Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Převedou církve restituovaný majetek do důchodového fondu?

  6:50

Dle většiny vrcholných manažerů oslovených v anketě ČESKÉ POZICE by se měl v církevních restitucích zvýšit poměr nemovitostí na úkor peněz.

Odpovídalo 136 vrcholných představitelů firem. foto: Česká pozice

Minulý týden se sešla koaliční komise, která se zabývá církevními restitucemi. Tvoří ji ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), ministr kultury Jiří Besser (TOP 09), ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS), poslanec za Věci veřejné Michal Babák a kancléř prezidenta republiky Jiří Weigl. A ministři Besser a Fuksa na schůzce navrhli změnu tři roky staré dohody státu a církví.

Na jaře 2008 se vláda Mirka Topolánka dohodla s církvemi, že jim vyplatí 120 miliard korun. Z toho 83 miliard peněžitě a zbytek ve formě nemovitostí. Současný stav státní pokladny však neumožňuje vyplatit takové finanční prostředky. Proto zmínění dva ministři komisi doporučili, aby církve dostaly méně peněz, a o to víc nemovitostí. Pro stát by bylo výhodné, kdyby se snížila částka za finanční restituce, do nichž se musí započítat i splácení úroků, a zvýšil objem restitucí naturálních. S tímto návrhem souhlasí 60,4 procenta vrcholných manažerů oslovených v průzkumu ČESKÉ POZICE.

Návrh podpořili i tito dva respondenti:

Ať se církvím vrátí maximum nemovitého majetku a minimum peněz. A samy si rozhodnou, který nemovitý majetek budou dál využívat a jejž prodají. Bude lepší, když si církve svůj původní majetek budou za tržní cenu prodávat samy. Nevzniknou tím pochybnosti, byl-li prodej majetku transparentní, a zda nešlo dosáhnout mnohem vyšších prodejních cen.“

Vyrovnání formou peněžních prostředků není v dnešní době reálné ani politicky prosaditelné. Církvím by finanční vyrovnání spíš ublížilo, než pomohlo.

Následují tři vrcholní manažeři se však nedokážou rozhodnout pro kladnou ani zápornou odpověď:

„Je to natolik zamotané, že se tomu ani nepokouším porozumět.“

„Když komunisté kradli, brali vše – i peníze. Prospělo by nám méně politického populismu a více respektu k církvi. Zeptal se někdo církví?

„Problémů je víc. Zákon blokuje nemovitý majetek, který historicky patřil církvím, a proto s ním stát a obce nemohou svobodně nakládat. Stát platí duchovní. Ti jsou v ČR ,státními úředníky‘. Vyrovnání s církvemi má řešit nejen historickou křivdu, ale i odluku státu od církve.

Dalším problémem je, že většinu historického majetku vlastnila římskokatolická církev. Pouhou restitucí nemovitého majetku se nevyřeší financování ostatních církví. A v neposlední řadě česká veřejnost sleduje v přímém přenosu důsledky ,odluky‘ státu od sportu – akcionáři Sazky (sportovní svazy) již o příspěvky do sportu přišli, ale státu zůstala povinnost jej podporovat. V této paralele spočívá další z mnoha úskalí všech variant majetkového vyrovnání.“

Další čtyři respondenti sice odpovídají kladně, ale kladou si podmínky:

„Pokud budou nemovitosti správně a férově oceněné.“

Vzhledem ke katastrofálnímu stavu našich veřejných financí a neustále se zvyšujícímu rozpočtovému deficitu by bylo optimální ,naturální‘ vyrovnání. Podmínkou by však mělo být, že uvedené nemovitosti budou oceněné tržní hodnotou, za kterou by si je musel v případě volného prodeje koupit i kdokoli jiný.“

„Pokud by se církve zavázaly k řádné údržbě předaného majetku.“

Církvím by měly být vrácené pouze nemovitosti, které jim prokazatelně patřily. Nikoli ty, které měly v užívání. A to v materiální, čili fyzické formě. Pokud to z nějakých důvodů není možné – na pozemcích je silnice, dálnice nebo jiné soukromé stavby – měly by církve dostat náhradu v jiných nemovitostech.“

Zajímavá řešení církevních restitucí přinášejí tyto tři záporné odpovědi:

Církve by se měly věnovat spíš duchovním hodnotám než majetku. Stát by však měl zvážit prostředky na údržbu historických budov. Je ostudné, že generace, která posílá vesmírná plavidla k jiným planetám, není schopná udržovat památky, jež naši předci vybudovali v potu tváře s mechanizací, jako je kůň či pár volů.“

„Katolická církev je bohatá a své bohatství tají. Dělá ze sebe chudou, přičemž stále tahá z věřících peníze, a co nejvíc i z občanů. Pokud by byla lidumilná, jak se občas tváří, pak by řekla: ,Dvě stě miliard korun, jež nám chcete dát, dejte do důchodového fondu.‘ Zprivatizoval-li by stát ČEZ, což by činilo zhruba dvě stě miliard korun, měli bychom základ důchodové reformy vyřešený. Pokud by někdo tyto prostředky dobře spravoval, udělá z nich 60 miliard korun ročně, jež by byly přidané na důchody. To je na jednoho důchodce ročně zhruba 30 tisíc korun, čímž by měli na dobrou dovolenou.“

Z čeho by pak církve, kterým se v ČR nedostává lidí ani peněz, většinou ruiny opravily? Že by je prodávaly? Jsem spíš zastáncem uznání příkoří, které církve po roce 1948 utrpěly víc v duševní než majetkové rovině. Víc to také odpovídá jejich hlavnímu ideovému zaměření a poslání. Církve by jen šlechtilo a u veřejnosti jim pomohlo, kdyby se vzdaly maximalistických nároků na vypořádání. Nějaký majetek i finance se však církvím vrátit musejí. To je neoddiskutovatelné.“

Výhrady k návrhu se objevují v dalších dvou kladných odpovědích:

„Majetkové vyrovnání státu s církvemi je vážným problémem. Nesmíme však zapomínat, že hlavním cílem je odluka církví od státu. Církve jsou v podstatě zájmovými organizacemi, a jejich vliv by měl být tomu úměrný. Pokud budou církvím vrácené pozemky a nemovitosti, jejich vliv ve společnosti se významně posílí, protože rozsáhlý nemovitý majetek znamená hospodářskou moc, která časem roste. Z tohoto hlediska je finanční vyrovnání pro společnost výhodnější, protože církve podnikat neumějí, a jejich vliv v důsledku toho bude časem – úměrně inflaci – klesat.“

Církevní restituce nesmějí přesáhnout technický ani finanční rámec restitucí fyzickým osobám na začátku devadesátých let. Jakékoli finanční restituce v krátko- i střednědobé perspektivě musejí být vzhledem ke stavu ekonomiky a morální i etické budoucnosti církví u nás omezené a odsunuté.

Současně s vypořádáním znárodněného majetku církví je však třeba vyřešit i jejich financování státem v budoucnu, kdy budou moci svobodně hospodařit s navráceným majetkem.“

Skutečně originální řešení problému nabízí tento vrcholný manažer: „Navrhuji ,americký trik‘. Za prvé, vláda vyhlásí politiku silné koruny. Za druhé, vláda vydá dluhopisy s nízkým kuponem (jde přece o silnou měnu) a předá je církvím. Za, třetí vláda vyhlásí kvantitativní uvolňovaní. To znamená, že vytiskne nové peníze a vykoupí za ně své dluhopisy. Za čtvrté, měna se znehodnotí, církvím zůstanou znehodnocené papírky, exportéři budou jásat, do země se začnou hrnout zahraniční turisté, průmysl služeb pokvete a zaměstnanost poroste. A za páté celou transakci zaplatí čeští šetřílkové, jimž se znehodnotí úspory. Tito hlupáci si stejně nic jiného nezaslouží, protože dosud nepochopili, že jedinou správnou životní finanční strategií jsou dluhy.

Myslím si, že to nemá chybu...“

Následující respondent sice návrh schvaluje, ale pochybuje o jeho účinnosti: „Navrhovaná varianta by byla velmi dobrá. Problém spočívá v tom, zda na to církve přistoupí, protože nemovitosti jsou nejen domy, ale i pole a lesy. Menší problém asi bude s lesy, protože se mohou převést i se současnými smlouvami o těžbě a prodeji dřeva. Pole se však musí obhospodařovat, což se nikomu příliš nechce, protože vztah k půdě komunisté úplně přerušili a zničili.“

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...