Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Koho volit, aby zlo bylo co nejmenší?

Evropa

  15:31

Vyřeší rostoucí nedůvěru veřejnosti vůči vládě předčasné volby? Odpovídají významní čeští manažeři a podnikatelé.

foto: © Česká poziceČeská pozice

Zdá se, že z krizí současné vládní koalice a následné úvahy o předčasných volbách se stal evergreen. Nejnověji se tento scénář odehrál v týdnu mezi úterky 3. a 10. dubna.

A jako zatím obvykle byl jeho výsledek pro vládu premiéra Petra Nečase (ODS) pozitivní. Bude pokračovat. ČESKOU POZICI zase může těšit, že tento „happy end“ v podstatě předpověděla.

Ať už byly příčiny nejnovější vládní krize jakékoli, nedůvěra občanů k vládním stranám narostla. Bez ohledu na vyústění krize je otázka na téma předčasných voleb stále relevantní. V průzkumu ČESKÉ POZICE se pro ně vyslovilo 52,5 procenta vrcholných manažerů.

Předčasné volby                         Odpovídalo 143 vrcholných představitelů firem.

Za nejlepší řešení to považovali i tito čtyři respondenti:

Předčasné volby měly být již dávno. Snad by trochu zabránily drastickému tunelování státního rozpočtu, privatizaci veřejných služeb, nezaměstnanosti a podpořily čerpání peněz z fondů Evropské unie.“

„Za této situace určitě. Aby se ostatní vládní strany už konečně nenechaly vydírat touto ,ne-stranou‘ plnou gangsterů.“

„Důvěra občanů ve vládní strany je natolik nízká, že současná koalice nemá mandát ani vládnout, ani sestavit rozpočet na příští rok.“

„Každá špatná komedie má mít konec. V divadle můžete odejít o přestávce. Proč máme tuto trapnost prožívat až do konce?

Opačné názory zaznívají v následujících čtyřech záporných odpovědích:

„Nic by nevyřešily. Je třeba změnit volební systém na většinový.“

„Nic zásadního by nezměnily. Luza z Věcí veřejných (VV) se projevuje stále stejně – lži, pomluvy, klevety a podpásovky v přímém přenosu. I ministr financí Miroslav Kalousek neštítící se ničeho, co mu přinese prospěch, se od nich veřejně distancuje.

Opozice neustále volá po pádu vlády. Vláda vedená duem Bohuslav Sobotka–Lubomír Zaorálek by však byla mnohem horší! Jen hlupák je přesvědčen, že když je zle, nemůže být ještě hůř.

Ať vláda dál pracuje a nepokládá se kvůli každému pšouku slabomyslných. V této krátké lapálii – ostatně vyvolané pouze k zakrytí soudu s Vítem Bártou – mě příjemně překvapil jedině premiér Petr Nečas. Konečně bouchl do stolu a řekl, že už má vydírání mafiánským polosvětem po krk, a jestli VV chtějí, mohou být volby hned.

A ejhle! Ministři VV demise podávat nechtějí. A ubožák a slaboch Radek John? Ihned otočil. Jen mě překvapuje, že mainstreamová média neustále dávají prostor intelektuálním zvratkům takového uboze a bezostyšně prolhaného, manipulujícího a podvádějícího hada – ex ungue leonem (podle drápů se pozná lev).“

Byly by úplně zbytečné. Alespoň do doby, než bude občanům natolik záležet na ,občanském životním prostředí‘, že si vymůžou ústavní změny, jež podstatně zvýší odpovědnost politiků a systémové zajistí prevenci proti korupci a její postih.“

„Ať si to kluci s těmi VV užijí až do konce!“

Kladnou ani zápornou odpověď neposkytli další čtyři vrcholní manažeři:

Pro kladnou odpověď hovoří, že díky tragikomickému vystoupení VV na politické scéně se žádná další podobná strana do parlamentu nedostane. Proto by se mohl jejich počet v něm ustálit na dvou vpravo a dvou vlevo. To se blíží optimálním dvěma – levicové a pravicové –, které by vždy po čtyřech letech obhajovaly vlastní vládnutí, aniž by se mohly vymlouvat na pidistrany. Pro tuto odpověď také hovoří ideální příležitost namočit oranžové (jejich vítězství ve volbách konverguje ke stu procentům) do reformních opatření, která bude muset provádět každá vláda.

Pro zápornou odpověď hovoří náklady na předčasné volby a obavy, že voličská obec opět rozvrhne síly napůl, a proto se vlastně zase nic nezmění.“

„Měly by své klady i zápory. Tato vláda je sice ostudná a skrytě protievropská a reformy se jí nedaří, ale levice by zvýšila rozpočtový deficit a umožnila spoluúčast komunistů na moci, a to by nevyvážilo ani přijetí fiskálního paktu EU.

„Nevidím žádnou méně hroznou alternativu k současné vládní tragikomedii. Předpokládané vítězství levice by znamenalo prohloubení trendu ,nenajdeš-li mě na pracovišti, jsem na cestě k socialismu‘, vyšší přerozdělování a trestání úspěšných. Současná vláda bude pravděpodobně pokračovat, neboť kapři si ještě nikdy sami rybník nevypustili a VV již vědí, že přestřelily.“

„Změnily by předčasné volby něco? Místo pravice by sice přišla levice, ale nic jiného by se nestalo. Skandály by byly stále stejné. Že bychom vyměnili voliče?“

Následující čtyři kladné odpovědi se vyznačují zdrženlivostí:

„Současná vláda má minimální podporu veřejnosti. Politici se však bohužel nevzdají výhodných postů, protože díky nim mohou rozhodovat o veřejných zakázkách.“

„Zbavili bychom se potížistů. To by byl asi jeden pozitivní účinek.“

„Na podzim současně se senátními, protože by to bylo ekonomičtější. A do té doby se vyprofilují politické názory.“

Aby měly předčasné volby smysl, museli by se nejprve politici shodnout – vládní strany s ČSSD nebo s komunisty – na ústavním zákonu o povinně vyrovnaném rozpočtu. Pokud se to nestane, budou strany před volbami opět lhát, že například nebudou zvyšovat daně, už konečně budou dobrými hospodáři, nedopustí zadlužování obcí ani státu či že zavedou třinácté důchody.

Proto bychom měli nejprve opravit naši demokracii – zavést nějaká ústavní omezení politické moci, minimálně možnosti zadlužovat stát. Politici by pak před volbami museli mnohem realističtěji říkat, kde například vezmou finanční prostředky na zvyšování výdajů, jaké zvýší daně či kde omezí výdaje, aby mohli snížit daně.“

V těchto třech záporných odpovědích se objevuje bezradnost:

„Budou stát peníze a čas. Navíc čím dál méně víme, koho vlastně máme volit.“

„Nova vláda bude ještě horší.“

„Dnes je to sice běs, ale ČSSD by to potopila úplně.“

Podobnou skepsi je znát i v dalších pěti záporných odpovědích:

„Pokud by současnou vládu vystřídala ta, již reprezentuje dnešní vedení ČSSD – tandem Bohuslav Sobotka a Michal Hašek –, lze sice očekávat ještě ,tragičtější‘ vládnutí, ale byla-li by zrušena parodie na penzijní reformu, kterou schválila sněmovna, pak by předčasné volby trochu smysl dávaly.“

„Po volbách to sice nebude lepší, ale aspoň skončí tahle ,veverčí‘ karikatura vlády.“

„Minimálně proto, že by se nad VV zavřela voda. Především však proto, že by měla šanci vzniknout jednobarevná vláda, která by mohla vládnout nejen se všemi kompetencemi, ale i odpovědnostmi – bez možnosti vymlouvat se na ,nestabilní partnery‘, ,nepohodlnou většinu‘ a jiné ,klacky pod nohama‘.

Musela by prokázat funkčnost svého volebního programu, nebo nakonec přiznat, že voliče podvedla a volební vějičky uskutečnit nedokáže. A voličům snad dojde, že nemá cenu skočit na špek malým stranám, které jsou ochotné kvůli získání moci vládnout s kýmkoli a vydírat koaličního partnera.

Pokud by předčasné volby přispěly k férovosti v české politice, odpovídám kladně. Nebo je to všechno neopodstatněný idealismus a optimismus?

„Předčasné volby nejsou tím nejšťastnějším způsobem, jak vyřešit složitou politickou situaci. Zatížily by stát poměrně vysokými finančními a administrativními náklady a voliče obtěžovaly tím, že po neúměrně dlouhé volební kampani mezi podzimem 2009 a létem 2010 by už zase měli jít k volebním urnám.

Podíváme-li se však na dnešní vládu – na její neustálé větší či menší skopičiny a skandály, neschopnost věcně, cíleně a efektivně komunikovat s veřejností a zejména naslouchat voličům –, je třeba konstatovat, že jiné řešení než předčasné volby asi nezbývá. Trefně to vyjádřil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg: „Lepší konec s hrůzou, než hrůza bez konce.

Zbývá však jedna podstatná a důležitá otázka: Koho volit, aby budoucí zlo bylo co nejmenší?“

„Za situace, kdy prostor pro veřejnou debatu vyplňují hulvátské výpady o slizkých partnerech, výčet podaných trestních oznámeních, agresivní ultimáta demisí ministrů nebo očekávání možného rozsudku soudu, se zdá, že vláda nemůže vydržet.

Problém je v tom, že ve veřejné debatě není prostor pro zásadní diskusi o návrzích, které vláda předkládá, obecněji o tom, kam tato země směřuje.

  • Nevěřím, že v řízení státu je jedno, kam jdeme, že cesta je cíl.
  • Nevěřím, že se lze proškrtat k blahobytu.
  • Nevěřím, že protikorupční opatření zatočí s korupcí.
  • Nevěřím, že tato vláda řeší skutečné problémy této země.“

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!