Zrušit lustrační zákon? Ne. I když se v dohledném čase stane „mrtvou“ normou.

Proč by lustrační zákon měl zůstat zachovám? Lidé, kterých se týká, by ani v budoucnu neměli mít místo v řízení státu; má svoji hodnotu jako symbol; postupně vyčpí tím, jak ubývá lidí, na něž se vztahuje. A proč ho zrušit? Problém je širší než otázka – byl evidován? Jestliže nebyla zakázána komunistická strana, je absurdní po 25 letech držet v platnosti lustrační zákon. Kdo po téměř 25 letech naší demokratůry může škodit víc? StB, nebo ODS a Kalousek?

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

V úterý 11. února Poslanecká sněmovna drtivou většinou v prvním čtení zamítla návrh KSČM na zrušení lustračního zákona. Pro zamítnutí hlasovalo 121 poslanců, proti jich bylo 39.

Zajímalo nás, jaký názor na lustrační zákon mají vrcholní manažeři firem i právníci a advokáti. Z průzkumu ČESKÉ POZICE vyplynulo, že by se zmiňovaný zákon v současné podobě rušit neměl. Myslí si to dvě třetiny oslovených respondentů (66,9 procenta, 83 odpovědí). Zhruba čtvrtina (25,8 procenta, 32 odpovědí) naopak je pro zrušení lustračního zákona a 7,3 procenta (9 respondentů) zvolilo odpověď „nevím“.

Lustrační zákony stanoví, že pro výkon některých funkcí ve státní správě, policii, armádě, justici i tajných službách, je nezbytné lustrační osvědčení.

Problematice lustrací se ČESKÁ POZICE věnuje v sérii článků.

          Odpovědělo 124 vrcholných manežerů firem, právníků a advokátů.

Tito respondenti se ve svých odpovědích vyslovili proti zrušení lustračního zákona v současné podobě:

  • Lustrační zákon by neměl být zrušen, protože v naší společnosti se za uplynulých 23 let stále ještě nepodařilo vymýtit pozůstatky dřívějších struktur. Lidé z tehdejší doby, kterých se lustrační zákony týkají, sice už nemohou škodit ve smyslu jejich obrovské moci v minulém režimu, jejich moc se jim však podařilo přeměnit ve finanční sílu. Po listopadu 1989 k tomu totiž měli mnohem lepší startovní podmínky než všichni ostatní a tuto sílu i nadále využívají a zneužívají. Takoví lidé by proto ani v budoucnu neměli mít místo v řízení našeho státu.
  • Myslím si, že to není vhodné dělat teď, kvůli Andreji Babišovi. Zavánělo by to nebezpečným precedentem v oblasti rovnosti lidských bytostí.
  • Lustrační zákon byl přijat za účelem zajištění diskontinuity s komunistickým režimem Československa před rokem 1989, který se vyznačoval porušováním základních lidských práv a svobod. Proto osoby spolupracující s komunistickým režimem nemohou vykonávat řadu funkcí v orgánech státu a dalších významných institucích.
    Pokud se Československo a následně Česká republika hlásily a hlásí k dodržování základních demokratických principů, a tím i dodržování základních lidských práv a svobod, je třeba se v tomto směru vypořádat i s temnou minulostí a nenechat ji prorůstat do současného veřejného života.
  • Vzhledem k tomu, že již v době přijetí lustračního zákona byla jeho účinnost diskutabilní, protože vzhledem k rozsahu skartovaných svazků spolupracovníků StB na velké množství osob lustrační zákon „nedosáhl“. A pravděpodobně nedosáhl na klíčové prominenty režimu, kteří připravovali samotnou „sametovou revoluci“ s „mrtvým“ studentem Šmídem. Zákon rovněž není schopen postihnout minulé a současné spolupracovníky zahraničních zpravodajských služeb (ani východní, natož západní) a díky času se i množství osob, na které se lustrační zákon vztahuje, začíná blížit nule, takže se lustrační zákon stane v dohledném čase „mrtvou“ normou, podobně jako takzvané Benešovy dekrety.
    Boj za zrušení lustračního zákona tak připomíná boj za zrušení Benešových dekretů. V případě dekretů bychom se měli spíše soustředit na budoucnost soužití s Německem a v případě lustračního zákona by úsilí mělo směřovat na zavedení a dodržování takových zákonů, které zajistí obsazování klíčových míst ve státní správě a státem ovládaných firem transparentními výběrovými řízeními tak, aby uspěli pouze vysoce odborně zdatné osobnosti s morální integritou. Na náš současný systém, ve kterém jsou politici a státní úředníci pouze loutkami ovládanými kmotry, mafiemi a organizovaným zločinem, nemá lustrační zákon žádný vliv.
  • On postupně vyčpí tím, jak ubývá lidí, na které se vztahuje.
  • Jde spíše o symbolickou záležitost omezující velmi úzký okruh lidí, kteří nesmějí na velmi úzký okruh funkcí. Přesto bych ho nerušil.
  • Podle mého názoru není žádný důvod ke zrušení lustračního zákona. Může být nahrazen například služebním zákonem, pokud bude úprava přejata, může být upraven v návaznosti na jeho nedostatky (problémy s evidencí důvěrníků), ale podstata úpravy je správná. Není možné se tvářit, že osoby, které se aktivně podílely na udržování a podpoře nedemokratického režimu, mají kvalifikaci pro udržování a řízení státní správy v  režimu demokratickém.
  • Pro dnešní situaci není tento zákon klíčový, ale má svoji hodnotu jako symbol, a z tohoto důvodu by neměl být rušen, byla by to facka do tváře polistopadovému režimu a všem, co v něj věří.
  • Nechal bych ho v účinnosti přesně tolik let, kolik trval komunistický režim.
  • Zákon by se měl novelizovat za účelem zvýšení preciznosti použitých formulací, ale rušit by se neměl. Je samozřejmě otázkou, zda novelizované znění by se mělo vztahovat na členy vlády. V této otázce by dle mého názoru pomohlo posouzení případného rozporu s čl. 21 odst. 1 Listiny Ústavním soudem.
  • Jen ať zákon platí, aby ti, kteří by neprošli lustračním zákonem, měli aspoň trvalý špatný pocit, že v minulosti udělali  něco špatně. Otázkou ale je, zda si to vůbec uvědomují.
  • A proč? Měl by se naopak rozšířit i na samotné důstojníky StB a KSČ!
  • Osobně si myslím, že ten, kdo donášel Státní bezpečnosti, by donášel klidně zase někomu jinému, takže takoví lidé představují pro každý systém obrovské riziko. Pokud by se měly zákony měnit jenom podle toho či onoho ministra, tak to bychom na tom byli skutečně hodně špatně. Už nyní se Česko netěší lichotivým názvům jako třeba „banánová republika“ apod. Jenže banány došly!
  • Ne. Je to nástroj dlouhodobého chápání historie.
  • Neměl, i když už nemá ten význam jako v době svého přijetí. Jeho zrušení by dále legitimizovalo mocenské snahy nereformovaných komunistů. Dokud bude místopředseda parlamentu relativizovat skutečnost, že srpen 1968 byla okupace, lustrace potřebujeme.

Tito respondenti se ve svých odpovědích vyslovili pro zrušení lustračního zákona v současné podobě:

  • Obecně nemám rád škatulkování lidí bez toho, aniž by si kdokoli dal práci a odpovědně ohodnotil kvality i zápory každého dotyčného. Takže jsem pro, pokud to povede k posílení zdravého rozumu a ústupu od „paušalizace“. Na druhou stranu bychom rozhodně neměli polevovat v připomínkách toho, jak minulý režim fungoval. A to nejlépe na konkrétních příbězích, jak to dělá třeba sdružení Post Bellum a Český Rozhlas v „Paměti národa“.
  • Ano, a aktualizovat na základě více než dvacetileté zkušenosti tak, aby odpovídal zkušenostem a času.
  • V civilizované zemi bych očekával, že budeme respektovat alespoň rozhodnutí pléna Ústavního soudu (z roku 2001!!!), které vyzvalo parlament, aby urychleně přijal zákon o státní službě, který by lustrační normy nahradil. Po dvanácti letech sice parlament projednává několik verzí služebních zákonů, ale žádná z nich tuto věc neřeší. Lidovci vyhrožují, sociální demokrati kličkují a ANOisté nechápou, o co jde, a tak instinktivně chrání svého guru. Podmínky způsobilosti vykonávat funkci ve státní správě jsou pochopitelně mnohem širší než jednoduchá otázka – byl evidován?
  • Čtvrt století po revoluci by měla platit už mnohem modernější kritéria. Trvat na lustračním zákonu, a přitom 12 let blokovat zákon o státní službě (úřednících), znamená přiznat, že lustrační zákon zůstává v platnosti ne jako kritérium kvality výběru při správě veřejných věcí, ale jen jako vhodná záminka pro personální hrátky některých politiků.
  • Vůbec se ve stávající podobě neměl přijímat. Bohužel jsme asi nepoučitelní a neustále vymýšlíme vlastní řešení. Jsme trochu jako Rusové. Škoda, že jsme nepřijali německý model.
  • Ano. Prvním z důvodů je, že je již přežitý a podle výsledků posledních voleb je zřejmé, že velkou část národa již ani nezajímá. Druhým důvodem je ta skutečnost, že stále postihuje lidi na základě zápisu jejich jména do nějakých seznamů, a nikoli na základě prokázaného konkrétního jednání. A jak víme, je mnoho lidí, kteří se dokázali soudní cestou domoci výmazu svého jména. V demokratické zemi by o takových lidech měl rozhodovat pouze volič. Myslím si také, že máme mnoho jiných problémů ve společnosti, které je potřeba řešit, a ne se stále obracet o čtvrt století zpět. Ta doba před rokem 1989 se již nevrátí.
  • Ano, měl by se zrušit. Vzhledem k tomu, že StB po listopadu 1989 skartovala všechny dokumenty, které skartovat potřebovala, byl lustrační zákon problematický od samého počátku, protože asi postihoval jenom „malé ryby“, zatímco ty velké se spokojeně soustředily na získání lukrativních pozic v oblastech, kterých se lustrační zákon stejně netýkal.
    A jestliže nebyla zakázána komunistická strana, která s ohledem na to, co za doby svého panování napáchala, byla zločineckou organizací, tak je absurdní po 25 letech držet v platnosti lustrační zákon. Ono se to dnes – bohužel – prezentuje tak, že komunisté byli ti hodní a všechno svinstvo dělala StB, ale nějak se zapomíná, že StB byla jen výkonným orgánem, který jednal podle pokynů komunistické strany.
  • V současné době se jedná o naprosto nesmyslný relikt porevoluční doby, který politici s oblibou zneužívají k vytváření umělých nepřátel a nebezpečí, místo toho, aby řešili skutečné problémy, jež opravdu zajímají většinu společnosti.
  • Je jen záminkou politiků k dalším hádkám a odvádí je od řešení palčivých otázek společnosti. A kdo už tak po téměř 25 letech naší demokratůry může škodit víc? StB nebo ODS a Kalousek?
  • Je to fosílie z devadesátých let. Myslím, že nikdy nebyl třeba, a tím méně dnes. Opírá se o archiv tajné policie a bezdůvodně vylučuje z veřejného života mnoho lidí. V době svého vzniku se ještě dalo chabě argumentovat bezpečnostními riziky, ale dnes jen stěží. Je to typický produkt českého opožděného antikomunistického hrdinství, které je – k mému údivu – stále ještě v módě.
  • Jeho pokračování slouží pouze ideologickým demagogům k udržení moci.
  • Jsem dlouhodobě pro zrušení lustračního zákona z těchto důvodů:
    1) Hned po revoluci byla spousta svazků StB, Lidových milicí atd. skartována, takže řada těchto exponentů žije mezi námi, aniž by je předchozí aktivita nějak diskriminovala. 2) Od sametové revoluce už uplynulo téměř 25 let a měli jsme dost času se s minulostí vyrovnat. Poukazovat po těchto letech, že vše, co žijeme, je vinou minulého režimu, svědčí o vyprahlosti. 3) Každý má právo být ve veřejné volbě zvolen. O minulosti šéfa ANO voliči věděli z tisku více než dost, a přesto uspěl, a to platí i o nominantech komunistů.
    Myslím si, že exekutiva a zákonodárná moc by se měly spíš zabývat tím, jak vyvést tuto zemi z marastu, do kterého nás dostaly, a ne třepat kostlivci ve skříni.

Tito respondenti zvolili odpověď „nevím“:

  • Do dnešního dne jsme nezrušili komunistickou stranu, je to celé nedotažené do konce.
  • Přiznám se, že opravu nevím. Na jednu stranu je poměrně dlouho od pádu komunismu a žijeme zcela v jiné době. Na druhou stranu se skutečně za komunismu děla zvěrstva. Jenže, do osudů konkrétních lidí nevidíme. Proč někdo podepsal? Ze zištných důvodů, nebo byl vydírán? Měl (měla) milenku (milence) nebo něco ukradl(a)? Jsou to příběhy konkrétních lidí.
    Pro mě je problémem to, že u mnoha lidí (spolupracovníků) došlo ke skartaci ještě před pádem nebo během několika dnů po pádu komunismu, jsou nepostižitelní, přesto existují četná svědectví o jejich spolupráci. Možná bychom se všichni divili, kdo všechno spolupracoval. Osobně bych se klaněl spíše ke zrušení, je to už mnoho let. Není to objektivní, a skutečně vliv těchto lidí už není takový. Navíc věřím v možnost nápravy. Každý z nás udělal někdy chybu.
    Pokud si myslíme, že současné tajné služby nevyužívají některé metody, kdysi používané ze strany komunistických tajných služeb, tak bychom se třeba i mýlili. I dnes jsou donašeči, práskači a jim podobní. Ten systém je stejný, tajná služba má tajné informátory a je třeba je nějak naverbovat. Pokud si myslíme, že jsou používány jen čisté metody, pak bychom třeba vystřízlivěli. Dlužno však podotknout, že represe za politické názory už u nás neexistuje, minimálně jsem o tom přesvědčen. V tom se obě tajné služby zásadně liší. Plně respektuji a chápu, že lidé dotčení perzekucí tajných služeb v době komunismu na věc mají jiný názor.
    Dovolím si jednu osobní vsuvku: Kdykoliv jsem cokoliv dělal s lidmi, o kterých se píše, že byli v seznamech, tak to byla naprosto profesionální spolupráce. Je to paradoxní, ale oni v sobě mají zakódovaný nějaký způsob chování, plnění příkazů v termínu atp. Naprosto profesionální práce. Je to paradox, ale je to tak.