Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nečasův blábol: Česká pomoc Egyptu

Evropa

  10:36

Téměř všichni vrcholní manažeři oslovení v anketě ČESKÉ POZICE nesouhlasí s premiérem Nečasem, že by ČR mohla radit Egyptu.

Odpovídalo 137 vrcholných představitelů firem. foto: Česká pozice

Česká republika by mohla nabídnout Egyptu, ve kterém se odehrávají významné změny, zkušenosti z přechodu k demokracii. V tomto smyslu se vyjádřil před summitem Evropské unie 4. února v Bruselu český premiér Petr Nečas. „Právě například zkušenosti s ustavením některých institucí a procesů, které souvisejí s demokratizací země a transformací k plně demokratickému systému, je to, co Česká republika může nabídnout,“ upřesnil Nečas.

Málokdy se stává, že se vrcholní manažeři oslovení v anketě ČESKĚ POZICE v podstatě shodnou. Tentokrát to však platí. S premiérem Petrem Nečasem nesouhlasí 82,9 procenta z nich. A odpovědi těch, kteří s ním souhlasí, jsou většinou natolik ironické, že je lze považovat za záporné. Podobně je tomu u respondentů, kteří se nedokážou rozhodnout kladně ani záporně.

Tito tři vrcholní manažeři kritikou premiéra Nečase rozhodně nešetří:    

Premiér Petr Nečas, respektive vláda, se chtějí plést do záležitostí jiné země a dokonce jí radit, namísto aby řešili akutní a aktuální tuzemské problémy. Vyplývají z toho pouze dvě možnosti. První je, že jsme u nás už vše vyřešili a všechno ,běží jak na drátkách‘ – dopracovali jsme se do stadia ráje na zemi. Druhou pak, že v důsledku mnoha nepříjemných věcí, jež je třeba u nás řešit, se premiér orientuje jinam a odvádí pozornost, namísto aby řešil domácí problémy. Nemohu se zbavit dojmu, že druhá možnost je pravdivější.“

„Zásadně nesouhlasím! Je to směšný nápad. Revoluční události v Egyptě neznamenají, že je jejich cílem nastolení demokracie. A už vůbec si nemyslím, že Arabové touží po jakékoli demokracii. Ať se premiér Nečas vrátí na zem!“

Premiér Nečas neví, o čem mluví. Egypt má úplně jiné politické problémy vzhledem k oblasti, v níž se nalézá. Případné uvolnění současného režimu by proto vypadalo zcela jinak než český proces v devadesátých letech. Také egyptská ekonomika je zcela jinak uspořádaná než česká plánovací. Navíc kvůli zvláštním příjmům a výdajům i naprosto jinak funguje.

K tomu všemu jsme v Egyptě známí jako přátelé Izraele, a proto jsme pro hlubší expertízu nepřijatelní. Nečasovo prohlášení je tudíž ,blábolem‘ malého politika malé země, který dohlédne akorát ke svému zkorumpovanému rybníku.“

Následující dva respondenti sice odpovídají kladně, ale jsou natolik ironičtí, že jejich odpovědi lze považovat za záporné:

„Souhlasím. Pokud Egyptu přejeme, aby vybudoval stejně podivnou parodii na demokracii, jaká vládne u nás.“

„Samozřejmě. A nejen to. Česká republika by mohla Egyptu pomoci také vymýtit korupci, dát do pořádku justici nebo dosáhnout vyrovnaného či dokonce přebytkového rozpočtu. Na to vše máme mezi našimi politiky spoustu odborníků a jejich dosavadní výsledky to jednoznačně dokazují. Nejlepší by bylo, kdyby všichni naši odborníci, například na demokracii či boj s korupcí, odjeli do Egypta a setrvali v něm až do doby, než své úkoly splní.“

Další tři záporné odpovědi poukazují na historické, kulturní i náboženské rozdíly České republiky a Egypta:

„Jde o zcela jiný hodnotový svět s odlišnou kulturou a náboženstvím. Nebyl Egypt několik desítek let stabilní zemí právě zásluhou autoritativního režimu? Není stabilita regionu vyšší prioritou než ,demokracie v blízkovýchodním pojetí‘? Je možné a reálné očekávat, že Egypt a Egypťané chtějí a dokážou žít v demokracii, jak ji chápeme my? Jsme schopní pochopit specifika Egypta a umět mu pomoci? Chce a potřebuje Egypt poradit?“

„Zkušenosti ČR s přechodem k demokracii jsou pro Egypt málo použitelné kvůli naprosto odlišné historii, kultuře i náboženství. Zejména by však byly obrovskou chybou akce, které by mohla nová politická garnitura v Egyptě vnímat jako další snahu Západu exportovat své pojetí demokracie do arabského světa.“

Mezi ČR a Egyptem jsou propastné kulturní a náboženské rozdíly. ČR pouze navázala na původní demokratické tradice, mohla budovat na vysoké úrovni vzdělání a nemusela řešit žádné náboženské ani etnické problémy. Občané ČR také nemají sklon k násilí a armáda neměla silný vliv.

Egypt je navzdory oficiální, poměrně sekulární politice stále muslimskou zemí s málo rozvinutou střední vrstvou a vysokým procentem negramotného obyvatelstva. Nemá demokratickou minulost a ze své podstaty nemůže přejít k demokracii západního typu, alespoň ne rychle. Pro udržení pořádku v zemi potřebuje Egypt vládu silné ruky.

Bývalého prezidenta Husního Mubaraka může nahradit buď vojenská diktatura, nebo teokratický stát. Představy o nastolení demokracie v pojetí euro-atlantické civilizace považuji za naivní. Ukazuje se to například na problémech s nastolením demokracie v Iráku po svržení Saddáma Husajna.

Další tři vrcholní manažeři uvádějí důvody, proč by ČR neměla být vzorem pro Egypt:

„Česká republika přechod od totality k demokracii zvládla v politické sféře mizerně a v ekonomické ještě hůř. Dokladem je například špatná infrastruktura, nedokončená reforma veřejných financí, nevýkonná státní správa, mezi civilizovanými státy nebývale přebujelá korupce a mnoho dalších nevyřešených problémů, které mají za následek relativně nízkou konkurenceschopnost ČR. Ať se naše vláda soustředí na tuzemské reformy. Egypt si své poradce určitě najde.“

ČR by mohla úspěšně radit v přechodu na ,hru na demokracii‘. Ta však u nás obvykle po 20 až 30 letech končí – podobně jako režim Husního Mubaraka. Rozdíl je pouze v rozsahu a intenzitě pouličních nepokojů a počtu mrtvých na ulicích – v listopadu 1989 ,stačil‘ jeden a navíc byl fiktivní.

Chápu, že Mirek Topolánek by možná potřeboval nový džob, nicméně Egypt je natolik kulturně vzdálená země, že českou zkušenost by se v něm dalo jen obtížně uplatnit. Nejsem si ani jistý, zda náš přechod k demokracii byl natolik hladký a následováníhodný, abychom se jím mohli ve světě chlubit.“

Aplikovat naše ,privatizační modely‘ a českou politicko-ekonomickou kulturu včetně řídících procesů, které ovládají mafiáni, by mohlo zničit jakoukoli zemi – i Egypt. Ledaže by premiér Nečas nominoval poradce, kteří by Egypťanům na rovinu řekli, co jsme udělali v Česku špatně a čeho se mají vyvarovat. Natolik upřímný by však dlouholetý člen strany, která ,demokratizace‘ Česka využívala ze všech partají nejvíc, asi být nemohl.“

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...