Globální finanční krize otřásla vírou ve stabilitu systému. Nejen proto, ale i kvůli obavám z inflace se investoři, od jednotlivců až po centrální banky, začali vracet ke zlatu. Dalším důvodem je pokles dolaru, měny, v níž se zlato obchoduje. Přitom světové zásoby zlata dosahovaly k 1. lednu letošního roku asi 30 tisíc tun.
Cena zlata 10. srpna překročila 1800 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu). Vzhůru ji tlačil obnovený pokles na amerických akciových trzích v důsledku dluhových problémů USA a eurozóny. O dva dny později sice cena zlata poklesla na zhruba 1720 dolarů, ale od té doby znovu narostla na téměř 1790 dolarů. Sledovala tím kolísavý vývoj akciových trhů. Pro 47,8 procenta vrcholných manažerů oslovených ČESKOU POZICÍ je dnes zlato dobrou investicí do budoucna.
Patří mezi ně i tito dva respondenti:
„Ten, kdo do zlata investoval zhruba před rokem, investoval dobře.“
„Cena zlata je sice hodně vysoko, ale budoucí hodnotu peněz lze těžko předvídat. Možná ty dnešní ,papírky‘ nebo virtuální čísla na bankovních účtech skutečně úplně ztratí na hodnověrnosti a jen bůh ví, co si za ně půjde koupit.“
Skepse ohledně zlata se objevuje v těchto třech záporných odpovědích:
„Vlastnictví zlata není bezpečnou investicí, jak se často píše, ale čistou spekulací. Zlato totiž negeneruje žádný příjem a navíc jeho uschování a prodej jsou velmi drahé. Je tedy třeba počítat s tím, že při jeho prodeji bude reálně dosažená cena významně nižší než cena burzovní. Skombinujeme-li to navíc s tím, že v současnosti je zlato na maximu, pak bych byl při jeho nákupu velmi opatrný.
Obecně se dá říct, že se zlatem je to jako s nemovitostmi. Do portfolia patří, ale asi by neměly tvořit víc než pět procent.“
„Zásoby zlata jsou ve světě příliš velké a jeho cena je držena výrazně výš uměle. Stačí, aby některá země s jeho většími zásobami začala prodávat, a cena se zhroutí. Nemá jiné použití než ke směně.“
„Mít menší část dlouhodobých úspor ve zlatě je v pořádku. Je to důležitá složka diverzifikace aktiv, která může být výnosná při určitých scénářích ekonomicko-politického vývoje.
Vyšší podíl zlata v investicích není vhodný a není pravdou, že dobře chrání hodnoty majetku a je jako zárukou do budoucna. Zlato zachovává hmotnost, ale nikoli svou hodnotu. Negeneruje žádné průběžné cash-flow, je velmi volatilní a člověk se ho nenají.“
Následující tři vrcholní manažeři se nedokážou rozhodnout kladně ani záporně:
„Cena zlata se zřejmě blíží své nové hranici, proto je pro ty, kdo chtějí masivní výdělky, pozdě a pro velmi dlouhodobé investory zřejmě nejvyšší čas zakončit nakupování. Jsou však lidé, pro které tezaurace zlata bude za všech okolností představovat jistotu, jak si udržet majetek.“
„Není vůbec jisté, že fiskální krize a reakce měnové politiky na ni povedou v brzké budoucnosti k vysoké inflaci. Hezky to říká na zpráva ČNB o finanční stabilitě publikovaná v červnu: ,Pokud má Niall Ferguson pravdu, je to špatná zpráva pro současné investory do zlata, neboť bez významně vyšší inflace v budoucnosti je jeho dnešní cena nejspíš nezanedbatelně nadhodnocená.‘“
„Na otázku existují dvě odpovědi. Kladná, jestliže bereme zlato jako stabilní ekvivalent peněz, který nebude v budoucnu v takové míře podléhat výkyvům v závislosti na stavu světové ekonomiky, jako to činí například akcie. Záporná, jestliže bychom chtěli zlato použít jako prostředek dalšího výrazného zhodnocení našich peněz.
Zlato bylo maximálně výhodné nakupovat zhruba před dvěma lety. Tehdy stála troyská unce okolo 800 dolarů, současná cena zlata tedy představuje nárůst o 125 procent. Další podobný velký potenciál růstu už zlato nemá. Dobrou alternativu představují investiční diamanty, které jsou teprve na počátku podobného vývoje.“
Další tři záporné odpovědi jsou vůči zlatu jako investici kritické:
„Už ne. Je to příliš dramatický růst ceny vyvolaný krizí. Zlato si tuto cenu nadále nezachová.“
„Zlato je komodita a obchoduje se s ní jako stejně s každou jinou komoditou. Oproti běžným komoditám má zlato jednu velkou výhodu. Již jeho malé množství má značnou cenu a lze je uchovávat v nezměněném stavu a hmotnosti dokonce několik generací.
Cena zlata však stejně jako cena jiných komodit kolísá v závislosti na ceně na světových trzích. V současné době jde cena zlata strmě nahoru. Tato cena je však nadhodnocená a k jejímu udržení či zvýšení je třeba, aby neklesala světová poptávka.
K ,velké hostině‘ globálních hráčů jsou dle mých zkušeností drobní investoři vždy zvaní, až když na investici není možné příliš vydělat a trh trpí nedostatkem nové likvidity. V tomto případě dalších kupujících, kteří by vytvořili masivní poptávku a zatlačili na cenu směrem vzhůru. Tento potenciál se však zhruba během roku vyčerpá a pak nutně musí přijít druhá strana tržního mechanismu. Nezájem investorů kupovat zlato za vysokou cenu srazí poptávku a následně cenu opět dolů.
Zlatá horečka, kterou nyní různá média hystericky vyvolávají, bude mít pravděpodobně stejný průběh jako nedávná bublina na trhu nemovitostí v USA. Prostě jednoho dne bublina splaskne a cena troyské unce zlata se začne vracet. Největší ztráty utrpí vysoký počet drobných investorů, kteří nakoupí zlato právě v období uměle vyvolaného převisu poptávky.
Globální hráči se opět budou smát, jak na drobné investory vyzráli.“
„Když všichni nakupují, je třeba prodávat. A navíc, koruna bude posilovat k dolaru i k euru.“
Další tři odpovědi jsou sice kladné, ale zaznívají v nich pochybnosti:
„Ale jen pro někoho.“
„Pro movité je to dobrá investice.“
„Nikoli však jako dlouhodobá investice. Očekávám růst zhruba do konce roku a pak stagnaci.“
Tito dva respondenti zlato jednoznačně odmítají:
„Je to pouze projev zoufalství investorů a známky jejich dezorientace v mediálním zmatku, který každý týden prezentuje jinou globální ekonomickou katastrofu.“
„Obliba zlata je vyjádřením nedůvěry k penězům. Není divu. Peníze se staly pouhými záznamy v paměti počítačů, které si žijí vlastním, na ekonomice nezávislým životem. Absurdním vyjádřením této situace je například ,high frequency trading‘ (vysoce frekvenční obchodování), při kterém se na kapitálových trzích vydělávají miliardy dolarů tím, že váš počítač reaguje o zlomky milisekund rychleji než konkurence.
Počítač, který je fyzicky blíž k serveru burzy, získává výhodu, protože elektrický signál šířící se rychlostí světla dorazí ke vzdálenějším počítačům později. Nezajímáte se o akcie, které nakupujete, či prodáváte, nenesete žádné riziko, nemusíte se zamýšlet, kam a proč investovat, nevytváříte žádné hodnoty a vyděláváte miliardy. Takto ,vydělané‘ peníze devalvují hodnotu všeho. Včetně sebe samých.
Kapitalismus je založen na inflaci, na znehodnocování peněz, které nejsou investované. Vytvářet úspory je v kapitalismu nejhorší životní strategií, protože málokdo dokáže kapitál akumulovat natolik rychle, aby mu jej inflace neznehodnotila. Nedokážou to ani penzijní fondy, natož jednotlivci. Nedostatek úspor řeší centrální banky tiskem nových peněz, přesněji řečeno změnou číselných údajů na záznamech počítačů bank. A za tyto peníze nakupují vládní dluhopisy, čímž se kruh uzavírá a zadlužení států roste.
Zlato se v takové situaci zdá bezpečnou kotvou, protože jej existuje konečné množství a nedá se tisknout ani jinak množit. Problémem je jeho likvidita. Mít zlatou cihlu v bezpečném sejfu je sice lákavé, ale změnit ji nazpět na peníze je velmi obtížné a nákladné. Je to skutečně dlouhodobě umrtvený kapitál, ale ani ten není zcela bezpečný.
V historii se už stalo, že vlády nařídily povinný výkup zlata za dumpingovou cenu. Pokud nebude obnoven zlatý standard – pevné vazby měny na zlato –, nezbude než chránit peníze investováním, anebo cílevědomým žitím na dluh. Jak říká jedno rčení: ,Jediné peníze, které skutečně máš, jsou ty, které jsi utratil.‘“
Opačného názoru jsou tito dva vrcholní manažeři:
„Zlato bylo vždy dobrou investicí. Lze sice investovat jinam s výhledem vyšších výnosů, ale i s vyššími riziky. Zlato považuji za dobrou investici, ale vyčítám si, že jsem nebyl dost chytrý a včas neinvestoval do švýcarských franků, ačkoli léta vím, že je to nejlepší a všeobecně akceptovaná záložní investice.“
„Momentálně ano, ale dlouhodobě si nejsem jistý. Moje úvaha není ekonomická, ale spíš filozofická. Otázka totiž evokuje cimrmanovskou paralelu: svého času byl i důl dobrou investicí, protože díru v zemi vám nemůžou vzít. Pokud však v současném světě postupně spějeme do stavu, v němž neplatí a především se nectí žádný systém a řád, pak i na zlato dojde.“
