Hledání

Nalezené výsledky: 1 - 20 z 143

Blízkovýchodní ruské úspěchy

Oč komplikovanější a spornější je pozice Ruska na bojových frontách Ukrajiny a na diplomatickém kolbišti vůči EU, potažmo Západu, o to lepší vyhlídky se Moskvě nabízejí na Blízkém východě. Tam mají Rusové co nabídnout nejen místním spřáteleným vládám, ale i mezinárodnímu společenství. Dominance Washingtonu tu zvolna končí.

Zločin a trest v ropném světě

Ceny ropy se mají odvíjet od tržních principů, tedy nabídky a poptávky. Žádné zpolitizované ceny! tvrdí politici. Velmoci ale hájí i své geopolitické zájmy. Americká ekonomika na levné ropě vydělá, i když cena těžařům nepřeje. Saúdové mají nejnižší náklady. Černý Petr patří Rusku.

Írán: Prezident Rouhání usiluje o zlepšení vztahů se Západem

Na íránské politické scéně kulminuje otevřený mocenský střet mezi prezidentem Hasanem Rouháním a jeho konzervativními protivníky a bezpečnostním aparátem. Zdá se, že Rouhání dráždí konzervativce, píše Břetislav Tureček.

Nová zahraniční koncepce? Jen maločeský realismus

Česká levice přichází s politickým realismem: zobrazuje svět jako místo, které je řízeno mocenskými bloky. Je to však svět, v němž neprohrává jen Česko, spolu s ním prohrává celá Evropa, říká v rozhovoru historik Michal Kopeček.

Přijede Obama kvůli Temelínu

Čtvrtstoletí poté, co Praha přešla zpoza železné opony do sféry vlivu Washingtonu, pozbyla dvoustranná relace výjimečnost. Není ale od strategicky nezajímavé středoevropské zemičky vlastně trochu domýšlivé předpokládat, že s ní bude světová supervelmoc udržovat zvláštní styky?
Dan Macek 6.4.2014

Francie by měla začít brát vážně státy střední Evropy

Návštěva francouzského premiéra Manuela Vallse v Praze se odehrává ve chvíli, kdy se EU nachází na křižovatce vztahů s východní částí kontinentu. Nabízí francouzské diplomacii příležitost skoncovat se čtvrt století udržovaným odmítavým postojem k nové geopolitické rovnováze v unii. Píše Maxime Forest, pracovník Sciences Po v Paříži.

V syrské šachové partii nejde jen o Asada, ale také o Írán

Světové společenství s napětím sleduje nebezpečný vývoj kolem Sýrie, zajímavým děním ale mezitím prochází také Írán, jenž má k syrskému dění rovněž co říci. Nový prezident Hasan Rouhání začal měsíc po převzetí úřadu šlapat do pedálů, a to jak na domácí, tak na mezinárodní scéně. A projevit se to může i v rozuzlení syrské krize, píše exkluzivně pro ČESKOU POZICI Břetislav Tureček.

Americký plyn svobody

Ruská okupace ukrajinského Krymu vzbudila mezi širší veřejností zájem o rozsah naší závislosti na ruských energetických dodávkách. Náš návyk na zemní plyn z východu si pak mnozí dali pochopitelně do souvislosti s břidlicovou revolucí, která zaplavila USA levným plynem. Nemohl by americký zemní plyn snížit naši energetickou závislost na nevypočitatelném Kremlu? ptá se Jakub Kučera.

Výsledek blízkovýchodních otřesů: Írán jako ostrov stability

Mezinárodní vyjednavači ani minulý týden s Teheránem nedosáhli kýžené dohody o omezení jeho jaderného programu. Doby, kdy takové selhání diplomacie vedlo ke vzájemnému přehazování viny a spekulacím o vojenských úderech, jsou ale ty tam. Dnes Západ Islámskou republiku potřebuje – a Íránci to dobře vědí.

Íránská nukleární apokalypsa, nebo uměle vytvářená krize

Írán buduje jadernou bombu a je jen otázkou času, kdy ji sestrojí a použije – zejména proti Izraeli, ale i Západu. Tuto mediální mantru udržuje plejáda světových politiků, novinářů a lobbistů. V recenzi knihy Garetha Portera se snaží o nápravu Břetislav Tureček.

Velmoci hájí pouze své zájmy a prostředky, jak je prosadit

Idea celistvé Ukrajiny je nereálná, míní občanský aktivista Stanislav Novotný, který vede s východoevropskou zemí intenzivní komunikaci.

O touze po míru Židů a Palestinců

Už když loni v létě USA s velkou pompou oznamovaly vzkříšení mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinci, cynici znalí situace varovali, že z toho stejně zase nic nebude. Po devíti měsících se ukázalo, že skeptici měli pravdu.

Na Ukrajině se rozhoduje o budoucnosti Evropy

Bartosz Cichocki, polský odborník na východní Evropu, se domnívá, že ve střední Evropě neexistují žádné podstatnější názorové rozdíly. Z jeho vyjádření v rozhovoru pak vyplývá, že Polsko má k USA blíž než ostatní země Visegrádské čtyřky a k Rusku pociťuje větší nepřátelství. Dle něho by snížení vlivu USA vedlo k marginalizaci regionu.
Gábor Stier 27.12.2014

Disent nebyl žádné ghetto

Listopad 1989 je událostí, od níž se odvíjí doba, ve které žijeme. Jak názory disidentů ovlivnily následujících 25 let a co z těchto idejí přetrvalo do dneška? A co vše vlastně disent představovalo? Při vědomí několika omezení a nejistot se ČESKÁ POZICE pokusila o systematičtější vymezení.
Petr Koura 17.11.2014

Rozkládá se zažité uspořádání Blízkého východu

Vývoj v severní polovině Iráku může mít pro celý region dramatické dopady. Postmoderní džihádisté z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) například chtějí zlikvidovat Sykes-Picotovu linii, jež vznikla za první světové války. Píše Břetislav Tureček.

Věří ještě střední Evropa Německu

Západ rozšířením NATO na východ porušil dohodu s Ruskem. A tím ho vyprovokoval k anexi Krymu. Z toho vyplývají v souvislosti s rusko-německými vztahy tři změny.

Moskva se k Evropě neobrací zády

Bojovný, či příliš akademický? Agresivní, nebo hledající dialog? Nedávný valdajský projev Vladimira Putina rozděluje svět. Ruský prezident v něm dal všem, a nejvíce USA, s tvrdou rozhodností na srozuměnou odhodlanost své země.

Zkonsoliduje „koalice 111“ českou zahraniční politiku

Případná vládní koalice ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL by mohla být nominálně „proevropská“, a proto skýtá příznivé vyhlídky na konsolidaci zahraniční politiky. Rozdělovat by ji však mohl odlišný názor na protekcionismus či na „energetickou bezpečnost“ ve vztahu k Rusku, potažmo k Temelínu. Tu sociální demokraté na rozdíl od obou nelevicových možných partnerů ve vládě považují za výmysl amerických ideologů.

Dan Macek 17.11.2013

Evropa musí vystoupit ze stínu USA

Napětí mezi Ruskem a Západem, jež vzniklo v souvislosti s ukrajinskou krizí, už připomíná dobu studené války. Sergej Michejev, ruský analytik a ředitel moskevského Centra politické konjunktury, se v rozhovoru věnuje příčinám této krize, jejímu možnému řešení a dopadům na svět.

Co je cílem tajemného Bilderbergu

Když se za zavřenými dveřmi a v utajení setkají státníci současní, minulí i aspirující s řediteli bank, finančních společností či velkých korporací, mnozí lidé jsou pochopitelně podezřívaví. „Setkání skupiny Bilderberg ani zdaleka nejsou tak ďábelské seance... Ale za svou strašnou pověst si do určité míry mohou sama,“ píše Roman Joch.
Roman Joch 12.6.2014

americka diplomacie - hledejte na internetu!

Nenašli jste, co jste hledali? Doporučujeme s výrazem "americka diplomacie" prohledat všechny české stránky nebo rovnou celý internet!