Státní banka: Za provizi úvěr i na výrobu zlata ze švestek

Většina oslovených manažerů se obává, že státem vlastněná banka by byla další multitrafikou pro politiky a záložnou pro spřátelené podniky.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Jedním z předvolebních lákadel ČSSD by se měla stát silná, státem vlastněná banka, která bude poskytovat univerzální služby i občanům a vytvoří konkurenci pro soukromé banky.

„Posílili bychom stávající Českomoravskou záruční a rozvojovou banku (ČMZRB). Tato banka by byla řízena na základě standardních tržních a komerčních principů. Pouze by zde bylo stoprocentní státní vlastnictví a aktivity by se rozšířily ve směru univerzální komerční banky,“ popsal nedávno předseda strany Bohuslav Sobotka své představy pro deník Právo.

Podle Sobotky by vytvořením takové banky vznikl i nástroj pro vládní hospodářskou politiku. Podobnou úlohu sehrály v minulém století v Německu zemské banky, jejichž cílem bylo levnými úvěry na lokální projekty podporovat regionální rozvoj. Ve výsledku nechaly vzniknout mnoha menším a středně velkým podnikům a přispěly k vytvoření silné střední třídy.

Je ale něco takového myslitelné i u nás? Pomohla by státem vlastněná banka rozjet podnikání například lidem bez finanční historie, případně podpořila by nadějné, ale rizikové projekty?

Většina oslovených manažerů v průzkumu ČESKÉ POZICE (85,7 procenta) je vůči takové představě skeptická. Poukazují přitom hlavně na špatné zkušenosti, které jsme v 90. letech se státem vlastněnými bankami učinili. „Vlastnictví bank ve státních rukou vede v jakémkoli režimu k tomu, že tyto banky na politický nátlak dávají úvěry, které nejsou na komerční bázi, a následně se stávají defaultními,“ zní jedna ze zásadních výhrad.

graf_Meˇl by sta´t vlastnit silnou banku?

Mezi váhajícími tentokrát nebyl nikdo z respondentů. Souhlas s vytvořením silné státní banky vyslovilo 14,3 procenta manažerů. „Taková banka by nastavila tržní, konkurenční podmínky soukromým bankám, které dosud jen hledají nové a nové cesty, jak znásobit zisky jakýmikoli cestami. A protože jsou v rukou zahraničních investorů, takto získané zdroje navíc odtékají do ciziny,“ zdůvodnil své stanovisko jeden z nich.

Výběr z odpovědí, podle nichž by stát vlastníkem univerzální banky být neměl:

  • V Česku by byl vznik státní banky s největší pravděpodobností zneužit k vytvoření lukrativních manažerských postů pro politiky a pro financování aktivit spřátelených podniků. Stát by měl vytvářet takové prostředí, které podporuje soukromé investice – z domácích i zahraničních zdrojů –, jež by vedly k vyšší konkurenci, a tím i kvalitnějším a levnějším službám pro občany i firmy. To se týká i bankovnictví.
  • Ochranu spotřebitele je třeba řešit jinými nástroji – přece nebudeme budovat státní supermarket, státního mobilního operátora nebo státního dodavatele plynu. Tak mě napadá, že nejvíce by bylo potřeba zřídit státní šmejdy, co organizují prodejní akce pro důchodce...
  • Vlastnictví bank ve státních rukou vede v jakémkoli režimu k tomu, že tyto banky na politický nátlak dávají úvěry, které nejsou na komerční bázi, a následně se stávají defaultními. Následně stát přebírá státní záruky ve prospěch těchto bank, protože ty kvůli obrovskému množství nesplácených úvěrů nesplňují pravidla kapitálové přiměřenosti. (...)
    Příkladů lze najít po celém světě bezpočet: například španělské banky za diktátora Franka a v poslední době polostátní a následně de facto zestátněné dvě největší banky na Kypru, jejichž problémy trvají. V ČR takto smutně dopadla v 90. letech IPB.
  • ČSSD to měla provést, když vedla osm let stát. Mimochodem pan Sobotka byl ministrem financí a nic takového neprosazoval.
  • Ještě by mohl stát vlastnit průmyslové podniky, obchodní společnosti a máme tu zpět reálný socialismus.
  • Podle jakých pravidel by banka fungovala? Upravovala by její fungování krom standardních bankovních zákonů ještě nějaká zvláštní norma? Neskončila by státem vlastněná banka jen jako multitrafika pro zkrachovalé politiky a skvělý prostor pro lobbisticko-politické tuneláře fungující stylem za třicetiprocentní provizi úvěr i na výrobu zlata ze švestek? A nebyla by nakonec výsledkem jen další vytunelovaná, státem vlastněná, banka?

  • Rozhodně by neměl stát vlastnit žádnou „komerční“ banku. Dokázal, že to neumí ani pod vedením ODS, ani pod vedením ČSSD.
    Už totiž jednou vlastnil všechny nové komerční banky a dospělo to k supertunelu v celé ekonomice. Na státní hospodaření pak doplatili občané přes sanování ztrát via Konsolidační banka/agentura. (...)
    V čem by byla jiná, pokud by se nechovala tržně? Zahraniční banky vytvářejí dividendy, aby je odvedly domů matkám. Tato „česká a státní“ by se kvůli korupci a neschopnosti nedostala ani do zisku.

  • Samozřejmě to nebude fungovat, každý kdo kdy pracoval s ČMZRB nebo EGAP, ví, o čem mluvím. Navíc finanční trh je velmi těžký a tímto způsobem jen pánové vyhodí peníze do byznysu, kterému nerozumí, nebudou ho dělat dobře, a logicky tedy neuspějí. (...) Namísto nesmyslů by se měli zabýval tím, jak dělat dobře věci, které dělat mají.

  • Stát by měl jen omezit odliv zisků – kapitálu – do zahraničí, ideálně motivačně.

  • Už máme ztrátovou státní ČNB, Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, Českou exportní banku, nepotřebujeme čtvrtou ztrátovou státní banku. Kdo chce bankovní účet skoro bez poplatků, má šanci mezi novými komerčními bankami takovou najít. Státní dluhopisy lze také kupovat přímo, například přes státní Českou poštu.

  • Jak hospodaří státní podniky, se můžeme přesvědčit na každém kroku. Neefektivita, předražené, selhávající, a často i nevyžádané služby, bezpracná místa s astronomickými mzdami pro vysloužilé politiky a především další finanční zátěž pro erární pokladnu. Reálný užitek nulový.

  • Stát by měl spíš zpřísnit podmínky komerčních bank, aby nevydělávaly na podnicích a obyvatelích tak velké peníze. Motivem ČSSD jsou peníze a moc. Státy banky řídit neumějí!

  • Veřejná správa je v ČR v rozkladu a panáčkové mazaní političtí místo toho, aby nejdříve udělali pořádek, a teprve pak přicházeli s nějakou nadstavbou, kam počítám i banku ve vlastnictví státu, hledají možnosti, jak v rámci současného „bordelu“ vytěžit různými cestami, co se ještě dá. Jak to může dopadnout? Banka bude sloužit tak akorát jejich kamarádům a zájmům, bude privilegovaně financovat těmi „správnými“ lidmi vybrané a doporučené projekty a nakonec skončí v průšvihu, který zalepí státní rozpočet. Děkuji, ale nechci. Raději budu platit bankovní poplatky současným komerčním bankám.

Výběr z odpovědí, podle nichž by stát měl vlastnit silnou banku:

  • Taková banka by nastavila tržní, konkurenční podmínky soukromým bankám, které dosud jen hledají nové a nové cesty, jak znásobit své zisky jakýmikoli cestami, a protože jsou v rukou zahraničních investorů, takto získané zdroje navíc odtékají do ciziny!
  • Ve všech vyspělých suverénních zemích stát vlastnicky ovládá klíčové segmenty ekonomiky, vedle bankovního sektoru i energetiku, telekomunikace, těžbu nerostných surovin a tak dále. Předchozím politickým reprezentacím se podařilo udělat z České republiky ekonomickou kolonii takzvaných vyspělých západních zemí. Z ekonomického hlediska jsme fakticky pouze další německou spolkovou zemí, bohužel bez transferů zdrojů z Berlína.
    U bankovního sektoru, na základě srovnání tvorby zisku a jeho transferu, vidíme, že „bohatí“ čeští klienti České spořitelny přispívají „chudým“ rakouským klientům Erste Bank. Podobná je situace i u Komerční banky a ČSOB a jejich mateřských bank. Čeští daňoví poplatníci za svoje peníze v rozsahu stovek miliard korun nejdřív zachránili domácí bankovní sektor a v době finanční krize fakticky sanují své zahraniční „matky“. (...)
    Budování státního vlivu v klíčových odvětvích národního hospodářství je cestou k obnovení skutečné státní suverenity. Diskusi je možné vést o tom, jakým způsobem takovou silnou banku získat. Možná spíše než něco budovat na „zelené louce“ transformací ČMZRB, tak by byl efektivnější zpětný odkup některé z dříve prodaných bank. Před vytvořením nebo koupí takové banky by ovšem mělo být zajištěno „odpolitizování“ státem ovládaných podniků. (...)
    Pikantní na záměru ČSSD je fakt, že to byla právě vláda ČSSD, a sice za dob „opoziční smlouvy“, která očištěné banky prakticky zadarmo převedla do rukou zahraničních bank, jež si z koupených českých bank udělaly „dojné krávy“, aniž přinesly nějaké vlastní geniální bankovní „know how“.
  • Stát by měl hlavně vlastnit banku, která by spravovala všechny jeho peníze, to znamená veškeré finance, které patří státním institucím, krajům, komunám a i některým společnostem, které patří státu. V současné době mají pouze Česká správa sociálního zabezpečení a finanční úřady účty u České národní banky (tedy ve státních rukou), všechny ostatní instituce mají účty vedeny u soukromých – v drtivé většině případů zahraničních – bank. Tyto banky pracují s penězi státu, vydělávají na nich obrovské úroky a v případě bank se zahraniční kapitálovou účastí jsou tyto zisky ve formě dividend (mnohdy i před zdaněním) navíc odváděny na zahraniční mateřské banky. Stát tak přichází o nemalé finanční prostředky, které by v případě vlastní banky zůstávaly ve prospěch státního rozpočtu.

  • Privatizace znamenala následné okradení klientely zprivatizovaných bank novými českými podvodnými majiteli. Mnozí za tuto krádež ani nebyli bezzubým státem potrestáni. Bylo jistější předat oddlužené banky do rukou cizích firem. Oddlužení stálo hodně peněz, ale získali jsme bezpečný bankovní sektor v podobě Erste, KBC, UniCredit a tak dále. Brzy se ale ukázalo, že tito noví zahraniční majitelé okrádají klientelu na poplatcích a své takto nabyté nehorázné zisky převádějí domů do zahraničí v nestandardně vysoké míře.
    Bude vhodné přivést jim konkurenci v podobě státem vlastněné banky. Jen by nebylo dobré tuto banku později privatizovat, to by se celý koloběh odehrál znova.

  • Pokud by se jednalo o banku, která by jednala čistě podle tržních principů, pak s tím nemám problém. Každý další hráč na trhu je dobrý. Ostatně, nemáme žádnou velkou českou banku. Obávám se ale, že ta banka bude fungovat trochu jinak, že bude odkladištěm pro politiky a že poskytované úvěry budeme jednou sanovat.

  • Když se zpětně ohlédneme, že jsme naše banky oddlužili a předali za hubičku Kellnerovi, KBC, Erste, Société Générale, anebo je nechali vytunelovat různými Motoinvesty a tak dále, a tito vlastníci mající největší bankovní poplatky v EU posílají 99 procent zisku formou dividend matkám, tak všechno jiné je lepší. Obávám se ale, že naši politici ze státních peněz vybudují další IPB.

  • Stát by měl mít retailovou banku pro své občany s limitem a plnou garancí za vklad (výše garance = maximální vklad). Kdo má víc, může jít do nestátních – obchodních bank, ale tam si nese riziko, že za vklad stát neručí. Tyhle banky, ať si dělají kšefty, jak chtějí, odměňují si své manažery, jak chtějí, ale když budou krachovat, tak jim stát nic nedá a za nic nebude ručit. Těch pár desítek tisíc klientů, co bude mít na vklad do obchodní banky, si už dá větší pozor, co a jak dělají, a jistě vzroste i počet investorů do bankovnictví, protože si budou chtít ohlídat své peníze, a ne rozfofrovat peníze jiných vkladatelů a ještě mít jistotu, že stát jim díru „zatáhne“; stát se nedá tak snadno bankami vydírat – run na banky nebude hrozit.