Hlavním škůdcem lesů není kůrovec, ale změna klimatu

Nástup tepla může namenat pokračování sucha. „V některých oblastech to má až fatální vliv na schopnost stromů, aby se bránily škůdcům i vlivům počasí,“ říká v rozhovoru Petr Král, od loňského podzimu ředitel Vojenských lesů a statků.

Petr Král, ředitel Vojenských lesů a statků. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Petr Král, ředitel Vojenských lesů a statků. | foto: Foto Tomáš KristMAFRA
Petr Král, ředitel Vojenských lesů a statků.

Roli ústředního „záporáka“ v thrilleru, který zažívají české jehličnaté lesy, si osoboval kůrovec. Nepracuje ovšem sám. Loňská čísla ukazují, že měl a má k ruce vydatného pomocníka – vítr, před jehož silou meteorologové varují. Lýkožrout si přednostně vybírá oslabené stromy, takže když před ním v krajině řádí vichr, lokalita pro brouka získá na přitažlivosti. A na počátku všeho stojí vyšší teploty a méně deště, než bývalo ve zdejších krajích zvykem. Vítr působí na dvou frontách: zapříčiní erozi, když odnese horní, úrodnou vrstvu půdy, a následně pochroumané stromy dorazí.

„Loni jsme vytěžili 1,7 milionu kubíků a dominovaly nahodilé těžby, ale kůrovec z toho tvořil jenom 18 procent, zbytek problémů bylo sucho a vítr,“ říká v rozhovoru ředitel Vojenských lesů a statků (VLS) Petr Král s tím, že větrná pohroma dělala třetinu jejich nucené těžby. Vysoký podíl polomů potvrzuje největší tuzemský hospodář v tomto oboru, Lesy ČR, jež spravují skoro polovinu jehličnato-listnaté plochy v republice. „V roce 2018 se celkem vytěžilo 10,652 milionu kubíků, z toho byla nahodilá těžba 9,845 milionu kubíků,“ uvádí Eva Jouklová, mluvčí státního podniku.

Kůrovec se u nich na skoro deseti milionech mrtvých stromů podílel z necelých 61 procent, vítr vyřídil zbytek. Kalamitní dřevo musejí lesníci těžit přednostně, až pak se dá sáhnout na zdravé stromy. Poslední roky je ale podíl nemocných kmenů tak vysoký, že už se jinak skoro nekácí. To má devastační vliv na ceny – trh je přehlcený laciným produktem. Hospodáři, u nichž převládá smrk, jsou už teď ve fázi, kdy prodělávají.

LIDOVÉ NOVINY: Jak velký podíl lesů v České republice VLS obhospodařují?

Vojenské lesy obhospodařují zhruba 125 tisíc hektarů, což reprezentuje přibližně pět procent rozlohy českých lesů. Vedle lesního hospodaření se věnujeme také ekologickému zemědělství na šesti tisících hektarech zemědělské půdy.

KRÁL: Vojenské lesy obhospodařují zhruba 125 tisíc hektarů, což reprezentuje přibližně pět procent rozlohy českých lesů. Vedle lesního hospodaření se věnujeme také ekologickému zemědělství na šesti tisících hektarech zemědělské půdy. Orientujeme se na chov masného skotu, na produkci mléka i masa, obojího výhradně v biokvalitě.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik plochy máte v Čechách a kolik na Moravě?

KRÁL: Spravujeme vedle několika menších celků dohromady šest velkých přírodních lokalit, které slouží či historicky sloužily k výcviku armády – takzvané vojenské újezdy. Čtyři z nich jsou v Čechách – funkční výcvikové prostory v Boleticích na Šumavě a v Doupovských horách u Karlových Varů, dále bývalý vojenský újezd v Brdech, který v roce 2016 z velké části přestala armáda aktuálně využívat a kde vznikla chráněná krajinná oblast.

A také bývalý výcvikový prostor v Ralsku a Mladé na pomezí středních Čech a Libereckého kraje. Tyto dvě lokality, přestože je armáda aktuálně nevyužívá, drží Česká republika jako pozemky se strategickým významem pro obranu státu. Navíc jde o pozemky, které s ohledem na pyrotechnickou zátěž potřebují zvláštní zacházení, na něž jsou Vojenské lesy a statky specialisté. Zbylé dva funkční újezdy jsou na Moravě – Libavá v Oderských vrších na Olomoucku a Březina na Vyškovsku.

LIDOVÉ NOVINY: Zeptám se laicky, k čemu jsou vojákům lesy?

Hospodaříme v lesích a na dalších pozemcích v lokalitách, které resort obrany, jenž je naším zakladatelem, využívá k výcviku vojsk, ale také třeba jako areály muničních skladů. Vojenské lesy vznikly před 90 lety za první republiky při budování československé armády.

KRÁL: Hospodaříme v lesích a na dalších pozemcích v lokalitách, které resort obrany, jenž je naším zakladatelem, využívá k výcviku vojsk, ale také třeba jako areály muničních skladů. Vojenské lesy vznikly před 90 lety za první republiky při budování československé armády. Ta potřebovala na výcvik s moderními zbraněmi rozsáhlé výcvikové prostory, čímž také vznikla potřeba, aby tyto lokality spravoval někdo, kdo zde bude hospodářskou činnost koordinovat s vojenským využitím.

Vlastně jsme specialisté na hospodaření ve vojenských lokalitách či v bývalých výcvikových prostorech, kde stále probíhá pyrotechnická očista, kterou následně provádíme. Vedle toho zajišťujeme pro resort obrany servisní činnosti. S profesionalizací se armáda logicky zaměřila na výcvik a plnění bojových úkolů a potřebovala se zbavit činností, v nichž vojáci místo cvičení suplovali podpůrné aktivity, jako je správa vojenských objektů a jejich ostraha.

Proto u Vojenských lesů a statků, které v těchto lokalitách historicky mají personální i technické zázemí, vznikla specializovaná organizační složka Divize ostrahy a služeb, která tyto servisní činnosti resortu poskytuje za nákladové ceny. Dnes tato činnost představuje čtvrtinu obratu státního podniku, VLS v ní zaměstnávají lidi přímo z daných regionů, kde i v současné době chybí pracovní nabídky. Uplatnění zde nachází také řada bývalých vojáků a válečných veteránů.

LIDOVÉ NOVINY: Komu dodáváte dřevo, kdo jsou vaši odběratelé?

Naše obchodní strategie je z hlediska odběratelů obdobná jako u dalších velkých tuzemských producentů dřevní hmoty. Nesoustřeďujeme se pouze na náš region, dodáváme zpracovatelům v rámci celé střední Evropy.

KRÁL: Naše obchodní strategie je z hlediska odběratelů obdobná jako u dalších velkých tuzemských producentů dřevní hmoty. Nesoustřeďujeme se pouze na náš region, dodáváme zpracovatelům v rámci celé střední Evropy. Větší část produkce odběratelům dodáváme prostřednictvím rámcových smluv, část nabízíme na volném trhu prostřednictvím elektronických aukcí či komoditních burz.

Část směřujeme přímo v regionech, kde působíme, i k malým lokálním zpracovatelům. Často jde o provozy ve vyloučených lokalitách, kde je velká nezaměstnanost. Novinkou, kterou jsme aktuálně spustili, je maloobchodní prodej dříví na otop místním obyvatelům. Jde především o dříví z kalamitních těžeb.

LIDOVÉ NOVINY: Do jaké míry jsou kůrovcovou kalamitou zasaženy Vojenské lesy? A liší se to podle toho, zda je to moravská, či česká divize, nebo je to jedno?

KRÁL: Jedno to určitě není. Spíše než „kůrovcová“ je to kalamita v jehličnatých lesích, protože odumírá smrk i borovice. A jde o kalamitu, kdy prvotním škodlivým činitelem je změna klimatu. Šestadevadesát procent naší loňské produkce tvořily takzvané nahodilé těžby – tedy vyvolané nějakým nepříznivým stavem v lesích. Kůrovcové dříví však z toho tvořilo jen asi 18 procent.

LIDOVÉ NOVINY: Co byl zbytek?

Spíše než „kůrovcová“ je to kalamita v jehličnatých lesích, protože odumírá smrk i borovice. Šestadevadesát procent naší loňské produkce tvořily takzvané nahodilé těžby – tedy vyvolané nějakým nepříznivým stavem v lesích. Kůrovcové dříví však z toho tvořilo jen asi 18 procent.

KRÁL: Většinu dříví jsme museli vytěžit v důsledku sucha nebo z polomů způsobených bořivými větry. Zatímco na čtyřech českých lesnických divizích podniku je v současnosti situace stabilizovaná, kalamita výrazně zasáhla dvě moravské lokality v naší správě – Libavou na Olomoucku a Drahanskou vrchovinu na Vyškovsku. To jsou ostatně lokality, které v uplynulých letech významně postihuje srážkový deficit.

Nechci se pouštět do velkých polemik o změnách klimatu, protože je to téma mimo moji odbornost, každopádně jednoznačně zažíváme roky, kdy je v lesích nedostatek vody, roky s dlouhými teplotně nadprůměrnými obdobími a mírnými zimami, což má v některých oblastech až fatální vliv na schopnost stromů, aby se bránily škůdcům i vlivům počasí.

LIDOVÉ NOVINY: Hraje roli v náchylnosti ke kalamitě i rozdíl v druhové skladbě lesů, jaký je na Moravě a v Čechách?

KRÁL: To se takto říci nedá, roli zde hraje řada činitelů, od klimatických podmínek a vodního režimu v krajině přes nadmořskou výšku až po skladbu lesů. Každá naše organizační jednotka je jiná, má trochu jiné složení z hlediska pestrosti druhové skladby. Třeba na Drahanské vrchovině na Vyškovsku, kde nám v současné době hyne smrkových porostů nejvíce, je zastoupení listnatých dřevin daleko větší než na jiných divizích. Brdy, kde je situace v současnosti stabilizovaná, jsou zase třeba z 95 procent smrkové, Ralsko borovicové. Takže záleží na „chemii“ řady vlivů.

LIDOVÉ NOVINY: V rámci nebývalého rozsahu kalamity se argumentuje, že kůrovec nectí hranice a majitele. Ale současně zaznívá, že v okolních státech tak masivní kůrovcová pohroma neprobíhá. Je pravda, že u sousedů je to lepší?

Zažíváme roky, kdy je v lesích nedostatek vody, roky s dlouhými teplotně nadprůměrnými obdobími a mírnými zimami, což má v některých oblastech až fatální vliv na schopnost stromů, aby se bránily škůdcům i vlivům počasí

KRÁL: Kůrovec nectí hranice ani majitele, primárně ale napadá oslabené nebo poškozené stromy. Se zvýšeným výskytem kůrovce a objemem kalamitních těžeb se potýká celá střední Evropa. V některých oblastech je primárním činitelem kalamitního stavu změna klimatu, myslím tím nedostatek srážek, a v jiných oblastech škody způsobené bořivým větrem.

Téměř každou okolní zemi postihly v posledních letech orkány, které poškodily rozsáhlé plochy lesů. Naposled třeba mediálně známé polomy v Itálii ve výši až 15 milionů kubíků dříví. Co se týká kůrovce, Slovensko, Bavorsko či Rakousko mají velice podobný problém jako my. S důsledky změn počasí se potýkají lesníci také jinde a kůrovec se jeví sekundární problém. Lýkožrout smrkový, který je nyní hlavním škůdcem smrkových porostů, napadá všechny oslabené stromy, usychající i ty polámané.

LIDOVÉ NOVINY: Má cenu vůbec ještě nějakou těžbu plánovat? Nebude to za chvíli tak, že veškerá těžba bude nahodilá?

KRÁL: Zákon ukládá majitelům lesa povinnost řídit se schválenými plány. Česko má jeden z nejpřísnějších lesních zákonů na světě a tyto plány vám určují, jak máte hospodařit nejen z hlediska produkce dříví, ale také jaké musíte dělat výchovné zásahy a jak má vypadat obnova lesa. V současnosti nám kalamitní stav v českém lesnictví neumožňuje provádět řadu plánovaných výchovných zásahů na podporu lesa. Sami jsme plánované těžby zastavili, abychom neuváděli na trh větší množství dříví, než musíme, protože trh s dřívím je v současné chvíli přesycený.

LIDOVÉ NOVINY: Jestli bude platit odhad, že by se letos mělo vykácet až 50 milionů kubíků kalamitního dřeva, co to udělá s cenou, když už nyní spadla o dvě třetiny? Je to ještě udržitelné?

Kůrovec nectí hranice ani majitele, primárně ale napadá oslabené nebo poškozené stromy. Se zvýšeným výskytem kůrovce a objemem kalamitních těžeb se potýká celá střední Evropa. V některých oblastech je primárním činitelem kalamitního stavu změna klimatu, myslím tím nedostatek srážek, a v jiných oblastech škody způsobené bořivým větrem.

KRÁL: Pro mnoho vlastníků a hospodářů, kteří mají stoprocentní nebo 95procentní zastoupení smrku a jimž porosty uhynuly, jde o nerentabilní byznys už dnes. Už současné ceny dříví napadeného kůrovcem, uschlého či určeného na průmyslové či energetické zpracování klesly na dlouhodobé minimum. Pokud by měly jít dále dolů, nebudou někteří vlastníci lesa schopni provádět činnosti, které jim ukládá lesní zákon.

Ale já nevěřím, že letos bude zpracováno 50 milionů kubíků, o kterých hovoříte. Myslím si, že těžby mohou dosáhnout maximálně 25 až 30 milionů kubíků, přičemž loni to bylo kolem 20 milionů. Ale tak obrovský skok je podle mě nereálný, nejsou na to ani výrobní kapacity.

LIDOVÉ NOVINY: A byli by na to odběratelé?

KRÁL: Nebyli by na to ani ti.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je to se sazenicemi? Je jich dost, aby se lesy obnovily a nevznikaly holiny?

V současnosti nám kalamitní stav v českém lesnictví neumožňuje provádět řadu plánovaných výchovných zásahů na podporu lesa. Sami jsme plánované těžby zastavili, abychom neuváděli na trh větší množství dříví, než musíme, protože trh s dřívím je v současné chvíli přesycený.

KRÁL: Máme vlastní školky, což je naše jistota. V normálních letech jsme soběstační a i v současné extrémní situaci stále pokrýváme třetinu sadebního materiálu z vlastní produkce. Dvě třetiny nakupujeme z externích zdrojů, ale i na letošek máme dodávky zajištěné. V následujících letech budeme vlastní produkci sazenic navyšovat.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy naposledy byl normální rok?

KRÁL: Tři roky nazpátek jsme pokryli svoje potřeby sazenic sami s výjimkou drobných nákupů specifických dřevin. Z naší produkce pokryjeme osm milionů sazenic a letos předpokládáme zalesnit 23 milionů sazenic. Po loňských 19 milionech je to nový historický rekord.

LIDOVÉ NOVINY: Odkud se berou?

KRÁL: To je určeno zákony a příslušnými vyhláškami, při obnově musíme respektovat genetická specifika jednotlivých lokalit. Lesy v České republice se dělí na přírodní lesní oblasti a přenos sazebního materiálu mezi nimi je omezený. Je přesně dáno, odkud pochází semenný materiál, takovou vypěstuju i sazenici a ta by zase měla být zasazena do svých původních podmínek.

LIDOVÉ NOVINY: Tím je ale současně omezena dostupnost sazenic.

Už současné ceny dříví napadeného kůrovcem, uschlého či určeného na průmyslové či energetické zpracování klesly na dlouhodobé minimum. Pokud by měly jít dále dolů, nebudou někteří vlastníci lesa schopni provádět činnosti, které jim ukládá lesní zákon.

KRÁL: Lesní školky jsou dnešními metodami schopné urychlit růst, ale je pravda, že v poslední době máme z trhu signály o nedostatku listnatých sazenic. Změna druhové skladby v českých lesích ve prospěch listnáčů probíhá již řadu let, byl to však zatím pozvolný proces daný rytmem plánovaného tempa obnovy v lesích. Výrobní kapacita školkařského sektoru nebyla úplně připravena na objem žádaných listnatých sazenic, který vyvolala kalamita. A v situaci, kdy sázíme daleko méně smrku a naopak více jiných dřevin v takovém objemu jako v posledních letech, se to na trhu se sadebním materiálem projevilo.

LIDOVÉ NOVINY: Pořád si říkám, jestli těch sazenic může být dost. Říkal jste, že jich budete sázet 23 milionů, přičemž na vás připadá pět procent lesní plochy – celkové číslo sazenic bude enormní.

KRÁL: Předpokládám, že nejmasivnější objem zalesnění bude na Moravě, Vysočině a jihu Čech, zbytek republiky možná čeká větší množství nahodilých těžeb, ale v tak masivním měřítku se tam zatím asi nezalesňuje. Nedávno prohlásili producenti sazenic, že mohou dodat až 300 milionů kusů, ale všichni jsme byli zvyklí pěstovat mnohem větší podíl smrků, to se teď mění.

LIDOVÉ NOVINY: Jsou tedy dostupné sazenice v té druhové skladbě, jak je to třeba?

KRÁL: V tom je problém. Jak už jsem zmínil – na trhu je nedostatek sazenic listnáčů.

LIDOVÉ NOVINY: Na které druhy se při obnově lesa chcete letos zaměřit?

V normálních letech jsme soběstační a i v současné extrémní situaci stále pokrýváme třetinu sadebního materiálu z vlastní produkce. Dvě třetiny nakupujeme z externích zdrojů, ale i na letošek máme dodávky zajištěné. V následujících letech budeme vlastní produkci sazenic navyšovat.

KRÁL: Prioritní dřevinou je jednoznačně buk, kterým budeme zalesňovat z 50 procent, oproti tomu smrku sázíme jenom 25 procent. Protože je Libavá na Olomoucku a Plumlov na Vyškovsku v nižší nadmořské výšce, soustředíme se tam na celé spektrum dřevin – od buku, dubu, lípy až po osiku.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy se kácí? Bude ta obrovská těžba soustředěna do konkrétních měsíců?

KRÁL: Nahodilou těžbu jsme podle zákona povinni zpracovat do určitých lhůt. Pokud kalamita probíhá, těžíme dříví kontinuálně, nelze říci, že zpracování soustředíme do zimních měsíců. Už z toho důvodu, že těžíme víceméně neživé stromy nebo napadené kůrovcem, abychom „brouka“ ve stromech zničili.

LIDOVÉ NOVINY: Podcenila se situace v uplynulých letech? Šlo udělat něco, aby dopady a rozsah kalamity byly menší?

KRÁL: Těžko dnes říci. Snažili jsme se na našich lokalitách škodám předcházet, nasazovali jsme dostatek ochranných opatření proti kůrovci, ale tlak tohoto brouka, počet rojení lýkožrouta za rok, byl tak enormní, že současné lesnické metody nefungují. A do toho vstupují i nahodilé těžby vzniklé větrem, 600 tisíc kubíků bylo u nás loni polámáno, to je více než třetina našich těžeb.

LIDOVÉ NOVINY: Existují nové lesnické metody, které mohou fungovat?

Změna druhové skladby v českých lesích ve prospěch listnáčů probíhá již řadu let, byl to však zatím pozvolný proces daný rytmem plánovaného tempa obnovy v lesích. Výrobní kapacita školkařského sektoru nebyla úplně připravena na objem žádaných listnatých sazenic, který vyvolala kalamita.

KRÁL: Nové metody přicházejí na svět hlavně v asanaci vytěženého dříví proti množení kůrovce. Zkoušíme všechny dostupné technologie, jako je metoda fumigace (plynový postřik stromu speciální hubicí látkou a pod plachtou, zabije všechna vývojová stadia kůrovce – pozn. red.).

LIDOVÉ NOVINY: Jak celá situace dopadá na vaše hospodaření? Musíte omezovat plánované investice?

KRÁL: V reakci na snížení cen dříví v loňském roce jsme postupně omezili investiční činnost, razantně jsme snížili výhledy na další roky. V podstatě investujeme jen do prostředků, které potřebujeme na zpracování kalamit nebo do rozpracovaných záležitostí. Ale musíme říci, že tak velký propad realizační ceny, který je zhruba 500 korun na kubík, nejsme schopni pokrýt úsporami, to nejde. Saháme i jinam, například čerpáme rezervy.

LIDOVÉ NOVINY: Jste ještě ziskoví?

KRÁL: Za rok 2018 ještě ano. Na letošek zpracováváme finanční plány, ale předpoklad je, že budeme muset využít historicky vytvořených rezerv na pěstební činnost, případně kalamity.

LIDOVÉ NOVINY: Je předpoklad, že tahle situace pomine, že se to zlepší? Protože rezervy jednou dojdou.

Snažili jsme se na našich lokalitách škodám předcházet, nasazovali jsme dostatek ochranných opatření proti kůrovci, ale tlak tohoto brouka, počet rojení lýkožrouta za rok, byl tak enormní, že současné lesnické metody nefungují. A do toho vstupují i nahodilé těžby vzniklé větrem, 600 tisíc kubíků bylo u nás loni polámáno, to je více než třetina našich těžeb.

KRÁL: Přál bych si, aby tento stav netrval roky, abychom viděli světlý bod na konci tunelu, ale nyní tohle nikdo nedokáže říci. Zásadní je vývoj počasí, pokud by jaro a léto propršely, bylo by to pro nás lesníky úplně ideální. Doplnila by se spodní voda a hmyz by měl horší podmínky pro svůj vývoj a rozmnožování.

LIDOVÉ NOVINY: Co se bude dít, když se ukáže, že toto počasí je norma? Že klimatická změna se odehrála?

KRÁL: Zpracováváme prognózy, ale nikdo nedokáže domyslet, že by uhynuly veškeré smrkové a někde i borové porosty v zemi.

LIDOVÉ NOVINY: V časopise VLS jste zmínil, že budete muset změnit i obchodní model. V čem?

KRÁL: Ve strategii od roku 2016 jsme určitý podíl dříví chtěli uvádět na veřejné trhy, to znamená aukcemi, komoditní burzou Kladno a tak dál. Ale při současném přetlaku dříví tyto trhy nefungují. Základ je soustředit se na velké rámcové smlouvy, které máme uzavřené se strategickými odběrateli, a následně podporovat regionální zpracovatele.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo jsou ti velcí odběratelé? Jsou i v České republice, nebo se to vyváží zpracovat ven?

KRÁL: Velkých zpracovatelů je mnoho. V České republice je i několik dřevařských provozů, které zpracují okolo jednoho milionu kubíků dříví. Určité množství se vyveze, ale ono se také dřevo na zpracování dováží. V současném kalamitním stavu bude narůstat export dříví ve všech kvalitách.

LIDOVÉ NOVINY: Loni jste měli docela vysoké procento neuchycené výsadby, 25 procent. Proč?

Přál bych si, aby tento stav netrval roky, abychom viděli světlý bod na konci tunelu, ale nyní tohle nikdo nedokáže říci. Zásadní je vývoj počasí, pokud by jaro a léto propršely, bylo by to pro nás lesníky úplně ideální. Doplnila by se spodní voda a hmyz by měl horší podmínky pro svůj vývoj a rozmnožování.

KRÁL: Hlavním škodlivým činitelem, který v našich evidencích vykazujeme, je znovu počasí, sucho. Nejvhodnější dobou na zalesnění je brzké jaro ihned po konci zimy a následné jarní období. Pokud ale v této době nejsou srážky a zima přechází rovnou do léta, jak jsme toho byli svědky loni, stromky hynou, ať jsou zasazeny sebelépe.

LIDOVÉ NOVINY: To znamená, že teď už je čas sázet?

KRÁL: Za chvíli začneme. Čekáme jenom, kdy nám klimatické podmínky dovolí vyzvednout sazenice ze země, ze záhonů, kde je máme předpěstované, ale už jsme připraveni zalesňovat.

Co požírá naše lesy

Vojenské lesy a statky spravují asi pět procent z celkové plochy lesů v zemi, ve výměře to dělá přes 122 tisíc hektarů, k tomu ještě šest tisíc hektarů zemědělské půdy. Hospodaří v současných i zrušených vojenských újezdech.

Borovice

Už předloni byla suchem poškozená pětina borovic. Voda vyschla i ve větších hloubkách, a stromu už nepomáhá, že má dlouhé kořeny. Suchá borovice je náchylnější k napadení hmyzem, sužuje ji hlavně lýkožrout vrcholkový z rodiny kůrovců a lýkohub sosnový, další druh hmyzu, který se prokousává pod kůrou.

Jilm

Suchem oslabené jilmy častěji napadá grafióza neboli holandská nemoc. Způsobuje ji druh houby, který brání míze, aby ve stromu cirkulovala. Nejprve odumřou větve, pak celý strom.

Smrk

Smrky napadá lýkožrout smrkový, nejznámější z rodiny kůrovců, vyžírá lýko pod kůrou. Druhý problém je cizopasná houba václavka. Podobně jako kůrovec „vyjí“ život stromu zevnitř.

Jasan

Listnáč napadá houba z čeledi voskovičkovitých, která způsobuje nekrózu. Zaviní, že jasan odumře coby jednoletý nebo dvouletý letorost ještě před narašením nebo – v poslední době typicky – během suchého léta.

Lýkožrout smrkový (Ips typographus)

Lidově se označuje jako kůrovec. Dorůstá velikosti 4 až 5,5 milimetru. Brouk naklade pod kůru vajíčka, z těch se vyvinou larvy. Živí se lýkem, zakuklí se, vyrostou v brouky, kteří se nakonec prokoušou ven a vyletí, aby napadli další strom.

Kůrovec vyhledává oslabené, pokácené nebo zlomené stromy. Pokud se přemnoží, nepohrdne ani smrkem zdravým. V napadeném dřevě začne vypouštět feromon, chemickou látku, pomocí které přivolá další brouky.

Stromy, které pomáhají

Meliorační a zpevňující dřeviny lépe vzdorují sněhu, větru, dešti a následné erozi. Pokud jsou navíc vysázené v porostu, kde jsou náchylnější dřeviny, například smrk nebo borovice, zvyšují odolnost celého lesa.