Na letní olympijské hry se nechystají jen sportovci. Lákají i ostatní české občany a také – politiky. Například prezident Václav Klaus se v pátek 27. července zúčastnil slavnostního zahájení a až do pondělí „podporoval“ naše olympioniky.
Před olympiádou se objevily zprávy, že hry hodlají navštívit i ministr obrany Alexandr Vondra (ODS), školství Petr Fiala, průmyslu Martin Kuba (ODS) a zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Z dalších českých politiků pak například šéfka školského výboru sněmovny Anna Putnová (TOP 09), poslanec Jiří Šlégr (LEV 21) či ústecká hejtmanka Jana Vaňhová (ČSSD).
Některé politiky zve Český olympijský výbor (ČOV). Problémem však je, že je dotován ze státních peněz a mezi jeho hlavní sponzory patří i polostátní ČEZ. „Účast vrcholných představitelů státu na největší sportovní akci světa považujeme za jejich povinnost. Odmítáme hrát hry, kdy se politici mají stydět za to, že reprezentují republiku,“ řekl webu Aktuálně.cz mluvčí Českého olympijského výboru Alexandr Kliment.
Například ministru Vondrovi zaplatí ČOV i ubytování. Vondra to zdůvodňuje tím, že armádní Dukla je největším klubovým přispěvatelem české reprezentace. Naopak ministr Heger si všechny své náklady spojené s návštěvou olympiády hradí z vlastní kapsy. Dle 78,6 procenta vrcholných manažerů oslavených ČESKOU POZICÍ by naši politici neměli navštívit letní olympijské hry v Londýně na náklady ČOV.
Odpovídalo 98 vrcholných manažerů firem.
Toto stanovisko zaznívá jednoznačně v následujících pěti záporných odpovědích:
„V žádném případě. Je to od politiků nestoudnost. Na sport se na jedné straně peníze krátí a na druhé je jich dost pro politiky. Něco nehraje. Buď přestanou sportovní svazy včetně olympijského výboru brečet, že nemají dostatek peněz, nebo chtějí uplácet politiky.
Je to pořád dokola. Politici se chovají drze a myslí si, že mají právo na vše na úkor státu. Možná bychom měli jít cestou Islandu po hospodářské krizi.“
„Pokud politici, pak také já nebo vy. Nevidím rozdíl v nároku na tuto cestu pro politika anebo pro jiného českého občana. Ostatně, na rozdíl od většiny občanů politikům jejich plat dovoluje jet na olympiádu za své.“
„Politici by si měli výlet na olympiádu sami zaplatit a novináři by měli psát, jak stát dotuje Český olympijský výbor (ČOV).“
„Národ českými politiky opovrhuje, a proto k odhodlání sportovců zvítězit přispět nemohou.“
„Závodí, reprezentují, jedou tam pracovat? Jsou olympijské hry pro politiky nebo pro diváky? To by si měl Mezinárodní olympijský výbor vyjasnit.“
Méně skeptické jsou tyto tři kladné odpovědi:
„Je to prezentace České republiky.“
„Pokud je ČOV pozval a nabídl jim přiměřené financování.“
„Jen však prezident a předseda vlády. Ostatní ať si to povinně zaplatí ze svého.“
Další dva respondenti nemají vyhraněný názor:
„Musel bych víc vidět do fungování ČOV.“
„Upřímně řečeno, je mi to úplně jedno. V každém případě to totiž budou platit daňoví poplatníci. A pokud je netíží, jak jejich volení zástupci hospodaří se státním majetkem a vyhazují přitom miliardy, pak by je nemělo ani tížit, kdyby se za jejich peníze vydala na olympijské hry celá vláda, Poslanecká sněmovna a Senát, včetně rodinných příslušníků a domácího zvířectva. Kdyby byl program olympijských her rozšířen o některé nové disciplíny, například o korupci, neschopnost či o lhaní, zařazení politiků do výpravy by mohlo posunout ČR na vyšší příčku žebříčku zisku medailí.“
Politikům návštěvu olympiády za státní finance nepřeje těchto šest vrcholných manažerů:
„Politici jsou placení z daní, a proto pokud už by někdo měl jet, pak losem vybraní daňoví poplatníci.“
„Výjimku bych udělal jen pro nejvyšší politiky – prezident, premiér – a mimořádné zápasy, při nichž by měli možnost sedět v lóži se svými odpovídajícími protějšky z jiných států. Ostatní si mohou vzít dovolenou a jet za své.“
Čeští politici (a političky) by na náklady firem, ať státních nebo soukromých, měli chodit maximálně například na obědy, večeře, rauty či plesy a sami si hradit náklady na dopravu, pokud to není v místě sídla jejich instituce. Z pravidel firem pak vyplývá, zda láhev vína pro takovou příležitost má přijít maximálně na tři nebo šest tisíc korun. Vše ostatní jim musí hradit jejich instituce, kterou na daném jednání zastupují – kupříkladu politická strana, nebo ministerstvo, pokud jde o ministra či náměstky. Jiné zavání bezhotovostním uplácením.“
„Čeští politici ve funkcích odpovídajících takové reprezentaci Česka by měli být ve správné chvíle dle protokolu přítomní na státní útraty. Ti ostatní, kteří se chtějí jen za cizí finanční prostředky podívat, ukázat nebo nasbírat politické a lobbistické body, by neměli zneužívat prostředky ČOV. Ten by ovšem neměl s takovými návrhy ani přicházet.“
„Proč bych jako český občan měl chtít, aby tam jeli? Bohatě stačí, když budou dělat ostudu doma.“
„Nesouvisí to s výkonem politické funkce.“
V dalších třech kladných odpovědích objevují podmínky:
„Mnoho soukromých společností sice sponzoruje ČOV, ale stěží lze očekávat, že by jim z toho mohla od politické reprezentace vyplývat nějaká přímá výhoda. To, že významným donátorem olympijského hnuti jsou občané prostřednictvím svých daní, je dáno tím, že jde víc o politickou než o sportovní či společenskou organizaci. Nad účastí politiku na zasedání organizace OSN, která se zabývá ochranou a zlepšováním životních podmínek dětí (UNICEF), se také nepozastavujeme, přestože k přispěvatelům této organizace patří řada nadnárodních soukromých korporací.“
„Za své asi politici nepojedou. Ať se ale pak zveřejní, kdo a jak dlouho tam byl a na kolik to za každého jmenovitě přišlo.“
„Pokud nevyrazí delegace politiků, vyvolených a rodinných příslušníků, která bude početnější než výprava českých sportovců.“
Následujících pět záporných odpovědí se vyznačuje sarkasmem a ironií:
„To je právě ten velký a netransparentní propletenec ve sponzorování českého sportu. Státní společnosti – například ČEZ, České dráhy, Česká pošta, Mero, Čepro či Lesy ČR – sponzorují mnohamilionovými částkami různé sportovní svazy a akce, popřípadě kluby, přestože mají ze zákona oprávnění podporovat pouze v omezené míře a jen úzce specifikované projekty, většinou charitativní nebo napůl charitativní.
Tímto způsobem nastává dvojí, silně negativní efekt. Stát na jedné straně přichází o poměrně velkou část dividendy, protože je před zdaněním odčerpána sponzoringem, a to bez souhlasu akcionáře, tedy státu, tudíž celé české společnosti.
Navíc si management uvedených státních firem za peníze státu, tedy nás všech, doslova kupuje přízeň jednotlivých politiků s jasným cílem si je zavázat ve svůj prospěch. A to nemluvím o části plateb za sponzoring, které jsou ,odváděné‘ jiným směrem a za jiným účelem.
Až po nastavení transparentního a správného mechanismu sponzorování českého sportu bude naprosto regulérní, když budou naši politici jako reprezentanti celé české společnosti ji zastupovat i na akcích, jako jsou olympijské hry.“
„Co by tam dělali? Neexistuje jediný důvod, proč by tam ,čeští politici‘ měli jezdili. To je dobrá otázka a těším se, který z nich podlehne papalášským manýrům vedeným arogancí ,moci‘ či významnou izolací od reality. Výjimkou by snad mohl být ministr zdravotnictví Leoš Heger, který je aktivním a kolegy respektovaným sportovcem.“
„Nevidím jediný důvod, proč by měli politici s výjimkou reprezentantů našeho státu, kteří se zúčastní různých oficiálních ceremoniálů, jezdit na olympiádu jako politici, myšleno protokolární/veřejné návštěvy. Když chtějí jet na olympiádu, ať jedou, ale jako soukromé osoby a za svoje.
Sponzoring uvedených firem v tom nehraje žádnou roli. Může však nastat, že politici jako soukromé osoby do Londýna odjedou a sponzoři nebo ČOV jim následně cestu a pobyt nějakým způsobem hezky po česku pokoutně proplatí jinak. To už je ale druhá věc, jež s otázkou přímo nesouvisí.
Mistry této skryté korupce v ČR jen tak nevychytáme. To se totiž týká štábní kultury, morálky a charismatu, což jsou osobnostní rysy, které devíti z deseti našich současných politiků od krajů po vládu a parlament nic neříkají.“
„Politici by neměli přijímat od nikoho nic, žádné dary, služby, či jiné výhody. Výjimkou pro prezidenta by mohla být pera. Politici by měli vystačit se svým příjmem, stejně jako každý jiný občan.“
„Kvůli vysokému a neustále rostoucímu deficitu státního rozpočtu by úspory na straně výdajů měly postihovat ,zbytné‘ položky, jako je ,vládní turistika‘, mezi něž návštěva letních olympijských her jednoznačně patří. Na náklady ČOV by na olympiády naši politici mohli jezdit, až na nich budou disciplíny, jako je korupce, buranství, klientelismus, arogance, negramotnost, lhářství, rozkrádání, přikrádání, protekce či nepotismus.
Vedle aktivních politiků bychom mohli nasadit neméně kvalitní zálohu z řad vysloužilých politiků.(Vzhledem k omezenému rozsahu této rubriky, a abych na žádného favorita nezapomněl, raději nikoho nejmenuji.) V takovém případě by naše delegace byla asi nejpočetnější a úroda medailí by nám mohla zajistit první místo v hodnocení národů.“
