Jmenování členů bankovní rady České národní banky patří k nejvýznamnějším ústavním kompetencím prezidenta republiky s reálným dopadem na fungování ekonomiky. Miloš Zeman bude mít během pětiletého mandátu příležitost obměnit bez dvou členů celé složení tohoto sedmičlenného orgánu, který hlídá cenovou stabilitu, ovlivňuje kurz koruny a rozhoduje o výši úrokových sazeb.
Na rozhodování o případné první změně bude mít nový prezident rok času – v březnu 2014 končí první funkční období Evě Zamrazilové. Další na řadě je v roce 2016 guvernér Miroslav Singer, který vyknává druhý mandát, a v bankovní radě tedy nemůže pokračovat. Ve stejném roce se uzavře první období Kamilu Janáčkovi. O rok později doslouží druhý „turnus“ Pavel Řežábek a první Lubomír Lízal.
Jaké představy o složení bankovní rady má Miloš Zeman coby prezident? Leccos napověděly předvolební debaty. V jedné z nich, 16. ledna v Českém rozhlase, uvedl, že bankovní rada by měla být složena napůl ze zástupců keynesiánské školy a napůl z monetaristů. Co se týče konkrétních jmen, zmínil bývalého ministra financí své vlády Jiřího Rusnoka či profesora Jana Švejnara. Doplnil, že „minimálně jedním členem bankovní rady by měl být také ekonom, který vzešel z prostředí konfederace odborových svazů.“ A jako příklady jmenoval Martina Fassmanna a Jaroslava Ungermana.
Většině manažerů v anketě ČESKÉ POZICE se však Zemanovy představy o odborářských ekonomech v ČNB nezamlouvají. Podle 74,8 procenta z nich by se členem bankovní rady neměl stát zástupce odborů. Zhruba pětině, 19,8 procenta, by pak tato myšlenka nebyla cizí.
Odpovídalo 111 vrcholných manažerů firem.
Za nejmenší skupinu respondentů, nerozhodnuté, shrnuje názor tento manažer: „Ano, pokud bude zachován princip, že do bankovní rady jsou vybíráni přední čeští odborníci v oboru, oproštění od vlivu politických stran a zájmových skupin. Ne, pokud byli jmenováni a priori na základě své činnosti v odborech, a teprve následně jako ekonomové – odborníci.“
Další nerozhodná odpověď poukazuje na omezené možnosti nynější bankovní rady: „ČNB dlouhodobě udržuje úroky na minimální úrovni a těžko může pro ekonomický růst dělat něco víc. Proto se domnívám, že za současné situace je téměř jedno, jestli je členem bankovní rady ČNB odborář nebo třeba motýl Emanuel.“
Jinak ale převažovaly negativní ohlasy na členství zástupců odborářů v bankovní radě. Zde jsou jejich argumenty proti:
- Nevím, čím by ke stabilitě měny a cílení inflace mohli pozitivně přispět oba pánové (Fassmann, Ungerman – pozn. red.), nebo jakýkoli odborář. O negativních vlivech bych věděl. A co tam navrhnout zástupce zahrádkářů nebo pojďme obnovit Národní frontu a vnuknout nastupujícímu prezidentovi myšlenku jmenovat tam jejího zástupce, skutečného zástupce lidu?
- Rozhodně nepatří do rady ČNB žádný zástupce odborářů, stejně jako zástupce jakékoliv jiné zájmové skupiny. ČNB a její rada jsou zatím (chválabohu) nezávislé instituce a patří do nich odborníci, ať už před jmenováním pracovali v jakýchkoliv pozicích. Nejdůležitější je v tomto případě jejich nezávislost v okamžiku jmenování. To ostatně platí o řadě veřejných funkcí a pozic a nedodržení této zásady se nejen prezidentovi, ale celé společnosti dříve nebo později vymstí. Jako příklad (negativní) mohou posloužit velké vládní strany, které byly u moci v poslední dekádě a velmi často porušovaly zásady nezávislosti při prosazování „svých“ lidí do veřejných funkcí, kde je nezávislost vyžadována.
- Nevidím jediný důvod, proč by se jakákoliv nátlaková organizace měla podílet na práci ČNB. Pokud prezident dovolí odborům uplatnit vliv na ČNB, pak by v rámci zachování spravedlnosti měl stejně přistupovat k dalším organizacím a umožnit jim stejný vliv. To znamená, že v bankovní radě by měl být zástupce svazu průmyslu, církví a podobně. Při hlubším zamyšlení člověk musí dospět k tomu, že to je totální nesmysl a spíše docela ošklivý populismus od pana Zemana.
- Členem bankovní rady ČNB by se mohl stát kdokoliv, kdo je na to odborně a zkušenostně i osobnostně způsobilý a má naprosto jasnou nezávislou pozici a integritu. „Zástupce odborářů“ jako zástupce odborářů tam nemá co dělat, stejně jako tam nemá být zástupce hasičů ani partajníků a zástupce kohokoliv. Ani zástupci účastníků seminářů CEP.
- Úloha odborů, stejně jako zaměstnavatelů (podnikatelů) nebo politických stran je ve standardně fungujících demokraciích poměrně přesně a jasně vymezena a zastupování v bankovních radách centrálních bank k této úloze určitě nepatří.
- Na druhou stranu silně jednobarevné a až na jednotlivé výjimky (guvernér Miroslav Singer) naprosto nekompetentní obsazení současné bankovní rady ČNB je výzvou k obnovení plurality názorů a kompetentnosti bankovní rady, a tím i zvýšení úrovně fungování celé ČNB. Neznám žádnou jinou centrální banku se záporným kapitálem (zhruba 150 miliard korun), nefunkčním a odborně slabým dohledem nad finančními trhy, absolutní i relativní přezaměstnaností a neefektivním a rozmařilým hospodařením (viz například rekonstrukce hlavní budovy ČNB).
- Prakticky žádný člen bankovní rady nemá žádné zkušenosti s reálným bankovním byznysem a působení některých členů v České konsolidační agentuře by bylo spíše zajímavé pro zkoumání orgány činnými v trestních řízeních. I když díky poslední velkorysé prezidentské milosti asi není co šetřit. V bankovní radě rovněž chybí nějaký obecně respektovaný ekonom-národohospodář, jako byl třeba profesor Karel Engliš v dobách Národní banky Československé. Při jmenování nových členů bankovní rady nemůže nově zvolený prezident Miloš Zeman – snad ani teoreticky – jmenovat horší „centrální bankéře” než jeho předchůdce Václav Klaus.
- Členy bankovní rady by měli být odborníci, nezávisle na tom, zda jsou z komerční, akademické či jiné sféry. Je-li takovýto odborník v odborech, může být členem bankovní rady, ale nikoliv jako zástupce odborů. Věřím, že si bankovní rada ČNB nadále zachová výborný kredit a výběr nebude zpolitizován třeba požadavkem na zástupce odborů.
- Možná by se celá bankovní rada měla přestěhovat do sídla odborů. Jako varianta se rovněž nabízí (po vzoru křížové výměny akcií) i křížová výměna členů odborových orgánů a bankovní rady. Každopádně bychom v případě prosazení tohoto nápadu měli urychleně usilovat o přijetí eura a významné posílení evropských bankovních struktur na dění v Česku. Nakonec on ten byrokrat v Bruselu nemusí být to nejhorší řešení.
- Kdyby otázka zněla, zdá má být členem bankovní rady keynesiánec, odpověď by byla: „proč ne, záleží na osobě“. Bankovní rada hlídá inflaci, stabilitu měny a ekonomický růst a není důvod, proč by v této úloze měli jakoukoli roli hrát odboráři a zájmy zaměstnanců. Jiné skupiny obyvatel tam také nemají zastoupení. A neměli by tam být ani lidé, kteří jsou příliš úzce navázáni na lobbistické skupiny (včetně odborů).
- Osobně mi většina odborářských návrhů přijde z makroekonomického pohledu doslova destruktivní. Na druhou stranu nejspíš nebudou o nic horší než praktická ekonomická politika pana Kalouska, kterého ctí pro jeho názory v této oblasti Zemanův neúspěšný protikandidát.
- Spíše ne, i když prognózy ekonomického vývoje v ČR od Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) byly v posledních letech nejpřesnější.
- Ne. Vyplývá to z mého přesvědčení, že odbory jsou v dnešním světě anachronismem a pokud by se sestavoval žebříček nejúspěšnějších likvidátorů pracovních míst v historii ekonomiky, tak by odbory byly paradoxně na prvním místě. Odbory ve státní sféře (neboli to, čemu se v USA říká public sector) považuji za vyloženou nemravnost, protože při svých destrukčních akcích nic neriskují a spoluobčany používají jako rukojmí. Nedomnívám se proto, že prostředí odborů by bylo ideovým a intelektuálním podhoubím, ve kterém by vyrůstaly hříbky vhodné pro výkon funkcí v bankovní radě ČNB.
Přibližně jednomu z pěti manažerů by zástupci odborů, pokud by šlo o erudované ekonomy, v bankovní radě nevadili. Jako nejčastější argumenty zaznívaly:
- Odbory mají kupodivu dost ekonomicky kvalifikovaných a politicky poměrně neutrálních osobností. Přikláním se proto k názoru, že pokud by byl výběr kvalitní, jsem pro.
- Ano, pokud bude fundovaným ekonomem. Může to pomoci sjednotit rozdělenou a rozhádanou správu věcí veřejných.
- Nejde snad o zástupce odborářů, ale o ekonomy spolupracující s odbory. Například Jaroslav Ungerman, erudovaný a vzdělaný ekonom, by byl velmi dobrým členem bankovní rady ČNB.
- Proč ne? Znám spoustu finančně vzdělaných a inteligentních lidí, kteří začínali v odborech, ať už například Jiří Rusnok nebo Richard Falbr. Nemyslím si, že by zde prosazovali nějaké proletářské manýry, naopak trochu sociálního tepla, ale v souladu s jejich finanční odborností neuškodí ani ČNB.
- Miloš Zeman nikde nemluvil o odborářských ekonomech jako o představitelích odborů v bankovní radě ČNB. Hovořil pouze o tom, že jsou to ekonomové, které on pokládá za keynesiánce, jako je on, a že ti, kteří zastávají podobné názory, což nutně nemusejí být ekonomové ČMKOS, by také měli být v bankovní radě ČNB zastoupeni, aby byla názorově pestřejší. Pokud si proto pokládáme otázku, zda by bankovní rada ČNB měla být názorově pestřejší, pak lze odpovědět, že ano.
