Česká vláda koncem září schválila návrh novely trestního řádu, podle níž se bude státní zástupce moci dohodnout s obviněným na výši jeho trestu. Dojde také k úpravě institutu spolupracujícího obviněného, který pomůže policistům rozkrýt organizovaný zločin nebo korupční jednání. Vláda si od změny slibuje, že se tím podaří ulevit přetíženým soudům a rozkrýt korupci.
Dohodu, která se má týkat trestu, případně ochranného opatření, ale také rozsahu a podoby náhrady způsobené škody, mají soudy schvalovat bez nařízení hlavního líčení, proti rozhodnutí ale nemá být možné odvolání. „Pokud by dohoda byla nepřiměřená, nemusí ji soud schválit,“ připomněl preniér Petr Nečas. Pachatel ji navíc bude moci uzavřít pouze v případě, že vyrovná závazky vůči poškozenému. Poškozený se pak bude moci účastnit veřejného zasedání, na základě kterého soud dohodu schválí, či odmítne. Úpravy musí ještě schválit obě komory parlamentu, přičemž by novela podle návrhu ministerstva měla začít platit od poloviny příštího roku.
Z ankety ČESKÉ POZICE vyplynulo, že se zavedením dohody s obviněným o výši jeho trestu souhlasí nadpoloviční většina oslovených právníků.
Jednoznačně pro byli tito čtyři respondenti:
„V USA to je zavedeno, funguje to tam dobře. Nesmí se zapomínat na to, ze soud musí byt nejenom spravedlivý, ale i rychlý.“
„V tomto nevidím vůbec problém, naopak to podle mě může přispět k větší efektivitě trestního řízení a k výrazným úsporám nákladů v rámci celého systému. Navíc, jak rozumím návrhu, dohoda bude v každém případě podléhat schválení soudu/soudce.“
„Vážení, určitě je to správný směr. Je ozkoušen v zahraničí a nevidím důvod, proč by se u nás nemohl aplikovat. Ano, hrozí, že bohatí se budou vykupovat, ale to hrozí vždy a všude. Toho bych se neobával, pokud bude správně legislativně omezen rámec. Musí ale být dohoda. O tom to je.“
„Proč ne? Nechť pak soud přesvědčí o tom, jak je dohoda výhodná. Soud by měl, pokud vím, dohodu schvalovat. Ale uvidí se, co se z toho nakonec v českém rybníku vyvine.“
Proti návrhu se vyslovili tito právníci:
„S výší trestu by nemělo být ,kupčeno‘ a měl by o ní vždy a bez jakékoli možnosti ovlivnění z jakékoli strany rozhodovat soud.“
„Ne, protože tento institut (v angličtině zvaný ,plea bargain‘) je českému právnímu řádu cizí a prudce zvyšuje riziko justičního omylu, tj. potrestání nevinného, byť na základě jakési ,dohody´ s ním. Výjimkou z výše uvedeného jsou drobné delikty jako přestupky – tam by tento institut jistě měl mít místo (ale tam zase nehraje významnější úlohu státní zástupce).“
„Nejsem specialista na trestní právo a nevím, jak takový model funguje v zahraničí. V českém soudnictví mám ale obavy s takovýchto ,ujednání´ a jsem spíše proti tomuto mechanismu v trestním řízení.“
Některé z výše zmíněných námitek zazněly i v odpovědích, které byly kladné:
„Tento systém je obzvláště náchylný na korupční aktivity. Pokud by měl být zaveden, měl by být zesílen systém kontroly a transparentnost postupu.“
„Ano, ale jen za těchto podmínek: a) určitý okruh méně závažných trestných činů, b) soud bude dohodu schvalovat, c) poškozený bude muset buď souhlasit, anebo bude mít právo podat odvolání k vyšší soudní instanci.“
„U takzvaných bagatelních trestných činů a přečinů je to podle mého názoru efektivní způsob řešení, který nezatěžuje justici. Je ale otázkou, jak v takovém případě bude chráněn zájem poškozeného, aby v rámci dohody se státním zástupcem bylo pamatováno na případnou náhradu škody.“
Tento právník se rozhodnout nedokázal:
„Je pravda, že v některým státech tato dohoda je možná. Má pravděpodobně své výhody (menší nápor případů na soudy), na druhou stranu může být tento institut zneužíván ze strany zástupců státu, když vyvíjejí na obviněného nátlak. Proto bych byl se zaváděním tohoto institutu velmi opatrný. Pokud by se měl zavést, je třeba, aby se jednalo o případ povinného zastoupení advokátem. Bylo by dobré zamyslet se i nad dalšími opatřeními, které by přinesly prevenci proti zneužití...“
