Lidovky.cz

Mladé pušky zabíjely „jen“ lidi, ne zákony

„Způsob přípravy trestního řádu nevybočuje z chaosu typického pro aktuální počiny ministerstva spravedlnosti v legislativě. Přepjaté ambice překračují znalosti i schopnosti,“ říká lakonicky jeden z právníků.

„Způsob přípravy trestního řádu nevybočuje z chaosu typického pro aktuální počiny ministerstva spravedlnosti v legislativě. Přepjaté ambice překračují znalosti i schopnosti,“ říká lakonicky jeden z právníků. foto: Shutterstock

Zatímco na současný stav trestního řádu se najdou pozitivní i negativní názory, přípravy jeho rekodifikace pod ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem právníci v anketě LN výhradně kritizují.
  13:51

Již mnoho let se mluví o potřebě nového trestního řádu pro Českou republiku. Zvláště v souvislosti s tím, že od roku 2010 je účinný nový trestní zákoník. „Pro procesní předpisy vždy platilo, že jsou služebníky hmotněprávní úpravy,“ připomíná starou právnickou poučku jeden z respondentů (které redakce záměrně ponechává v anonymitě). Jinými slovy: „Trestní řád měl být psán v tutéž dobu jako trestní zákoník, aby oba kodexy byly vzájemně sladěny.“

Potřebuje Česká republika nový trestní řád?

Komunistický předpis

Mezi největší slabiny současné právní úpravy je dle řady oslovených právníků především doba jeho vzniku a nesčetné novelizace: „Takříkajíc genetickou vadou nynějšího trestního řádu je to, že nebyl zplozen v právním státě. A tak moc nepočítal s férovým procesem. I přes mnohé opravy ani dnes neodpovídá představě o moderním kontradiktorním a současně relativně rychlém trestním řízení s patřičným respektem k právům všech zainteresovaných,“ říká jeden z nich.

„I když současný trestní řád z roku 1961 byl mnohokrát novelizován a upravován, pořád v sobě nese pečeť své doby a podmínek, za jakých vznikl“

Podobně hovoří i tento respondent: „I když současný trestní řád z roku 1961 byl mnohokrát novelizován a upravován, pořád v sobě nese pečeť své doby a podmínek, za jakých vznikl. Zapomíná se na to, že formalizovaná podoba vyšetřování vznikla na počátku šedesátých let jako reakce na „neformální” vyšetřovací praktiky let padesátých. Je na čase připravit nový pružný trestní řád, který by respektoval právo na obhajobu, rovnost zbraní, a umožnil všem zúčastněným soustředit se hlavně na obsah, ne na formu řízení.“

I přes častou kritiku současné právní úpravy se našla i skupina právníků, kteří novou kodifikaci trestního řízení za akutní nepovažují: „Bez nového trestního řádu jistě můžeme žít ještě pár let úplně v klidu, ale je jistě důležitější a potřebnější, než třeba zákon o státním zastupitelství. Kterému navíc musí zcela jistě předcházet.“

Tento respondent se zase domnívá, že úvahy o novém trestním řádu jsou předčasné: „V první řadě potřebujeme základní shodu odborné veřejnosti a klíčových politiků ohledně principů trestního procesu. Jinak jde jen o práci do šuplíku.” Jiní právníci zase zmiňovali, že daleko naléhavější je zásadní modernizace civilního soudního řízení, jehož „současná efektivita pokulhává za reálnými potřebami, s velmi negativním dopadem na ekonomiku“.

Problémy a nápady

„Nový trestní řád potřebujeme kvůli současným možnostem obstrukcí trestního procesu“

„Po listopadu se posílily formální záruky pro obviněné a obžalované, což bylo pochopitelné. Mezitím mimo jiné posílil advokátský stav a naučil se toho nejen využívat, ale i zneužívat. Je čas posílit záruky obětem a vůbec společnosti, která má právo vidět na vlastní oči a s vlastní pamětí, jak dopadá ruka spravedlnosti,“ říká v obecné rovině jeden z respondentů. Podobný pohled má i tento právník: „Nový trestní řád potřebujeme kvůli současným možnostem obstrukcí trestního procesu.“

Ne všichni se však domnívají, že prostor pro obhajobu obviněných je příliš rozsáhlý, jak ilustruje tento názor: „Navzdory mediálnímu obrazu došlo od sametové revoluce k výrazné redukci katalogu práv obviněného, například rozsah nutné obhajoby, důvody dovolání či možnost stížností. Je to velmi špatný signál, umělecká literatura to označuje jako cestu k policejnímu státu.“

„Stávající právní úprava nepochybně obsahuje prostor pro zkvalitnění, ať již jde o přípravné řízení, kdy často dochází ke zbytečnému opakování úkonů, tak zejména v rámci hlavního líčení, které trpí extrémním formalismem,“ uvádí jeden z konkrétních nedostatků jeden z oslovených právníků. „Trestní řád potřebuje podrobně upravit přípravné řízení, protože odposlechy jsou naprosto nepřezkoumatelné, obviněný je zcela bezmocný proti manipulaci se záznamy,“ upozorňuje jiný respondent.

„Je nepochybně ke zvážení, aby soud byl pouhým moderátorem procesu, ve kterém bude vystupovat strana obžaloby a obhajoby“

„Problémů je celá řada, od koncepčních po jednotlivosti. Trestní řád svou koncepcí neodpovídá moderní podobě trestního procesu. Například ještě dnes má trestní proces do značné míry inkviziční charakter, bez procesní odpovědnosti veřejného žalobce,“ zní jeden z názorů.

V této souvislosti se uvažovalo o zavedení takzvaného kontradiktorního procesu. „Je nepochybně ke zvážení, aby soud byl pouhým moderátorem procesu, ve kterém bude vystupovat strana obžaloby a obhajoby,“ říká k tomu jeden z respondentů. Jiný právník se zase přimlouvá za zavedení soukromé trestní žaloby: „Dozvěděl jsem se od pamětníků, že u některých trestných činů existovala za první republiky. Znamená to, že kdyby policie věc odložila nebo státní zástupce obžalobu nepodal, mohl by se na soud obrátit přímo jednotlivec.“

Snahy o rekodifikaci

Za posledních deset let vznikly hned dva věcné záměry nového trestního řádu, přesto se v loňském roce pod ministrováním Heleny Válkové začalo nanovo. Předseda rekodifikační komise Pavel Šámal se ale na přelomu roku stal předsedou Nejvyššího soudu a novou šéfkou komise se na jaře stala nyní třiaosmdesátiletá profesorka Dagmar Císařová. Je přitom známo, že mezi českými profesory trestního práva nepanuje zrovna přátelská atmosféra.

Za posledních deset let vznikly hned dva věcné záměry nového trestního řádu, přesto se v loňském roce pod ministrováním Heleny Válkové začalo nanovo

„Nebude mezi nimi lehké najít vstřícnou atmosféru spolupráce,“ říká jeden z právníků. Jeho kolega hovoří podobně: „Není tajemstvím, že profesorka Císařová má na řadu otázek trestního procesního práva ­– a to už například v rámci otázek základních zásad trestního řízení – zcela odlišný názor než dosavadní vedoucí profesor Šámal. Bohužel lze předpokládat, tato změna povede k tomu, že příprava nového trestního řádu bude trvat ještě řadu let. To jistě není dobrá zpráva pro tuto zemi.“

A zatímco na konto samotného trestního řádu se v anketě objevily pozitivní i negativní hlasy, na průběhu příprav trestního řádu za ministra Roberta Pelikána se snesla pouze kritika. „Stav příprav nového trestního řádu je tristní. Údajně jsou v paragrafovaném znění základní zásady, ale co jsem se dotazoval, nikdo z odborné veřejnosti je ještě neviděl,“ konstatuje jeden z respondentů.

„Postup příprav je žalostný. Pracovní skupina v nejasném složení pod vedením profesorky Císařové kutí něco, co není předmětem odborné diskuze.“

„Postup příprav je žalostný. Pracovní skupina v nejasném složení pod vedením profesorky Císařové kutí něco, co není předmětem odborné diskuze. Velká rekodifikační komise se pod novým vedením nesešla ani jednou,“ zní další názor. „Profesorce Císařové se bohužel nepodařilo dát dohromady tým, který je způsobilý zákoník sepsat. Pracovní skupinu tvoří lidé bez hlubších odborných zkušeností, kteří se izolují od expertů a odborné veřejnosti. Takový přístup k přípravě tak zásadní normy jakou je trestní řád z logiky věci nemůže uspět,“ říká další respondent.

„Způsob přípravy trestního řádu nevybočuje z chaosu typického pro aktuální počiny ministerstva spravedlnosti v legislativě. Přepjaté ambice překračují znalosti i schopnosti,“ říká lakonicky jeden z právníků. Další nejde daleko pro ostrou kritiku: „Ministr spravedlnosti do věci zasáhl poměrně hodně necitlivě, což je ovšem jeho základní pracovní nástroj. Namísto rekodifikace se teď pokouší, k nevoli všech významných hráčů novelizovat trestní řád jakousi salámovou metodou, jejíž ukázkou je momentální novela. Ta se ale nelíbí nikomu s výjimkou některých úředníků ministerstva, kteří to ale mají povinné. Prý se jim říká young guns po vzoru party okolo Billyho the Kida. Ti původní ovšem zabíjeli jenom lidi, a ne zákony.“

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.