Že by mělo snížit korupci zrovna zrušení akcií na majitele? Proboha, proč?

Většina právníků oslovených ČESKOU POZICÍ se domnívá, že konec anonymních akcií nebude mít na snížení korupce výrazný vliv.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Významnou součástí vládou avizovaného boje proti korupci je regulace anonymních akcií, takzvaných akcií na majitele (doručitele). „Řešení“, respektive jejich zrušení je obsaženo v zákoně o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností, který schválila 19. února Poslanecká sněmovna. Nicméně o měsíc později zákon s řadou pozměňovacích (zpřísňujících) návrhů schválil Senát, takže jej 7. května čeká nové schvalování v Poslanecké sněmovně. Ale to je politika. Otázka zní jinak.

Bude dotyčný zákon v té či oné schválené podobě skutečně „hřebíčkem do rakve s korupcí“, jak se například ptá advokát Tomáš Sokol v Parlamentním magazínu? Sám nabízí tuto odpověď: „Troufl bych si tvrdit, že pokud by někdo sestavoval hitparádu nejrozšířenějších veřejných bludů, pak víra v terapeutický účinek odstranění akcií na majitele, takto nazývaných anonymních, by měla slušnou šanci na prvé místo.“

O problematice anonymních akcií jsme podrobně informovali mimo jiné v článku:

Otázku, zdali zrušení akcií na majitele povede ke snížení korupce, jsme položili i právníkům a advokátům v průzkumu ČESKÉ POZICE. Výsledek koresponduje s názorem Tomáše Sokola. Přes 80 procent respondentů (21 odpovědí) se domnívá, že nový zákon korupci nesníží, 5 odpovídajících (19,2 procenta) naopak míní, že ke snížení korupce přispěje.

akcie na majitele

                                           Odpovídalo 26 právníků a advokátů.

Výběr odpovědí, podle kterých zrušení akcií na majitele nepovede ke snížení korupce:

  • Moje odpověď je NE. Nebo přinejmenším „NE ve významnější míře“. Dnešní globalizovaný svět nabízí takřka nekonečně mnoho možností, jak strukturovat kontrolu nad společnostmi tak, aby jejich vlastník nebyl veřejně či jinak snadno zjistitelný. Hlavně přicházejí v úvahu „trusty“, kde beneficient je často skryt a navenek vystupuju jen jeho správce („trustee“). K dispozici jsou prakticky ve všech offshore jurisdikcích angloamerické právní kultury (Bahamy, Panenské ostrovy, Jersey apod.).
    Jako bonus bude instrument podobný „trustu“ dovolen i v Česku od 1. ledna v novém občanském zákoníku (takzvaná správa cizího majetku).
  • V zásadě ne. Pokud bude mít korupce ekonomický smysl, pokud tedy bude něco poskytováno z veřejných prostředků prostřednictvím úředníků, tedy někoho, kdo v zásadě nemá silný zájem, aby ty prostředky byly využity hospodárně, je korupce sice riskantní, ale racionální metoda, jak vydělat peníze. Drogy se také budou ilegálně prodávat, ač jsou zakázány. Na ukrývání korupčních peněz se jen budou využívat složitější struktury, v nichž třeba anonymní akcie budou mít cizí společnosti založené ve státech, kde to stále je přípustné. Nebo se budou více využívat krycí vlastníci či jiné fígle. Je jich spousta a určitě se vymyslí další. Korupci neodstraníme regulací a policejním státem.
    Donucení a strach z odhalení mohou korupční prostředí trochu omezit, ale ne zásadně. Podívejme se na Čínu – je to jedna z nejzkorumpovanějších zemí na světě, a přitom má drakonické tresty za úplatkářství. Jediný snad efektivní  recept proti korupci je kombinace omezeného státu s minimem regulací, co nejvíce transparentního rozdělování toho, co stát obhospodařovat musí, a především všeobecného a skutečného společenského odsudku korupčního chování. My Češi jsme v tom hodně pokrytci – korupci sice halasně odsuzujeme, ale když se sami dostaneme do situace, že máme možnost získat nefér výhodu, mnozí neodmítnou.
  • Proboha proč zrovna zrušení akcií na majitele? Pokud by skutečně někdo chtěl omezit korupci, stačilo by zrušit veškeré přerozdělování, evropskými fondy počínaje a veřejnými zakázkami konče. Zkusil někdo sumarizovat kolik miliard ročně je „vysoutěženo“ na různé nesmyslné výzkumy a poradenství typu vliv kartáčováni veverek v Brdských lesích na zaměstnanost na severní Moravě?
    Spočítal někdo, kolik veřejná správa utratila za IT a porovnal to s tím, jak veřejná správa funguje?  Politici se rozhodli, že když úplatky neprotečou přes stavby dálnic, pustí nám žilou přes IT a zdravotní pojišťovny.
    Pokud budou někteří lidé moc rozhodovat o tom, kdo se nažere z koryta veřejných zakázek, nemá cenu o omezení korupce diskutovat.
  • Ke snížení korupce jistě nepovede. Ale zmizí z našeho právního řádu tento relikt divokého kapitalismu nemající v civilizovaném světě místo a zprůhlednit by se měly vlastnické vztahy.
  • Ne. Opatření však lze přiznat ten důsledek, že se zakrývání stop stane o něco komplikovanější a dražší.
  • Navrhované opatření jistě samo o době problém nevyřeší, jeho přijetí by mohlo být signálem, že se chce někdo věcí vážně zabývat. Korupci rozhodně nevymýtíme tím, že nebudeme dělat vůbec nic a donekonečna budeme opakovat, že něco nejde a hledat důvody, proč by to nemělo jít. Ostatně i to je postoj a můžeme třikrát hádat, proč se někteří politici tak vehementně brání přijmout jakákoliv opatření, která by situaci alespoň nepatrně zlepšila a znesnadnila korupčníkům jejich rejdy.
  • Korupce už mezitím u nás objevila a použila mnohem sofistikovanější metody, jak se skrýt. Akcie na majitele budou jen odklizeny do zastaralého arzenálu minulého století.

Tolik reakce, jež doprovázely odpověď „NE“ na otázku ČESKÉ POZICE.

Jeden relevantní názor, podle kterého zrušení akcií na majitele povede ke snížení korupce:

  • Korupce není jen o předávání krabic s vínem, vlastně milionů v ní, ale i o různých výhodách. A není výhoda, pokud například stavební firma získá státní zakázku za několik milionů či miliard s realizací několika let, čímž jistě lépe přečká období současné krize? A jedna taková zakázka může zajistit i to, že firmy, které zakázku nezískají, padnou a na pomyslném hřišti tak zbude méně protihráčů. A je pak snad každému jasné, že ten, kdo „život“ firmy zachránil, si zaslouží nějaké uznání, třeba v podobě krabice od vína.
    Jenže ti, kdo rozhodují o přidělení veřejných zakázek, se již nespokojují pouze s těmi krabicemi, oni chtějí jistotu „vděku“ hned v počátku. Vlastnictví anonymních akcií firmy, která veřejnou zakázku získá, je toho zárukou.
    To, že veřejné zakázky vyhrávají firmy, které ani nejsou schopny zakázku realizovat, protože ani nemají odpovídající zaměstnance a celou zakázku zajišťují subdodavatelsky, je věc jiná. Dalším krokem musí být podmínka, že firma, která veřejnou zakázku získá, ji musí být schopna z podstatné částí (třeba 2/3) zajistit vlastními zaměstnanci. U nás totiž není neobvyklé, že vlastní realizaci zakázky zhotoví firma za poloviční i nižší cenu než ta, která byla vysoutěžena. Zbývající prostředky si pak dělí subsubsubsubdodavatelé. Ti sice nepracují, ale mají známosti, a tak vydělávají. A pak se divíme, že u nás je kilometr dálnice dvakrát dražší než v Německu.