Havárie Černobylské jaderné elektrárny 26. dubna 1986 změnila svět

Symbol apokalypsy. Viník, jenž podlomil důvěru v jadernou energetiku. Ekologická katastrofa, jež proměnila ukrajinskou přírodu. Fatální rána Sovětskému svazu, jehož víru v budovatelské a zářné zítřky skoro pohřbila. Černobyl straší i po 30 letech.

Jaderná elektrárna Černobyl | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaderná elektrárna Černobyl | foto: Lidové noviny
Jaderná elektrárna Černobyl

Titulek: Havárie reaktoru. „Moskva. Rada ministrů SSSR oznámila, že na Černobylské jaderné elektrárně (Ukrajina) došlo k havárii, při níž byl poškozen jeden z reaktorů. Jsou podnikány kroky k odstranění následků a postiženým je poskytována pomoc. Byla vytvořena vládní komise. Ve světě došlo k podobným haváriím nejednou. Jak uvádí agentura TASS, havárie v Černobylu je první havárií tohoto druhu v SSSR.“ A v tiskovém servisu se objevil dodatek, že v USA bylo jen v roce 1979 zapsáno na 2300 poruch a závad...

Tak o drobné „patálii“ referoval článeček v Rudém právu z úterý 29. dubna 1986. Na straně sedm, vlevo dole. Textík byl takřka utopen mezi většími zprávami s dramatickými titulky jako Prodloužená ruka americké špionáže, Odsouzení neoglobalismu USA, Afričan trhající okovy, Pět tisíc raket tajně v NSR anebo článkem o sjezdu komunistické strany Bolívie. Okrajové zmínky, ale také až několik dní po jaderném neštěstí přinesly Československá televize a rozhlas.

Jen dvakrát sedmý stupeň

Jak se časem ukázalo, nešlo o tak nicotnou závadu. Ne. Nad ránem 26. dubna, v čase 1 hodina 23 minut a 58 sekund, se zvrtl riskantní experiment na reaktoru typu RBMK. Nastalo jeho přehřátí a výbuch. A roztavení. Okolí bylo zničeno a kontaminováno.

V dějinách byly pouze dvě nukleární havárie hodnoceny na mezinárodní škále INES nejvyšším, sedmým stupněm: a to japonská Fukušima na jaře 2011 a Černobyl

Radioaktivní mrak, směřující do západní Evropy a Skandinávie, rozšířil dle renomovaného časopisu Nature izotopy do celkové oblasti asi 200 tisíc kilometrů čtverečních. Ve švédské elektrárně Forsmark pak zaznamenali (po 40 hodinách) zvýšenou radioaktivitu, takže se svět začal o důvody – a tedy i katastrofu u 50tisícového města Pripjať – zajímat. Výsledek známe.

V dějinách byly pouze dvě nukleární havárie hodnoceny na mezinárodní škále INES nejvyšším, sedmým stupněm: a to japonská Fukušima na jaře 2011 a právě Černobyl, jenž zabil tři desítky ozářených likvidátorů během prvních pár týdnů, další stovky vojáků zemřely při odstraňování škod a stavbě betonového sarkofágu v listopadu 1986. Stovky tisíc lidí byly evakuovány a lékaři dosud diskutují, jak velký vliv měla nehoda na nárůst rakoviny štítné žlázy u dětí v SSSR.

Záminka bezpečnosti

„Když jsem dva roky po havárii navštívil Černobylskou jadernou elektrárnu, jen jsem si potvrdil známý obrázek. Relativně nízké celosvětové následky havárie byly vykoupeny zdravím a životy zaměstnanců, kteří neúnavně pracovali a mnohonásobně překračovali veškeré normy hygieny záření, a to nejen těsně po havárii, ale i mnoho let po ní. Proč?

Řada oblastí je vyjmuta z veřejné kontroly pod záminkou bezpečnosti. I to je jeden z důvodů, proč statisíce občanů dnes požadují ústup od jaderné energetiky – i s vědomím dopadu na prosperitu své země.

Částečně z obětavosti, částečně kvůli prémiím, ale často z nevědomosti o skutečných dávkách, jimž byli vystaveni. Je namístě nazývat je hrdiny. Jejich nadřízení, kteří znali situaci, avšak informace tajili, by měli stanout před soudem,“ sdělil LN Zdeněk Doležal z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematickofyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

„Nejde tu jen o někdejší totalitní Sovětský svaz. Ani představitelé elektrárny ve Fukušimě neinformovali japonské úřady o skutečném stavu věcí. A jsme u jádra problému: jak funguje veřejný či státní dohled nad tak specifickým odvětvím, jakým bezesporu jaderná energetika je?“ táže se docent Doležal.

Odkazuje na futurologa Roberta Jungka (1913–1994), jenž napsal, že atomová energie vede k atomovému státu: řada oblastí je vyjmuta z veřejné kontroly pod záminkou bezpečnosti. I to je jeden z důvodů, proč statisíce občanů dnes požadují ústup od jaderné energetiky – i s vědomím dopadu na prosperitu své země.

Nízké dávky

Černobyl – havárie, mediální mlžení a lhaní, ale i přehnaná hysterie – měl drastický vliv na vztah moderní společnosti k jádru. „Mezi psychologické dopady můžeme zařadit i ztrátu důvěry obyvatelstva – kvůli utajování. I když je vlastně otázkou, jaká důvěra byla v té době ke komunistickým sdělovacím prostředkům a úřadům...

Jaké byly skutečné dopady Černobylu na českou společnost? Oslovení odborníci se shodují, že ze zdravotního hlediska nebyly nijak tragické – dávky vnějšího a vnitřního ozáření byly nízké.

Jako jeden z možných dopadů utajování jsou uváděny případy umělých potratů u žen, jež se obávaly následku černobylské kontaminace na plod a nevěřily ujišťování, že k tomu nejsou žádné důvody. Kolik bylo u nás reálně takových případů, se neví. Je však třeba také připomenout, že na Západě se ženy umělého potratu dožadovaly z týchž důvodů na základě senzacechtivých a přehnaných článků v novinách,“ připomíná širší souvislosti Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR.

Jaké byly skutečné dopady Černobylu na českou společnost? Oslovení odborníci se shodují, že ze zdravotního hlediska nebyly nijak tragické. Ač asi nikomu nevymluvíte, že právě za ten jeho nádor může zrovna černobylská radiace, dávky vnějšího a vnitřního ozáření byly nízké.

Hrozba se v roce 1986 šířila meteorologickými frontami. „První k nám přišla 29. dubna, to byl první spad, který jsme dostali. A potom 30. dubna, kdy přišla vůbec nejhorší kontaminace. Normálně jsou ve vzduchu tisíciny becquerelů, ale tehdy to byly desítky až stovky čili krátkodobě obrovský vzestup. Ovšem během pár dnů se to zase snížilo a kleslo,“ řekl LN lékař Jaroslav Kotulán, emeritní profesor Masarykovy univerzity, jenž studuje i zdravotní údaje obyvatel v okolí tuzemských jaderných elektráren Temelín a Dukovany.

Psychologické dopady

„Dopad na obyvatele ČSSR to mít nemohlo; dávky byly měřeny zcela přesně, na výborné úrovni,“ doplňuje Kotulán, že ani ve zdravotnických statistikách po roce 1986 se nevyskytují výrazné výkyvy, zuby. Ano, černobylskou „stopou“ bylo kontaminováno ovzduší, půdy a následně – prostřednictvím cesia 137 v zeleném krmivu – i kravské mléko, ale ani to nemohlo Čechům a Slovákům vážně přitížit.

Psychologické dopady jaderné tragédie jsou třeba v novějším případě fukušimské havárie mnohem významnější než samotné ozáření – prokázán je vliv na japonskou sebevražednost

Vznikla dokonce studie, která hypoteticky spočítala případ, kdy by byl jeden člověk na nejhůře postiženém místě v zemi z hlediska kontaminace půd, ovzduší i konzumace mléka či masa, ale ani taková souhrnná dávka by prý významně nezvýšila rizika pro vznik rakoviny.

A co defektní děti? „Takové nebyly ani kolem Černobylu, to jsou zbytečné pověsti. Kromě nebožáků, kteří zemřeli první, jako záchranáři, protože dostali strašlivé dávky, trpělo i okolní obyvatelstvo zvýšeným výskytem rakoviny štítné žlázy, kterou ,dostalo‘ ještě jako děti,“ říká Kotulán z ústavu preventivního lékařství.

Podle něho však nesmíme podceňovat ani psychologické dopady jaderné tragédie, které jsou třeba v novějším případě fukušimské havárie mnohem významnější než samotné ozáření – prokázán je vliv na japonskou sebevražednost.

Zdravotní stav obyvatelstva

Prahu nedávno navštívil britský radiobiolog Ian Fairlie, který pak v HN hovořil o zvýšení počtů případů rakoviny štítné žlázy mezi lety 1986 a 2015 v Česku či Rakousku (asi ze dvou případů na sto tisíc obyvatel na sedm). A to zejména kvůli zasažení izotopem jódu 131 v dětství, kdy byla žláza zranitelnější.

Nelze prokázat, že by efektivní dávky, které jsou pouhým zlomkem přírodního pozadí, měly vliv na zdravotní stav obyvatelstva

Jiní experti však namítají, že je třeba brát také v úvahu zlepšení diagnostických technik a preventivních prohlídek, což může onen zhruba trojnásobný nárůst zkreslovat. Jisté je, že obyvatelé dnešního Česka „dostali“ před 30 lety dávku ozáření okolo 0,2 milisievertu (sievert, zkratka Sv, je jednotka efektivní dávky, veličiny udávající ozáření lidského jedince).

„Přírodní pozadí na území ČR se pohybuje okolo 3 mSv/rok, ale v Evropě jsou oblasti, kde přírodní pozadí dosahuje desítek, a ve světě dokonce stovek mSv ročně. Výpočty hodnot efektivní dávky, která zasáhne člověka žijícího na území naší republiky v důsledku černobylské havárie za období 1986 až 2056, se pohybují kolem 0,6 mSv.

Za toto období dostane jedinec od přírodního pozadí zhruba 200 mSv. Nelze prokázat, že by efektivní dávky, které jsou pouhým zlomkem přírodního pozadí, měly vliv na zdravotní stav obyvatelstva,“ řekl LN profesor Tomáš Čechák z katedry dozimetrie Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Otázkou dle něho zůstává ne zcela vyjasněný vliv Černobylu na porodnost v listopadu 1986, sedm měsíců po tragédii.

Ničivá síla

„Běžně je poměr novorozenců 51,5 ku 48,5 ve prospěch chlapců. Ve zmíněném měsíci se však poměr obrátil a narodilo se méně chlapců než dívek, poměr byl 49,35 ku 50,65. To lze samozřejmě přičíst Černobylu... Problém je, že území státu bylo zasaženo velmi nerovnoměrně a změna poměru narozených nekoreluje s mírou zasažení jednotlivých okresů. Navíc ke statisticky významným změnám poměru narozených chlapců a dívek docházelo na našem území už dříve. Nicméně je třeba se tímto jevem zabývat,“ doplňuje profesor Čechák.

Michail Gorbačov si prý, pár dní poté, uvědomil, jak ničivou sílu může mít jaderný arzenál; vždyť jediná raketa by napáchala stonásobek černobylských škod

Trochu lidovým strašákem zůstávají zvěsti o div ne svítících houbách anebo toxické zvěřině – když se jí přejíte, násobně zvýšíte riziko rakovinného bujení. Je na tom špetka pravdy? „Pozůstatky černobylské havárie můžeme u nás pozorovat v některých lokalitách, kde je zvýšená koncentrace cesia 137 (jež má dlouhý poločas rozpadu, 30 let), v divoké zvěři (hlavně divoká prasata) a houbách. Nicméně i v případě jejich nadměrné konzumace by ozáření daného jedince nepřekročilo ozáření z přírodních zdrojů,“ vysvětluje Jan Rataj z katedry jaderných reaktorů ČVUT.

S kolegy se shoduje, že Černobyl zasáhl Čechy hlavně v psychologické rovině: reálná rizika je proto třeba přesně, srozumitelně a věrohodně vysvětlovat, jako to činí třeba Dana Drábová. Tragédie měla též politické, mocenské aspekty.

„S Černobylem vybouchl i Sovětský svaz,“ uvedl po rozpadu socialistického bloku Michail Gorbačov, otec perestrojky. „Gorbi“ byl jedním z prvních, kdo se už po páté hodině ráno 26. dubna 1986 dozvěděl o jaderné nehodě u města Pripjať. Gorbačov si prý, pár dní poté, uvědomil, jak ničivou sílu může mít jaderný arzenál; vždyť jediná raketa by napáchala stonásobek černobylských škod.

Emise z elektroenergetiky

„Dost často se objevuje názor, že Černobyl byl jedním z posledních hřebíčků do rakve sovětského impéria a přispěl k jeho pádu. Tuto představu podporují jednak dopady, které měla havárie na jeho ekonomiku. A také vliv, který měla na důvěru obyvatelstva v systém,“ míní Wagner. Dodnes západní think tanky chrlí studie, jež vyčíslují, nakolik utrpěla na Ukrajině kvalita života i hospodářství. Dopad na ČSSR byl mizivý – dočasně se snížila jen produkce mléčných produktů.

Pokud by k černobylské havárii nedošlo, je velmi pravděpodobné, že by emise z elektroenergetiky byly již dlouho daleko nižší než nyní

Vliv havárie na jadernou energetiku však byl celosvětový. „Na jedné straně přispěla k posílení bezpečnostních opatření a standardů. Na straně druhé pomohla protijaderným organizacím, jimž se podařilo intenzivní PR kampaní v osmdesátých a devadesátých letech zastavit rozvoj jaderné energetiky v USA a Evropě. V sedmdesátých letech panovala představa, že velká část rozvinutých evropských zemí půjde cestou Francie, Švýcarska a Švédska. Černobyl přispěl k tomu, že se řada evropských zemí jádra vzdala,“ říká Wagner z Akademie věd.

Zatímco zmíněné země tak mají již několik desetiletí elektroenergetiku s nízkým podílem fosilních zdrojů a emisemi, státy, jako je Itálie či Dánsko, se musejí spoléhat při výrobě elektřiny právě na spalování. „Pokud by k černobylské havárii nedošlo, je velmi pravděpodobné, že by emise z elektroenergetiky byly již dlouho daleko nižší než nyní. Pokud tedy jsou předpoklady o vlivu oxidu uhličitého na klima správné, mohou být dopady Černobylu na svět – včetně Česka – dramatické,“ vyvozuje Wagner.

Milník v historii lidstva

Jenže katastrofa nastala. Prokazatelně, už necenzurovaně. Gigantický sarkofág tudíž i 30 let poté zůstává milníkem, který nelze v historii lidstva pominout. Jak říká docent Jiří Dolejší z pražského matfyzu:

Gigantický sarkofág i 30 let poté zůstává milníkem, který nelze v historii lidstva pominout

„Černobyl vnímám jako upozornění, že technologie, které lidstvu přinášejí mnoho dobrého – což jaderná energie bezesporu je –, přinášejí také rizika. Ostatně, pohodlí automobilismu přináší též spoustu mrtvol. Černobyl je připomínkou role nekompetence, ilustrací arogance. A reakce na něj pak ilustrací obtížného hledání racionality málo poučených... Černobyl považuji za velmi cennou zkušenost lidstva i naší společnosti.“