Lidovky.cz

„Platím daně jako kráva. A stát hospodaří jako dobytek.“

  23:31

...z odpovědí na otázku, zda byznysmeni přispějí do „Zemanova“ fondu na snížení státního dluhu.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Když nastupující prezident Miloš Zeman oznámil založení fondu na splácení státního dluhu, mimo jiné připomněl, že každý obyvatel ČR nyní dluží 160 tisíc, proto minimální vklad bude tato částka. A prohlásil: „Protože tím vykoupíte z dluhového otroctví jednoho člověka. (...) Teď si představte, že v tom prezidentském fondu mohou být i další a jistě bohatší donátoři.“ Chce je prý oslovit přátelsky – generální ředitelé ČEZ a bank mají příjmy asi desetkrát vyšší než prezident.Toto téma se samozřejmě samo nabídlo jako otázka do průzkumu ČESKÉ POZICE mezi vrcholnými manažery a podnikateli.

Dříve, než se budeme věnovat jejich odpovědím, připomeňme: Miloš Zeman chápe tuto aktivitu spíše symbolicky, chce poukázat na vysoký státní dluh a upozornit, že by jej měli z větší části splácet lidé s vyššími příjmy. Sám hodlá do fondu přispět 30 procenty svého platu. Bude brát měsíčně  186 300 korun hrubého a dalších 173 300 korun na základě zákona jako „víceúčelovou paušální náhradu“. Fond by měl být založen do jednoho až dvou měsíců po jeho inauguraci.

Soustřeďme se však na názory manažerů a podnikatelů. 

HLAS / Přispějete Miloši Zemanovi do fondu na umoření státního dluhu?

                                Odpovídalo 123 vrcholných manažerů firem.

Výběr z komentářů k záporným odpovědím
  • „Platím daně jako kráva. A stát hospodaří jako dobytek. Proti vůli většiny bobtná administrativa, vymýšlejí se pohromy, jako je solární energie a další dotační katastrofy. Vláda navíc šíří mezi podnikatele a spotřebitele blbou náladu, zatímco právě ona neumí hospodařit a vrší stále další dluhy. Ať ministři splní své domácí úkoly v rozpočtovém hospodaření a reformách.
    Gesto nastupujícího prezidenta Miloše Zemana je k ničemu, protože je zastáncem deficitního financování. Jsem zvědav, zda bude vetovat zákony, které rozpočtové výdaje navyšují. Tímto vetem by udělal milionkrát víc než populistickými almužnami.“
  • Z každé koruny, kterou si vydělám, odvádím státu 42,5 procenta. To představuje téměř polovinu mých vydělaných peněz! A to nemluvím o daních nepřímých, kdy mě stát zkasíruje o další peníze. Větší část z nich pak doslova rozhází – na dotace křivící trh i morálku, sociální dávky snižující pracovní návyky a vedoucí k vyloučení celých skupin a na korupci.
    Proto jsem přesvědčen, že stát vedený nestoudnými politiky dotuji víc než dost. Mezi nestoudné politiky osobně zodpovědné za současný tristní stav erární pokladny považuji v první řadě nejen Miloše Zemana, ale i jeho protikandidáta Karla Schwarzenberga. Oba jsou totiž zodpovědnými spolutvůrci státního dluhu. Obávám se, že Zemanovo populistické gesto je akorát vějičkou pro naivní hlupáky.“
  • „Přibližně před dvěma lety kamarád slavil narozeniny a místo dárků jsme přispívali na hospic. Vybralo se přibližně 260 tisíc korun a hospici to dle jeho vedoucí velmi pomohlo Tuto metodu však nelze použít na řešení deficitu státního rozpočtu, který činí zhruba sto miliard korun.
    Chápu Miloše Zemana, že se chce předvést před voliči. Jenže ani on nezajistí, aby peníze vložené na účet ministerstva financí nebyly záhy použité na úplně jiný účel, než bylo deklarováno.
    Mám proto jiný návrh. Důsledně využít zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (,zákon proti praní špinavých peněz‘) – nekompromisně zabavovat a nechat propadnout ve prospěch státu výnosy z trestné činnosti včetně osobního majetku pachatelů. Zabýval bych se přednostně ,tunely‘ vyššími než 0,5 miliardy korun, a rázem by se našlo dost peněz. Tento návrh sice nestačí, ale máte lepší?“
  • Miloš Zeman tímto návrhem pokračuje ve svém předvolebním populismu. Nevím, proč bych měl ze svého zdaněného příjmu přispívat na umoření státního dluhu způsobeného zejména neschopností takzvané ,politické elity‘ efektivně a transparentně vládnout a nakládat řádně s našimi daněmi a tím, že nechaly spoustu našich daní rozkrást.
    Rozuměl bych jiné iniciativě. Miloš Zeman by měl vyzvat všechny, kdo participovali a participují na rozkrádání daní, a tím se stali bohatými, aby dávali část svého příjmu se základem v nakradeném majetku do fondu na umoření státního dluhu – a sám šel příkladem a bohatě do něj přispíval. To by bylo něco jiného! To by mohl vyzvat k příspěvku i jmenovitě.“
  • „Zemanův návrh je jen marketing pro něho osobně a pro stranu, jejímž je čestným a zřejmě i reálným předsedou. Jeho návrh počítá s kolektivní ztrátou paměti, neboť to bylo právě za Zemanova premiérování, kdy se otevřely možnosti neúměrného růstu mezd ve veřejných funkcích. Navíc reálně hrozí, že poctiví podnikatelé, kteří by případně na návrh přistoupili, budou ,po zásluze‘ odměněni podstatně vyšším zdaněním svých příjmů.
    Podstatně  účinnější by bylo, kdyby Zeman působil na jakoukoliv vládu, aby omezovala byrokratické výdaje, a tím i neefektivní mzdy v této oblasti, čímž by snižovala deficit státního rozpočtu.
  • „Dokud se budou veřejné finance v celém politickém spektru rozkrádat stejně jako dosud, odmítám ze sebe dělat Kašpara před sebou samým i veřejností. Víra nastupujícího prezidenta Zemana v solidární akt s naší vlastí možná vychází z toho, že mu na rozdíl od jiných ,za nehty‘ nic nezůstalo, a proto může něco podobného nabízet ostatním českým spoluobčanům, popřípadě od nich žádat.
    Jsem přesvědčen, že u něho osobně tomu tak bylo. Jenže co lidé v jeho okolí? Nevěděl, jak se za jeho premiérování kapsují, nebo to přehlížel? Odmítám lít vodu do děravé nádoby, dokud ji někdo nespraví nebo nekoupí novou.
  • „Při pohledu každý měsíc na svou výplatní pásku spíš očekávám, že mi stát aspoň jednou poděkuje. Nevidím proto žádný důvod dávat víc, zejména pokud se míra mého zdanění razantně zvyšuje. Aby se to mohlo rozházet na neefektivní dávky či investice?“
  • „Nejsem politik, a proto nepotřebuji prázdná, populistická a nesystémová hesla. Nebo se chce nastupující prezident Zeman, jehož považuji za racionálního politika, přiřadit k důchodcům, kteří na splácení státního dluhu vynuceně ,dávají‘ dvě třetiny valorizace inflace ze svých penzí na rozdíl od církví, kterým bude valorizace inflace stoprocentně kompenzována?“
  • „Za prvé nepatřím k nejbohatším a za druhé platím mnoho roků nadstandardně vysoké daně, aniž bych za to od státu něco dostával.“
  • „To není cesta k nápravě. Stát se tím lépe hospodařit nenaučí. A voliči tím rozum nezískají.“
  • „Celková výše státního dluhu tvoří jen část toho, co se ,zašantročilo‘ při privatizaci, zpronevěřilo ve zkorumpovaných státních zakázkách nebo zbytečně vyplýtvalo nekompetentností byrokratů, kteří s penězi daňových poplatníků zacházejí tak, že by jakoukoliv soukromou firmu velmi rychle přivedli k bankrotu (stát k němu nemá daleko).
    Na tom všem se pan Zeman aktivně podílel. Stačí si vzpomenout na některé kauzy, ke kterým otevřel cestu podpisem opoziční smlouvy – například D47 či Gripeny. Nechť se proto se svým nápadem obrátí v první řadě na ty, jimž umožnil vydělat spoustu peněz na zkorumpovaných státních zakázkách.
  • „Dokud nebudou politici postihovaní za nekvalifikovaná rozhodnutí (jednání s péčí řádného hospodáře), například v případě obnovitelných zdrojů energie, pak nikoliv. Navíc je Miloš Zeman jako expředseda vlády a parlamentu za část dluhu zodpovědný.“
  • „Je to poměrně málo racionální populistická výzva. Prezident neplatí daně, a proto jeho třetinová úlitba státnímu rozpočtu je vlastně obdobná průměrnému zdanění a odvodu, který běžně platíme – a bez výzvy jiným lidem.“
  • „Za prvé nepatřím mezi nejbohatší Čechy a zadruhé, a především, nebudu podporovat populismus.“
  • „Já ho nezavinil!“
  • Na navyšování státního dluhu se do značné míry podílel pan Zeman a jeho partička kamarádů. Jeho nápad je začátek nové části seriálu Kašpárkoviny z Hradu. Současné daňové zatížení by stačilo na splácení dluhu, kdyby nebylo zbytečných a problematických výdajů.“
  • „Nikoli, ale fandím mu v jeho úmyslu přispět na splácení dluhu. Také by mohl využít své pravomoci a vracet sněmovně rozpočet, bude-li deficitní. Je dobře, že si Miloš Zeman uvědomuje, že dluh je špatný. Byla to totiž jeho keynesiánská ideologie, kterou v letech 1998 až 2002 zadlužování začalo.“
  • „Přispívám na státní dluh již teď, protože platím vysoké daně. A nebudu platit víc, dokud vláda nesníží náklady na přebujelý a málo efektivní státní aparát a nezmění i současný systém podpory v nezaměstnanosti.
    Jak je možné, že máme takovou vysokou nezaměstnanost a v některých profesích – například úklid či stavební pomocné práce – pracují převážně zahraniční pracovníci? Nic proti nim, naopak, vážím si jich za to. Jak ale můžeme platit příspěvky našim občanům, kteří tyto práce odmítají vykonávat? Třeba i vinou zákona, dle kterého ,překvalifikovaný‘ nezaměstnaný může odmítnout práci s nízkou kvalifikací.“
  • „Nejsem bohatý. A nevím, proč bych měl platit to, co někdo rozkradl. Když sníží daně, rád něco přispěji.“
  • „Když vidím tu korupci a nezájem státu šetřit své výdaje, musel bych být šílenec, kdybych ještě přihazoval vlastní peníze. Je to stejné jako hasit rafinerii benzínem. Od Miloše Zemana jde o ušlechtilý čin, ale dokud nepůjdou korupčníci ,bručet‘ a stát nezačne šetřit, následovat ho nebudu.
  • „Je to tradiční Zemanovo populistické gesto.“
  • „Stejně jako ručí členové statutárních orgánů společností svým majetkem za vlastní rozhodnutí, měli by být i členové vlád a parlamentů ČR zodpovědní za státní dluh, protože nejednali s péčí řádného hospodáře.“
  • „Při pohledu na své daně a odvody nemám pocit, že bych přispíval málo. Miloš Zeman se označuje za keynesiánce, ale splácet v době recese dluhy je velmi nekeynesiánské. Nejsem si jistý, zda to dobře promyslel.
  • „Jednak to nemá smysl, protože dluh je natolik vysoký, že jej lze umořit pouze systémovými opatřeními, jednak se kvůli rozbujelé korupci zaplacené peníze bleskurychle přesunou do soukromých kapes ,politických podnikatelů‘. Nastupujcí prezident by se měl spíše věnovat opatřením na podporu hospodářství a na potlačování korupce než populistickým gestům.
    Finanční podpora státu během válek či přírodních katastrof je něco zcela jiného než úspěšným a pracovitým brát a zkorumpovaným kmotrům dávat prostředky, které právě ti úspěšní dokážou mnohem lépe využít na tvorbu pracovních míst a na smysluplné ekonomické aktivity.
    Tento stát potřebuje omezit korupci, zlepšit vymahatelnost práva a zjednodušit daňový systém. To jsou parametry, o které se zajímají zahraniční investoři a jež by pomohly místním ,nepolitickým podnikatelům‘, a tím i zemi k prosperitě. Domníval jsem se, že se po Klausovi na Hradě objeví někdo rozumnější, ale zřejmě jsem se mýlil.“
  • „Je to sice hezké gesto od budoucího prezidenta, ale bohužel nic více a nic méně. Na umoření státního dluhu 1,6 bilionu, popřípadě jeho aktuálního ročního nárůstu o sto miliard, bychom potřebovali hodně velmi bohatých lidí, aby jejich příspěvek byl aspoň trochu znatelný. Tudy cesta určitě nevede.
    Dluh je možné snižovat pouze radikálními změnami ve strukturách státu – zejména v jeho mandatorních výdajích – a eliminací ztrát z korupce. Toho však naše vláda není schopná (není k tomu ochotná) a prezident k tomu nemá odpovídající kompetence.“
  • „Při neustálém růstu státního dluhu je ,umořovací‘ fond naprostý nesmysl. Jeho současná výše činí zhruba 1,6 bilionu korun a během dvou let se dostaneme přibližně na dva biliony. Až se mi nechce věřit, že by to bylo z hlavy našeho nového moudrého prezidenta Zemana.
    V nejbližších letech budeme mít problémy se schopností splácet jen úroky ze státního dluhu. Pokud chce pan Zeman přispívat na placení úroků, nemusí zakládat fond a může posílat příspěvky přímo – příslušné číslo účtu najde na webu ministerstva financí.
    Pokud má potřebu zakládat fond, navrhuji Fond budoucnosti České republiky, obdobu fondů v některých vyspělých zemích, nejznámější je v Norsku. To předpokládá nějakou dlouhodobou vizi budoucnosti ČR, kterou však žádná politická strana ani ,starý‘, ani ,nový‘ prezident nemají.“
Odpovědi respondentů, kteří se nedokázali rozhodnout kladně ani záporně
  • „Rozhodnu se, až si prostuduji, jak to bude technicky fungovat. Ale považuji to za možné. Nevylučuji.“
  • „Není jistota použití.“
  • „Je třeba si uvědomit, že v Česku se ročně nevybere na současné úrovni zdanění víc než 200 miliard na dani z příjmu, 85 miliard na DPH a 25 miliard korun na spotřební dani. Navíc se více než 100 miliard rozkrade. Navzdory tomu se ještě držíme. Je třeba zabrat a začít vybírat daně ode všech – nejen od někoho.“
  • „Výzva mi připadá spíše propagandistická než systémová. Miloš Zeman je podobně jako Václav Klaus typem politika, který v politice určitě zbohatl, proto ať takto vrátí část peněz státu. Zajímavější by při řešení státního dluhu bylo systémové chování – došlápnout si na kmotry, snížit výdaje státní administrativy a nevytvářet další schodky.
  • „Nápad je to zajímavý, ale jeho skutečný efekt asi mizivý. I kdyby dal každý bohatší Čech (kdo to je a kolik jich je?) sto tisíc korun za rok, pak dejme tomu při 150 tisících ,bohatších‘ by byl výnos 15 miliard korun. To je při celkové výši státního dluhu relativně nízká částka.“
Komentář ke kladné odpovědi
  • „Lepší ale bude šetření ministra financí!“
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.