Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájil přípravu na zastavení finanční podpory novým obnovitelným zdrojům energie (OZE) od roku 2014. Ve středu 25. dubna to oznámila předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Týká se to však pouze těch, jež budou uvedené do provozu od roku 2014. A nikoli tedy současných nebo těch, které budou zprovozněné do konce roku 2013. Náklady na OZE se v minulých letech zvýšily především kvůli solárním elektrárnám, jejichž počet v důsledku výhodné podpory prudce narostl.
Současná podpora obnovitelných zdrojů je podle Aleny Vitáskové za hranicí ekonomických možností České republiky. „Česká republika má celosvětově jednu z nejvyšších podpor obnovitelných zdrojů v přepočtu na obyvatele,“ uvedla Vitásková. ERÚ propočítal finanční efekt svého záměru. Při zastavení podpory v roce 2020 by náklady do roku 2040 dosáhly 1072 miliard korun. Při zastavení podpory už v roce 2014 by v letech 2005 až 2034 činily 874,3 miliardy korun.
Ekologům se toto rozhodnutí ERÚ nelíbí, protože podle nich energie ze slunce a větru pomáhají snižovat závislost Česka na uhlí a navíc zastavení podpory není legitimní. Zástupci velkých podniků naopak v návrhu ERÚ vidí zvýšení konkurenceschopnosti. Podpora OZE by měla skončit i podle 69,4 procenta vrcholných manažerů oslovených v průzkumu ČESKÉ POZICE.
Těchto šest kladných odpovědí je zcela jednoznačně proti podpoře:
„Měla skončit už dávno. Bohužel, to, oč jde, je jen ukončení nových podpor. Ty dosud udělené pokračují. Proto i kdyby v roce 2014 přestal stát slibovat zvýhodněné výkupní ceny na nové projekty, budeme dál doplácet na obnovitelné zdroje energie (OZE) víc než 40 miliard korun ročně dalších deset let.“
„Neměla nikdy začít. Stačí se podívat, jakých HDP přírůstků dosahují členské státy Evropské unie ve srovnání se zeměmi, které se do těchto dobrodružství nepustily. (Zahrnuji do toho i povolenky na oxid uhličitý.) Z nadějného odvětví fotovoltaiky se stal tunel, který svými rozměry předčil i známý tunel Blanka. Čím dříve skončí, tím lépe.“
„Okamžitě. Rozhodnutí o podpoře v původní výši bylo jedním z vrcholů neschopnosti vlády Mirka Topolánka.“
„Je neuvěřitelné, jaký rozměr podpora získala, a je velkou ostudou minulých vlád, kolik peněz se vyhodilo zbytečně, navíc prakticky bez efektu.“
„V dnešní nastavené formě určitě měla. Podporovat by se měly reálné a perspektivní projekty, nikoli osobní ambice podnikatelů.“
„Nejde o podporu státu, jak je často chybně uváděno, ale o přefakturaci na konečné spotřebitele. Ti si však nemohou vybrat, zda vůbec chtějí odebírat elektřinu z OZE, případně za jakých podmínek. Navíc je efekt tohoto zdroje problematický z hlediska dopadu na životní prostředí i energetickou bezpečnost státu.“
Opačný názor zastávají tito čtyři respondenti:
„Obnovitelné zdroje energie jsou reálnou alternativou k fosilním palivům i jádru. Je třeba je podporovat a motivovat lidi k jejich využívání. Pokud je argumentace ve prospěch ukončení této podpory motivovaná zpackaným ,solárem‘, je to krátkozraké. Za problémy s projektem sluneční energie přece nemohou OZE, ale hloupí a chamtiví lidé.“
„Obnovitelné zdroje energie musejí být podporované, nikoli však za cenu úplného pokřivení trhu, ale chytřeji, nepřímo. A rozhodně nikoli dramaticky rozdílnými výkupními cenami.“
„Neměla. Přesnější odpovědí však je, že by neměla zcela skončit. Není ale možné pokračovat v dotacích OZE, které produkují čtyřikrát dražší kilowatthodinu elektrické energie, než je tomu v případě tradičních zdrojů.“
„Neměla, ale musíme jít rozumnou cestou. Nesmíme úplně zešílet, ale rozumně diverzifikovat. Solární boom byl trestuhodný.“
Další čtyři vrcholní manažeři se nedokážou odpovědět kladně ani záporně:
„Nevím, jestli úplně skončit, ale rozhodně by měla být silně omezena – na malé projekty. Ale jen u nových zdrojů, protože jsme snad dosud právní stát.“
„Účelová podpora zneužitelná ke krádeži by měla skončit. Podpora, která souvisí s nezbytnou transformací energetiky a dopravy, by měla pokračovat.“
„Priority své energetické koncepce/strategie si musí stanovit stát a podle toho nastavit i podporu pro jednotlivé zdroje – jako investiční stimul. A státní koncepce se teprve a bohužel už zase tvoří, mění. Předpokládá to také, že nebudou zvýhodňované skupinky podnikavců napojených na legislativce (parlament), kteří jsou schopní ,odrbat‘ všechny bez ohledu na racionalitu vynakládaných prostředků. Takovému plýtvání říkám ne.
Současně nemá smysl si zastírat, že se určitě vyplatí podporovat nové technologie, mezi něž některé OZE řadím. Stav prostředí v ČR a potřeba podpory progresivních technologií jsou v přímém protikladu. Pokud někdo udělá konečně pořádek, jsem pro podporu vybraných OZE i po roce 2014.“
„Každé přerozdělování zdrojů zvyšuje pravděpodobnost korupce a pokřivuje trh. Současně se však stát zavázal EU, že splní konkrétní cíle a vytvoří podmínky pro jejich splnění. Pokud je přesvědčen, že splnění těchto cílů je zajištěno, je legitimní podporu ukončit. Je však nepřípustné dělat to retrospektivně jakýmsi zpětným raketýringem, jako tomu bylo u povolenek CO2 za roky 2011 a 2012, odebráním solárních výhod.
Je typické pro tuto oblast průmyslu, že od roku 2006 neexistuje Státní energetická koncepce, respektive existuje, jen se jí stát neřídí. Například Ústavní soud již mnoho měsíců není schopný se věnovat stížnosti senátorů na zákon, jenž zpětně trestá budovatele slunečních elektráren a energetické společnosti. Energetika potřebuje jasný dlouhodobý strategický a legislativní rámec. Tento výhled současná situace neposkytuje.“
Následujících šest odpovědí se snaží poradit:
„Ekologie nesmí být odtržená od ekonomie.“
„Škoda, že se to nestalo o čtyři roky dřív, nemuselo by se zvyšovat DPH.“
„Rozhodně by měla skončit podpora gigantických solárních elektráren, současně však pokračovat podpora fotovoltaik na střechách domů a zateplování, tepelných čerpadel. Prostě všeho, co slouží lidem ke snižování nákladů, například na vytápění či ohřev vody.“
„Měla by být zachována jen podpora OZE, které nezabírají zemědělskou půdu. Není možné využívat zemědělskou produkci pouze na pěstování plodin k energetickým účelům. Z drahé výroby, kterou nakonec zaplatí všichni občané, profitují jen podnikatelé.“
„Měla by být rozumně modifikovaná ve prospěch biomasy a v neprospěch solární energie.“
„Měla, přestože si uvědomuji, že to může přinést právní komplikace, které v konečném důsledku přijdou na vysoké finanční částky. Podpora OZE je dnes nastavena nezdravě. Je třeba hledat ekonomický model podpory, který nebude snižovat výkonnost ekonomiky.“
Rady poskytují i další čtyři záporné odpovědi:
„Stačí jen doplnit limity, kolik může být!“
„Neměla by pokračovat stejným způsobem, jako je současná podpora solárním elektrárnám.“
„Neměla, ale měla by se snížit a lépe zapojit do celého systému.“
„Neměla, ale měla by se snížit na evropsky obvyklou úroveň.“
V těchto šesti kladných odpovědích je podpora OZE tvrdě kritizovaná:
„Jakákoli podpora przní trh.“
„Podpora v této podobě neměla nikdy vejít v platnost, neboť zásadním způsobem poškozuje český stát.“
„Současný stav, kdy se kvůli nemravným poslancům platí majitelům fotovoltaik několikanásobně víc, než činí cena elektřiny na trhu, je státem posvěcenou lumpárnou.“
„Boom OZE a zejména solárních elektráren byl tragickým omylem. Věnovat nejméně osm set miliard korun na čistou výrobu zhruba pěti procent elektřiny je absurdní. Vděčíme za to zaslepenosti ekologických aktivistů, kteří zákon prosadili (Hnutí Duha se tím donedávna chlubilo na svém webu) a lhostejnosti poslanců. Ti nezatáhli za brzdu, když to ještě šlo. U řady z nich šlo zřejmě o víc než lhostejnost – o vlastní profit z projektů, na kterých se podíleli.“
„Každá administrativní podpora podnikání deformuje trh, poškozuje jiné ekonomické subjekty včetně spotřebitelů, rozvíjí a upevňuje korupční prostředí a v případě České republiky posiluje vliv místních politických a ekonomických mafií. Pokud bylo hlavním smyslem podpory OZE další přerozdělení a transfer finančních prostředků od občanů k ,vyvoleným‘ politikům a ,také podnikatelům‘, pak již splnila svůj účel téměř dokonale.“
„Souhlasím s návrhem Energetického regulačního úřadu (ERÚ) ukončit dotace OZE. Alternativní výroba energie totiž není žádnou charitativní činností, kterou by bylo vhodné dlouhodobě podporovat. Jde o ekonomickou činnost, jako je každá jiná. Stejně jako ostatní ekonomické aktivity si i tato musí získat postavení v konkurenčním prostředí a z dlouhodobého hlediska si na sebe vydělat, aniž by to bylo na úkor jiných oblastí a subjektů v nich podnikajících.
Na rozjezd nových, politicky žádoucích ekonomických činností je možné určitou formu podpory poskytnout, musí však být jasně definovaná a časově omezená.V opačném případě nastává naprosté pokřivení tržních mechanismů a navíc celá řada spekulativních aktivit. To jsme zažili v období boomu fotovoltaických projektů, kvůli nimž se Česko na nějakou dobu stalo zemí s absolutně nejdelším a nejintenzivnějším slunečním svitem v Evropě.“
