Vězení je vlastně jen jakýsi „dobytčák“

Většina respondentů průzkumu ČESKÉ POZICE míní, že propuštění vězňů již po odpykání třetiny trestu problém přeplněnosti věznic nevyřeší.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTKČeská pozice

Prezident Václav Klaus v pondělí 17. září vetoval poslaneckou novelu trestního zákoníku, která má snížit přeplněnost věznic. Klaus ji označil za ukvapenou. Situace by se podle něho měla především řešit změnou zaběhlé praxe ukládání trestů. Předloha se vrací do Poslanecké sněmovny. Poslanci, kteří již přehlasovali senátní veto, by o ní měli rozhodnout 30. října.

Někteří vězni by si podle novely mohli ve vězení odsedět jen třetinu trestu, což by mohlo zlepšit situaci ve věznicích a ušetřit prostředky státního rozpočtu. Norma předpokládá, že návrhy na podmíněné propuštění by dávali ředitelé věznic. Ti by měli v případě doporučení pro propuštění také zohlednit, zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu, nebo nahradil či jinak odčinil škodu, kterou způsobil. Novela počítá také s tím, že by se omezila některá kritéria, k nimž se při posuzování návrhu na podmíněné propuštění přihlíží. Současně by se zkrátila na šest měsíců nynější roční lhůta, po jejímž uplynutí může odsouzený opakovat dříve zamítnutou žádost o podmíněné propuštění.

Právníků a advokátů jsme se v průzkumu ČESKÉ POZICE zeptali, jestli by právě možnost podmíněného propuštění v některých případech již po vykonání třetiny trestu vyřešila akutní problém s přeplněností tuzemských věznic. Většina dotázaných (60 procent, 18 respondentů) se domnívá, že nikoli. Oproti tomu více než třetina (36,7 procenta, 11) si myslí, že ano, byť podle některých pouze dočasně.

graf věznice

                                            Odpovídalo 30 právníků a advokátů.

Výběr odpovědí respondentů, kteří si nemyslí, že novela trestního zákoníku vyřeší problém přeplněnosti věznic:

  • Takto položená otázka (a nejen vámi) je naprosto šokující. V tomto duchu se možná jeví jako další krok následná otázka: když propustíme všechny vězně a hned, vyřeší to přeplněnost věznic? No, to určitě ano, ale může toto někdo soudný navrhovat? Opravdu stát začíná rezignovat na své základní funkce a veřejně přiznává, že není schopen financovat chod věznic? Budou kriminálníci pobíhat nepotrestaní po ulicích a ohrožovat bezpečnost a majetek občanů? Takže na tuto otázku může rozumně uvažující člověk dát jedinou odpověď – vězně řádně odsouzené demokratickými soudy nelze propouštět dřív kvůli nedostatku peněz, a kdo toto navrhuje, měl by si uvědomit, že zásadním způsobem přispívá k ohrožení života a majetku občanů.
  • Přeplněnost věznic vyřeší jedině rozumné nastavení druhů a výše trestů v trestním zákoně. Problém vzniká zvláště u majetkové trestné činnosti a některých trestných činů proti veřejnému pořádku, kde se tresty stále podobají trestům za násilnou trestnou činnost, a bohužel často jsou takto i ukládány. Veřejnost to neslyší ráda, ale trest vězení za opakované drobné krádeže viníka nenapraví, zato daňové poplatníky stojí náklady, které násobně převyšují vzniklou škodu. K podmíněnému propuštění po třetině: soudci k této možnosti přihlédnou při vyměření sazby trestu, takže se uložené tresty ještě zvýší. Stejný efekt se projevuje tam, kde soudce tuší, že jednou může dojít k propuštění „na půlku“.
  • Z otázky není zřejmé, zda směřuje i k určitému hodnotícímu soudu. Na otázku, jak je položena, bych musel odpovědět ANO. Podobně bych třeba musel odpovědět ANO na otázku, zda přeplněnost věznic vyřeší úplné zrušení trestního zákoníku a trestnosti jakýchkoliv činů. Něco jiného však je, zda je takto postupovat vhodné a správné – tam bych (v obou případech) musel říci jasné NE.
    Nevěřím, že toto vyřeší problém. Problém je jinde, všichni vědí, v čem je. Vězeňství je dlouhodobě podceňované, s vězni se nepracuje, je to vlastně jen jakýsi „dobytčák“. Je nutno nalézt systémové řešení. Situace je komplikovanější, jde o úvahu o úloze represe, o trestání atp.  
  • Problém přeplněnosti věznic by měly vyřešit spíše alternativní tresty za bagatelní trestnou činnost. Pochopitelně, pomineme-li změnu celospolečenské atmosféry. V té stávající trestná činnost stále kvete. To je ovšem problém, který by vyžadoval hlubší analýzu a systematické řešení.
  • Nemyslím, že problém přeplněnosti věznic se má řešit podmíněným propouštěním. Celá tzv. humanizace trestání, odklon od represe a ochrany společnosti vede do slepé uličky. Stát máme a platíme z několika zásadních důvodů. Ochrana slušných lidí a represe vůči zločinnosti je jedním z nich. 
  • To opravdu nic neřeší. Je to další z nesystémových opatření, která se ve vězeňství a trestním právu dělají. Jestliže je někomu uložen trest, tak si onen odsouzený nesmí hned na počátku myslet, či dokonce dopředu vědět, že pokud bude 2-3 měsíce sekat latinu, že ho na 1/3 pustí. Tak ať je neodsuzují vůbec, protože za nějaký čas zase někdo přijde s novelou, že by stačilo odpykat si pouze 1/4 z uloženého trestu. Že na to, aby viděl, jak to ve vězení chodí, to bude dostačující.
    Nikdo nevidí tu práci policie a soudů, ty náklady na to, aby někdo stanul před soudem... ale škoda mluvit a psát.

Tolik reakce, jež doprovázely odpověď „NE“ na otázku ČESKÉ POZICE.

Výběr odpovědí respondentů, podle nichž by novela trestního zákoníku mohla vyřešit problém přeplněnosti věznic:

  • Je to změna k lepšímu, ale zázraky nečekejme. Míra trestní represe je u nás obecně přehnaná, takže toto opatření vítám jako jistý krok k dekriminalizaci. Je ale třeba dbát na to, aby trestní soudy nezačaly při vědomí, že drtivá většina pachatelů bude podmíněně propuštěna už po třetině trestu, ukládat přísnější sankce a ještě častěji než dnes sahat k trestům odnětí svobody. Potřebujeme i jiná opatření – více peněžitých trestů, více domácího vězení a ještě častější odklony (podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání). Vězení je školou zločinu a výrobnou recidivistů, a proto má být odnětí svobody ukládáno velmi obezřetně. Česko netrpí nijak dramatickou obecnou kriminalitou, spíše jen tu existující neumí odhalovat a postihovat a nedaří se mu pachatele trestných činů vracet do normálního řádného života. Na tom je třeba zapracovat.
  • Osobně si myslím, že jde o rozumné opatření (předpokládám tedy, že se nevztahuje na závažné trestné činy, návrh jsem nestudoval) a trestní právo by zasluhovalo větší míru odklonu od trestu odnětí svobody či přímo dekriminalizaci (přesun do přestupků), především u nedbalostních trestných činů.
    Bohužel tendence je trestné činy nafukovat a zmnožovat dalšími a dalšími dílčími (kazuistickými) skutkovými podstatami. Snad je to odraz poněkud zoufalé tendence kriminalizovat kdejaké problematické jednání, protože ve společnosti nefunguje často ani elementární morálka. Pro politiky je nepopulární přiznat, že novela trestního zákona a zavedení tisící prvé skutkové podstaty nevyřeší absolutně nic.
  • Vyřeší dočasně, věznice se vyprázdní, aby mohly přijímat jiné lumpy, nebo i ty samé, co podmínku nedodrží. Pak ale soudy jistě budou dávat o to přísnější tresty, aby si lumpové ve věznici pobyli patřičně dlouhou dobu a práce soudů nepřicházela vniveč. Problém přeplněnosti věznic se tak vyřeší jen dočasně, není to systémové řešení, tím jsou opatření ke snížení kriminality. Pro naše politiky je ovšem propuštění vězňů jednodušším řešením s okamžitým efektem (a bez nároků na státní rozpočet!). Veto pana prezidenta je tedy zcela na místě.
  • Domnívám se, že jde o správné opatření, které může pomoci řešit situaci ve věznicích. Především by ale bylo dobře, aby soudci konečně začali taky dávat jiné tresty než jen odnětí svobody. K čemu je to dobré, kromě násilných trestných činů? A jak přispívá naše vězeňství k nápravě odsouzených?
    Jedinou možností pro futuro je propracovaný systém kombinující odnětí svobody, domácí vězení, obecně prospěšné práce, podmíněné trety, přiměřená omezení pro odsouzené s intenzivní pedagogickou, výchovnou a probační prací. Účelem trestu má být (zejména v případě násilné trestné činnosti) ochrana společnosti před pachateli, ale dále také výchova a náprava. Ne sociální poprava a rozvrat rodiny. Nebylo by třeba pro všechny prospěšnější, pokud by pachatel majetkové trestné činnosti byl povinen deset let pracovat za minimální mzdu, zbytkem splácet škodu a měl například zakázáno vyjet do zahraničí, nad čímž by dohlížel probační úředník? Atd… Je to na dlouhou debatu.
    Dalším ostudou ČR je nadužívání vazby. To je prostě nehoráznost. Zkuste o tom napsat analýzu.
    P.S. Škoda, že pro pana Pospíšila nebylo vězeňství žádné téma – nebylo to totiž mediálně atraktivní…