Poslanecká sněmovna minulý týden schválila v prvním čtení příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Schodek má klesnout oproti letošnímu roku o 30 miliard – na 105 miliard korun. Návrh státního rozpočtu počítá s růstem ekonomiky v příštím roce o 2,5 procenta, který vychází z dubnové prognózy ministerstva financí. Podle aktuální prognózy však hospodářský růst zpomalí na procento, podle některých odhadů dokonce i na méně. Závěrečné hlasování o rozpočtu by se mělo odehrávat od 14. prosince.
Ministr financí Miroslav Kalousek prohlásil, že navzdory zhoršení odhadu hospodářského růstu České republiky v příštím roce by bylo předčasné měnit návrh státního rozpočtu. Podle něho totiž v současné době nikdo nedokáže přesně odhadnout příští vývoj. Slíbil však, že pokud příští rok nastanou pro hospodářství horší časy, vláda připraví změnu státního rozpočtu na rok 2012 a předloží ji parlamentu ke schválení.
Sociální demokraté, kteří návrh státního rozpočtu kritizují, kromě jiného tvrdí, že není realistický a nerespektuje reálný vývoj ekonomiky, především pochmurné prognózy na příští rok. Navíc prý také zhorší hospodářské prostředí. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky vláda ignoruje rozumnou kritiku a racionální připomínky. Rozpočtu zejména vytkl, že nereaguje na rizika, která ekonomiku čekají v příštím roce, například nárůst nezaměstnanosti.
I z těchto důvodů se přesně polovina vrcholných manažerů oslovených v průzkumu ČESKÉ POZICE domnívá, že by měl ministr financí Miroslav Kalousek přepracovat návrh státního rozpočtu na příští rok podle aktuální makroekonomické prognózy svého resortu.
Patřili mezi ně i tito tři respondenti:
„Návrh státního rozpočtu je nutné přepracovat a v prvním čtvrtletí 2012 dát schválit sněmovně.“
„Přát si růst nestačí. Realita na trhu je, že budeme rádi, když se nedostaneme do záporných čísel.“
„Co to je za idiocii přijímat něco, co je od začátku špatně?“
Podobně stručné byly i následující tři záporné odpovědi:
„V současném turbulentním prostředí by to ministr financí Miroslav Kalousek musel činit obden, přičemž rozpočet je třeba schválit. Jinou věcí je, má-li připravené reakce na možný další vývoj.“
„Budoucí úpravy státního rozpočtu budou sice nevyhnutelné, ale dnes nelze předpovědět ekonomické směřování Evropské unie.“
„Bylo by to neprůchodné a nic by tím nezískal.“
Další vrcholný manažer se nedokázal rozhodnout kladně ani záporně:
„Je státní rozpočet k něčemu, když se jím skoro nikdo neřídí? Pokud by manažeři v soukromých firmách naplňovali rozpočty stejně jako vláda, brzy by jejich vlastníkům došla trpělivost a vyhodili je.“
Tomuto respondentovi nevyhovovala ani jedna ze tří možných odpovědí, což detailně zdůvodnil:
„Ministr Kalousek by měl jít, slušně řečeno, do háje zeleného. Na otázku totiž nemám žádnou odpověď a má pro mne podobnou relevanci jako stále aktuálnější akademická otázka, zda bych chtěl spíš od Cikánů dostat do huby, nebo aby mi ukradli šrajtofli. Ještě je tu možnost ,nevím‘, ale pro mne jsou všechny varianty špatné.
Pan Kalousek před volbami sliboval racionálně a efektivně snižovat výdaje státní správy a nezvyšovat daně. Neplní ani jedno! A ještě u toho s mimořádnou arogancí samolibě mlaská. To, že sebral naprosto nevinným a nezúčastněným zaměstnancům část výplat, nemá s racionálním snížením výdajů eráru nic společného. Naopak, snaží se intenzivně zvyšovat daňovou zátěž, čímž bude jen brzdit ekonomiku. Je to diletant.
Pokud bych na otázku přistoupil, uznal bych tím legitimitu počínání tohoto pána v jeho úřadu. Jsem totiž přesvědčen, že je naprosto nekompetentním hochštaplerem, který se velkou měrou podílí na geometricky narůstajících problémech naší země!
Krizový manažer firmy by začal hloubkovou analýzou toho, na kolik přijde provoz, a až poté by rozhodoval, kde bude nejefektivnější snižovat výdaje a kam se zaměřit při zvyšování příjmů. Nic z toho pan Kalousek neudělal a nedělá. Obávám se, že ze dvou důvodů. Jednak proto, že nechce měnit status quo, jednak proto, že to neumí. U tohoto pána je na pořadu dne otázka, kdy se ocitne na lavici obžalovaných, a nikoli zda a jakou křišťálovou kouli má použít ke svým čachrům.“
Tyto tři záporné odpovědi jsou sice vůči ministru Kalouskovi také kritické, ale současně mnohem benevolentnější:
„Je v podstatě úplně jedno, co do rozpočtu napíše. Bylo by to proto další plýtvání kapacitami veřejné správy, kterou platí daňoví poplatníci. Jednak se může situace xkrát změnit, takže jakákoli prognóza bude špatná, jednak se ministr financí z případného svého omylu v okamžiku pravdy tak jako tak vykroutí, což už v minulosti několikrát předvedl.“
„Nemusí rozpočet přepracovat, ale v každém případě by si měl ihned začít dělat rezervu na pokrytí dopadů predikovaného zpomalení ekonomiky. To do března nepočká. V té době bude totiž už mnohé utraceno, o mnohém rozhodnuto a nebude možné požadovaných úspor dosáhnout. Proto se zvýší daně.“
„Je lepší pokračovat v procesu přijímání státního rozpočtu, jak byl navržen. A pokud budou v lednu vážnější důvody pro změnu, na konci prvního pololetí 2012 udělat korekce.“
Výhradami k práci ministra Kalouska nešetří tyto tři kladné odpovědi:
„Předpokládám, že makroekonomické prognózy se na ministerstvu financí (MF) tvoří za účelem přípravy co nejkvalitnějších návrhů státních rozpočtů. Pokud nejsou při přípravě návrhu státního rozpočtu využívané, představují placení úředníci MF zabývající se makroekonomickými prognózami plýtvání veřejnými prostředky. Navíc jsou k dispozici další makroekonomické prognózy vytvářené za ,veřejné‘ peníze ať již ČNB nebo odborovými svazy. Ty mají obdobnou vypovídací schopnost a dokonce uplatňují konzervativnější přístup než MF.“
„Zaklínat se časovým harmonogramem při schvalování státního rozpočtu nebo nebezpečím rozpočtového provizoria považuji za neprofesionální alibismus. A jak nám poslanci ukázali při projednávání reformních zákonů, je možné pracovat prakticky bez časového omezení. Občané by si za své peníze od ministerských úředníků a poslanců zasloužili co nejkvalitnější profesionální práci.“
„Především by měl splnit svůj slib, že se změní charakter rozpočtu – od současného nabídkového k poptávkovému –, nebo tuto změnu aspoň zahájit. Zjednodušeně řečeno, škrty nařízené MF vedou resorty k tomu, že pokryjí takzvané obligatorní výdaje, nevadí jim však, že nezbývá na programy.
Úředníci sedí v teple a jde jim plat. Kvůli očekávanému dalšímu ,zmrazení‘ není ani důvod něco chystat. Stát se stává hospodou, kde mají zatopeno, kuchaře i číšníka, ale protože nemají na suroviny, nabízejí hostům jen sodovku s tatrankou. To, že o nějaké procento nadhodnotili příjmy, je sice vážné, ale problém je jinde.“
„To je natolik samozřejmé, že mi to téměř zní jako řečnická otázka, na kterou není třeba odpovídat, protože odpověď každý zná. Pokud manažer připravil rozpočet na následující fiskální období a právě zjistil naprosto zásadní změnu, která mu celý rozpočet ovlivní, je přece povinen jeho změnu navrhnout. Nebo se minimálně dle nových parametrů začít chovat – přizpůsobit plán nákladů mu známému realistickému odhadu výnosů.
Takový dotaz opět nastoluje vysoce aktuální společenskou otázku, zda jsou politici kompetentní s financemi státu zacházet. A nemusíme na ni odpovídat nahlas. Je také řečnická.“
Následující dva vrcholní manažeři se snaží ministru Kalouskovi poradit:
„Nyní to není třeba. Měl by však začít pracovat na nouzové variantě, aby MF umělo rychle zareagovat například na konci prvního čtvrtletí 2012 na aktuální výsledky.“
„Nikdo dnes neví, co bude. Tak je to nutně každý rok a v příštím to bude tuplem nejisté. Nikde není napsáno, že makroekonomická prognóza z jara 2011 nebude blízká skutečnosti, i když se to dnes zdá zcela nepravděpodobné. Prognóza zůstává prognózou, přičemž zejména v nejistých časech je její kvalita ještě nižší a výsledek méně predikovatelný. Na začátku ledna 2011 jsme nic nevěděli o ,arabském jaru‘, japonské tsunami a o novém vývoji v eurozóně. Navzdory tomu právě tyto události letos nejvíc ovlivňují světový HDP.“
Opačného názoru jsou tito dva respondenti:
„Miroslav Kalousek opakuje chybu z roku 2008, kdy byl také ministrem financí. Stejně ignoruje makroekonomické prognózy a hospodářský útlum. Rozpočet postrádá snahu po zmenšení státu a úsporách. Příjmy jsou nadhodnocené, což povede k dodatečnému zdanění všeho možného.
Samozřejmě, že by rozpočet měl být realistický už v okamžiku předložení do sněmovny. Pokud však nechceme rozpočtové provizorium, musíme schválit paskvil a vzápětí jej aktualizovat.“
„Ekonomie je vcelku exaktní věda a k predikování budoucího vývoje používá různé matematické modely. Z ministra financí Kalouska jsem delší dobu rozpačitý. Kromě toho, že ve svém vyjadřování téměř nepoužívá odborné ekonomické termíny, čemuž se nedivím, když je původním povoláním chemik, směšuje některé ekonomické poučky a zákonitosti. Nakonec je z toho obrovský zmatek, ve kterém se možná vyzná on, ale běžní občané tomu vůbec nerozumějí a renomovaní ekonomové nad tím začínají kroutit hlavou.
Předložit vědomě návrh státního rozpočtu vypracovaný na úplně jinou makroekonomickou předpověď růstu je za současné nejistoty na trzích nejen neprofesionální, a i krajně nezodpovědný morální hazard s důvěryhodností a ratingem České republiky. V mikroekonomické praxi se takový postup nazývá falšování účetních výkazů a trestní zákoník jej řadí k trestným činům podvodu. Pokud by tímto nezodpovědným postupem ministra Kalouska vznikla nějaká extraordinalita s negativními důsledky pro ČR, jeho trestněprávní postih by byl zcela na místě.
Současně je tím ,zaděláno‘ na další mezinárodní arbitráže, které pravděpodobně ČR prohraje hned v prvním stání. Vědomé předložení nesprávného návrhu státního rozpočtu lze totiž posuzovat i jako úmyslné klamání zahraničních investorů. Ten úmysl je jasně čitelný, a proto lehce prokazatelný. Bůh ochraňuj nejen královnu, ale i ČR od této Nečasovy vlády plné hochštaplerů a diletantů!“