Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Vláda odpovědnost za amnestii nese. Co kdyby se prezident zbláznil?

  23:12

Ve společném průzkumu vrcholných manažerů, právníků a advokátů je dle 57 procent z nich vláda spoluodpovědná za amnestii Václava Klause.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ČTKČeská pozice

Opozice kvůli amnestii nechala na čtvrtek 17. ledna svolat schůzi sněmovny, na níž se má hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě. Očekávanou událost lze nahlížet z mnoha úhlů, soustřeďme se však na faktické jádro – otázku právní a politické odpovědnosti.

O názory, zda je vláda za amnestii odpovědná či spoluodpovědná, jsme požádali respondenty Hlasu elity. Zaznamenali jsme rekordní zájem, co se týká ochoty doprovodit základní odpověď poznámkou na téma právní či politické. Díky tomu můžeme čtenářům nabídnout mimořádně podrobný a barvitý souhrn expertních právních pohledů, jakož i mínění špičkových manažerů.

V argumentaci mnoha odpovědí, zejména těch, které soudí, že vláda odpovědnost nese, byl často zmiňován v hlavní roli článek 63 Ústavy ČR. Pro úvodní orientaci jeho obsah úvodem ocitujme:

(1) Prezident republiky dále
a) zastupuje stát navenek,
b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
d) přijímá vedoucí zastupitelských misí,
e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
g) jmenuje a povyšuje generály,
h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
i) jmenuje soudce,
j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,
k) má právo udělovat amnestii.
(2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.‘

Graf amnestie

          Odpovídalo 151 vrcholných představitelů firem, právníků a advokátů.

Argumenty respondentů, kteří odpověděli kladně:

  • „Přesně řečeno, spoluodpovědný je předseda vlády Petr Nečas. Podle článku 63 odst. 1 písm. k) a odst. 3 současného znění Ústavy (účinného až do 7. března 2013) patří vyhlašování amnestie mezi kontrasignované pravomoci prezidenta republiky, neboť jde o jeho akt, jenž má materiálně (obsahově) povahu právního předpisu zřejmě o právní síle zákona. (Fakticky se jím pro určité abstraktně definované skupiny skutků ruší či jinak omezuje jejich trestnost, respektive u určitých skupin osob se ruší či modifikuje jejich odpovědnost za uvedené skutky či se jim promíjejí sankce.)
    Jde tedy o vrchnostenský akt spadající pod pojem ,rozhodnutí‘ ve smyslu čl. 63 odst. 3 Ústavy, podle nějž ,rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády‘. O spolupodpisu se nemusí usnášet celá vláda, neboť jde o zvláštní ústavněprávní pravomoc předsedy vlády (čl. 77 odst. 1 in fine Ústavy), jednu z těch, které ho činí určitým způsobem nadřazeným ostatním členům vlády – podobně jako pravomoc navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolávání ministrů podle čl. 68 odst. 5 Ústavy.
    V politické rovině je nicméně vhodné (ne však ústavněprávně nutné), aby předseda vlády obsah amnestie s vládou projednal, zejména jde-li o vládu koaliční, neboť jinak riskuje politický distanc ostatních jejích členů od jím spolupodepsané amnestie a třeba i vládní krizi. Podle čl. 63 odst. 4 Ústavy totiž ,za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda‘.
    Snaha premiéra Nečase distancovat se od amnestie vyhlášené prezidentem republiky Václavem Klausem je tedy pokrytectvím nejhrubšího zrna. Premiér, pokud se mu snad amnestie nelíbila, ji nemusel spolupodepisovat a mohl s prezidentem republiky vyjednávat o jejím obsahu či rozsahu. Dokonce mohl spolupodpis jakékoli amnestie zcela odmítnout.
    Ústava z dobrých důvodů amnestii právě proto, že může mít potenciálně velký společenský a bezpečnostní dopad, řadí mezi akty, na nichž se musí prezident republiky domluvit s předsedou vlády. Ten proto může (a má) spolupodepsat jen takovou amnestii, která je v souladu s trestní politikou vlády a s níž sám vnitřně souhlasí. Žádná ústavní zvyklost, že předseda vlády musí spolupodepsat, co mu prezident republiky předloží, neexistuje. Byla by ostatně proti liteře Ústavy i smyslu a účelu institutu kontrasignace.
    Kontrasignovaná pravomoc je totiž fakticky pravomocí sdílenou. Prezident republiky a předseda vlády musejí nad konkrétním obsahem kontrasignovaného aktu najít shodu, jinak akt nevznikne. Je to prvek dělby moci v rámci exekutivy, a existuje právě proto, aby obě dvě klíčové složky exekutivy (prezident republiky a předseda vlády reprezentující vládu) musely v Ústavou stanovených klíčových otázkách nalézt patřičnou míru shody a nemohly si navzájem škodit nekoordinovanými rozhodnutími.
    Uvedené však nechť není chápáno jako kritika prezidentovy amnestie. Naopak, byl to krok správným směrem a mohl být i rozsáhlejší. Představa naší veřejnosti včetně některých hysterických advokátů zastupujících poškozené, že vše vyřeší trestní právo a že teprve až všechny tuneláře, zloděje a jiné ,lumpy‘ zavřeme, zavládne v České republice ráj na zemi, mě, upřímně řečeno, docela děsí. Represe ještě nikdy nikde skutečný blahobyt a spravedlnost nenastolila. O to musejí lidé usilovat svým každodenním rozumným a zodpovědným životem.“
  • „Vláda je za amnestii nejen spoluodpovědná, ale i za ni nese doslova plnou zodpovědnost. A to z litery Ústavy, článek 63, odst. 4.
    V případě takto rozsáhlé amnestie je spoluodpovědná i morálně. To však hlavní díl morální zodpovědnosti z navrhujícího prezidenta Klause nijak nesnímá! Je smutné, že ve svém novoročním projevu mluvil o potřebném návratu tradičních hodnot a vzápětí udělil obrovskému počtu zločinců fakticky beztrestnost za jejich odsouzeníhodné činy. To mohl vymyslet pouze člověk bezectný, nebo pomatený.“
  • „Vláda nepochybně spoluodpovědná je. V režimu článku 63 Ústavy je to právě ona, kdo předkládá návrhy prezidentovi. Je to podobné jako se sjednáváním mezinárodních smluv.
    Ani jazykový, ani jiný výklad nemůže vést k závěru, že vláda je v mezích kontrasignované pravomoci prezidenta pouze vykonavatelem jeho rozhodnutí a za akty prezidenta neodpovídá. V takovém případě by nesporně nešlo o sdílenou, ale výlučnou pravomoc.
    Poněkud však zaráží, že se o amnestii dozvěděli členové vlády až po jejím vyhlášení. Mnozí nestranní pozorovatelé by si mohli myslet, že ministerský předseda je buď nekompetentní hlupák, nebo arogantní zmetek.“
  • „Stačí si přečíst Ústavu: k platnosti amnestie je třeba spolupodpis předsedy vlády nebo pověřeného ministra. Je to logické, protože musí existovat kontrolní mechanismus pro případ, že by se prezident zbláznil a udělil například generální amnestii, která by se vztahovala na všechny odsouzené. V minulosti se to mohla zdát čistě hypotetická situace.“
  • Otázka není přesně položena. Vláda není za amnestii prezidenta Klause spoluodpovědná, ale výlučně odpovědná. Podle Ústavy není prezident republiky z výkonu své funkce odpovědný. Dále, za jeho rozhodnutí, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády, což je na rozdíl od ,prezidentské‘ milosti případ amnestie, odpovídá vláda. Ústava hovoří jasně.
    Je smutné (diplomaticky řečeno), jak členové vlády k této dost značné dikci a interpretaci Ústavy mlží. Například ministr financí Miroslav Kalousek říká, že spolupodpis je jen technická záležitost. Není.“
  • „Vláda je spoluodpovědná za amnestii, přestože se z toho její jednotliví členové pokoušejí (dost stupidně) vykroutit. A není k tomu třeba citovat Ústavu. Zdravý rozum stačí, aby premiér (a ostatní členové vlády) věděl, že nutné spolupodepsání nemá sloužit pouze k tomu, aby byly dva podpisy a že jeho podpis není jen formální a pro parádu.
    Silný, a tím nebezpečný prezident však přitlačil slabého, a tím stejně nebezpečného premiéra ke zdi, a nadiktoval mu podmínky, za kterých je ochotný podepsat takzvanou daňovou reformu – odvolání Karolíny Peake z postu ministryně obrany, vrácení Vlastimila Picka do funkce a podepsání amnestie –, a bylo to.
    Všichni, prezidentem počínaje a posledním členem vlády konče, tím znovu ukázali, jak málo jim záleží na naší zemi a jejích lidech a že základní a jedinou hybnou silou jejich počínání je křečovitá snaha udržet se na svých postech. Tento postoj až do úplné krajnosti předvádí paní Peake, jejíž ,taktika‘ v minulých týdnech je daleko za hranicemi trapnosti.“
  • „Jenom nevím, za jaké ,kapříky‘ to vyměnili.“
  • „Adekvátně možnosti jednotlivých členů vlády rozhodnutí ovlivnit. Z toho vyplývá jednoznačná odpovědnost premiéra Nečase a ministra spravedlnosti Blažka. Ten by měl navíc vrátit školné za studium práv!“
  • „Vláda je spoluodpovědná prostřednictvím premiéra Nečase a ministra spravedlnosti Blažka. Měli odmítnout takový rozsah amnestie a nepodepsat ji.“
  • „V normální parlamentní demokracii by takto pojatou amnestii prodiskutovala a schválila, či odmítla celá vláda, nikoli pouze premiér Nečas a ministr spravedlnosti Blažek. V normální parlamentní demokracii by po takovém velkém skandálu ministr spravedlnosti okamžitě odstoupil a premiér by sám požádal parlament o vyjádření důvěry vládě. Kromě toho by okamžitě následovalo obvinění prezidenta z velezrady.
    Ve státě, ve kterém je premiér bezmocnou figurkou a prezident pravděpodobně zešílel, se však nestane nic. Co můžeme koneckonců očekávat ve státě, v němž jednotlivec může získat 64 miliard korun prodejem majetku, který mu byl darován současným prezidentem a jeho tehdejším ministrem financí? Kdo vlastně vládne této zemi?“
  • „O odpovědnosti za amnestii hovoří Ústava jasně. Při tvorbě Ústavy se předpokládalo, že nový demokratický systém bude do vrcholných státních a politických funkcí generovat nové nebo alespoň staronové elity.
    Vůbec, ani náhodou, se nepočítalo, že nejvyšším ústavním činitelem by se mohl stát nevzdělaný ajznboňák, polovzdělaný traktorista, vulgární lampasák, komunálně (všeho)schopný automechanik, amorální kariérní úředník nebo jiný podobný ,expert‘. A už vůbec, že nastane masívní prorůstání státních a politických struktur s organizovaným zločinem a na něj napojeným byznysem.
    Proto se často objevují naprosto absurdní otázky a ještě absurdnější odpovědi v souvislosti s výkladem jednotlivých ustanovení Ústavy, včetně účelových nebo naivních představ o nutnosti změny nebo ,zpřesnění‘ Ústavy v některých částech.“
  • „Kontrasignace aktu prezidenta premiérem není pouhým stvrzením faktu, že vláda vykoná – administrativně zajistí realizaci amnestie (názor ministra Kalouska v Otázkách Václava Moravce). Tato pravomoc – povinnost vlády – vyplývá z Ústavy a zákonů (rozdělení mocí ve státě na zákonodárnou, výkonnou, soudní).
    Signování aktu je v případech kontrasignace vyjádřením souhlasu, shody s ideou, jejím naplněním a důsledky. Na rozdíl od prezidenta je předseda vlády reprezentantem kolektivního orgánu, a proto jeho podpis zavazuje celou vládu bez výjimky. To, že předseda vlády neuznal za vhodné informovat ministry, je interní problém vlády, ale rozhodně nesnímá odpovědnost z jednotlivých členů vlády, přestože to deklarují v mediích.
  • „Kontrasignací amnestie učinil premiér Nečas vládu za ni spoluodpovědnou, ať to kdokoli vykládá jakkoli. Tato amnestie byla velmi dobře promyšlena a je opravdu krokem ke starým pořádkům. My si tady budeme krást podle našich pravidel a Klaus nám z Hradu zabezpečí beztrestnost.
    Propuštění delikventů s trestní sazbou do jednoho roku je jenom hezká kouřová clona pro nejširší veřejnost. Televizní stanice se budou dojímat nad osudy notorických kriminálníků a pravá podstata amnestie zůstane zastřena mlčením.“
  • „Z titulu kontrasignace je za vyhlášení megamnestie nepochybně spoluodpovědná vláda. Plky ministra financí Kalouska, že vláda rukou svého premiéra podepsala jen to, že na zodpovědnost prezidenta amnestii vykoná, a nemá žádnou odpovědnost za její důsledky, jsou lživé.
    Je mi líto policistů zabývajících se stovky a tisíce hodin odhalováním trestné činnosti, státních zástupců, soudců a především poškozených, kteří v mnoha případech ztratili šanci na odškodnění. Fabulace, jako je osm let vyšetřování a limitů daných Evropským soudem pro lidská práva, a slaboduché řeči, že amnestie je určená především pro lidi starší 75 let (mimochodem těch bylo ve vězení 27, z toho tři ženy), nejsou hodny prezidenta ČR.
    Hlavně, že dál hrozily až tři roky vězení ,tykadlovému teroristovi‘ Romanu Smetanovi z Olomouce. Republiku si rozvracet nedáme! Škoda, že se toho nedožil kmotr Mrázek, mohl být také očištěn.
  • „Vláda je spoluodpovědná, protože jinak by kontrasignace amnestie předsedou vlády byla k ničemu a v Ústavě by být nemusela. Je tam přece proto, aby i někdo další zvážil důsledky zamýšlené amnestie pro celou společnost a aby zabránila účelovosti amnestie a zvůli prezidenta.
    Takto se na negativních důsledcích amnestie spolupodílejí jak prezident Klaus, tak předseda vlády Nečas a určitě i ministr spravedlnosti Blažek. Ten měl premiérovi a prezidentovi důsledky řádně vysvětlit, protože byl jediný, kdo je mohl díky svému vzdělání a praxí domyslet. Navíc jsou všichni tři ze stejného modrého hnízda. A ostatních ministrů se na názor zřejmě vůbec nezeptali.“
  • „Vláda je dokonce zodpovědná z hlediska politického a ústavního výlučně, protože prezident je dle Ústavy ,nezodpovědný‘. Samozřejmě, že premiér také mohl odmítnout amnestii kontrasignovat. Takže jakýkoli lidový nesouhlas padá na prezidentovu hlavu pochopitelně a oprávněně. V konečném důsledku za to může vláda, a měla by z toho vyvodit důsledky – podat demisi.“

Tolik kladné odpovědi na otázku ČESKÉ POZICE.

Následující dva respondenti nedokážou zaujmout vyhraněný postoj:

  • „Právně rozhodně nikoli. V reálu však spíše ano. Odpovědnost bych v této souvislosti nedával ani tolik celé vládě jako spíše premiérovi. Určitě však nikoli v tom smyslu, jak to medializuje opozice.
    Odpovědnost vlády vidím v tom, že premiér si během svého vládnutí nechal vlastní pozici natolik oslabit, že v současnosti nemá nejmenší možnost se vůči prezidentovi vymezit, a tudíž mimo jiné nějak ovlivnit rozsah, podmínky a ostatní souvislosti amnestie. Skončil v roli poslušného studentíka, který může panu profesorovi jen naslouchat a jenž musí i natolik nezodpovědně širokou amnestii jen v tichosti kontrasignovat. Toho při svém útoku zneužívá i opozice, když veškerou svou palbu soustřeďuje na premiéra a vládu, a nikoli na prezidenta.“
  • „Amnestie prezidenta Klause se zbytečně démonizuje. Ústavním právem prezidenta ČR je udělit amnestii kdykoli, pouze je třeba kontrasignace premiéra. To se stalo, a proto jde o platný právní akt.
    Pochopitelně, že je kontroverzně vnímané často špatné praktické provádění amnestie. Někteří vězni byli propuštěni večer zhruba ve 23 hodin zřejmě jen proto, aby se ušetřilo za jejich další den ve vězení. Otázkou je, kam mohli jít. Odjet totiž v současnosti v tuto dobu prostředky hromadné dopravy z jakékoli vesničky je v podstatě nemožné, protože dopravní obslužnost je téměř zoufalá. Propuštění vězni mohli dojít pěšky pouze někam, kde bylo v tuto dobu ještě otevřeno – buď do hospody, nebo třeba do herny.
    Na televizních záběrech bylo vidět, že někteří vězni byli propuštěni na svobodu v letním oblečení (!) a zřejmě bez finančních prostředků. Nelze se tedy divit, že někteří skončili opět okamžitě na šikmé ploše, v lepším případě se pouze pořádně opili. Tento aspekt vytýkám vcelku velkorysé amnestii nejvíc – její absolutní nepřipravenost.
    Ministerstvo práce a sociálních věcí po rozvratu, který v něm způsobil dnes již exministr Jaromír Drábek a jeho trestně stíhaný náměstek Vladimír Šiška ani v současné situaci není schopné poslat dotace organizacím, které se o propuštěné lidi z výkonu trestu starají. Trestně stíhaným náměstkem Šiškou zcela zničené úřady práce neměly připravené téměř žádné peníze v hotovosti, aby mohly řádně zajistit výplatu pomoci v hmotné nouzi těmto lidem, azylové domy byly v této době naplněné bezdomovci. Mnoho propuštěných na svobodu, kteří nemají kam jít, se tím dostalo do v podstatě bezvýchodné situace.
    Další smutnou kapitolou je, že tato země své občany zbytečně kriminalizuje – i v případech, kdy to vůbec není nutné, konkrétně například viníky autonehod. Samotná tragédie autonehody pro všechny zúčastněné je nebývale umocněna zpravidla kriminalizováním řidiče-viníka. Ten ve většině případů takzvaného nedbalostního trestného činu dostane záznam do trestního rejstříku. Tím se ovšem stává zcela neuplatnitelným na trhu práce a zamotává se do bludného kruhu nemožnosti ji získat a zajistit si obživu legálně.
    Chápu prezidenta Klause, že právě takovým lidem chtěl asi pomoci. Přeplněnost věznic to ovšem neřeší. Čas ukáže, zda tato amnestie byla, či nebyla správným rozhodnutím.“

Ve dvanácti záporných odpovědích se často hledají důvody, proč vláda spoluodpovědná není:

  • Vláda je zodpovědná za provedení amnestie, nikoli však za podmínky jejího vyhlášení. To je svrchované právo prezidenta republiky a z tohoto hlediska je nezbytné výkon práva prezidenta respektovat. I kdyby se rozhodl, že se amnestie vztahuje na všechny odsouzené v této zemi, nikdo by s tím nic nenadělal. Jde o výkon suverénního svrchovaného práva, za nějž není prezident nikomu odpovědný.
    Překvapuje mě razance mediálních útoků a hloubka a šíře nepochopení institutu amnestie (kolektivní milosti). Mohu spekulovat o čemkoliv, ale to je asi jediné. Při racionální úvaze musím nejdříve zjistit, kolik je případů amnestie a kolik z nich se vztahuje na takzvané závažné hospodářské trestné činy. Je nezbytné mít fakta a nehrát si s emocemi a neověřitelnými tvrzeními.
    Pokud jde o promlčení nároku na náhradu škody, ptám se paní Hany Marvanové a ostatních: Proč jako profesionální advokáti nedoporučili svým klientům, aby uplatnili nárok na náhradu škody i v rámci soukromoprávní žaloby? Odpověď, že v trestním řízení je to snadné a nic to nestojí, není ta, kterou bych očekával. Vždy totiž existuje možnost, že soud nerozhodne o vině a trestu, zprostí obvinění.
    Samozřejmě, že se mi nelíbí, pokud jsou osvobozeni lidé z takzvaných hospodářských kauz. Ale je to svrchované právo prezidenta a jako demokrat musím toto právo respektovat. Odkazuji například na názor pražského arcibiskupa Dominika Duky nebo bývalého ministra spravedlnosti Karla Čermáka. Amnestie je akt milosrdenství. S tím nic nenaděláme.
    Úvaha o zúžení rozsahu pravomocí prezidenta je legitimní, ale veškeré mediální běsnění je zbytečné. Nemíří totiž na prezidenta a na jeho akt amnestie, ale úplně někam jinam. To mějme na paměti. Míří na současnou vládu, na premiéra Nečase.
    Prezidentovi je však možné vyčíst, že měl uvažovat více politicky. Takový matador neudělá politickou chybu jen tak. Nevěřím, že by se chtěl například obohatit. Nevěřím švýcarskému deníku Neue Zürcher Zeitung, že si mafiáni údajně amnestii koupili. To jsou nesmysly. Věřím tomu, že Václav Klaus chtěl udělat tečku za určitou etapou (privatizace a rozjezd podnikání), se kterou je bytostně spjat.
    Pokud se někdo domnívá, že kauzy například takzvaného tunelování jsou něčím novým, a příznačným pouze pro devadesátá léta minulého století, šeredně si mýlí. Doporučuji prostudovat historii první Československé republiky. To prostě patří k určité době, k době změn, k době, kdy se boří staré elity a vznikají nové.
    Kdo tvrdí, že to šlo jinak, neví, o čem hovoří. Z dnešního hlediska ano, ale raných devadesátých let nikoli. Z hlediska dnešní zkušenosti, dnešní legislativy a dnešního stupně morálky by mnohé věci neprošly.“
  • „Primárně je zodpovědný pan prezident. Pokud si nenechal od ministerstva spravedlnosti Pavla Blažka vysvětlit, koho se jeho nápady budou tykat, je to jeho chyba. Toto ministerstvo však mohlo byt aktivnější.“
  • „Vláda jako celek nikoli, její předseda Nečas však ano. Pokud se vyžaduje premiérův podpis a on podepíše, doufám, že věděl, co podepisuje, a s obsahem souhlasil. Pokud by nesouhlasil, určitě by amnestii podepsat odmítl. Předpokládám, že předseda této vlády není loutka v rukou nezodpovědného prezidenta republiky, neměl tedy bez přemýšlení připojit svůj podpis jen proto, že to vzniklo na Hradě. To by také mohl podepsat, že souhlasí se vstupem cizích vojsk na naše území.“
  • „Vláda je spoluodpovědná pouze za provedení amnestie. Za její dopad je zodpovědný prezident Klaus.“
  • „Aniž bych chtěl někoho hájit. Je to typická ,klausovina‘.“
  • „Nikoliv celá vláda. Nebylo to rozhodnutí vlády, ale prezidenta a premiéra. Tyto dvě osoby nesou odpovědnost.“
  • „Podle Ústavy je za amnestii spoluodpovědný jen předseda vlády Petr Nečas. Bez jeho podpisu by nikdy nevstoupila v platnost. Znění Ústavy je sice jasné, ale premiérovi se podařilo včas zmizet z očí veřejnosti. Projevil výborný odhad, když prezidentu Václavu Klausovi odřekl novoroční oběd, a ani teď příliš nikam nechodí. Není to vůbec statečné, ale vsadil bych se, že i tohle přežije.“
  • „Spolupodpis předsedy vlády vyjadřuje pouze jeho názor, případně ztotožnění, či neztotožnění se s prezidentem navrhovanou amnestií.“
  • „Kritika je zbytečná. Je to právo prezidenta a národ kritiků se opět ukazuje.“
  • „Nejsem ústavní právník, ale podpis pana premiéra chápu pouze jako stvrzení, že vláda zajistí provedení. Premiérovo odmítnutí bych považoval podobně jako zdržování podpisu evropské smlouvy panem prezidentem za svého druhu obstrukci.“
  • „Vláda jako celek nikoli, protože nebyla informovaná, a ani jí to nepřísluší. Premiér Nečas a ministr spravedlnosti Blažek však měli být soudní a prezidenta Klause odrazovat, a pokud by se nenechal, pak se od amnestie distancovat a nepodepsat ji. Institut nepodepsání prezident dobře zná a nepřekvapilo by ho to.
  • Jak může být vláda jako celek zodpovědná za něco, co vůbec kvůli režimu utajení nemohla projednávat? Zodpovědný je ale premiér, kdyby panu prezidentovi odmítl podepsat jeho znění, ten měl by smůlu. (Předpokládám, že něco podobného současné amnestii by samotného Petra Nečase nenapadlo.)
    Proč by to však premiér dělal? Kdo není slepý, určitě si všiml, jak oba pánové začali od brněnského veletrhu ,obchodovat‘ s vlivem, mocí, zákulisními dohodami ve stylu něco za něco. A je mi smutno, že pan premiér prolézá panu prezidentovi zadním koncem těla tak nějak až příliš ochotně a bez šarmu. Pokud ovšem lze takovou činnost s nějakou grácií vůbec dělat.“