Hledání

Nalezené výsledky: 1 - 20 z 1 187

Řecko po volbách: Demokracie, nebo despocie

Z hlediska řecké historie je řada možností, co se v této zemi stane, pokud to premiér Tsipras s posunem doleva přežene - olivy, demokracie, Homér či Archimédés jsou řeckého původu stejně jako demagogie, despocie oligarchie, tyranie a Alkibiadés. A tento proradný a ambiciózní státník především.
Roman Joch 29.1.2015

Západ v agónii

Řadu století Evropa a její kultura dominovaly světu. Evropskými jazyky se hovoří na všech kontinentech a používá je nejvíce národů. Evropa dala lidstvu zásadní vědecké objevy a největší umělecká díla. Rovněž lidská a občanská práva, demokracie a svobodný obchod jsou evropským vynálezem, čímž seznam ani zdaleka nekončí. Nyní se však zdá, že je Evropa u konce s dechem.

Historie sankcí: Budou u Ruska efektivní

Ruská federace sice není demokracií, ale i její prezident Vladimir Putin musí brát v úvahu mínění běžných Rusů. V minulých letech se tato podpora zakládala především na ekonomických úspěších. Ty by sankce mohly zvrátit, zejména pokud ruská ekonomika začala klopýtat už před jejich uvalením.

Kapitalistická historie současnosti aneb Jak nevystoupit v cíli

Francouzský ekonom Thomas Piketty analyzuje koncentraci kapitálu v zemích „staré“ Evropy, USA a v Japonsku. Otázkou je, zda by data shromážděná během 15 let vzbudila zlomek dnešní pozornosti, byla-li by ukončena například v roce 1970.

Zůstane v čele Zambie „Obama naruby

Po nástupu Guy Lindsaye Scotta do postu prezidenta loni na konci října – prvního bělocha v historii v subsaharské Africe, který se dostal k moci demokraticky –, se hned ukázalo, že na barvě pleti stále záleží. Pravou zkouškou bude 20. leden, kdy se v této zemi volí nová hlava státu.

Bolestivý imperativ soužití: Západ by měl ubrat ze své arogance

Pro terorismus neexistuje žádná omluva. Západní člověk, zahalující se do roucha „humanity“, by se ale měl zbavit vědomí nadřazenosti k jiným kulturám a prokázat porozumění a takt v otázkách, o nichž mu nepřísluší vynášet hodnotové soudy. Pak se snad zvýší šance vyhnout se tragédiím jako v Paříži. Píše maďarský filozof Dezső Csejtei.

Česko-bavorské vztahy? Nejen sudetští Němci

Bavorsko se svým významem pro Česko vyrovná třeba Slovensku. Obě země se velmi potřebují, ale dlouho je rozděloval rozdílný výklad historie. Překlene otevření bavorské „ambasády“ v Česku toto rozdělení?

Blízkovýchodní ruské úspěchy

Oč komplikovanější a spornější je pozice Ruska na bojových frontách Ukrajiny a na diplomatickém kolbišti vůči EU, potažmo Západu, o to lepší vyhlídky se Moskvě nabízejí na Blízkém východě. Tam mají Rusové co nabídnout nejen místním spřáteleným vládám, ale i mezinárodnímu společenství. Dominance Washingtonu tu zvolna končí.

Trafačka: Osm let totální improvizace

Prosincová výstava PLBPRDLKSM oficiálně ukončila osmiletou existenci pražského alternativního prostoru Trafačka. Bilanční rozhovor Petra Vaňouse s Blankou Čermákovou, Janem Kalábem a Michalem Cimalou, třemi ze čtyř frontmanů Trafo Gallery.

Živá paměť: Přežila Osvětim, teď o holocaustu vypráví

Pamětníků holokaustu ubývá, těm nejmladším je 80 let. Ztrátu živé paměti nelze nahradit, upozorňuje historik Michal Frankl. Jednou z těch, kdo se své svědectví snaží předat, aby se tragická historie neopakovala, je Dagmar Lieblová.

Území střetu nacismu a komunismu: Historie krvavější než thriller

Americký historik Timothy Snyder ve své knize Krvavé země. Evropa mezi Hitlerem a Stalinem popisuje nejgigantičtější mašinerii na vraždění civilistů, jež se v letech 1933 až 1945 odehrála na území části Rumunska, východního Polska, Ukrajiny, Běloruska a baltských států. Tehdy se zde setkal Stalinův komunistický Sovětský svaz a Hitlerovo nacistické Německo. Byli bychom schopní stejných zvěrstev vůči druhému člověku jako oba totalitní režimy?

Kauza Martina Kollera aneb O nepoučení minulostí

Mnoho let se odehrává diskuse na téma „historie, učitelka života“. Zda jsme schopní a ochotní se poučit z historie. Související debata je však povrchní, protože její protagonisté často představují totální nepoučenost (či snad i nepoučitelnost) dějinami. Píše Jan Schneider.

Konec židovských mýtů

Izraelský profesor historie Šlomo Sand na základě fundovaného výzkumu odmítá třeba ideu násilného tisíciletého exilu Židů po zboření Druhého chrámu Římany. V rozhovoru se věnuje i indoktrinaci dnešních židovských občanů či možnému vývoji izraelsko-palestinského konfliktu.

Dan Drápal: Žertovat lze o lecčem. Jen jestli to stojí

Komentář kněze Tomáše Halíka v Lidových novinách Proč nejsem Charlie vyvolal řadu reakcí, jež LN postupně publikují. „Na rozdíl od Tomáše Halíka si myslím, že jsme v boji s islámským světem. Pouze ten boj pojímáme jinak,“ píše Dan Drápal.

Komunismus porazil Michail Gorbačov, nikoli Západ

Způsob ukončení studené války by měl být trvalým zdrojem poučení. Bývalý velvyslanec USA v ČSSR a v SSSR Jack Matlock vysvětlil konec studené války jinak než současní jestřábi. Dle něho se historie se neopakuje, ale rýmuje.

Proč není 9. listopad německým státním svátkem

Osudový den německé historie. Nebo také prokletý. Asi s žádným jiným datem se nepojí tolik radostných i bolestných okamžiků moderních dějin Německa jako s 9. listopadem – v roce 1918 byla vyhlášena republika, o 71 let později padla berlínská zeď...

Západ využívá i válečnou minulost, aby dal Kremlu za vyučenou

V zostřující se konfrontaci Ruska se Západem se stává rukojmím i minulost. Evropa si letos připomíná 70 let od vítězství nad nacistickým Německem, ale částečně s vyloučením Ruska, jež se na něm podílelo. Malicherné a nezdvořilé gesto zvětšuje propast mezi oběma póly eurasijského prostoru.

Proč nebyl uzavřen vzdušný prostor

Podrobnosti spojené se sestřelením malajsijského Boeingu 777 se nejspíše nikdy nedozvíme. Až dosud si mnozí mysleli, že konfrontace na východě Ukrajiny zůstane lokálním konfliktem, ale současné události jej již přesahují. Do Evropy se vrátila historie.

Hrozí Rusku objetí čínským drakem

Moskva se raduje z největšího byznysu v historii ruského plynárenského průmyslu. Spokojen může být i Peking. Navzdory tomu se obě strany nadále vzájemně měří. Proto je předčasné hovořit o vzniku protizápadního spojenectví. Píše Gábor Stier.

Jsme posedlí minulostí

Nemáme šanci jakkoli změnit dnešek, jsme svobodní jen, když jde o minulost – říká temně v rozhovoru Boris Buden, chorvatský kulturní kritik a filozof, obdoba slovinského Slavoje Žižeka. Dvacet pět let po pádu socialistické diktatury v Československu dost neradostná diagnóza západní civilizace.

historie - hledejte na internetu!

Nenašli jste, co jste hledali? Doporučujeme s výrazem "historie" prohledat všechny české stránky nebo rovnou celý internet!