Lidovky.cz

Levnější zadlužování je bezva. Ale ještě lepší by bylo si nepůjčovat vůbec.

  12:22

Dle 57,4 procenta TOP manažerů oslovených ČESKOU POZICÍ je to, že si ČR půjčuje nejvýhodněji v historii, úspěchem fiskální politiky vlády.

Ministr financí Miroslav Kalousek může být s náklady na obsluhu státního dluhu spokojen. Alespoň co se výše úroků týče. foto: © ČTKČeská pozice

Nikdy v historii si Česká republika nepůjčovala na dluhopisových trzích za výhodnějších podmínek. Loni v listopadu činil například u desetiletých státních obligací výnos 4,4 procenta, letos 18. července však investorům stačilo jen 2,33 procenta. Česko by tudíž v letošním roce mohlo na úrocích z dluhu ušetřit miliardy korun. Navázalo by tím na loňský rok, kdy díky snižujícím se výnosům dal český stát na úrokové náklady zhruba 45 miliard korun.

Česko se stalo pro zahraniční investory, pokud jde o státní dluhopisy, přitažlivé, zejména pro ty, kteří opouštějí španělský a italský dluhopisový trh. Výnosy českých obligací však pomohla srazit i Evropská centrální banka (ECB). Ta na začátku července snížila hlavní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta.

Z finanční politiky ECB profituje nejen Česko, ale i dalších šest evropských zemí. Ty mají v současnosti u dvouletých dluhopisů dokonce negativní výnosy. K tomu, že si český stát může půjčovat levněji, přispěla rovněž Česká národní banka (ČNB). Nejenže sazby na konci června snížila, ale zároveň připustila, že v jejich snižování bude pokračovat.

Dle 57,4 procenta vrcholných manažerů oslovených ČESKOU POZICÍ je to, že si ČR půjčuje na dluhopisovém trhu za nejvýhodnějších podmínek ve své historii úspěchem fiskální politiky naší vlády. Zajímavé pak na tomto průzkumu je, že svou odpověď rozepsalo víc respondentů, kteří odpověděli záporně. Ani kladné odpovědi však většinou nevyznívají pro českou vládu jednoznačně pozitivně.

graf Hlas elity

                                Odpovídalo 101 vrcholných manažerů firem.

Pochybnosti o jednání české vlády se objevují v těchto dvou kladných odpovědích:

Je to jediný úspěch této vlády, protože s kmotry se jí ,zatočit‘ nedaří nebo už ani nechce. Nárůst cynismu jejích členů nesvědčí o jejich čistém svědomí.“

„Neměla by si ale půjčovat vůbec a měla by mít vyrovnaný rozpočet.“

Následující čtyři záporné odpovědi jsou značně kritické:

„Za úspěch bych považoval, kdyby Česká republika půjčovala za výhodný úrok jiným zemím ze svého přebytku hospodaření.“

„Pokles úroků z českých dluhopisů je odrazem toho, že veškeré banky a penzijní fondy musejí nějaké vládní dluhopisy do svých portfolií kupovat. Navíc mnoho zemí jižní Evropy vydává příliš riskantní dluhopisy.

Fiskální politika naší vlády je ve skutečnosti totálně neúspěšná. Vláda zvyšuje daně, aniž by rostl daňový výnos, není schopná šetřit a každý rok navyšuje státní dluh o víc než sto miliard korun. ČR nyní krátkodobě vydělává na tom, že fiskální politika Španělska, Itálie či Řecka je ještě horší. Umožňuje nám to refinancovat dluh s nižšími úroky.“

„Za historicky nejnižší sazby si půjčují i jiné evropské země, které nepřijaly euro, třeba Dánsko, Švédsko či Velká Británie. Je to následkem toho, že ČR neztratila autonomii v oblasti monetární politiky. Zásluha české vlády spočívá jen v tom, že se nechovala jako třeba maďarská exemplárně nezodpovědně. V podstatě to však zvládaly všechny vlády od roku 1989 a vlastně i před ním.“

„Je to naopak. Nízké úrokové sazby u státních dluhopisů a z toho vyplývající miliardové úspory nákladů na obsluhu státního dluhu zachraňují státní rozpočet před neplánovaným růstem jeho deficitu a faktickým rozkladem státních financí. Vzhledem k tomu, že se nedaří plnit příjmovou část státního rozpočtu a úspory ve výdajích již narážejí na bariéru sociální únosnosti, je pozitivní situace na dluhopisovém trhu ,darem z nebes‘. (Pravděpodobně doznívání vazeb ministra financí Miroslava Kalouska na KDU-ČSL.)

V roce 2013 se tento efekt nerozpočtovaných úspor nákladů na obsluhu státního dluhu vyčerpá a čeká nás o to vyšší skokový nárůst deficitu státního rozpočtu. Nastane kumulace negativních vlivů, jako je další pokles HDP, nižší výběr všech daní při rostoucích daňových sazbách či nižší spotřeba jak na straně vlády, tak firem a obyvatelstva.

Na konci roku 2013 začnou růst výnosy českých státních dluhopisů a v roce 2014 se objeví první problémy se schopností vlády financovat neustále rostoucí státní dluh. Nejpozději v roce 2015 bude snížen rating ČR, a poté poklesne až na spekulativní stupeň. Snižování ratingu bude doprovázet ,úprk‘ zahraničních a následně domácích investorů z trhu českých státních dluhopisů.

Uvedený scénář je spíš reálnou než pesimistickou vizí. Tím spíše, že na rozdíl od Řecka, Španělska, Itálie, Portugalska, Irska a podobně zadlužených zemí ČR žádnými relevantními rezervami nedisponuje (malá podotázka: Kam se poděl takzvaný zlatý poklad ČR?) a již není co privatizovat – prodat.“

Další dvě odpovědi jsou sice k české vládě vstřícnější, ale poněkud skeptické:

„Zaplať pánbůh, že nevládne sociální demokracie! Pokud by splnila to, co vykřikuje ve sněmovně, komu by co dala, přidala či zvýšila, byli bychom na tom mnohem hůř.“

„Bude to však stačit?“

Dle následujících čtyř vrcholných manažerů je podíl české vlády na nízkých úrocích minimální nebo žádný:

Chyba je již v tom, že si musíme půjčovat. Jakákoli půjčka totiž stále víc zadlužuje stát. Bohužel nejen tato, ale i předchozí vlády od roku 2002 nejsou schopné zvládnout hospodaření státu.“

Úroková sazba odpovídá situaci na trhu. Aktuálně je celosvětově přebytek nabídky peněz, ale nedostává se kvalitních projektů. ČR je jednou z nejméně zadlužených zemí střední Evropy, čemuž odpovídá takzvaný country risk i úroková sazba. Nečasova vláda naopak zadlužuje naši zemi nejrychlejším tempem od roku 1990. Takže o úspěchu její fiskální politiky nelze hovořit.“

„Zadlužení státu je nízké jen proto, že historicky bývalo blízké nule a že dřívější vlády, byť se o to snažily, ho nedokázaly zvýšit nad 60 procent HDP – maastrichtské kritérium. A protože je celkové zadlužení dosud přiměřené – zejména ve srovnání s jinými státy – a úrokové sazby nízké, ČR si půjčuje levně.

Ani současná vláda toho zatím ve snižování zadlužení příliš nepředvedla – dokonce ani ve snižování tempa růstu zadlužování. Jejím úspěchem je, že se tváří, jako že zadlužení snižuje, a trhy jí to věří. Levné sazby jejím úspěchem nejsou, ale pokud by vládla ČSSD, mohly by být ještě vyšší.“

„Podíl této vlády je minimální. Spíše lze říct, že je to úspěch navzdory jí a zejména jejímu ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi. Ten je známý svou neschopností dívat se za ,plot‘ české kotliny a předpovídat možný ekonomický vývoj. Jeho řetězové neúspěchy v předpovídání a českém ,budgetování‘ se zapíší do ekonomických dějin.

Důvodem mé záporné odpovědi je téměř nulový hospodářský růst za situace, kdy okolní ekonomiky, se kterými jsme propojení – německá a slovenská –, rostou. A totéž platí o dalších ekonomikách v regionu, například polské. Výsledkem této vlády je nefunkční ekonomická i zahraničněekonomická politika a neexistence fungujících ekonomických nástrojů k podpoře růstu ekonomiky. Proto v budoucnu zaplatíme víc za půjčování na mezinárodních trzích.

Výhodné půjčování je následkem nálad trhů. Srovnáme-li cenu prodeje francouzských dluhopisů na začátku července, kdy sazba byla dokonce záporná, pak v tomto kontextu a při porovnání makroekonomických ukazatelů Francie a Česka není tato sazba zase takovým zázrakem. Dobré hodnocení finančních trhů je nejen díky konzistentní politice České národní banky, vysoké míře úspor a pocitu domácností, ale i politickým výzvám k šetření a dlouhodobě jednoznačnému odporu ČR podílet se na dalších experimentech Evropské unie a na neúspěšném projektu eura.

Jednoznačně ve prospěch české vlády odpověděl pouze tento respondent:

Je to úspěch. Uvědomuji si však, že se to může rychle změnit. Situace na finančních trzích je totiž natolik rozjitřená, že jakákoli negativní zpráva může vyvolat hysterickou reakci investorů.

ČR má štěstí, že ji velcí hráči ignorují, a doufám, že to tak i zůstane. Mnohem klidnější bych však byl, kdybychom měli vyrovnaný rozpočet a žádný státní dluh. Možná, že by nebylo špatné zadržet poslancům polovinu platu, dokud se k těmto parametrům nedopracujeme.“

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.