V uplynulých týdnech se objevují požadavky na snížení spotřební daně z benzinu a nafty v souvislosti s rekordními cenami pohonných hmot. Cena nejběžnějšího benzinu Natural 95 totiž v minulém týdnu v průměru vzrostla na rekordních 38,18 koruny za litr a nafta stála 37,19 koruny na litr.
Případné snížení daně však podle ministra financí Miroslava Kalouska musí být navázáno na zvýšení sazeb elektronického mýtného, jak prohlásil v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Podle Kalouska není možné od snížení spotřební daně očekávat, že se prodej paliva v Česku skokově zvýší, a na dani se tak vybere více peněz. Poptávka by totiž na snížení spotřební daně o jednu až dvě koruny, což by pro státní rozpočet znamenalo poměrně velký výpadek, reagovala minimálně, nebo vůbec. Snížení daně by tak podle ministra bylo čistě ztrátové a nic by do státního rozpočtu nepřineslo.
Odborníci na petrolejářský průmysl, které agentura ČTK oslovila na konci srpna, však tvrdí něco jiného. Spotřební daň za naftu je nutné podle nich snížit minimálně o jednu až dvě koruny, aby se k českým čerpacím stanicím vrátili tranzitní dopravci a vyšší prodej přinesl více daňových příjmů do státní pokladny. Někteří se přiklánějí i k razantnějšímu zásahu do cen.
Podle aktuálního znění zákona o spotřebních daních činí daň z minerálních olejů u motorové nafty 10,95 Kč za litr a u benzinu 12,84 Kč na litr. Na pohonné hmoty se navíc vztahuje 20procentní daň z přidané hodnoty.
V Rakousku je daň u nafty zhruba o korunu nižší, na Slovensku činí kolem devíti korun na litr. Nejnižší spotřební daň za naftu z okolních zemí má Polsko – asi 8,25 Kč na litr. V Německu je spotřební daň necelých 12 korun. Spotřební daně na benzin jsou o několik korun vyšší, ale rozdíly mezi sousedními zeměmi jsou podobné jako u nafty.
ČESKÁ POZICE se vrcholných manažerů zeptala, zda by měla vláda snížit spotřební daň z pohonných hmot. Výsledek ukázal, že dvě třetiny respondentů se vyslovilo pro snížení daně, a třetina naopak s takovým zásahem z různých důvodů nesouhlasí.
Odpovídalo 128 vrcholných manažerů firem.
Výběr odpovědí, které jsou pro snížení spotřební daně z pohonných hmot:
- Vláda by měla přistoupit ke snížení spotřební daně z pohonných hmot právě s ohledem na její výši, která nyní dosahuje společně s daní z přidané hodnoty již téměř dvě třetiny ceny benzinu. Na jedné straně sice chápu, že je stát zadlužený a je potřeba naplnit státní rozpočet, ale z pohledu člověka, který řídí svůj rodinný rozpočet, pokud příjmy přesahují výdaje, začnu redukovat výdaje, nikoliv naopak. Příkladů zbytečných investic i provozních nákladů na již realizované zbytečné projekty je v našem státě nepřeberné množství. Stačí sledovat média nebo se podívat do jednotlivých položek státního rozpočtu. Případně sledovat jednání Poslanecké sněmovny při takzvaném porcování medvěda. Snížením výdajů nemyslím škrty ve smyslu mandatorních výdajů (penze apod.).
Samozřejmě je tato otázka více než aktuální právě s ohledem na propady příjmů, jež do státní pokladny plynou. Je to jen důsledek toho, že daňová výše u přímých i nepřímých daní již překročila přes svůj vrchol možného. Tudíž paradoxně při dalším zvyšování do státní pokladny přiteče peněz méně. Současně by tento krok velmi ozdravně prospěl drobným podnikatelům, na něž stát zapomněl, jakoby neexistovali. A nejen těm. - Tak vysoké zdanění pohonných hmot při takových příjmech, jako je tomu v Česku, omezuje například mobilitu pracovní sily. Kromě toho praxe, kdy ministerstvo namísto toho, aby se v určitých věcech udělal pořádek, zvýší raději DPH, je nadále neudržitelná. Pokud ministr a jeho tým nic jiného neumějí, měli by to zabalit a dát šanci jiným.
- Ano, měla by snížit všechny daně a začít řešit, co z nezaměstnatelnými úředníky uměle zaměstnanými ve státní správě.
- Snížení spotřební daně oživí spotřebu domácností a může stimulovat jednotlivé ekonomické sektory k růstu. Přehnaná výše spotřební daně již nyní vede spotřebitele i tranzitující řidiče k nákupu v zahraničí. Stejně tak zvyšování DPH se stalo kontraproduktivní na spotřebě a jejím vlivu na zvyšování HDP. Rovněž je evidentní, že dochází k nižšímu výběru daní vůbec a neplnění rozpočtových úsporných cílů.
- Vysvětlení je až nečekaně extrémně triviální: nelineární závislost daňové výtěžnosti na výši sazby daně se začíná na ekonomických fakultách probírat zhruba od druhého semestru a odborně se nazývá Lafferova křivka. Není mi známo, že by se Lafferova křivka studovala také na chemických fakultách. Studoval jsem na té prvně jmenované fakultě a na středoškolskou chemii si pamatuji pouze matně z laboratoří, kde to byl de facto pokus – omyl. To by také vysvětlovalo, proč výběr daní v Česku od nástupu Nečasova kabinetu „kulhá na obě nohy“ a každým rokem se zhoršuje. K tomu se každoročně mění daňové sazby a v očích zahraničních investorů je zcela rozbita důvěryhodnost a integrita českého daňového systému.
Ignorování základních ekonomických závislostí a zejména Lafferovy křivky přivedlo k ekonomickému krachu ve světě již mnoho různých režimů. Návrh na zvýšení DPH, který pravicová vláda Petra Nečase poslala do Senátu a ten ho především hlasy levice smetl ze stolu, svědčí snad již také o jisté schizofrenii českých pravicových politiků. Pravicový politik, který jako řešení pro nastartování ekonomického růstu prosazuje zvýšení daní, patří jednoznačně okamžitě do Bohnic! - Ano, jako dočasné opatření. Konečná cena pak bude nezvýšená, lidé budou jezdit stejně, daňový přínos bude nižší. Zamezí se ale zdražování převáženého zboží. Nebude-li daň snížena, konečná cena pak bude vyšší, někteří lidé budou jezdit méně, daňový přínos bude nižší. Převážené zboží zdraží. Svůj daňový výnos vláda v žádném případě nezlepší, pokud ale vláda neudělá nic, bude poškozen lid. Ostatně uvidíme, jestli vládě na lidu záleží. Možná se opět potvrdí, že vláda se stará jen o své partajní a soukromé korupční kšefty a na lid povýšeně kálí.
- Když vláda nasadí vysoké daně na stále dražší zboží, tak pan Kalousek jen dokazuje, že vůbec nechápe, jak funguje ekonomika a hospodářství. A především jaká je role vlády a daňového systému v ekonomice. Je to jen další důkaz toho, že nechápou, jak se v reálné ekonomice tvoří hodnoty, co je skutečně cennou součástí národního hospodářství, jak by se náš stát měl chovat v době ekonomického útlumu a zpomalení atd. Vláda vůbec nežije a nedýchá ve stejném rytmu jako subjekty ekonomiky, které ji živí. Je zcela odtržená od reality a pan Kalousek se nejvýše zmůže na rádoby vědecké mumlání o ratingu mezinárodních agentur. Vůbec je celá ekonomická „strategie“ vlády pomatená. Nejenže nedodržuje své vlastní programové prohlášení a priority politických programů stran, které ji tvoří, ale chová se ke státu, jejž spravuje, zničujícím způsobem. Téměř každé opatření, které zrealizuje, je škodlivé, a téměř každé, které by bylo třeba prosadit a nepovede se, nebo od něj vláda sama upustí, by opravdu bylo prospěšné.
Nikdy jsem se nechtěl stát laciným všeobecným kritikem, ale dnes, když člověk poslouchá alternativní návrhy z opozice (a to včetně komunistické!!!), tak mu přijdou mnohem rozumnější. To je fakt smutné. Již několik let je nepochopitelné, proč Vláda ČR dělá opačnou hospodářskou politiku než vlády velkých sousedních velkých evropských ekonomik. To si fakt pan Kalousek myslí, že je lepším znalcem fungování ekonomiky, že lépe a pozorněji četl učebnice ekonomie než vlády Německa, Rakouska, Francie a dalších? Jeho tupá strategie „Kdo neškrtá, není Čech, škrt, škrt, škrt!!!“ je prostě scestná. To přece není závod ve škrtání! Má to být úsilí o to, které opatření na příjmové a výdajové straně státního rozpočtu bude mít silnější pozitivní efekt na růst ekonomiky. Ještě nikdy nikdo nezbohatl tím, že by se k bohatství „prošetřil“. Vysoká spotřební daň na pohonné hmoty je přesně, jak se říká, z tohoto kadlubu... - Spotřební daň z nafty rozhodně ano. Ale to přece vůbec nesouvisí s aktuálně vysokými cenami nafty na trhu. Jádro problému je jinde. Kdykoliv v médiích slyším argumenty proti snížení spotřební daně z nafty, nemohu se ubránit pocitu, že ministerstvo financí nechce chápat pravou podstatu věci: jestliže stát chce docílit vyššího výběru spotřební daně, musí mít jistotu, že ji dopravní firmy jako největší spotřebitelé nafty budou nakupovat v ČR, a nikoliv v sousedních státech. Opak je pravdou, ale ministerstvo tomu stále nechce rozumět. I přesto, že už dávno má k dispozici statistické údaje, které to dokazují.
- Touto otázkou se nezabývá pouze naše vláda, ale i vlády některých jiných (evropských) zemí. Odpověď na ni není úplně jednoduchá a jednoznačná, protože zde hraje roli hned několik různých faktorů. Z pohledu spotřebitelů, a tedy i v zájmu naší ekonomiky, je však odpověď jasná a vláda by měla spotřební daň snížit. Zároveň by však musela zabezpečit, že úspora, která takto vznikne, se bez jakéhokoliv ponížení skutečně dostane až ke spotřebiteli a nezůstane opět někde „na cestě“ v komplikovaném distribučním řetězci. Státní rozpočet by při snížení neutrpěl žádnou výraznou újmu, nižší daňový výnos by totiž byl bohatě kompenzován tím, že by (nejen čeští) řidiči více tankovali u nás a nejezdili tankovat levnější pohonné hmoty za hranice.
- Nejen snížit, ale úplně zrušit. Spotřební daň z pohonných hmot má oprávnění při získávání dodatečných prostředků na budování a údržbu dopravních cest (silnice, dálnice, železnice a vodní toky), přičemž rozvoj dopravní infrastruktury by měl být založen na propracované a dlouhodobé celostátní koncepci rozvoje této infrastruktury.
Zatím je klíčovým faktorem koncepce rozvoje dopravní sítě vlastnictví potřebných pozemků mafiemi spojenými s politiky jak na komunální, tak i celostátní úrovni. Pokud je vybraná spotřební daň využívána neefektivně a vybrané finanční prostředky končí na soukromých účtech takzvaných podnikatelů spojených s politiky, politickými stranami a státními úředníky, tak výběr této daně pouze rozšiřuje prostor pro korupci. Další otázka je samotná výše této spotřební daně a každé snížení šetří kapsu daňových poplatníků bez ohledu na skutečné marže prodejců pohonných hmot. - Ano, jenomže těžko něco doporučovat vládě, která vrší jednu fatální ekonomickou chybu za druhou a ještě svým ekonomicky erudovanějším oponentům osobou premiéra spílá do debilů. Myslím, že většina lidí nepochybuje o tom, že je pan Nečas inteligentní a vzdělaný člověk. Nevím tedy, proč se zarputile chová jako ekonomický diletant a gauner. A ještě spílá názorovým protivníkům jako primitiv. Úmyslně píši názorovým, protože s ostudnou politikou vlády vedenou vlastizrádcem Kalouskem ostře nesouhlasí drtivá většina ekonomicky vzdělané veřejnosti.
- Vláda by měla daně snižovat, a ne zvyšovat. A nejen tu dlouho kritizovanou spotřební u benzinu. Naopak by měla zeštíhlit stát, zrušit řadu zcela zbytečných úřadů a zavést hmotnou a trestní odpovědnost politiků a státních úředníků. Ostatně nezvyšování daní a zlevnění eráru před volbami slíbila! Ale protože se k ničemu z toho během své dosavadní vlády neodhodlala a bohužel ani nic nenaznačuje změnu, měla by se co nejdříve klidit. Toto není konzervativně „pravicový“ kabinet, to je paskvil vedený socialisticky uvažujícími hochštaplery. Jen naiva by si myslel, že pakáž vedoucí současnou ČSSD bude nějak horší. Nazrává čas na generační a především systémovou změnu. Demokracii ano, ovšem všemocné, neodvolatelné a beztrestné politiky už ne!
- Pokud je daň nad úrovní ostatních států, tak řidiči kamionů v Česku tankovat nebudou. Proto si myslím, že skutečně platí, že vyšší sazba vede k nižší vybrané dani. Rozhodně však nemá smysl snížit daň, a tím podpořit chudáky české podnikatele v krizi. To jim nepomůže. To by bylo efektivnější snížit rychlost na dálnicích, čímž by na snížené spotřebě uspořili více.
- Dočasně určitě. Ale současně by měl stát tvrdě dohlédnout na to, aby toto snížení prošlo až k zákazníkovi a nezůstalo v kapse prodejcům.
Tolik reakce, jež doprovázely odpověď „ANO“ na otázku ČESKÉ POZICE.
Výběr odpovědí, které nesouhlasí se snížením spotřební daně z pohonných hmot:
- Není důvod preferovat kamionové lobby, ale naopak zcela jasně říci, že vláda bude podmínky pro automobilovou dopravu dlouhodobě znevýhodňovat před železnicí a jinými ekologickými formami transportu. Současná vláda je přes Hrad ovládána z Prahy-Michle z centrály ČEZ, moderní formy dopravy tak snad přijdou ke slovu, až se zbavíme na hradě placeného agenta ČEZ.
- Ne, vládu by totiž mohlo napadnout, že snížení nepřímých daní vykompenzuje zvýšením těch přímých.
- Není to problém český, ale minimálně celoevropský. Co by ale vláda rozhodně měla, je pořádně si došlápnout na kontroly kvality prodávaných pohonných hmot, zamezení podvodů se záměnami jiných produktů za pohonné hmoty a s tím spojených daňových úniků atd. Pak se možná ukáže, že zdaleka nepotřebujeme u pohonných hmot tak silné daňové zatížení, a prostor ke snížení spotřební daně tak třeba vznikne sám.
- K vládě jsem většinou velmi kritický, ale v tomto případě nevidím důvod, proč ji k tomuto kroku tlačit. Jak by potom ve společnosti vysvětlovali, proč zvyšují ostatní daně a zrovna spotřební na pohonné hmoty sníží? Z tohoto pohledu mi to nedává logiku. Propočty, kolik by případné snížení komu co přineslo, nechávám jiným. Pravidelné výkřiky po snížení této daně beru za politický folklór a předvolební agitky.
- V souvislosti s tím, co vláda předvádí, je nepředstavitelné, že by snižovala daně. Volič je dobrý pouze na vhození hlasu do urny, a potom je jeho úkol jasný: platit daně a neotravovat. Všechny vládní strany měly ve svých volebních programech nezvyšování daní. Je zajímavé, že společným průnikem těchto volebních programů je zvyšování daní. Samozřejmě kdyby vládě šlo o oživení poptávky a podporu průmyslu, bylo by namístě druhou nejvyšší daň na pohonné hmoty v EU snížit. Ale kde by vzali na restituce?
- Pokusil jsem se o porovnání cen benzinu v roce 1995 – 20 Kč – a v roce 2012 – 40 Kč oproti jízdnému v Praze (1996) – jednotlivé 6 Kč (od 1. června 1996 10 Kč) a v roce 2012 – 32 Kč (!) a zatočila se mi hlava... Myslím, že cestující hromadnou dopravou jsou zasaženi tvrději než automobilisté, a přitom nemají žádnou alternativu. Zdanění bych ponechal a výnos bych použil na podporu hromadné dopravy... (tím nemyslím na rozkradení!).
- Ne. To by se pak mohlo hýbat se zmíněnou spotřební daní několikrát ročně v návaznosti na vývoj cen ropy a kurzu koruny. V souvislosti s výší ceny pohonných hmot je třeba vycházet z analýzy cen v sousedních zemích, tak aby cena nebyla vyšší. Pokud by se i nadále cena pohonných hmot zvyšovala, je logickým krokem snížení daně. Nicméně je třeba, aby zároveň stát hlídal možnost kartelových dohod prodejců, aby nebyl výsledný efekt nulový. Daň se sníží a zvýší se marže, cena zůstane stejná.
- Myslím, že obecně by se neměly daně zvyšovat a měl by se hledat prostor k tomu, aby stát šetřil. Nejde o žádné dramatické utahování opasků, ale jen zabránění nesmyslnému rozhazování za zbytečné projekty, které se často dělají jen proto, že si je někdo vymyslel a prosadil, aby na tom vydělal. Současně je třeba ušetřit ty peníze, které se ztratí po cestě. Ale v situaci, kdy se zvyšuje DPH a uvažuje se o zvýšení příjmových daní, nevidím jako rozumné snižovat daně z pohonných hmot a tlumení dopadu růstu cen těchto komodit na světových trzích. Co je vzácné, je drahé. A naopak.
- Vláda by nejprve měla zrušit povinné přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty. To sníží ceny i bez hýbání se spotřební daní.
- Na takto položenou otázku je obtížené odpovědět, protože problémem není jedna jednotlivá daň a v kontextu celkového daňového zatížení právnických i fyzických osob v České republice je to marginální záležitost.
Takovéto daňové zatížení finálního spotřebitele je pro mě navíc přijatelnější než odsávání prostředků z celého ekonomického procesu prostřednictvím zvyšování sazeb DPH, omezování investic, zvyšování zdanění příjmů nebo zdanění práce prostřednictvím odvodů na sociální a nemocenské pojištění, za které ale stát nezajistí adekvátní kvalitu příslušných služeb. Každý se konec konců může rozhodnout, jestli autem jezdit chce, nebo nechce, a jestli si pořídí automobil se spotřebou 5 nebo 25 litrů na 100 kilometrů.
Nepochybně se zvýší tlak lobby přepravců, ale mně osobně by ne část přepravy zbvadilo, pokud by seoží přesunula se silnic na železnici.