Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze a Olomouci skončí. Od roku 2013 by pak měl fungovat specializovaný tým státních žalobců, který by bojoval proti korupci. Dohodla se na tom 23. listopadu skupina zástupců ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, která se zabývala novelou zákona o státním zastupitelství. Změnu musejí schválit poslanci.
Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila není čtyřstupňová soustava státních zastupitelství efektivní a pro malou zemi, jako je Česká republika, se nehodí. Nejvyšší státní zastupitelství by pod sebou mělo mít jen krajské a okresní úřady, čímž by se případy urychlily. To samé se prý dá říct i o soustavě soudů, její úprava ale ještě není na pořadu dne.
Dvě třetiny právníků oslovených v anketě ČESKÉ POZICE souhlasí se záměrem zrušit vrchní státní zastupitelství, přičemž někteří z nich dodávají, že by se to (logicky) mělo týkat i vrchních soudů (VS). V menšině zůstaly názory, že čtyřstupňová soustava státních zastupitelství si svou existenci obhájila.
Negativní postoj k rušení VSZ zaujímají tito dva respondenti:
„Takové populistické výkřiky o zrušení vrchních státních zastupitelství a vrchních soudů už tu byly. Zametání kauz pod koberec není důsledkem existence VSZ, ale lidí buď neschopných kauzy vyšetřit, anebo skutečně politicky či ekonomicky ovlivnitelných, kteří by tam pak ale neměli mít co dělat.
Tří, respektive čtyřstupňová soustava soudů a státních zastupitelství začala už před časem dobře fungovat, vrchní soudy (VS) a VSZ získaly vhodné prostory k práci a jsou personálně naplněny, mají přesně vymezenou agendu a úkoly. Pokud se zruší, budou přesuny osob i agend a do práce justice se vnese zase na čas chaos. Možná je žádán. Pokud jsou někomu VS a VSZ takovým trnem v oku, nejjednodušší formou jejich zrušení bude přemalování firem na pobočky Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství, ušetří se dva předsedové VS a dva VSZ, ale zřejmě by se musely dorovnat platy vrchních soudců a vrchních státních zástupců na úroveň platů soudců Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství.
Pokud by agendu VS a VSZ měly přebírat krajské soudy a krajská státní zastupitelství, musela by se část agendy předat na okresy, kde ovšem nejsou lidé, kteří by se navýšením agendy mohli zabývat, a kdyby byli, nebudou mít kde pracovat, protože okresní pracoviště už teď praskají ve švech. Takže proboha zase nerušte, co funguje!“
„VSZ je účelově kritizováno pro různá pochybení, nicméně svoje místo ve struktuře státních zastupitelství si za dobu své existence odůvodnilo.“
Proč je záměr ministerstva spravedlnosti správný, vysvětluje tento právník:
„Důvody jsou jak systémové, tak personální a justičně-politické. Systémově není třeba, aby Česká republika, tedy stát velký zhruba jako Bavorsko, měla čtyřstupňovou soustavu státních zastupitelství. Ale kdyby to byl jediný důvod, asi by kvůli tomu nebylo třeba měnit po 20 letech zaběhlý systém. Jenže jsou tu důvody jiné.
VSZ v Praze je prohnilé, indicií pro to je víc než dost. Jakákoli výměna jeho špiček, i kdyby byla rozsáhlá, jen těžko změní atmosféru a faktické vztahy, které tam panují. Tu instituci je třeba rozprášit a vůbec je nutné v systému státního zastupitelství zamíchat osobami a obsazením, aby se zpřetrhaly letité vazby a závislosti. Bez takové změny se u nás nadále vyšetří jen malý zlomek závažných kauz.
Vytvoření ,speciálu‘ (speciálního týmu státních žalobců) je naopak na místě, ale nesmi to byt obdoba slovenské Speciální prokuratury – není třeba žádných ,nedotknutelných‘ nadlidí s mimořádnými kompetencemi a platy. Stačí zřídit instituci, u níž se budou střídat schopní lidé a která bude hodně na očích veřejnosti. A ta, zejména pak novináři, musí bedlivě sledovat, zda ,speciál‘ vyšetřuje důsledně, ale zároveň korektně, a nikoli na politickou objednávku, a zda má patřičné výsledky. A pokud ne, má se snést kritika na šéfa ,speciálu‘ i na nejvyššího státního zástupce, který by ho měl jmenovat. Potřebujeme normálně fungující instituce pod důslednou veřejnou kontrolou. Nic víc. Třeba jako ve Švýcarsku...“
Na zbytečnost, respektive nesystémovost VSZ a VS upozorňují čtyři účastníci ankety:
„Není důvod pro čtyřstupňovou soustavu. Následovat by mělo zrušení vrchních soudů, které mají ze všech soudních instancí v ČR nejhorší pověst.“
„Asi ano, jakkoli nejsem s fungováním státního zastupitelství úplně obeznámen. Obdobná nesystémovost se vyskytuje i u soudní soustavy.“
„Ano, stejně jako se zrušením vrchních soudů. Obě instituce jsou nesystémové a přežívá v nich pod jiným názvem ještě struktura justičních orgánů z doby federace, což nedává smysl.“
„Záměr je správný a má celou řadu výhod včetně ekonomických. Jistě by bylo ideální, kdyby se přijetí zákona spojilo s přijetím nového zákona o státním zastupitelství a rovněž s novým zákonem o soudech a soudcích, neboť i tam by mohla být nesmyslně zavedená čtyřstupňová soudní soustava změněna na třístupňovou, měla by být stanovena odpovědnost a kontrola nad soudy a soudci atd. Vzhledem k tomu, že věřím, že ministerstvo spravedlnosti na všech koncepčních návrzích pilně pracuje již několik let, asi by to neměl být příliš velký problém.“
Jeden z právník sice souhlasí s rušením VSZ, ale nevěří v upřímnou snahu exekutivy napravit současný systémový problém:
„Záměr zrušit vrchní státní zastupitelství je sice správný, ale v rukou exekutivy, která k němu klopotně prozřela až nyní a právě nyní, ve skutečnosti není žádným záměrem, nýbrž lacinou a značně ,cinklou‘ kartou. Vůbec by mě neudivilo, kdyby ta karta ve vhodném okamžiku opět zmizela v kouzelníkově rukávu.
Že ,vrchní‘ stupeň je v českém soudnictví a státním zastupitelství neorganickým nesmyslem, je jasno od samého počátku, a od té doby je také toto banální téma vytaženo z klobouku, kdykoliv je třeba zastřít skutečné problémy. Z hlediska teritoriálně organizačního je jediným smysluplným uspořádáním soustavy státního zastupitelství systém, který odpovídá strukturám exekutivy (zejména policie). Skutečným problémem je absence funkcí v oblasti dříve označované jako všeobecný dozor a zejména naprosto neuspokojivý hmotně-právní a procesní rámec, ve kterém státní zastupitelství působí. O tom však kouzelníci nemluví.“
Naopak jediný nerozhodný respondent míní, že za pokus to stojí:
„Odpověď na otázku je nevím, ale každý vážně míněný záměr vedoucí ke zlepšení v oblasti státních zastupitelství je dobrý.“
Tato poněkud tajemná odpověď je sice kladná, ale to hlavní zůstalo nevyřčené:
„Ano, všichni víme, co se tam dělo a kdo za to nesl odpovědnost.“
