Tetování diskvalifikuje. Český prezident by jako indián vypadat neměl.

Dle 88,2 procenta vrcholných manažerů oslovených ČESKOU POZICÍ umělec a profesor Vladimír Franz nemá šanci stát se českou hlavou státu.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © foto archiv iniciativa Vladimír Franz prezidentem, montáž Česká Pozice, UrbČeská pozice

Na začátku srpna oznámil kandidaturu na prezidenta výtvarník a hudební skladatel Vladimír Franz. Zařadil se tím mezi kandidáty, jako je Miloš Zeman, Jan Fischer, Jan Švejnar, Vladimír Dlouhý Jiří Dienstbier mladší (ČSSD), Přemysl Sobotka (ODS) či Karel Schwarzenberg (TOP 09). Výrazně se však od všech ostatních prezidentských kandidátů liší především tetováním po celém těle. Šokuje tím nejen českou společnost, ale zahraniční pozorovatele naší politické scény.

Vladimír Franz ohlásil svou kandidaturu poté, co ho k tomu vybídli jeho příznivci na Facebooku. A následně spustil vlastní webovou stránku, na níž jedním z prvních textů je jeho prohlášení. Dle něj má být prezident jednotícím prvkem české politiky a má podporovat iniciativy, jež povedou ke zlepšení života občanů, a zároveň musí odmítat negativní jevy, které společností hýbou.

Některá Franzova prohlášení však jsou v rozporu. „Myslím to vážně. Není mi deset, takže tuším, co taková věc obnáší. Jiný způsob života, jiný způsob organizace času, seznamovat se s novými věcmi,“ řekl Franz 10. srpna o své kandidatuře na prezidenta v rozhovoru s Barborou Tachecí pro MF DNES.

„Pro mě zvolení prezidentem není vlastně prioritou. Pro mě je daleko zajímavější, že tady vznikla jakási iniciativa, že ta společnost neusnula jenom v takové pasivní trpné podobě, jak jsme to znali i z dřívějších dob, že všichni brblají, ale snad to byla jakási z prvních vlaštovek, že lidem není úplně všechno jedno a chtějí pro to leccos udělat,“ prohlásil také v rozhlasovém diskusním pořadu Studio Česko prezidentský kandidát Vladimír Franz.

Možná i tyto jeho protichůdné výroky způsobily, že dle 88,2 procenta vrcholných manažerů oslovených ČESKOU POZICÍ nemá Vladimír Franz šanci stát se českým prezidentem.

ČESKÁ POZICE se kandidatuře Vladimíra Franze na prezidenta věnovala například v článcích:

graf, Franz prezidentem                              Odpovídalo 119 vrcholných představitelů firem.

Mezi respondenty, dle nichž Vladimír Franz nemá šanci stát se prezidentem, patří i tito čtyři:

„Nechci se nikoho – ani pana Vladimíra Franze – dotknout nebo někoho urazit, ale co je moc, to je příliš. To už bychom se stali opravdovým Kocourkovem a světu byli ještě víc k smíchu, než je tomu v současné době. Dost na tom, že nám současní politici ve světě vesměs dělají ostudu. Včetně pana prezidenta Václava Klause, který si na oficiálních návštěvách rozšiřuje svou sbírku plnicích per.

Každý si může zvolit vzhled podle vlastního uvážení, ale k úřadu prezidenta je třeba přistupovat s úctou. Je to přece nejvýše postavený reprezentant naší společnosti. Vzhled pana Franze by nám určitě žádné pozitivní body ve světě nezískal.“

Vladimír Franz se českým prezidentek nestane kvůli své výstřednosti, kterou většina české voličské základny nedokáže pochopit, a také kvůli chybějícímu zázemí pro předvolební kampaň, jež by mu umožnila těmto voličům zprostředkovat reálný obraz své osobnosti. Pozitivní ohlasy na Franzovu kandidaturu zejména u mladší generace si však zaslouží pozornost.

Ukazují totiž, že naše politická scéna není schopná vygenerovat skutečné lídry s dostatečným renomé a morálním kreditem. A také únavu lidí z vyprázdnění naší politiky, v níž se již delší dobu nevedou věcné a ideové diskuse o budoucnosti, ale o zájmech a výhodách pro úzké mocenské skupiny. Pokud se pan Franz voleb zúčastní, 20 procent hlasů, jež získá, bude motivovaných recesí a 80 procent protestem proti stavu české politiky.

„Jeho tetování mně nevadí, ale u široké veřejnosti ho diskvalifikuje. To je škoda, protože jde o mimořádně vzdělaného a inteligentního člověka.“

„Na rozdíl od jiných kandidátů to však má Vladimír Franz v hlavě srovnané.“

Spíš pozitivně hodnotí šanci Vladimíra Franze na prezidenta následující dvě kladné odpovědi: 

Česká republika se od svého vzniku prezentuje jako ,země neomezených možností‘ a za uplynulých 23 let se často i nemožné stalo možným. I když si ,smluvně-opoziční síly‘ již svého kandidáta vybraly a navzdory limitům na výdaje na prezidentskou kampaň jsou v ní připravené utratit tolik peněz, kolik bude na zvolení Miloše Zemana třeba, v případě Vladimíra Franze jde prakticky o jediného kandidáta na prezidenta, který se v uplynulých 20 letech nepodílel na devastaci české společnosti.

Franzův novoroční projev by mohl začínat jako československého prezidenta Václava Havla v roce 1990: ,Naše země nevzkvétá.‘ A byl by v podstatě stejně pravdivý.“

V českém ,Absurdistánu‘ má šanci stát se prezidentem téměř každý exot. Tak proč ne právě profesor Franz?“

Zcela opačné názory se objevují v dalších čtyřech záporných odpovědích:

„Kriste Pane, snad nikoli! Navzdory tomu, že v Česku jsou možné věci jinde nevídané a neslýchané.“

„Pan Vladimír Franz je politováníhodné individuum, jehož osud musel být pohnutý. Dle jeho potetování neumí řídit ani sám sebe.

„Je to magor.“

„To je absolutní nesmysl. Totálně mimo. Takto ne. Chce to trochu soudnosti. Nic proti panu profesoru Franzovi, ale toto skutečně není cesta.

Dle těchto tří kladných odpovědí může Vladimír Franz uspět díky protestním hlasům:

„Pan Franz šanci má. Jednak kvůli kladnému dojmu z jeho CV, jednak kvůli zápornému dojmu z jiných kandidátů. Není stejně mediálně známý a podsouvaný médii a ,průzkumy‘. (Měl jiné profesní a věcné úkoly než politiku. Také se do ní notoricky necpal jako jiní a nehlásil ke každé výhodné a prestižní funkci.) O to má větší šanci získat zejména protestní hlasy.“

„Má šanci jako výraz vzdoru proti přímé volbě prezidenta, která je sama o sobě nesmyslně populistická.“

„Je to takový ,protestsong‘ v Gotham City.“

Tito čtyři vrcholní manažeři mají o Vladimíru Franzovi velké pochybnosti a jsou i značnými skeptiky:

„Při vší úctě k odborným schopnostem pana Franze by český prezident neměl vypadat jako indián.“

„Většinová společnost je značně konzervativní. A především v případě profesora Franze nebude vnímat ani jeho intelekt, ani obsah sdělovaných myšlenek, názorů a vizí, ale pouze jeho vzhled.“

„Šanci má asi stejnou jako vy nebo já. A doufám, že to tak i dopadne.“

„Ve vší úctě k panu Franzovi by to bylo ke škodě národa. Z hlediska morálních vlastností nejspíš nebude horším kandidátem než opilec Miloš Zeman s cejchem opoziční smlouvy ani než bývalý komunista Jan Fischer, který, byť u lidu oblíbený, byl špatným premiérem prachšpatné vlády. Obávám se však, že z těchto dvou se bude bohužel nakonec vybírat.

Nechci soudit člověka jen podle vizáže, ale to, jak se staráme o svůj zevnějšek, jak se oblékáme i jak vystupujeme navenek, o nás chtě nechtě vypovídá. Určitě to nehraje roli u právem ceněného skladatele hudby. Ani u hudebního pedagoga, ani u právníka to nemusí být problém. Ale u člověka, jenž má reprezentovat národ a zemi, rozhodně ano. A nejen to.

Okázale potetovaný člověk, jenž chce prvoplánově šokovat a přitahovat pozornost ke své osobě, ve mně nebudí dojem, že je vnitřně vyrovnaný. Pan Franz může namítnout, že na vnějším vzhledu člověka nezáleží, že jde o duši a morální vlastnosti. Ano, to je pravda, proto se také obvykle vyrovnaní, inteligentní a dospělí lidé v původním slova smyslu nenechávají potetovat, nedávají si kravské kruhy do uší, nemají kůži protkanou piercingy a cingrlártky, ani nechodí s různobarevným čírem či jinak nápadně vymustrovaní.

I u mnoha dalších, Hradu chtivých zájemců člověka mrazí, když si pomyslí, že by mohli být prezidentem jeho země.Jímá mě děs při pohledu na Janu Bobošíkovou. Nevolnost ale vyvolává i pohled na samozvanou amazonku Kláru Samkovou či pány Ladislava Jakla, Tomáše Vandase, Vladimíra Dlouhého a Jiřího Dienstbiera mladšího. Nechtěl bych ani levicovou kavárenskou intelektuálku Táňu Fischerovou, která si myslí, že by svou kandidaturou zachraňovala lidstvo, aniž by věděla jak a měla hlubší povědomí o prezidentských pravomocech a povinnostech. Co s tím?

Počkejme, zda se mezi to panoptikum přihlásí Jiří Paroubek či Pavel Bém. Pak budou otázky na možného prezidenta ještě tristnější. Kdybych byl zarytý optimista, přál bych si souboj Zuzany Roithové a Přemysla Sobotky. I pánové Tomio Okamura a Karel Schwarzenberg jsou však pro mne přijatelnými kandidáty.

Jako realista však tuším, že tito čtyři budou rádi, když seženou oněch potřebných 50 tisíc podpisů, a tím to pro ně bohužel nejspíš skončí. Snad s výjimkou pana knížete totiž ani jeden z nich nebude mít podporu médií, potažmo skutečně vlivných lidí, kteří na ně z pozadí tlačí. A bez velké mediální podpory se ten souboj vyhrát nedá.“

Počet příspěvků: 26, poslední 25.9.2012 04:01 Zobrazuji posledních 26 příspěvků.