Stát by měl mít pod kontrolou přenos plynu. Ale je to špatný hospodář.

Dle 48,5 procenta vrcholných manažerů oslovených ČESKOU POZICÍ by stát měl koupit zpět plynovody, které prodává německá společnost RWE.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © Česká Pozice, Alessandro CanuČeská pozice

Loni na jaře začala německá společnost RWE prodávat české plynovody, jež v roce 2002 získala v privatizaci. V této souvislosti se objevila obava, že by je mohl získat nedůvěryhodný vlastník. A kvůli energetické bezpečnosti i otázka: Neměl by český stát usilovat o zpětný odkup plynovodů – přesněji společnosti Net4Gas, která je provozuje –, anebo aspoň o získání menšinového podílu?

Česká vláda se během loňského léta takovou možností skutečně zabývala. A v září se nakonec rozhodla, že do výběrového řízení na koupi Net4Gas nabídku nepodá. A to ani prostřednictvím firem, jako je ČEPS nebo ČEZ, jež zcela, nebo většinově ovládá český stát.

Opačného názoru je však 48,5 procenta vrcholných manažerů oslovených v průzkumu ČESKÉ POZICE. Dle nich by český stát měl koupit plynovody, které RWE prodává. S rozhodnutí vlády naopak souhlasí 36,9 procenta top manažerů.

Hlas elity

                               Odpovídalo 103 vrcholných manažerů firem.

Tyto tři kladné odpovědi uvádějí jako důvod zpětného odkupu plynovodů zájmy České republiky:

„Jde o strategický zájem státu.“

„Je to strategické aktivum. Záleží však na ceně a také na načasování transakce. Stát by neměl jen reagovat, ale své dlouhodobé priority jasně deklarovat, a to i občanům.“

„K této otázce mám málo informaci. Například, zda by to na to stát měl peníze. Z hlediska strategických zájmů České republiky jsem však spíš pro kladnou odpověď.“

Následující dvě záporné odpovědi zpochybňují nákup plynovodů státem:

Český stát už mnohokrát předvedl, že je špatný hospodář. Velmi dobrou cenu za prodej Transgasu přeměnil v gigantické dluhy. V době krize dokáže pouze zvyšovat daně a vytvářet nové úřady a koryta, což okořeňuje církevními restitucemi. Proto považuji rozhodnutí vlády nezúčastnit se výběrové řízení za správné.
Pokud budou politici pokračovat v předváděném marasmu, vzroste síla komunistů natolik, že bude možné převzít moc do rukou lidu a ,zlé investory‘ znárodnit. Ostatně, venezuelský prezident Hugo Chávez předvádí, že to jde, a investoři z Evropské unie i USA jen ,sklapli podpatky‘.“

Prodej Transgasu včetně plynovodu doprovázený prodejem distribučních plynárenských společností byl další z řady nesmyslných a nekoncepčních privatizačních akcí sociálnědemokratické vlády během takzvané opoziční smlouvy. Paradoxně to byla vláda ČSSD, která ,transformovala‘ ČR v nesvéprávnou ekonomickou kolonii, v důsledku čehož máme sice ,německé‘ ceny, ale pouze ,české‘ platy a důchody – o kvalitě zboží a služeb nabízených ani nemluvě.
Příkladem za všechny jsou nekvalitní předražené dálnice s neustále rostoucí cenou za dálniční známky. Za použití D1 by měl spíš stát platit jejím uživatelům. Máme nejen relativně, ale často i absolutně nejdražší elektřinu, plyn, teplo, potraviny, oblečení, elektroniku, bankovní a telekomunikační poplatky. Nákup potrubí bez distribuce a prodeje nedává ekonomicky smysl a ohánět se státními zájmy a bezpečností je u fakticky nesvéprávné kolonie, jako je ČR, jen dalším nesmyslem.

Tito dva respondenti neznají jednoznačnou odpověď:

„Rozhodnutí o nákupu plynovodů je buď strategické, nebo komerční. Hrozí snad, že budoucí majitel zavře kohouty, pokud nebudeme tancovat, jak bude pískat? Společnost ČEZ se pokusila zavést západní právní systém v Albánii odpojováním dlužníků, příliš úspěšná však nebyla. A komerční potenciál takové transakce? Ví vůbec někdo, za kolik stát v roce 2002 plynovody prodal?“

„Je to špatně položená otázka. Stát ,by měl‘ udělat i ledacos jiného, ale nedělá to.

  1. Když stát plynovody prodával, byly ve velmi dobrém technickém stavu, což RWE veřejně přiznala. Jsou dnes plynovody v ještě lepším technickém stavu?
  2. Kdo je koupí na straně státu? Společnost ČEZ, která by si na to musela vzít další, a nemalý úvěr, nebo jí stát velkoryse půjčí?
  3. Pokud bude rozumně fungovat Energetický regulační úřad, stát nemusí plynovody vlastnit, ale měl by pořádně hlídat technický stav této infrastruktury. Ostatně jako každé kritické infrastruktury, například vodovody či elektrické sítě.“

Další důvody k nákupu plynovodů státem zmiňují následující tři kladné odpovědi:

„Stát by měl mít pod kontrolou infrastrukturu.“

„Stát drží přenosovou síť pro elektřinu a měl by mít pod kontrolou i přenos plynu.“

„Jednak jsou plynovody zdrojem trvalých příjmů, jednak prostředkem k ovlivňování ceny.“

Nevýhodám pro stát se věnují další dvě záporné odpovědi:

Pokud chce nějaká společnost něco prodat státu, většinou je to ve špatném stavu a očekává se, že to stát zainvestuje z veřejných peněz. Poté, co je investice hotová, někoho – zpravidla v pravicové vládě – napadne, že by se to opět mělo privatizovat. Nic proti tomu, následný odkup státem se však většinou uskuteční za cenu, která bývá zlomkem dřívější státní investice. Nemám konkrétní informace k tomuto zamýšlenému obchodu, a proto jsem možná skeptik, ale podle veřejně dostupných informací bych se divil, že by to právě v tomto případě mělo být jinak.“

„Stát už jednou tyto plynovody prodal. K čemu by mu byly? Zájmem jakéhokoli vlastníka musí být, aby plynovody řádně fungovaly, jejich kapacita byla co nejvíc využitá, provoz byl ziskový a náklady na ně co nejnižší. Stát nic z toho neumí. Čím víc je zřejmé, že téměř nic nedělá dobře, a to, co dělá, dělá neefektivně a věcně nesprávně, případně zbytečně, tím víc různí idioti požadují jeho vyšší roli. Tomu se říká hasit oheň benzínem. Tento socialistický systém je založený na závisti a nenávisti těch, co kozu nemají, a ani ji mít nechtějí (je to práce), ale klobásky chtějí.“

Tito tři vrcholní manažeři sice s nákupem plynovodů státem souhlasí, ale mají k němu výhrady:

„Pokud to ovšem nakonec nebude další státní podnik vhodný k tunelování. Stát se však tendru nezúčastní, protože na to nemá finanční prostředky a příležitost k dobrému obchodu již minula.

„Otázkou spíš je, komu by německá společnost RWE plynovody prodala, pokud je nekoupí stát. Všechny energo- a produktovody jsou strategicky významné a stát, jehož jednou ze základních funkcí je zajišťovat vnitřní i vnější bezpečnost, by nad nimi minimálně z těchto důvodů neměl ztratit kontrolu.“

„Bylo obrovskou chybou, že se stát vzdal strategických podniků, jako jsou plynovody či vodárny.“