Lidovky.cz

Jan Sváček: Kandidát kmotrů i soudce velkého formátu

  15:06

Většina účastníků ankety ČESKÉ POZICE nesouhlasí s prezidentem, že Senát udělal chybu, když neschválil Jana Sváčka ústavním soudcem.

Odpovídalo 40 právníků a advokátů. foto: Česká pozice

Předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček (54) se ústavním soudcem zřejmě nestane, Senát 8. února jeho kandidaturu neschválil. Sváček, jenž měl nastoupit k Ústavnímu soudu po odchodu jeho místopředsedkyně Elišky Wagnerové, jejíž mandát končí v březnu, v tajných volbách získal 38 ze 79 možných hlasů. K souhlasu Senátu s jeho jmenováním tím chyběly dva hlasy. Výsledek odpovídal postoji senátních výborů ústavně-právního a pro lidská práva, které v minulých dnech nedoporučily Sváčkovu nominaci.

„Prezident je přesvědčen o tom, že Senát udělal chybu a že jsme přišli o možnost mít kvalitního ústavního soudce,“ sdělil v reakci na rozhodnutí horní komory Parlamentu prezidentův mluvčí Radim Ochvat.

Klaus bude muset Senátu nabídnout jiného kandidáta, tvrdila agenturní zpráva z 8. února, což v pracovní dny minulého týdne, kdy odpovídali na zadanou otázku naši respondenti, ještě platilo. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce však v neděli zazněla informace o údajném druhém pokusu prezidenta Václava Klause přesvědčit Senát o schválení jmenování Jana Sváčka ústavním soudcem.

S prezidentovým názorem, že Senát udělal chybu, když Jana Sváčka neschválil, se v anketě ČESKÉ POZICE neztotožnilo 45,4 procenta respondentů. Opačný názor mělo 39,4 procenta dotázaných. Zbytek se neodvážil „soudit“ ani Sváčka ani rozhodnutí horní komory, a odpověděl „nevím“.

Tento respondent jasně sdělil, proč s prezidentem Klausem nesouhlasí:

„Klaus nemá patent na rozum, i když si to myslí. Ústavní soudce vybírá a schvaluje Senát a prezidentovi nepřísluší nic víc než mu nějaké návrhy předkládat.“

Další tři právníci zase uvádějí důvody, proč souhlasí s tím, že soudce Sváček neprošel:

„Nerad bych, aby Ústavní soud fungoval stejně jako Městský soud v Praze.“

Sváček je oportunista, stejně jako například Rychetský (předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský – pozn. red.), což by je jako kandidáty na soudce Ústavního soudu mělo diskvalifikovat.“

„Jsem si jist, že Senát udělal dobře, těsná většina byla jen ukázkou toho, jak účinně byli jednotliví senátoři masírováni pro tohoto kandidáta kmotrů.“

V následující záporné odpovědi je skryt nesouhlas s Janem Sváčkem a zároveň názor, že Senát chybovat nemohl:

„Jan Sváček jednak není nijak ústavně-právně profilovaný expert, navíc je s jeho osobou spojena řada nevyjasněných otázek včetně jeho okolí. Ústavní soudce by měl být nejenom uznávaným právníkem, ale (i s ohledem na dlouhý mandát) i morálně integritní a důvěryhodnou osobou. Senát měl plné právo s navrženým kandidátem nesouhlasit. Navíc, z hlediska Ústavy, je otázka, jak ji klade Václav Klaus, jestli Senát udělal, nebo neudělal chybu, sporná, protože Senát rozhodl zcela v souladu s Ústavou.“

Tento právník soudce Sváčka chválí, i když odpověděl „ne“. Problém podle něho tkví v něčem jiném:

„Hovořit o chybě (Senátu) je podle mého názoru příliš silné. Doktor Sváček je vysoce erudovaný soudce. Rozhodoval nezaujatě. Pokud byl členem KSČ, tak mi to nevadí. Otázka je spíše, kdo nebyl v té době.

Nemám ambici někoho soudit. Otázkou je, zda jsou i jiní kandidáti stejně dobří. Odpověď je jednoznačná: ano, jsou tací. Pak nemá smysl hovořit o chybě. Prostě neprošel, ale jsou i jiní, stejně dobří.

U pana doktora mohlo zřejmě hrát roli, že se údajně příliš stýká s různými lidmi. Na jeho místě bych sám byl opatrnější. Plus, řekněme si rovnou, že způsob jeho mediální prezentace nemusí každému být pochuti. Mně osobně to nevadí, sám nechci být viděn, ale je mnoho lidí, kteří chtějí být viděni a kolegovi Sváčkovi závidí. To chápu. A přízeň pana prezidenta v dnešní době také už není vnímána jako před lety. Plus, páně Sváčkova manželka je atraktivní, chápu, že některé starší kolegy i toto může naštvat. Co si budeme povídat, krásná žena nás vždy vzpruží (mentálně, samozřejmě).“

Další tři respondenti si myslí, že Ústavní soud rozhodnutím Senátu skutečně přišel o kvalitního soudce:

„To je subjektivní otázka. Pokud bych já byl na místě senátora, hlasoval bych pro JUDr. Sváčka, protože si myslím, že by byl dobrým ústavním soudcem. Tedy odpovídám ANO, Senát udělal chybu.

Protože však Senát je orgánem politickým (stejně tak jako prezident a fakticky vlastně i Ústavní soud), chápu, že senátoři při hlasování o jeho osobě jednali politicky. Je to koneckonců přirozené. Sledovali tím nějaké své politické zájmy – vliv na složení Ústavního soudu. Je proto otázkou, zda zde je na místě hovořit v kategorii chyba/nechyba.“

„JUDr. Sváček byl jako uznávaný právník vynikající kandidát na pozici ústavního soudce. Bohužel, politické intriky maskované pokryteckou obavou o morální profil ústavního soudce (údajně kvůli krátkému členství v KSČ v roce 1989) opravdu zapříčinily, že Ústavní soud nebude posílen o soudce velkého formátu.“

„Myslím, že pan kolega Sváček byl kvalitním kandidátem. Současný největší problém Ústavního soudu je délka funkčního období soudců – pouze deset let. To je velmi nepraktické. Představte si například úspěšného právníka či právničku okolo 40 let – když už projde celým složitým a bolestivým schvalovacím procesem, kde se mohou objevit otázky z jeho/jejího soukromí, po deseti letech bude „bez práce“ a jaké bude jeho/její uplatnění?

A to ponechávám stranou, že pracoviště je v Brně. Při vší úctě k jihomoravské metropoli a jejím obyvatelům, pro lidi ze středních Čech a Prahy na vrcholu sil toto není lákavá kariérní příležitost!

Případ kolegy Sváčka bohužel povede k tomu, že kvalitních kandidátů spíše ještě ubude.“

Tento právník ve své odpovědi „nevím“ nabízí poněkud jinou interpretaci:

„Otázka míří na to, zda je dr. Sváček kvalitním kandidátem na ústavního soudce. To nemohu posoudit, protože ho tak dobře neznám. V každém případě se celá situace dá interpretovat i tak, že chybu udělal prezident Václav Klaus, když navrhl kandidáta, kterého Senát nepovažuje za potenciálně dobrého ústavního soudce. Jeho komentáře k rozhodnutí Senátu mu při návrhu dalších kandidátů určitě získají další podporu...“

Kritika tohoto nerozhodnutého respondenta pak míří k celé proceduře schvalování kandidátů na ústavní soudce, respektive ukazuje, co podstatného ještě o Janu Sváčkovi nevíme:

„O Janu Sváčkovi vím jen malou část toho, co je podstatné. Co by třeba odpověděl na tyto otázky: Demokracie, anebo svoboda? Více, anebo méně evropské integrace? Rovnost šancí, anebo rovnost výsledků? Silný sociální stát ano, anebo ne? Je daňová progrese ústavní? Více svobody projevu, anebo více ochrany soukromí? Příroda pro lidi, anebo jako účel o sobě? Až budu znát Sváčkovy názory na tyto či jiné podobné problémy, budu moci říci, zda Senát udělal chybu.

Procedura schvalování kandidátů na ústavní soudce probíhá v Senátu špatně. Senátoři se neptají na hodnoty a principy, které jsou pro kandidáty důležité, a už vůbec nezkoumají, zda jim ohledně svých postojů nevěší bulíky na nos. Zůstávají na povrchu, ovlivněni mediálními výkřiky typu ,Sváček se potkává s Hrdličkou‘. Takhle vybereme na Ústavní soud jen soudce bez chuti a bez zápachu, na které (zatím) nic ,neprasklo‘.“

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.