„Policista spáchá trestný čin, jeho nadřízený jej od sboru propustí a ,zločinec‘ se elegantně vyhne trestnímu postihu. Na první pohled absurdní situace není podle státních zástupců až tak nereálná. Naopak žalobci varují, že v důsledku kauzy Lessy vážně hrozí, že kterýkoli ze 40 tisíc policistů využije skulinu v zákoně.“ Tolik citace z článku Lidových novin z 5. prosince 2013. Dovolíme si přidat ještě jednu citaci, která zazněla o několik odstavců níže.
„Pokud by soudy přistoupily na závěr, že samotné propuštění policisty ze služebního poměru z důvodu jeho stíhání pro trestný čin je překážkou pro další vedení trestního řízení, pak to považuji za nebezpečnou situaci, která v podstatě brání potrestání pachatele, a současně využití nástroje, který má zabránit tomu, aby policista, jenž je důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu, nadále působil v řadách policie,“ uvedla Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně v Praze.
Hrozí skutečně beztrestnost policistů, jak nastiňuje vrchní žalobkyně Bradáčová? Otázku jsme položili právníkům a advokátům v průzkumu ČESKÉ POZICE a více než polovina z nich odpověděla, že taková situace nastat může. Bohužel už svůj názor blíže nerozvedli. Téměř třetina respondentů naopak zmíněnou situaci nepřipouští (jejich odpovědi uvádíme níže).
Odpovědělo 19 právníků a advokátů.
Tito respondenti se ve svých odpovědích vyslovili proti tvrzení vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové:
- Otázka je tak absurdní, že ji lze položit snad jen v Česku. Je zjevné, že popisovaný postup je zcela účelový, a zejména, že je snadno zneužitelný, zvláště v situaci, kdy je policie služkou nejrůznějších obskurních ekonomických a politických zájmů. Pevně věřím, že v Policii ČR existují složky, jichž se tento zákulisní boj netýká a že alespoň někde plní policie své poslání. To, že takovou otázku dokáže státní zástupce vůbec vyslovit, svědčí o velmi tristním stavu společenského vědomí a demokracie v naší zemi.
Je-li to skutečně tak, pak v naší zemi nelze věřit vůbec nikomu. Policii, státním zástupcům, a co je zcela skandální, ani soudcům (o důvěře v politiky a systém fungování dalších ústavních institucí se raději nebudu vůbec zmiňovat). To je pro občana opravdu skvělá zpráva. Téměř stejná jakou slýchávali v Anglii předtím, než Cromwell rozehnal 20. dubna 1653 Rump Parliament. „Když zasedá Parlament, nikdo si nemůže být jist ani svým majetkem, ba ani svou hlavou.“ Že bychom na stupni demokratizace naší posttotalitní společnosti postoupili už tak daleko? - Tuto obavu nesdílím. Logiku úvahy chápu, propuštění od sboru je svého druhu trest, ale předpokládám, že natolik mimo realitu se judikatura nepohne.
- Vrchní zástupkyně ve svém vyjádření velmi zjednodušuje a otázka je, proč tak činí. K situaci, kdy policista byl potrestán propuštěním ze služebního poměru a z toho důvodu nemůže být potrestán například v trestním řízení, se již soudy opakovaně vyjadřovaly, ale vždy s přihlédnutím ke konkrétní situaci. Závěr, který vrchní státní zástupkyně učinila, je hrubě zjednodušující. Může samozřejmě dojít k situaci, že bude policista propuštěn a současně bude potrestán v trestním řízení, pokud nebudou tyto tresty (protože propuštění je formou potrestání) v disproporci.
- Nemyslím, že by taková situace hrozila a že by se vyskytla obdobná situace jako snaha o likvidaci nepohodlného policejního prezidenta (Petra Lessyho – pozn. red.). Nadřízený musí ctít presumpci neviny, a podezřelého tak může postavit mimo službu na dobu, dokud podezření nebude prokázáno nebo vyvráceno pravomocným rozhodnutím soudu. Propuštění ze sboru jako kázeňská sankce je v každém případě unáhlené a zralé na postih toho, kdo o něm rozhodl, aniž vyčkal rozhodnutí soudu, a je otázkou, zda tím třeba nesledoval zabránit trestnímu postihu delikventa.
Odůvodnění rozsudku soudu v případě policejního prezidenta rozhodně nelze vykládat tak, že musel být zproštěn viny, protože už byl kázeňsky potrestán propuštěním ze sboru. Pro věc je podstatný výrok soudu, nikoliv jeho odůvodnění. Soud může v každém případě ze špatných důvodů rozhodnout i věcně správně! - Neumím si ani představit, že by něco takového paní vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová řekla. Možná toho řekla podstatně více a toto je nějaké shrnutí, ale určitě ne věcně správné.
Na upřesnění chci říci, že trestní řízení podle trestního řádu nevede policista, ale policejní orgán a to je útvar Policie ČR. Policista-vyšetřovatel sice vede trestní řízení nějakým směrem, ale jeho „odchod“ od policie nemůže být důvodem toho, aby se „zločinec“ vyhnul trestnímu postihu. Pokud by tomu tak bylo, tak jde o systémové pochybení policie, za které musí nést odpovědnost, a dokonce i trestní odpovědnost, vedoucí policejní součásti, kde se řízení vedlo.
Vím, že u policie není vše ideální, ale takový případ, kdy by někdo unikl trestu z důvodu propuštění policisty, neznám. Odpověď na tuto otázku by tedy byla, že nesouhlasím.
Tito respondenti se ztotožnili s tvrzením vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové:
- Ano, takto to lze interpretovat. Výklad soudu je však podle mého názoru neudržitelný. To by pak znamenalo, že okamžité ukončení pracovního poměru u běžného zaměstnance postačuje a není nezbytné jej potrestat v trestním řízení.
- Naše soudy jsou ve svém rozhodování naprosto nepředvídatelné. Jejich rozhodnutí často postrádá elementární logiku (bohužel to platí o všech stupních včetně Ústavního soudu).
