Šlo o jednu z nejsledovanějších justičních kauz minulých let: Příbuzný katarské vládnoucí rodiny, Hámid bin Abdal Sání, byl před šesti lety v Česku nepravomocně odsouzen za sexuální delikty s nezletilými dívkami. V průběhu trestního řízení byl ale z rozhodnutí tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce předán do Kataru, kde bylo řízení záhy zastaveno. Vzhledem k tomu, že muž unikl trestu, bylo rozhodnuto o jeho dalším stíhání v Česku.
Dnes je na něj u nás vydán mezinárodní zatykač, zatím však s nulovým výsledkem. A před několika dny dalo Nejvyšší státní zastupitelství pokyn k prověření rolí, které v celé věci sehráli někteří lidé z ministerstva spravedlnosti, případně soudci a další aktéři. Jeden z těch hlavních, bývalý ministr spravedlnosti a dnešní advokát Pavel Němec, to podle svých slov vítá.
Rozhodnutí o vydání Katařana do jeho vlasti vzbuzuje v české justici vášnivé debaty dodnes. Proč bylo rozhodnuto tak, jak bylo? Hrála roli pouze právní stanoviska, případně – jak se někdy bez důkazů spekuluje – byly za vším i jiné „pobídky“? I o tom padají zmínky v odpovědích českých právníků.
Skepticky se k možnosti, že by mohl být katarský princ opět v České republice souzen, staví následující respondenti: „Myslím, že už nikdy před českým soudem nestane. Teoreticky není vyloučeno, že by byl někde zatčen na základě našeho mezinárodního zatykače. Spíš ale bude pečlivě vážit, kam bude z Kataru cestovat, a zatknout se nenechá. Trochu mu to znepříjemní život, ale to bude tak vše. Čert ho vem.“
„I přes vítanou snahu Nejvyšší státní zastupitelství vyřešit tyto 'nešpinavější' kauzy let minulých se mi zdá kombinace, že se katarský princ nechá ve třetím státě zatknout a následně bude skutečně do ČR vydán, jako dost nepravděpodobná.“
„Považuji to za bílé parohy, aby se odpoutala pozornost od jiného skandálu. Rád bych však věděl, jak dopadla ta dáma, co mu je (nezletilé dívky-pozn. red.) dodávala. Ta je pokud vím zcela v naší jurisdikci.“
„Zřejmě ho nepůjde stíhat ani jako uprchlého. Místo něho by se měl zavřít nejhorší ministr spravedlnosti všech dob, justiční mafián Němec! Vyšetří se vůbec okolnosti, za nichž prince poslal domů?“
„Otázka je spíše věštecká… Pokud ČR vydala mezinárodní zatykač a princ vycestuje mimo Katar, tak nějaká šance asi je. Jinak poznámka k osobě pana nejvyššího státního zástupce. Tak moc se snaží být 'ten správný' (Čunek, katarský princ a jiné mediálně vděčné, ale fakticky prázdné kauzy), až mám pocit, že to dělá trochu na efekt. V tom má zřejmě s panem ministrem spravedlnosti leccos společného.“
„Jako že by byl tak hloupý a zajel si znovu do Česka zasouložit z nezletilými? Teoreticky může byt samozřejmě souzen v nepřítomnosti.“ Rezolutně zní i další odpověď: „Ne. Myslím, že tady je jakýkoliv komentář nadbytečný.“
Poněkud do obšírnějšího rozboru se pouští další právník. „Obávám se, že reálná šance neexistuje. Snad jen kdyby se pan Sání dobrovolně vydal české justici, případně kdyby česká vojska obsadila Katar a pana Sáního zadržela a deportovala do Čech. Na celé věci je několik velmi znepokojujících věcí. Případ potvrzuje nekompetentnost nebo dokonce naznačuje zkorumpovanost politiků, nejméně v jednom případě to nebylo zas až tak překvapující. Kromě toho, a to je ještě závažnější, dokazuje, že soudy, a zejména ten nejvyšší, nejsou nebo nebyly nezávislými zastánci spravednosti a pravdy, ale pouhým pohůnkem exekutivy. Jak jinak by se nemohl Nejvyšší soud snížit k naprosto bezprecedentní řadě pochybení při interpretaci trestněprávních ustanovení týkajících se vydání a předání pachatele trestného činu, respektive předání a převzetí věci soudem cizího státu.
Názor Nejvyššího soudu prokázal naprosté nerespektování základních interpretačních postupů a principů. Je celkem lhostejné, zda to bylo záměrně nebo z neznalosti. Takový soud, a potažmo i justice, musí každého soudného občana České republiky děsit. Stejně jako je musí děsit i to, že jimi zvolení politici zcela rezignovali na ochranu právem chráněných zájmů svého státu a jeho občanů. Zda se zabývat panem Sáním a jeho potrestáním, nevím, určitě by měla být vyvozena odpovědnost v justičních kruzích a všichni ti, kteří se podíleli na argumentaci ve prospěch vydání, by měli být zbaveni doživotně svých funkcí v politice i justici.“
„Musel by být hloupý, kdyby sem chtěl ještě jednou přijet. Může být odsouzen i v nepřítomnosti, ale fyzicky se do vězení asi nikdy nedostane, pokud by dostal trest 'natvrdo'.
Další z odpovídajících projevil jistou apatii: „Nevím. A přiznám se, ze mne to už moc nezajímá. Lépe by bylo postavit před soud ty, kteří mu pomohli utéct...“
„Šance se rovná nule. Při průměrné inteligenci je nám to zcela jasné. Jiná otázka je, zda lze došetřit chyby, které se staly v minulosti a kdo za ně odpovídá. Po Praze jdou různé bajky. Jak to ale bývá, možná se najde státní zástupce nebo jiný (jak dnes v módě říkat) subalterní úředník, ale hlavní kápo bude vždy v pohodě.“
