Současný ministr životního prostředí Tomáš Chalupa působil v letech 2002 až 2011 ve funkci starosty Prahy 6. A v této době svěřil stovky milionů korun firmě Key Investments, která je investovala do dluhopisů neprůhledných a vzájemně propojených firem. Ta však přišla o licenci České národní banky, nyní je v exekuci, a Praze 6 proto zřejmě zůstanou neprodejné „cenné“ papíry. Tato pražská městská část také pod Chalupovým vedením doporučila Key Investments Praze 10 a 13, aby jí svěřily své veřejné prostředky. Auditorem Key Investments je navíc firma Auditing Dykast, jejímž majitelem je strýc Vladislava Dykasta, šéfa kabinetu ministra Chalupy.
V květnu pražská TOP 09 vyzvala Chalupu, aby na funkci ministra rezignoval – protože nedostatečně stanovil investiční strategii, povolil nákup cenných papírů neobchodovatelných na veřejných trzích do vlastnictví Prahy 6 a ignoroval signály o zadlužení a stavu firem, jejichž cenné papíry městská část vlastnila. Premiér Petr Nečas však tuto výzvu k výměně jednoho z ministrů za ODS odmítl. A ministr Chalupa ve středu oznámil, že kvůli této záležitosti rezignovat nehodlá. Opačného názoru je však 62,1 procenta vrcholných manažerů oslovených v průzkumu ČESKÉ POZICE.
Patří mezi ně i tito čtyři respondenti:
„Odejít by měl nejen ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, ale i všichni, kdo svěřili obecní peníze takovým šizuňkům. A je jedno, jestli jeho role spočívala pouze v tom, že za ním přišel nějaký lobbista a chlácholil ho: Nic se neboj, podepiš, je to naprosto v pohodě, čisté, nic se nemůže stát. Ale stalo se. Takže je mi líto, ale ádijé Mr. Chalupa a další namočení ,melody boys‘. To by byla optimální varianta ve světě, který aspoň trochu funguje.
Jaká bude realita? Ani v tomto případě se nic nestane. Řešení? Příští revoluce, která jediná to asi může trochu vyčistit, by nejspíš neměla být až natolik sametová. Je mi to líto, ale říkají si o to už dlouho. Pokud první hlídači nepravostí – policie a soudy – fungují v zásadních kauzách, jak fungují – především na politickou objednávku či za podnikatelský bakšiš –, většina se normálu jinak nedobere.“
„Nevěřím sice, že ministr Chalupa odstoupí, ale náhod okolo Key Investments, Slavie a pana Sisáka je příliš. Především by se však měla důsledně vyšetřit odpovědnost zástupců Key Investments vůči svěřeným investicím. Investovat do bezcenných papírů, oceňovat je jednou za 291, poté za 29 a nakonec zase za 291 korun odkazuje na praktiky z devadesátých let, které jsou v současnosti naprosto nepřijatelné. A těm, kdo v nich pokračují, je třeba bezpodmínečně vystavit červenou kartu. Také je nutné prověřit odpovědnost auditora společnosti Auditing Dykast i dohledu České národní banky. Problémy Key Investments nebyly ani nové, ani neznámé.“
„Jde jednoznačně o selhání zdravého rozumu. Investice v takovém rozsahu do jednoho kanálu je za všech okolností hazardem. V případě společnosti, jako je Key Investments, se však nabízí otázka, jak velké byly asi provize z této transakce, potlačily-li základní pud sebezáchovy.“
„Pokud ministr Chalupa o úložce rozhodl bez vědomí zastupitelstva, jde o trestný čin. Pokud na základě jeho souhlasu, není důvod, aby odstupoval. Spíš by se měla policie podívat, kam tyto peníze šly. Key Investments koupila od Tomáše Chrenka akcie expremiéra Stanislava Grosse.
Každý politik, který se dopustí chyby poškozující veřejné zájmy, by měl vyvodit politickou odpovědnost a odstoupit. Bez ohledu na to, zda šlo o ,chybu‘ vědomou, nebo neúmyslnou, protože není schopný řídit jemu svěřenou oblast. V Chalupově případě navíc nelze mluvit o chybě neúmyslné.
Nevysvětlených náhod a nejasností, například audit Key Investments firmou známého ministra Chalupy nebo doporučení svěřit komunální prostředky i jiným radnicím vedeným ODS, je víc. Kromě toho vyvstávají otázky: Kdo je za politickým vzestupem Tomáše Chalupy? Kdo řídil SI Asset Management, než se přejmenovala na Key Investments? Komu tento člověk již deset let dělá hlavního poradce? Že by rozuzlení všech nejasností vedlo až do míst nejvyšších – na Hrad?“
Následující čtyři záporné odpovědi jsou stručné a snaží se Chalupovo jednání omluvit:
„Každý z nás udělal v životě několik chybných manažerských rozhodnutí, za která nebyl vyhozen.“
„Rozhodně neměl. Zatím je přístup k penězům pouze ohrožen. Až bude znemožněn definitivně, pak by odstoupit měl.“
„Nevidím důvod. Nebylo to jen jeho rozhodnutí.“
„To by museli odstoupit úplně všichni.“
Opačný názor zaujímají další čtyři vrcholní manažeři:
„Je podezřelé, že radnice ovládané ODS svěřily své peníze firmě Key Investments, o které již v té době musely vědět, že není standardní. Možná i proto si již tenkrát nechávaly vypracovávat právní posudky, že je vše v pořádku. Z hlediska trestního zákoníku se tím možná ochránily, ale to nic nemění na skutečnosti, že jejich nakládání s obecními prostředky bylo naprosto nezodpovědné. A je celkem jedno, zda byl ministr Chalupa iniciátorem ze strany radnice nebo to jen umožnil, ale sám se nenamočil či namočit nechtěl.“
„Tomáš Chalupa neměl nabídku na post ministra v Nečasově kabinetu vůbec přijímat. V době, kdy obdržel nominaci do vlády, už totiž dávno prosakovaly zprávy o problémech firmy Key Investments i o jeho nezpochybnitelném podílu jako starosty Prahy 6 na tom, že i městské části Praha 10 a 13 jí svěřily obrovské částky.
Ukazuje se, že tyto peníze jsou pravděpodobně nadobro ztracené. A v době rozpočtových škrtů, kdy se nedostává peněz téměř na všechny veřejné služby, se nemohou městské části tvářit, že jim tyto finanční prostředky nechybějí. Ministr Chalupa by proto neměl váhat ani minutu, sepsat rezignaci a vypravit se na Hrad.
Současně by měl sepsat rezignaci i premiér Petr Nečas, protože za jeho nominaci nese osobní i politickou zodpovědnost. Určitě je nejslabším premiérem, kterého Česká republika od svého vzniku měla. Proto se česká vláda pod jeho vedením nachází v neustálé agónii a nefunguje. Pokud oba chtějí činy namísto slov, jak hlásala jejich předvolební hesla, nyní mají šanci to dokázat.“
„Odstoupit by měli všichni, kdo špatně hospodařili s veřejnými zdroji, za něž nesli odpovědnost. Pokud to činili záměrně s cílem získat prospěch (česky kradli), měli by být stíhaní a potrestaní. Obtížně se to rozkrývá i dokazuje, ale to nemůže být důvod k pasivitě orgánů činných v trestním řízení. Ty ovšem nebudou dostatečně aktivní, dokud je budou ovládat politické tlaky.
Ocitáme se tedy v začarovaném kruhu, který může protrhnout jen vůle voličů. Ta je však kvůli apatii a obecné ,blbé náladě‘ velmi slabá.“
„Odstoupit by měli všichni, kdo tuto ztrátu způsobili, nejen ministr Chalupa. Kauza Key Investments je ukázkou, že chybí zákon o osobní odpovědnosti politiků. Ti by na určitých pozicích měli ručit vlastním majetkem, jako je tomu u statutárních orgánů firem. Pokud by tato odpovědnost byla uzákoněna, zvolili by si zastupitelé pražských částí Key Investments, nebo by uvažovali odpovědněji a minimálně rozložili rizika této investice?
Bylo by zajímavé vědět, kdo všechno na radnicích Prahy 6, 10 a 13 hlasoval nebo jinak podpořil zmíněnou investici. Zatím jsou ,mediálně populární‘ pouze starostové. Rozhodovali však sami? Kdo jsou další politici či úředníci, kteří se pod tuto investici podepsali?
Jsou to veřejné peníze, požadujme tedy jména těch, jejichž špatná práce způsobila takovou velkou ztrátu veřejných prostředků. Není-li uzákoněno ručení vlastním majetkem, je informace o vinících takové velké ztráty veřejných prostředků aspoň částečným řešením. Je to sice slabá náhrada, ale lepší něco než nic.
Reakce politiků, kteří jsou za špatnou investici zodpovědní, lze rozdělit do dvou skupin – první dělají mrtvé brouky, druzí si vzali hroší kůži. Jedno však mají společné: žádný z nich dobrovolně nerezignoval.“
