Ceska Pozice

Ovlivňování justice z Hradu dokládá totalitní uvažování panstva

Hrad byl nařčen z úmyslu zasahovat do rozhodování soudů. V anonymní anketě 113 právníků a právniček hodnotilo dopad kauzy na justici a odpovídalo na otázku: Myslíte si, že svědectví soudců o údajné snaze Hradu ovlivňovat konkrétní rozhodnutí soudů bude mít pozitivní dopad na českou justici?

Hradní kancléř Vratislav Mynář se snažil podle zjištění  ovlivnit rozhodování... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hradní kancléř Vratislav Mynář se snažil podle zjištění ovlivnit rozhodování... | foto: Richard Cortés, Lidové noviny
Hradní kancléř Vratislav Mynář se snažil podle zjištění  ovlivnit rozhodování...

Pro některé příkrý rozpor se základními a ústavními právními principy, jenž bude mít očistný efekt na českou justici, pro jiné jen odkrytí špičky ledovce snahy politiků ovlivňovat soudce. Právníci ve striktně anonymní anketě reagovali na svědectví soudců Josefa Baxy (Nejvyšší správní soud) a Vojtěcha Šimíčka (Ústavní soud), kteří vypověděli, že se Hrad snažil ovlivňovat konkrétní soudní rozhodnutí.

Myslíte si, že svědectví soudců o údajné snaze Hradu ovlivňovat konkrétní rozhodnutí soudů bude mít pozitivní dopad na českou justici?

ANO 55

NE 34

NEVÍM 24

Odpovídalo 113 právníků a právniček.

„Od roku 1989 se mi nestalo, že by mi někdo ‚doporučoval‘ rozhodnutí, stávalo se to dříve ze strany OV KSČ. Když jsem na ně ale nedal, alespoň se postarali, aby věci, na kterých měli zájem, dostával jiný soudce. A měl jsem pokoj,“ zavzpomínal v rámci pravidelné anonymní ankety jeden ze soudců. Nebyl jediný, komu se na základě dotazu k aktuálnímu dění v justici vybavily doby minulé. „Taková ‚doporučení‘ výkonné moci považuji za naprosto nepřijatelné, z 50. let minulého století vím, kam to může vést,“ uvedl další z respondentů. Počínání prezidenta a jeho kancléře přirovnal ke zvyklostem politiků za minulého režimu i vlivný pražský advokát. „Panu prezidentovi nešlo o právo, tomu ani nerozumí, ani se tím netají a dává jasně najevo, že na právo kašle. Chtěl ale, aby v konkrétní kauze soud rozhodl v jeho prospěch, bez ohledu na to, co říká zákon. Přesně takhle se chovali komunisti před rokem 1989,“ uvedl respondent a konstatoval, že prezidentovu snahu ovlivňovat justici považuje již za „chronickou“.

Jediná účinná obrana

Anketní otázka mířila na to, zda si její respondenti z řad právníků a právniček myslí, že svědectví soudců o snaze Hradu ovlivňovat konkrétní kauzy, bude mít pozitivní dopad na českou justici. Miloš Zeman totiž uvedl, že jeho kancléř Vratislav Mynář jednal se soudci z jeho pověření a že jim předával pouze „doporučení“, jak rozhodnout v běžících kauzách. S Josefem Baxou, bývalým předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS), takto podle svědectví soudce jednal Zeman i mezi čtyřma očima.

„Snaha ovlivňovat probíhající spory je odpudivým dokladem totalitního uvažování panstva. Zveřejnění této snahy je jedinou účinnou obranou.“

Výsledek ankety není zcela jednoznačný. Téměř polovina respondentů Právního barometru však uvedla, že zveřejnění těchto hradních praktik justici pomůže. „Snaha ovlivňovat probíhající spory je odpudivým dokladem totalitního uvažování panstva. Zveřejnění této snahy je jedinou účinnou obranou,“ míní jeden z respondentů. Další advokát kvitoval, že jedině veřejná debata na toto téma přinese větší respekt k nezávislosti justice. Jiný z respondentů z řad justice hovoří o „posílení sebevědomí justice“.

Další část respondentů se naopak obává, že kauza bude mít na vnímání justice veřejností negativní dopad. „Dosud byla justice vnímána jako oblast, do které politici nezasahují nebo se jim to nedaří. Současná situace, kdy šlo o opakovaná setkání kancléře se soudci, toto vnímání obrací,“ uvedl v anketě akademik.

Nebude vítěze

Soudce, jenž do ankety přispívá pravidelně, je toho názoru, že „možná v případech, kdy je soudce vystaven nátlaku toho typu, je někdy lepší nejen odolat, ale i o něm pomlčet. Elity, k nimž soudci patří či mají patřit, jsou elitami mimo jiné i proto, že společnosti přinášejí jistotu v důvěru i tehdy, kdy je situace podstatně nebezpečnější, než se na první pohled jeví,“ uvedl. Negativní dopad kauzy předjímala i známá advokátka. „Tento střet nebude mít vítěze, jak si od toho aktéři patrně slibovali. Naopak to odhalí věci, které veřejnost odsoudí a justici ještě více znevěrohodní. Potvrdí se tak přísloví, že pravda bývá někde uprostřed,“ konstatovala.

„Od doby, co předseda Ústavního soudu spolupracoval na jmenování soudců tohoto soudu s prezidentem, se i další soudci zapletli s prezidentem tak, že pokusy prezidenta a jeho kancléře jsou logickým vyústěním spolupráce. Teď prezident požaduje protiplnění. Jak logické! Jak hrozné!“

Zcela jiné motivy vidí v celé kauze partner pražské advokátní kanceláře. „Toto je jiná hra a je to jasné každému, kdo vidí do soudní soustavy. Hra byla odstartována s cílem eliminovat tlaky na obsazení míst v soudní soustavě. O konkrétní kauzy vůbec nešlo,“ uvedl.

Někteří respondenti označili situaci jako apel prezidenta o protiplnění. „Od doby, co předseda Ústavního soudu spolupracoval na jmenování soudců tohoto soudu s prezidentem, se i další soudci zapletli s prezidentem tak, že pokusy prezidenta a jeho kancléře jsou logickým vyústěním spolupráce. Teď prezident požaduje protiplnění. Jak logické! Jak hrozné!“ konstatoval respondent z řad advokátů. Podobný názor vyjevil ve své odpovědi i další právník. „I Josef Baxa podlehl svodům politického vyjednávání a naivně se domníval, že politik formátu současného prezidenta (v negativním slova smyslu) nebude za splnění jeho žádostí něco požadovat nazpět,“ uvedl.

Za hranicí ústavnosti

Část respondentů se ve svých odpovědích věnovala obhajobě kancléře Mynáře, jenž uvedl, že prezident je volen lidem, a tak má právo na to zprostředkovávat soudcům názory, které od občanů nasál. „Žádné ustanovení ústavy ani ústavní zvyklost nedává prezidentovi právo dávat v soukromých rozhovorech některému soudci doporučení. Ani po zavedení přímé volby nebyly pravomoci prezidenta ani v nejmenším rozšířeny! I bez ohledu na přímou volbu si nemůže vlastním výkladem své pravomoci rozšiřovat,“ uvedl advokát s letitou praxí.

Jiný respondent si pochvaloval, že vyšly najevo nepřijatelné praktiky, které „zjevně už roky probíhají v polostínu“. Ve vztahu k ústavě dále konstatoval: „Celá kauza osvětluje, že Hrad vůbec nechápe podstatu právního státu a dělby moci. Anebo chápe, a pak je takové jednání skandální.“ Další účastník ankety – akademik – uvedl, že je „znechucen nad panem Mynářem a prezidentem, kteří se soustavně pohybují na hranici ústavnosti“. Pozastavil se ale i nad právníky, kteří prezidentovi radí.

„Pro efektivní vliv na justici stačí, pokud se do správných funkcí dostanou flexibilní figury, spíš figurky, a obsazování těchto funkcí je svěřeno politice.“

Advokát, jenž několik let působil i v politice, uvedl, že justice byla příliš dlouho pod různými vlivy, včetně politických. „Pro efektivní vliv na justici stačí, pokud se do správných funkcí dostanou flexibilní figury, spíš figurky, a obsazování těchto funkcí je svěřeno politice,“ konstatoval a vystoupení Baxy a Šimíčka označil za „mimořádný symbolický krok pro změnu tohoto stavu“.

Jako jeden z pozitivních dopadů aféry označil soudce a akademik skutečnost, že se zvýší pozornost médií při sledování kroků prezidenta týkajících se justice. „Třeba právě za historicky nedlouhého zhruba dva a půl roku, kdy se bude vybírat nový předseda Nejvyššího správního soudu,“ konstatoval.

Někteří respondenti se shodli na tom, že Baxa se Šimíčkem odkryli „jen špičku ledovce“. „Po 30leté praxi mohu konstatovat, že se tak neděje,“ uvedl naopak další respondent. „Je zajímavé podívat se na to, koho Hrad oslovuje a jaké byly kontakty těchto osob v minulosti. To o lecčem vypovídá,“ konstatoval respondent bez bližší konkretizace.

Pražský advokát v anketě zmínil i bývalé kancléře či kandidáty na prezidenta – „za Ivana Medka, Iva Mathého nebo Karla Schwarzenberga by se toto nestalo. Sama otázka vypovídá o opojení mocí na Hradě“. Naopak jiný respondent anonymní ankety z řad advokátů uvedl, že „prezident Havel kdysi často vysílal svoji šéfku legislativy, aby jezdila do Brna na Ústavní soud, když prezident podal ústavní stížnost. Je veřejně známou věcí, že se scházela s ústavními soudci v hotelu Slavia v Brně a věci tam projednávali“.

Kateřina Kolářová
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.