Překlene otevření bavorské „ambasády“ v Česku toto rozdělení?

Petr Uhl: Loajalitu ke státu neuznávám

USA, jejich vojenský a ekonomický imperialismus, považoval i před rokem 1990 za větší ohrožení světa a míru než imperiální politiku SSSR a diktaturu v něm, navzdory tomu ho jeho československý pašalík posílal do vězení. Řeč je o Petru Uhlovi, chartistovi, novináři a politikovi, který o sobě říká, že není křesťanem, Čechem ani trockistou. Kým tedy je?

Živá paměť: Přežila Osvětim, teď o holocaustu vypráví

Pamětníků holokaustu ubývá, těm nejmladším je 80 let. Ztrátu živé paměti nelze nahradit, upozorňuje historik Michal Frankl. Jednou z těch, kdo se své svědectví snaží předat, aby se tragická historie neopakovala, je Dagmar Lieblová.

Kauza Martina Kollera aneb O nepoučení minulostí

Mnoho let se odehrává diskuse na téma „historie, učitelka života“. Zda jsme schopní a ochotní se poučit z historie. Související debata je však povrchní, protože její protagonisté často představují totální nepoučenost (či snad i nepoučitelnost) dějinami. Píše Jan Schneider.

Území střetu nacismu a komunismu: Historie krvavější než thriller

Americký historik Timothy Snyder ve své knize Krvavé země. Evropa mezi Hitlerem a Stalinem popisuje nejgigantičtější mašinerii na vraždění civilistů, jež se v letech 1933 až 1945 odehrála na území části Rumunska, východního Polska, Ukrajiny, Běloruska a baltských států. Tehdy se zde setkal Stalinův komunistický Sovětský svaz a Hitlerovo nacistické Německo. Byli bychom schopní stejných zvěrstev vůči druhému člověku jako oba totalitní režimy?

Řecko po volbách: Demokracie, nebo despocie

Z hlediska řecké historie je řada možností, co se v této zemi stane, pokud to premiér Tsipras s posunem doleva přežene - olivy, demokracie, Homér či Archimédés jsou řeckého původu stejně jako demagogie, despocie oligarchie, tyranie a Alkibiadés. A tento proradný a ambiciózní státník především.
Roman Joch 29.1.2015

Zůstane v čele Zambie „Obama naruby

Po nástupu Guy Lindsaye Scotta do postu prezidenta loni na konci října – prvního bělocha v historii v subsaharské Africe, který se dostal k moci demokraticky –, se hned ukázalo, že na barvě pleti stále záleží. Pravou zkouškou bude 20. leden, kdy se v této zemi volí nová hlava státu.

Konec židovských mýtů

Izraelský profesor historie Šlomo Sand na základě fundovaného výzkumu odmítá třeba ideu násilného tisíciletého exilu Židů po zboření Druhého chrámu Římany. V rozhovoru se věnuje i indoktrinaci dnešních židovských občanů či možnému vývoji izraelsko-palestinského konfliktu.

Komunismus porazil Michail Gorbačov, nikoli Západ

Způsob ukončení studené války by měl být trvalým zdrojem poučení. Bývalý velvyslanec USA v ČSSR a v SSSR Jack Matlock vysvětlil konec studené války jinak než současní jestřábi. Dle něho se historie se neopakuje, ale rýmuje.

Proč není 9. listopad německým státním svátkem

Osudový den německé historie. Nebo také prokletý. Asi s žádným jiným datem se nepojí tolik radostných i bolestných okamžiků moderních dějin Německa jako s 9. listopadem – v roce 1918 byla vyhlášena republika, o 71 let později padla berlínská zeď...

historie - hledejte na internetu!

Nenašli jste, co jste hledali? Doporučujeme s výrazem "historie" prohledat všechny české stránky nebo rovnou celý internet!