Lidovky.cz

Tsunami transparentnosti je třeba tlumit

  14:57
Valná většina právníků v pravidelné anketě LN vítá, že ČEZ nemusí poskytovat informace občanům. Podle nich není možné, aby měl kdokoliv přístup k čemukoliv pod záštitou svobodného přístupu k informacím. Ozývá se však i odpor, podle něhož je polostátní firma zlatý důl pro politiky a stát ji ovládá. Proto je třeba do ní vidět.

Budova ČEZ foto: Vojtěch ŠeredaLidovky.cz

Silné emoce vyvolal verdikt čtvrtého senátu Ústavního soudu z předminulého týdne, podle něhož polostátní energetický gigant ČEZ nepodléhá zákonu o svobodném přístupu k informacím. „ČEZ je obchodní společností. Nehospodaří s žádnými veřejnými prostředky, nevykonává žádná veřejnoprávní oprávnění. Není orgánem veřejné moci,“ uvedl předseda soudu Pavel Rychetský, autor rozhodnutí.

Souhlasíte s názorem Ústavního soudu, že ČEZ nepodléhá informačnímu zákonu?

Odpovídalo 70 právníků a právniček.

NE 34%

ANO 57%

NEVÍM 9%

Zatímco ČEZ jej chápe jako veliké vítězství nad dotěrnými aktivisty, od neziskových organizací a některých politiků zní ostrá kritika. Určitá rozpolcenost pak panuje i mezi právníky. „Státní byznys je, přece jen, byznys,“ tlumočí většinový názor jeden z respondentů pravidelné právnické ankety LN, jež tradičně ponecháváme v anonymitě.

„Není možné, aby měl kdokoliv přístup k čemukoliv pod záštitou svobodného přístupu k informacím. Zvláště v daném případě, kdy se jedná o atomovou elektrárnu,“ naráží další respondentka na to, že ústavní soudci rozhodovali ve věci jihočeského ekologického spolku, který po ČEZ žádal detailní informace o palivu pro temelínskou elektrárnu. Rozhodnutí ale platí pro poskytování veškerých informací.

Z některých odpovědí byla cítit až určitá zášť proti informačnímu zákonu: „Tsunami transparentnosti a otevřenosti je třeba v zájmu zdravého rozumu tlumit.“ „Aktivisté ten zákon používají k hnidopišskému hledání pochybení, kverulanti k osobním útokům na autory rozhodnutí, s nimiž nesouhlasí, a žurnalisté jako mocenský nástroj,“ konstatuje další právnička.

Firma není stát

„Obchodní společnost z podstaty věci nemůže veřejně tančit nahatá jako otrokyně populistů a lidskoprávních pomatenců. Ve jménu pseudodemokratické transparentnosti nelze zničit zájmy podnikání,“ zdůrazňuje jeden z respondentů klíčový aspekt celé kauzy. ČEZ je totiž akciová společnost s veřejně obchodovanými akciemi, nicméně rozhodující podíl drží český stát – zhruba sedmdesát procent.

„Obchodní společnost z podstaty věci nemůže veřejně tančit nahatá jako otrokyně populistů a lidskoprávních pomatenců.“

A právníci i vrcholné soudy se přou o to, zda má takováto firma poskytovat informace stejně jako například úřady nebo radnice. Informační zákon obchodní společnosti s majetkovou účastí veřejných peněz mezi subjekty povinně poskytující informace nezahrnuje. Rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu ale velmi široce vyložila kategorii veřejných institucí, kam podle nich spadají i státem vlastněné firmy, a to včetně ČEZ.

Ústavní soud se tuto interpretaci rozhodl nabourat a Rychetského senát svůj verdikt postavil na tezi, že obchodní společnost nemusí poskytovat informace, pokud veřejné subjekty nejsou jeho jedinými společníky.

„ČEZ je akciová společnost obchodovaní na burze a je úplně nepodstatné, kdo je majoritním akcionářem,“ souzní s rozhodnutím jeden z právníků.

Městské firmy jsou zlatý důl

Jenže i tento výklad je velmi kontroverzní. „Touto logikou stačí mít jediného akcionáře, byť s mizivou účastí na společnosti, a už by informační povinnost neexistovala. To je absurdní, vyrobit takového akcionáře přece není žádný problém,“ domnívá se jeden pražský advokát. „Z pohledu chodu obchodní korporace není rozdílu v tom, jestli je stát jediným společníkem, či akcionářem, nebo jestli vykonává vliv jako ovládající osoba, která rozhoduje o dividendě i obsazení orgánů,“ míní další právník.

„Pokud stát obchodní společnost ovládá, měla by tam být kontrola veřejnosti, protože stále jde o peníze daňových poplatníků.“

„Moderní stát není jen parlament a další ústavní orgány. Jsou to také desítky, spíše stovky obchodních společností ovládaných státem, obcemi či kraji, jde o mnoho a mnoho set miliard korun majetku. Posty v těchto společnostech jsou lukrativní a obsazují se politicky, z vůle většinového akcionáře. A že přes ně lze načerno financovat volební kampaně, uplácet, odměňovat politické kamarády, vydělávat na neférových zakázkách, o tom se snad nemusíme přesvědčovat. Vnitřní kontrola nestačí. Vnější kontrola skrze informační zákon je účinná a nelze ji politicky zmanipulovat,“ zasazuje celou situaci do kontextu člověk z justice.

A obdobně to vidí i tento právník: „Pokud stát obchodní společnost ovládá, měla by tam být kontrola veřejnosti, protože stále jde o peníze daňových poplatníků. Je problémem soukromého subjektu, že koupí podíl v takovém podniku. To rozhodnutí Ústavního soudu je nebezpečné v tom, že teď dostaly tisíce městských firem, které už teď slouží k rýžování zlata lokálním politikům, návod, jak se vymanit z informačního zákona.“

Není to hotová věc

Právníci ale upozornili i na to, že aktuální zatmění (nejen) ČEZ nemusí vydržet na věky. Jde totiž jen o názor jednoho ze čtyř senátů Ústavního soudu, tedy pouhých tří soudců z patnácti. „Aktivistická komunita se bude snažit o změnu paradigmatu nastoleného tímto nálezem. Je jen otázkou času, kdy první nebo druhý senát předloží věc plénu (procedura, kterou Ústavní soud řeší názorové rozepře mezi svými čtyřmi senáty – pozn. red.). To by mělo odstranit rozpory a narýsovat jasnou hranici,“ míní jeden z nich. Tyto senáty totiž skrývají i ústavní soudce Kateřinu Šimáčkovou a Vojtěcha Šimíčka, kteří v minulosti na Nejvyšším správním soudu spoluutvářeli široký výklad informačního zákona.

Druhou možností pak je změna informačního zákona. „Problém spočívá hlavně v zákonu o svobodném přístupu k informacím, který vyvolává spoustu interpretačních otázek. Okruh povinných subjektů by měl být upraven podstatně lépe v zákoně a neměl by být komplikovaně nalézán soudní praxí,“ uzavírá jeden z právníků.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.