Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Nejdelší recese pokračuje. Jak hluboko je dno?

Evropa

  9:29

„Na dno dopadneme v okamžiku, kdy budeme vědět, kde zaměstnat lidi, aniž by to bylo nerentabilní,“ říká manažer v průzkumu ČESKÉ POZICE.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Jako ledová sprcha zapůsobila na finanční trhy středeční zpráva Českého statistického úřadu, že se domácí ekonomika za první letošní čtvrtletí propadla meziročně téměř o dvě procenta. Ke slabé domácí poptávce se tentokrát přidal i horší zahraniční obchod. Navíc se nezdá, že by se ekonomika měla v blízké době o co opřít – zklamaly totiž i čtvrtletní údaje z Německa, kde sice hrubý domácí produkt stoupl, ale jen o mizivých 0,1 procenta.

S odstupem pár týdnů se tak jeví jako zcela odtržená od reality slova členky bankovní rady České národní banky (ČNB) Evy Zamrazilové, která v závěru dubna v rozhovoru pro agenturu Reuters – byť opatrně – připustila, že se české hospodářství snad již odrazilo ode dna. „Otázkou je, jakým způsobem a jak intenzivně se od toho dna budeme odrážet,“ doplnila centrální bankéřka.

Optimismus Zamrazilové nesdílí ani její nadřízený v ČNB, guvernér Miroslav Singer, podle něhož po dně spíše kráčíme, ale ani většina vrcholných manažerů v průzkumu ČESKÉ POZICE. Více než 80 procent z nich se domnívá, že na cestu vzhůru se česká ekonomika zdaleka nevydala, a někteří dokonce tvrdí, že bude ještě hůř. „Na dno dopadneme v okamžiku, kdy budeme vědět, kde zaměstnat lidi, aniž by to bylo ekonomicky nerentabilní,“ říká jeden z nich.

ekonomikadno

Souhlas s vyjádřením Zamrazilové vyslovilo jen něco málo přes 11 procent respondentů, možná by ale jejich podíl byl ještě nižší, pokud by znali čtvrtletní výsledky HDP. ČESKÁ POZICE totiž otázku položila necelé dva týdny před jejich zveřejněním. Zbylých šest procent oslovených se nedokázalo rozhodnout. „Nevím, rád bych řekl ano. (...) Doufejme, že po tom ‚dně‘ nebudeme dlouho kráčet a že už konečně začneme stoupat,“ prohlásil jeden z mála váhajících manažerů.

Výběr z odpovědí, podle kterých se česká ekonomika ještě neodrazila ode dna:

  • Vlečeme se po dnu. Nasvědčuje tomu i březnový meziroční propad průmyslu o šest procent, nemluvě o stavebnictví s více než 20procentním propadem. Odražení zatím nenasvědčují zmrazené investiční aktivity, pokračující pokles zaměstnanosti v průmyslu. To ještě není odražení ode dna, které se bude dít spíše ve druhé polovině roku, a to nikoli skokem, ale spíše opatrným plížením.
  • Záleží na tom, jakým způsobem definujeme dno. Jestliže se jedná o dno pevné, po kterém je možno se bez problémů a nástrah pohybovat, pak není tak podstatné, zda po něm zatím jenom kráčíme, poskakujeme nebo se občas odrazíme. Důležité je, že se jedná o pohyb dopředu a vzhůru. Dno u nás však – bohužel – vypadá poněkud jinak, je plné (politického) bahna, v němž se spojuje neschopnost politiky s jejím nezájmem a v němž je hlavním spojovacím článkem korupce. V tomto bahnitém dně se česká ekonomika velice úporně prodírá a nemá mnoho sil se od něho výrazně odrazit, protože od státu/vlády nedostává žádnou podporu.
  • Ke dnu zatím pouze pomalu klesáme a můj mírně optimistický výhled počítá s dosažením pomyslného dna na přelomu roku 2014 a 2015. Mírný růst v roce 2015 a letech dalších bude důsledkem růstu státních výdajů nové socialistické vlády, která bude ustavena po volbách v roce 2014, ale bude za cenu dalšího zvyšování státního dluhu a deficitních státních rozpočtů. Ve druhé polovině roku 2015 začnou stoupat výnosy českých dluhopisů a objeví se první problémy s financováním státního dluhu.
  • Z pohledu našeho podnikání se vůbec nejeví, že by nějaké oživení nastalo. Když se ekonomika v předchozích cyklech lepšila, vždy jsme to nějak pociťovali, nyní opravdu jde řada oborů stále po dně a ještě přitom kulhá.
  • Na dno dopadneme v okamžiku, kdy budeme vědět, kde zaměstnat lidi, aniž by to bylo ekonomicky nerentabilní. Růst ekonomických aktivit, které hledají spekulativní zisky, úniky před daněmi a vysávání veřejných zdrojů, možná pomůže HDP, ale oživení, které nebude založeno na tvorbě pracovních míst, nic neřeší.
  • Doporučoval bych dotyčné dámě (Evě Zamrazilové – pozn. red.), která je podle oficiálního životopisu přímo exemplárním příkladem teoretika, alespoň kvartál pracovat jako ekonom ve střední nebo malé české firmě a klouzat se denně po bahně, které na pomyslném „dně“ zanechává ve velké míře právě bankovní sektor. To by si pak odrážení ode dna dala do praktických, ne makroekonomických reálií.
  • Je pěkné, když členka bankovní rady projeví optimismus. Rozhodně tím pro českou ekonomiku dělá víc než strašící Nečas s Kalouskem, kteří ve svém diletantství v této nejisté době ještě zvedají daně, aby tím ekonomiku ještě více podusili. Myslím si však, že se naše ekonomika skutečně brzy začne zotavovat. Pokud ovšem naše bezpáteřní politická reprezentace nebude chtít našemu hospodářství přivázat na krk sebevražedný kamen v podobě přijetí eura.
  • S ohledem na závislost České republiky na ekonomice EU, zejména na sousedním Německu, kde se situace spíš zhoršuje, než zlepšuje, a na automobilovém průmyslu, kde se odbyt stále snižuje, jsem přesvědčen, že dno je pořád ještě poměrně dost daleko. Žádná z dosavadních vlád totiž neudělala v podstatě nic pro skutečné zvýšení konkurenceschopnosti České republiky na globálním trhu.
  • Spíše sdílím názor pana guvernéra, že po dně kráčíme. Doufejme, že není příliš měkké, abychom se zanedlouho nebrodili po pás ve sra*kách. Ekonomická fakta jsou neúprosná: neustále klesají reálné mzdy, ČR dosahuje rekordní nezaměstnanosti v historii, vládě chybí jakákoli vize dalšího rozvoje, přičemž jediný způsob, jak snižovat deficit státního rozpočtu jsou bezkoncepční plošné škrty, které již delší dobu dusí ekonomiku. (...)
    Jsem spíše optimista, takže chápu členku bankovní rady, která by chtěla „nalít“ alespoň trochu optimismu do žil vládou zdecimovaného národa, když pravicová vláda (!) údajné rozpočtové odpovědnosti stihla od svého nástupu deficit státního rozpočtu více než zdvojnásobit!
    Bohužel, dokud bude u moci Nečasova nelegitimní vláda, která se opírá o jakousi kvazistranu LIDEM, která ovšem nemá řádný mandát vzešlý z voleb, do té doby bude pravděpodobně ekonomika ČR v recesi. Dnes je již mimo jakoukoli diskusi, že česká ekonomika se nachází v nejdelší recesi od roku 1997, přičemž naši hlavní obchodní partneři Německo a další rostou. Takže problém neleží vně ČR, ten problém je tady, uvnitř tohoto státu. A kdo je zodpovědný za hospodářskou politiku státu? No přece vláda ČR!
  • Česká ekonomika se ode dna neodrazila. (...) Ve vládě není žádný ekonom. Je to katastrofa. Musí existovat snaha o definování dlouhodobé ekonomické strategie země. Politici fakticky podlamují tuto ekonomiku. Je to šílené. Je třeba ocenit ministra Kubu, že pochopil smysl ekonomické diplomacie. Čeští politici mají být hlavními lobbisty ekonomiky. Mají prodávat české firmy. Mají dovážet zakázky. Toho se neštítili ve vztahu k naší zemi Tony Blair, Nicolas Sarkozy ani Dmitrij Medveděv. Musíme vytvořit elitní dlouhodobý tým, který bude pro stát lobbovat zakázky. Naši politici nerozumí ekonomice, neznají světové trendy. Třeba zákon o veřejných zakázkách nyní již podlamuje ekonomický růst.
  • Stále kráčíme po dně. Asi ještě nějaký čas budeme. Ale jsem pozitivní, že nikde v okolí našeho dna není Mariánský příkop.
  • Ne, protože vláda ani ministerstvo financí nedělají svou práci! O vlastizrádném působení ministerstva zahraničních věcí, které blokuje ministerstvo průmyslu a obchodu a české podnikatele, nemluvě.
  • (...) Nejhorší je, že po předpokládaném vítězství levice v příštích volbách přijde pogrom na úspěšné firmy a podnikatele, protože – bohužel – pravděpodobný budoucí premiér nezná nic než zákulisní parlamentní intriky a mimo peníze od daňových poplatníků, jimiž je celou kariéru živen, není schopen vydělat vlastní invencí a podnikatelským umem ani korunu.

Výběr odpovědí, které souhlasí s tím, že se česká ekonomika již odrazila ode dna:

  • Ano, je ale vcelku děsivé, že zrovna česká ekonomika, která má tak velké výhody oproti starým členským zemím EU (cena pracovní síly, cena řady služeb), fakticky trčí už přes čtyři roky na místě. Dosud nebyl překonán HDP z nejlepšího roku 2008, přičemž oživení v roce 2010 bylo způsobeno katastrofálními investicemi do fotovoltaiky, které nyní budou ekonomický růst v této zemi 20 let srážet.
    Ekonomové ve vládě byli postupně„vyvražděni“ (bývalo jich tam až osm, dnes nikdo) a politická třída mluvků je skupinou diletantů, která si řeší vesměs své zájmy a problémy. Těm rozumí, zatímco o hospodářské politice nevědí tito lidé pořádně nic. Respektive vědí o ekonomii maximálně tolik, co nadaný žák základní školy o rafinérii, o operaci žlučníku, anebo o principu fungování televizoru. Ministr financí je chemik, ministr průmyslu lékař, předseda vlády pak aplikovaný fyzik.
    Takto si ale lid (a předtím politické strany na kandidátky) vybral, tak nechť mlčí, ba co víc, po příštích volbách to možná bude ještě horší.
  • Domnívám se, že po dlouhých měsících se objevuje světlo v tunelu, i celková nálada po dlouhé zimě jde nahoru. V létě se určitě sníží nezaměstnanost a pokud se stát rozhodne trochu více investovat, tak je naděje, že se rozjede i stavebnictví. Přestože většinou názory paní Zamrazilové nesdílím, tak tentokrát si myslím, že jsme byli na dně v 1. čtvrtletí 2013.