Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Výsledek namyšleného amatérismu je bohužel na amnestii znát

  22:47

Drtivá většina právníků v průzkumu ČESKÉ POZICE odpověděla, že bez zástupců jejich profese se příprava amnestie neobejde.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Na přípravě prezidentské amnestie se nepodílel žádný právník. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to v polovině února řekl ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl. Zapojení odborníků na právo přitom prý nebylo ani nutné, ani žádoucí.

Silná slova pana Jakla jsme nemohli nechat bez odpovědi potrefených – v tomto případě právníků a advokátů v průzkumu ČESKÉ POZICE. Jak jsme předpokládali, byl tentokrát výsledek dopředu jasný: z oslovených respondentů se 91,4 procenta (32 z 35) ztotožnilo s názorem, že by se na přípravě amnestie nějaký ten právník podílet měl. Našli se ovšem i tři právníci (8,6 procenta), kteří odpověděli „ne“. Některé z odpovědí, které předkládáme čtenáři, docela barvitě osvětlují, proč právníci v tomto případě neměli být opomenuti.

amnestie

                                               Odpovědělo 35 právníků a advokátů.

Na čestném místě uvádíme jedinou víceslovnou odpověď, jež připouští možnost, že právník není u přípravy amnestie potřeba:

  • Amnestii právník připravovat nemusí, když bude amnestie dobře připravená. Když bude amnestie připravená špatně, ani nejlepší právníci nepomohou.

Další odpovědi již rozvíjejí téma, proč se dobře provedená amnestie bez právníků neobejde:

  • V každém případě. Pokud pan Jakl řídil přípravy amnestie bez účasti právníka, měl by být trestně odpovědným.
  • Ano. Na přípravě amnestie by se především měla podílet vláda a ministerstvo spravedlnosti, protože vláda (kvůli kontrasignaci) nese za amnestii stoprocentní politickou odpovědnost. Celé to lidové rozhořčení na odcházejícího (a zřejmě již trochu narcismem zpitého) patriarchu je mimo. Politickou odpovědnost nese výlučně vláda a premiér, který neměl tuto šílenost vůbec podepisovat, zvláště když vláda prakticky nebyla konzultována.
  • Celá amnestie je jeden velký podvod.
  • Ano a ne jeden. Aby amnestie přinesla skutečně něco pozitivního, měl by se na jejím vypracování podílet tým složený z odborníků na trestní právo a kriminologii a nezaškodil by ani kompetentní ústavní právník. Když mluvím o odbornících, nemám tím na mysli politiky nebo s nimi spojené právníky, kteří namísto odborného a dobře zdůvodněného názoru zásobují své okolí pouze apologetikou nekompetentních rozhodnutí, většinou ex post, mnohdy za vydatné pomoci veřejných informačních médií, včetně těch veřejnoprávních, které si patrně poněkud pletou svou funkci.
    V souladu s pravidlem „stokrát opakovaná lež se stává pravdou“ je poté národ masírován donekonečna lžemi o tom, že rozhodnutí bylo správné a v souladu s právem. V horším případě se snaží nejrůznější quasi-experti na všechno zavděčit politikům tím, že schvalují jejich hovadiny ještě předtím, než je nekompetentní rozhodnutí učiněno, a ujišťují politiky o jejich neomylnosti a neomezené moci nad životy a majetkem obyčejných občanů.
    Patrně tak činí v očekávání nějaké kompenzace. Ta skutečně často přichází. Někdo dostane zajímavou zakázku nebo místo ve vedení státního podniku, jinému stačí, že je pánečkem podrbán za uchem. Ve všech případech je to špatně. Když se vrátíme k samotné přípravě amnestie, v závislosti na jejím rozsahu je nepochybně nutné zmobilizovat sociální sítě a další složky, které se zabývají začleněním propuštěných z výkonu trestu do společnosti. Proto by se na analýze nad amnestií, jejím rozsahem a možnými dopady mělo podílet mnohem více skutečných odborníků. U nás je ale tradice jiná. Kdyby amnestii alespoň připravoval Ferda Mravenec – práce všeho druhu, a ne Brouk Pytlík.
  • Jednoznačně. Také kdo jiný? Kam až to vede, když jsou z přípravy amnestie právníci vyloučeni, jsme v současnosti bohužel smutnými svědky.
  • Samozřejmě, že měl. Podstatné ovšem je, že za činnost a výsledky každého úřadu či instituce odpovídá navenek její vedoucí. Snaha dopátrat se „viníka“ amnestie z řad zaměstnanců nebo spolupracovníků prezidenta je trapná a prezident, respektive vedení jeho kanceláře dělá správně, když za svými lidmi stojí.
  • Ano, a to ještě navíc specialista na trestní právo! Pak by nemohl třeba napsat, že se na amnestovaného hledí, jako by nebyl odsouzen, když mu promine jen jeden druh trestu (podmínku, ale už ne zákaz řízení). A uměl by vysvětlit, proč prominul podmíněné tresty a obecně prospěšné práce a už ne třeba peněžité tresty nebo proč prominul tresty odsouzeným, a ne taky těm, kteří jsou zatím právě jen nepravomocně odsouzeni nebo mají tu smůlu, že obžaloba na ně byla podána den po vyhlášení amnestie a na trest, který jim hrozí, by se amnestie jinak vztahovala. A samozřejmě by nemohl nechat projít prominutí trestů tunelářům jen s odůvodněním, že trestní řízení trvá „dlouho“.
    Prezident Klaus je ovšem již nejméně 20 let znám tím, že právníky nesnáší (a soudce zejména), protože moc přemýšlejí a vrtali by se mu v jeho ekonomických úvahách a chtěli by je právně podložit. Proto taky ta zfušovaná privatizace! Právníci by jí nedej bože dali jakýsi právní rámec a nedalo by se pak tak snadno tunelovat státní majetek!
  • Rozhodně měl. Amnestie je zákon svého druhu a má být napsána legislativě technicky správně. Politik (prezident) má dát právníkovi věcné zadání a sledovat, jak je právník, tento technolog moci, převádí do řeči práva. Tohle Václav Klaus neumí. Jeho slabinou, a velkou, vždy bylo, že právníky považoval za zbytečnou obtíž. Řada jeho i vcelku rozumných myšlenek tak selhala a byla nakonec zavržena právě proto, že nebyly po právní stránce provedeny dobře. I amnestie, která mohla být noblesní,  i když třeba kontroverzní tečkou Klausova prezidentství, je nakonec kritizována mimo jiné i proto, že je po právní stránce zpracována naprosto diletantsky. Skoro začínám věřit slovům Ladislava Jakla, že ji žádný právník nepsal.
  • Určitě ano. Nikoliv jako nositel myšlenky, ale jako konzultant v části  rozsahu a způsobu provedení a následně jako zpracovatel konečného výstupu – právní normy.
  • Bez právníka je příprava amnestie zcela absurdní, protože pak ani nemohou autoři vědět, jaké trestné činy vlastně amnestují. Samotná sazba se totiž například u jednotlivých trestních činů historicky měnila.
  • Tato otázka je na stejné úrovni s dotazem, zdali ba se měl na operaci páteře podílet lékař. Ohledně páně Jaklových prohlášení je vždy třeba znát souvislosti a zde jsem toho názoru, že právníci, kteří se na amnestii podíleli, by to s ohledem na reakci veřejnosti nepřiznali ani u mučednického kůlu náčelníka Komančů.
  • Vyjdeme-li z premisy, že amnestie není přežitý nesmysl, pak odpověď zní ano. Vedle právníka by v týmu připravujícím amnestii měl být někdo, kdo umí dopočítat dopady na státní rozpočet, někdo, kdo umí odhadnout dopady v sociální oblasti, zástupce soudů, zástupce policie. Tým by dále měl mít své roztleskávačky (týmy sympaťáků, kteří veřejnost nabudí k nadšení z toho, že se uvolní místo ve věznicích), Mirka Dušína  (někoho důvěryhodného, kdo potřebu a prospěšnost amnestie veřejnosti seriozně vysvětlí) a samozřejmě maskota (prezidenta, který amnestii vyhlásí).
  • Zcela určitě. Vůbec by mě nenapadlo, že tak zásadní právní akt, který zasahuje do životů desetitisíců lidí, odsouzených i poškozených, dělají amatéři. Výsledek tohoto namyšleného amatérismu je bohužel na amnestii znát.