Základní příjem? A pak už bude jen hladomor.

Většina top manažerů nesouhlasí, aby stát garantoval všem občanům určitý příjem bez podmínek. „To je konec civilizace,“ říká jeden z nich.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Zhoršující se ekonomická kondice některých evropských států dala vzpomenout na několik desítek let starou myšlenku specifické formy sociálního zabezpečení, takzvaný základní příjem. Zjednodušeně řečeno jde o pravidelnou dávku, kterou by získával každý občan bez ohledu na věk, původ, bydliště či profesi jako jakýsi materiální základ zajišťující důstojný život.

Koncepce základního nepodmíněného příjmu má zastánce jak v socialistické části politického spektra, jež je přesvědčena, že sociální jistoty jsou předpokladem svobody, tak mezi liberály, kteří se zase domnívají, že zjednodušením sociálního systému by se radikálně omezila státní administrativa. Jednotný příjem vyplácený všem by měl ve finále nahradit dosavadní systém sociálních dávek a důchodový systém, a tím postupně zbavit stát závazků vůči budoucím penzistům či příjemcům jiných pojistných sociálních plateb.

V současné době existuje ve světě několik sdružení zabývajících se rozpracováním a prosazením teorie základního příjmu do praxe. Například Evropská komise v lednu 2013 zaregistrovala Iniciativu evropských občanů za nepodmíněný základní příjem. Jejím cílem je vyvolat diskusi a projednávání v Evropském parlamentu a následně zavést tento koncept sociálního zabezpečení v jednotlivých zemích EU.

Praktické zkušenosti s vyplácením základního příjmu jsou známy například z Aljašky nebo Grónska, kde se k tomu využívají peníze ze zdanění těžby nerostných surovin. Referendum o zavedení tohoto systému chtějí vypsat Švýcaři a nedávno jeho možnou aplikaci zmínil kyperský prezident Nikos Anastasiadis.

U nás však, zdá se, doba na podobné úvahy zatím nenazrála. Většina (77 procent) top manažerů v průzkumu ČESKÉ POZICE na dotaz „Měl by stát garantovat všem občanům takzvaný nepodmíněný příjem?“ odpověděla záporně. Někteří z nich připouštějí, že jde o zajímavé téma, nicméně pouze pro akademickou debatu. „Český stát není v situaci, kdy by si mohl dovolit další nákladné sociální a ekonomické experimenty,“ shrnuje jeden z nich.

Graf - Měl by stát garantovat všem občanům takzvaný nepodmíněný příjem?

Výběr odpovědí, podle nichž by stát neměl garantovat občanům základní příjem:

  • „Vzhledem ke zhoršující se ekonomické situaci a rostoucí nespokojenosti lidí se hledají zástupná řešení. Uspokojí toto populistické řešení nezaměstnaného vysokoškoláka, který chce vybudovat pevnou rodinu, a bude žít ze státní almužny a pouze občasného přivýdělku, protože nebudou odpovídající pracovní místa? Jak směšné procento to bude vedle penzijního připojištění manažera, profesora, umělce nebo poctivě pracujícího dělníka? Nebo tím pouze potěšíme a rozšíříme armádu bezdomovců, protože místo jednoho nejistého ,krabicáku‘ denně budou mít pevně garantované dva?
    Kde je zásluhovost, prestiž, soutěživost, které jsou motorem lidských dějin a pokroku? Jak dopadl a jaký měl vliv na ekonomiku model sociální rovnosti, mechanicky prosazovaný v bývalých zemích socialismu. Stát by měl mít nástroje na vytváření skutečných pracovních příležitostí a důsledně prosazované možnosti nedat prostor pijavicím na sociálním systému státu.“
  • „Pouze adresné dávky, individuálně zvažované, mají smysl.“
  • Na tento model u nás nemáme mentální zázemí ani dostatečné zdroje krytí. Masu úředníků by to nesnížilo a nikomu potřebnému by to nepomohlo.“
  • „Jakákoli garance příjmu snižuje ekonomickou aktivitu a iniciativu člověka. Navíc garance nepodmíněného příjmu plošným způsobem není schopna spravedlivě podpořit danou sociální potřebu konkrétního člověka v jeho životní situaci.“
  • „Takzvaný garantovaný nepodmíněný příjem je relativně dobré téma pouze na akademickou diskusi, ale český stát není v situaci, kdy by si mohl dovolit další nákladné sociální a ekonomické experimenty. Stačila neslavná sKarta a další podobné, méně medializované projekty. Zásadní zjednodušení a výrazné zlevnění výplaty sociálních a jiných dávek je však stále vysoce aktuální. Složitější je samotná reforma celého systému sociálních dávek a revize nároků na tyto dávky. Pro začátek by stačilo vázat výplatu dávek na pracovní povinnost. Když se podívám na neutěšený vzhled a hlavně nepořádek v našich městech a vesnicích, tak by se lehké manuální práce našlo pro nezaměstnané a pobírající dávky dost. Nevztahovalo by se to samozřejmě na zdravotně postižené a rodiče řádně pečující o své malé děti.“
  • „Nepodmíněný příjem je konec civilizace, to je poslední stadium úpadku. Pak už bude jenom hladomor.“
  • „Smyslem sociálních transferů obyvatelstvu je – či by mělo být – adresně pomoci občanům, kteří se o sebe z objektivních důvodů nedokážou postarat. Již dnes vnímám, že v naší zemi se k těm opravdu potřebným pomoc v potřebné výši nedostává. Z hlediska požadavků na agendu chápu, že by to bylo vše daleko jednodušší, z hlediska prospěšnosti systému pro potřebné ovšem zásadně nesouhlasím.“
  • „Myšlenka zřízení sociálních dávek a podpor byla jistě původně vedena bohulibými úmysly. Ale v praxi dělá akorát z většiny příjemců lenochy, a co hůř, u některých skupin obyvatel vede k sociálnímu vyloučení. A to nemluvíme o tom, jak velkou část z oněch dávek a dotací spolkne sám dotační systém a jak velký je v oněch dávkách korupční potenciál. Každý by si měl na své potřeby vydělat především prací, a ne natahováním ruky!
  • „Jsem přesvědčený o tom, že role státu by měla být na úrovni podpory v přechodných nepříznivých situacích. Stát by neměl za normálních podmínek přebírat na sebe odpovědnost a povinnost zajištění určité základní výše životní úrovně. Důležitý je ale předpoklad ,normálních podmínek‘, protože si umím představit situaci, kdy není objektivně v silách občanů si základní životní podmínky zajistit. Ale to by se patrně jednalo o jinou formu sociální podpory.“
  • „Asi by to bylo jednodušší, ale obávám se, že dražší.“
  • „Nespatřuji v tom žádný zázračný ani funkční model financování sociálních dávek. Podle mě je systém dávek pro některé skupiny stále demotivující vůči práci. Částka jim postačí na ,krabicák‘ a cigarety, tak kam by se hrnuli. Obávám se také, že by ve velkém bujela, tak jako dnes, práce načerno – 6000 Kč jistých od státu (nejspíše zdaněných), 10 000 bokem na ruku (nezdaněných) například od stavební firmy. Vytrácí se z toho smysl podobných opatření – protáhnout oficiální státní ekonomikou co nejvíce rozdělovaných peněz. Při vyplácení různých sociálních dávek se musí postupovat individuálně, což ale, uznávám, potřebuje zase hodně lidí, času a peněz.“

Tábor příznivců koncepce a nerozhodnutých se tentokrát rozdělil na dvě stejně velké skupiny s podílem 11,5 procenta.

Výběr odpovědí, podle nichž by stát měl garantovat občanům základní příjem:

  • „Jakékoliv zjednodušení v této oblasti je dobré, ale ještě je důležitá motivace těch, kteří by dávku dostávali, aby se snažili vydělat si více a nepropít ty peníze – a přitom někteří příjemci asi jen velmi obtížně mohou uvažovat o lepším zaměstnání.“
  • Celý sociální systém je třeba zjednodušit a zprůhlednit. V současné době je to totiž džungle, ze které tyjí především sociálně nepřizpůsobivé osoby, z nichž mají státní úředníci strach, a tak jim raději vyplatí dávky v plné výši možného rozpětí. Tento marasmus nejvíce prohloubila Nečasova vláda a především jeho asociální ministr práce Jaromír Drábek se svým aktuálně trestně stíhaným náměstkem Šiškou.“
  • „Jsem v zásadě pro cokoliv, co přinese zjednodušení systému sociálních dávek a zamezí zneužívání prostředků z rozpočtu. Otázkou pochopitelně je, co by pak dělali všichni ti úředníci, kteří se tím dnes zabývají.“
  • „Zdá se mi to jako zajímavý experiment, v Německu s tím přišli liberálové. Dala by se od tohoto základu mnohem lépe počítat skutečná potřeba peněz, které stát musí vybrat.
  • „Ano, ale protože s tím nemáme žádné zkušenosti, pokusil bych se napřed hledat cestu k experimentu či pilotnímu projektu.
    Ve společnosti prý obecně existuje několik procent jedinců, kteří prostě nebudou pracovat nikdy, i kdyby byl systém nastavený sebegeniálněji. To se zřejmě nedá překonat. Jestliže se společnost z nějakého principu shodne na tom, že i těmto jedincům je třeba pomáhat, pak model ,nepodmíněného příjmu‘ vypadá smysluplně. Když k tomu přidáme věčné debaty o tom, komu dávky ano, a komu ne, v poslední době vyhrocené díky necitlivým škrtům dnes již bývalé vládní koalice obzvláště v oblasti podpory zdravotně postižených, a když se podíváme na nesmyslné a nespravedlivé benefity plynoucí romským spoluobčanům (což už pomalu s ostatními aspekty ,romské otázky‘ začíná vyvolávat nálady s potenciálem pogromů), pak ten model vypadá ještě sympatičtěji. Za silný argument považuji též úspory plynoucí z možného zrušení úředního aparátu, který se organizací a chodem dávkového systému zabývá za pět miliard ročně.“

Výběr odpovědí váhajících top manažerů:

  • „Záleží na konceptu a parametrech takového řešení. Tato myšlenka se opět objevila jako reakce na mizející pracovní místa dokonce i ve vysoce kvalifikovaných profesích. Takový vývoj je vzhledem k nekončícímu technologickému pokroku nezvratný. Bezpracný příjem je však v přímém protikladu s protestantským zdůrazňováním tvrdé práce, která jediná vede k zaslouženému osobnímu prospěchu. Zdá se, že jde o rozpor mezi technologií a filosofií. Řešení rozhodně nebude jednoduché.
    Faktem je, že už dnes je skutečně produktivních lidí velmi málo a k bohatství spíše vedou finanční spekulace než tvrdá práce. Řada lidí je zaměstnána nadbytečně, což lze lehce doložit na společnostech, které prošly ozdravnou restrukturalizací. Vím o případu, kdy se počet pracovníků v účtárně snížil ze 43 na 8 a firma fungovala bez problémů dále. Ještě horší je situace ve státní správě. Zajímalo by mne například, jaký je poměr nákladů a výnosů u daňových úřadů a jak velká část daní se přitom vůbec nevybere. Koncept nastíněný ve Švýcarsku mi připadá jako rozumný podnět k diskusi, i když je jasné, že pro většinu lidí je to sci-fi.“
  • „Chtělo by to propočíst a porovnat. Zároveň širší diskusi.“
  • „Nemám dost informací a znalostí, ale domnívám se, že tato varianta znevýhodní lidi, kteří si svoji tíživou situaci nezavinili, a naopak umožní vypočítavým jedincům dál parazitovat na okolí.“
  • „Nejde o pojmenování, ale o to, aby tím byly nahrazeny různé typy sociálních dávek.“

Počet příspěvků: 21, poslední 3.11.2013 01:39 Zobrazuji posledních 21 příspěvků.