Ve středu 10. října začal v Maďarsku platit nový zákon o zákazu hracích automatů. Jejich provozovatelé je museli okamžitě vypnout. Výjimku mají jen tři kasina, která mají od státu zvláštní povolení. Maďarská vláda se tímto razantním omezením dostupnosti hracích automatů snaží zabránit lidem z nejslabších sociálních vrstev prohrávat v hazardních přístrojích i sociální podpory. Podnikatele z hazardu však tento zákaz pobouřil. Dle nich jim totiž zmařil investice. A postup vlády označují za diskriminační a odporující svobodné soutěži.
Jak velká armáda „beden“ v Maďarsku doblikala? Před zavedením předchozí regulace bylo v zemi v provozu až 35 tisíc automatů (jeden automat na zhruba 285 obyvatel). K letošnímu říjnu jich bylo v Maďarsku dle údajů daňového úřadu v provozu celkem 4520 (jeden automat na zhruba 2206 obyvatel). Drtivá většina se přitom nacházela jako doplňková služba v různých hernách, restauracích, kavárnách a podobně.
Jaká je situace v České republice? K 1. říjnu bylo pouze ministerstvem financí povoleno celkem téměř 49 tisíc videoloterijních terminálů a výherních přístrojů (jeden automat na zhruba 215 obyvatel); další tisíce výherních přístrojů mají povolení od obcí. Stejně jako v Maďarsku je drtivá většina hazardních přístrojů v hernách, hospodách či barech. Většina vrcholných manažerů oslovených v průzkumu ČESKÉ POZICE maďarskou cestu redukce hazardu v Česku schvaluje – se zákazem provozování hracích automatů všude kromě státem licencovaných kasin jich souhlasí 79,6 procenta.
Odpovídalo 118 vrcholných manažerů firem.
Patří mezi ně i tito čtyři respondenti:
„Provozování hracích automatů je třeba zakázat, protože tímto zákazem by se snížila například kriminalita. Preferoval bych severskou cestu. Dle ní je tento druh podnikání nezákonný, přičemž na vybraných místech Mezinárodní červený kříž provozuje videoloterijní terminály (VLT), které jsou pak zdrojem charitativních prostředků. Kdo chce hrát, super, přispívá na své případné léčení.“
„Důvodů se najde řada. Jedním z hlavních však je zabránit praní špinavých peněz. Ani takový dobrák, jako je ministr financí Miroslav Kalousek, přece nemůže věřit tomu, že blikající škatule jsou instalované jako nástroj volnočasové aktivity naší početné gamblerské minority.“
„Mělo by to mimo jiné pozitivní vliv i na výběr daní.“
„Zisk pro obecní rozpočty neospravedlňuje sociální škody způsobené společnosti.“
Opačný názor se objevuje v těchto dvou záporných odpovědích:
„Pokud není regulovaný a zakázaný internet, jde jen o diskriminaci domácích provozovatelů.“
„Určitě se najde skulina, které využijí nynější provozovatelé, nebo vstoupí do nekontrolovatelného podsvětí, čímž se situace ještě víc vyhrotí.“
Následující vrcholný manažer se nedokáže rozhodnout pro kladnou ani zápornou odpověď:
„Nevím, co státu hrozí, jak jsou nastavené zákony či jaké z toho budou arbitráže. Není to možné během dvou týdnů, ale z dlouhodobého hlediska ano.“
Jednoznačně pro zákaz pak vyznívají tyto čtyři kladné odpovědi:
„Počet hracích automatů je třeba dramaticky omezit, protože přerostl všechny meze. Zejména bych zrušil lokality, které jsou víceméně volně přístupné mladistvým a ,ohroženým‘ osobám závislým na hraní. Opatření v Maďarsku, kde budou automaty povolené pouze ve třech kasinech, je však kontraproduktivní. Při takové malé ,dostupnosti‘ automatů se totiž o to víc bude rozvíjet černý trh, který přináší mnohem větší nebezpečí než jen daňové úniky. Navíc, kdo chce, cestu si najde. Existuje řada internetových portálů, na nichž je možné po zaplacení určitého obnosu – například kreditní kartou – hrát bez jakékoli kontroly.“
„Ve všech civilizovaných zemích je tento byznys dostupný jen v licencovaných kasinech. Maďaři jsou jednoznačně inspirací.“
„Bez jakékoli diskuse a poslaneckých iniciativ. Zákaz by se měl týkat ,proherních‘, nikoli, jak se nyní říká ,výherních‘ hracích automatů. Neměl by se však týkat automatů, jako jsou šipky.“
„Hazard by měl být především zakázán ve Strakovce, Poslanecké sněmovně, Senátu a na Hradě. Tam se totiž – i bez automatů – prohazardují největší peníze. Jsou to vlastně licencované herny, aniž by byly označené jako kasino.“
V dalších třech záporných odpovědích jsou rozebírané dopady černého trhu:
„Vůbec nechápu, k čemu by to mělo být dobré – kromě korupce a praní špinavých peněz pod ,státně licencovaným‘ dozorem.“
„Vedlo by to k rozvoji černého trhu. Je však žádoucí regulace herních automatů například obcemi – především co se týče jejich umístění a otvírací doby.“
„Vedlo by to pouze k aktivaci černého hraní. Z hlediska ,hygieny společnosti‘ by to možná bylo pozitivní, ale zákaz vyvolá prakticky okamžitě obrovský tlak. Hráči se přesunou do ilegality, nelegální provozovatelé začnou podplácet policii, aby je namísto stíhání chránila, naroste okolo toho další kriminalita a násilí. Živým a tragickým příkladem je Ukrajina zhruba před třemi až čtyřmi lety, nepamatuji si přesně.
Nelze pominout, že stovky až tisíce lidí přijdou o práci a že dosavadní provozovatelé, kteří mají dostatek finančních prostředků na kvalitní advokáty, zavalí stát arbitrážemi. Obce přijdou o část příjmů, ledaže by stát příjmy z licencovaných kasin poslal právě jim. Cena za tento zákaz bude vysoká. Možná až příliš vysoká. A je otázkou, zda tento stát, tato společnost, bude ochotný ji zaplatit za zlepšení ,hygieny‘, protože hrozí, že zejména přesun do ilegality způsobí další ,infekci‘.
Samozřejmě, že hazard by měl být tvrdě regulovaný, zejména interaktivní videoloterijní terminály (IVT). Běžné výherní hrací přístroje (VHP), které mají mnohem menší limity vkladů než IVT, a jsou proto mnohem méně rizikové, si obce mohou z hlediska umístění regulovat samy.
Naopak zákonem nedefinované IVT, u nichž jsou limity pro vklady do automatu několikanásobně vyšší, ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska dlouhodobě povolovalo umístit v okolí například škol či cukráren. Nyní se ministr financí brání tím, že nelze odebrat na licence VLT, protože by hrozily arbitráže s loterijní mafií. Zkrátka se nám pořád veřejně vysmívá. Otázkou je, co z toho za ty dlouhé roky měl. Můžeme se jen domýšlet…
V ČR by měla být povolená maximálně tři kasina – v Praze, Brně a v Ostravě. Všechny ostatní herny by měly být zrušené. Jinak jde pouze o podporu herní závislosti těch, kteří propadli hazardu, čímž zničili život nejen sobě, ale i své rodině.“
Následujících pět kladných odpovědí se zamýšlí nad možnými dopady toho, nebudou-li hrací automaty zakázané:
„Tolik heren, jako je v Praze, snad není nikde jinde na světě – možná s výjimkou Las Vegas. Kromě praní špinavých peněz a zázemí pro feťáky a dealery drog jsou vhodným místem pro útratu sociálních dávek. Jejich uzavření bude pro image a bezpečnost ČR přínosem.“
„Součástí řešení však musí být definice ,státních‘ hracích automatů, transparentní systém kontroly a reportingu, jasné danění a možnost odebrat/pozastavit licenci při důvodném podezření z porušování zákonů a předpisů. Počet vydaných licencí by měl být omezen. Minimálně tak, aby se z ČR nestal vykřičený rekordman mezi civilizovanými i necivilizovanými země v počtu kasin a podobných útvarů na obyvatele a metr čtverečný.“
„Státem licencovaných kasin by měl být omezený počet – pět až deset – a všechna na jednom místě, ideálně v oblasti s vysokou nezaměstnaností – Morava nebo severní Čechy. Tím by byla usnadněna kontrola hazardu státními orgány, a to i daňovými a bezpečnostními. Stát by měl mít monopol i na provozování číselných loterií, stejně jako je tomu u lihu, tabáku a pohonných hmot.
Neznám civilizovanou zemi, kde by loterijní byznys a celý hazard ovládala mafie a organizovaný zločin prorostlý s politiky a státní správou, jako je tomu v České republice. Z tohoto hlediska se nám nejvíc podobá Mexiko a Kolumbie v souvislosti s drogovým byznysem. Zaostáváme pouze v počtu mrtvých, nešťastných lidí je však v rodinách gamblerů víc než dost.“
„Povolování a zakazování různých neřestí je kompetencí státu, kvůli níž si jej platíme. Z ulic měst postupně zmizely samoobsluhy, prodejny sportovních potřeb a veřejné knihovny, a místo nich se jako zhoubné nádory rozbujely ohyzdné herny. Občan nemá sílu ani možnosti vyhnat ze svého města pouliční prostituci, prodej drog ani doupata gamblerů.
Tyto neřesti za hranicí morálky, jež se dějí na pomezí legality a zločinu a které byly dříve tolerované pouze na okraji měst, se nyní roztahují v jejich centrech, na pěších zónách a uprostřed sídlišť. Lidi, jako je ministr financí Kalousek, možná drží u ,vesla‘ nejen zbrojaři, ale i provozovatelé hazardu. Za současné vlády je proto otázka tolik potřebného zákazu ,forbesů‘ čistě akademická.“
„Pokud chceme, aby to u nás jednou vypadalo jako v Rakousku či Německu, měli bychom si věci nastavit stejně jako v těchto zemích. Včetně hazardu, ať už si ministerstvo financí myslí, že to není správná cesta. A jelikož to nečiníme, začínáme stále více směřovat k Balkánu. A to zase podle mne není správná cesta.“