Hasan Rúhání v Itálii a Francii: Průlomové kontrakty

Evropské turné íránského prezidenta minulý týden – první od roku 1999 – stvrdilo trend uplynulých dvou let: jak Teherán, tak Západ mají zájem na obnovení obchodní výměny a na obroušení třecích ploch ve vzájemných vztazích. Evropa i USA také de facto uznaly legitimitu šíitského režimu. Ten se jeví jako možný partner při řešení syrské krize.

Hasan Rúhání (vlevo) a Matteo Renzi. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hasan Rúhání (vlevo) a Matteo Renzi. | foto: Reuters
Hasan Rúhání (vlevo) a Matteo Renzi. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V úterý 26. ledna íránský prezident Hasan Rúhání při své první evropské zastávce v Římě prohlásil: „Chceme-li bojovat proti extremismu ve světě, chceme-li potírat teror, jednou z cest je posilování ekonomického růstu a zaměstnanosti. Nedostatek hospodářského vzestupu nahrává extremismu, nezaměstnanost je živnou půdou pro růst armády teroru.“ Jen v Itálii buď sám prezident, nebo jiní členové jeho 120členné hospodářsko-politické delegace podepsali kontrakty v odhadované výši více než 18 miliard dolarů.

Nejspíš tomu nahrála i tragická souhra okolností. Rúháního průlomová cesta do Evropy byla původně naplánována na loňský listopad. Odložil ji ale kvůli tehdejším teroristickým útokům ve Francii. Nyní se na turné do Itálie a Francie vydal v náhradním termínu jen pár dní poté, co byla oficiálně zrušena většina mezinárodních sankcí proti Islámské republice. Na podzim by Rúhání bezesporu tolik obchodů ještě uzavřít nemohl.

Automobily a letecká doprava

Ve středu se íránská delegace přesunula do Paříže. Z tamního programu si íránská média všímala především toho, že Rúhání měl podepsat dohodu s automobilkou Peugeot. Pro tu byl – než se odtud v roce 2012 kvůli sankcím stáhla – Írán druhým největším trhem. V zemi její vozy licenčně vyráběl místní podnik Írán Chódrou. Jak uvedla agentura IRNA, už v příštím roce by měl Peugeot v zemi vyrobit 200 tisíc automobilů.

Íránská média si všímala především toho, že Rúhání měl podepsat dohodu s automobilkou Peugeot. Velkým tématem jeho turné ale byla i civilní letecká doprava.

Velkým tématem Rúháního turné byla i civilní letecká doprava. Za prvé šlo o nákup letounů – za situace, kdy dal Teherán najevo, že v tuto chvíli nemá zájem o ruské stroje, se íránský prezident vydal do Paříže mimo jiné podepsat kontrakt na nákup 114 airbusů. „Potřebujeme obnovit leteckou flotilu,“ prohlásil prezident v narážce na fakt, že průměrný věk íránských letadel je 22 let. I to je z velké části výsledek sankcí – USA odmítaly prodávat Teheránu boeingy a kvůli komponentům americké výroby bránily i exportu evropských airbusů.

Navíc, jak minulý čtvrtek informoval íránský tisk, hned několik evropských leteckých společností se po několikaleté pauze rozhodlo k návratu na íránské linky. Podle šéfa íránského úřadu pro civilní letectví Mohammada Chodákaramího v úterý o věci v Teheránu jednali zástupci British Airways a podobný zájem podle něho už dříve projevily společnosti Air France a KLM.

Výhrady Izraele a Saúdské Arábie

Íránský státní dopravce Iran Air nyní létá do několika evropských destinací – loni vyvolala zájem českých médií skutečnost, že letouny přitom mají technická mezipřistání k čerpání paliva v Praze. Do několika západoevropských měst létá i společnost Mahan Air, která přitom podle zjištění LN projevila zájem o přímou linku do Prahy.

Výhrady ke sbližování mezi Západem a Íránem dlouhodobě vznáší Izrael a Saúdská Arábie, jejichž vliv na blízkovýchodní politiku evropských vlád i USA bude nyní podle řady analytiků znatelně menší

Omezení letecké dopravy mezi Evropou a Íránem v uplynulých letech padalo na vrub sankcí. Ty byly zrušeny poté, co íránský režim výrazně omezil svůj jaderný program. V nových podmínkách teď Íránci uvažují dokonce i o obnovení přímých spojů do USA, které byly přerušeny před více než 30 lety.

Výhrady ke sbližování mezi Západem a Íránem dlouhodobě vznáší Izrael a Saúdská Arábie, jejichž vliv na blízkovýchodní politiku evropských vlád i USA bude nyní podle řady analytiků znatelně menší. S jinými pohnutkami však nyní před přílišným optimismem varovali i ochránci lidských práv. „Rozhovory o Sýrii a o ekonomické spolupráci mezi Íránem a Francií musejí zahrnovat také upřímnou debatu o lidských právech v Íránu,“ požadovala pařížská pobočka organizace Human Rights Watch (HRW).

Írán je kritizován kromě represí proti disidentům především za jeden z nejvyšších počet poprav na světě. Teheránský režim je uplatňuje – někdy po sporných soudních procesech – zejména vůči lidem zapojeným do obchodování s drogami, kteří se však vesměs nedopustili násilí. Podle HRW proto tyto delikty nespadají do mezinárodně uznávané kategorie „nejzávažnějších zločinů“.

Okolnosti návštěvy

Zatímco podpisy íránského prezidenta zpečeťovaly obchody za desítky miliard dolarů, zdaleka největší pozornost vyvolaly jiné okolnosti Rúháního cesty. Šlo především o fakt, že při jeho návštěvě římských Kapitolských muzeí nechal kdosi zakrýt antické sochy nahých nebo spoře oděných postav překližkovými bednami.

„Je to bezpáteřní podřizování se, rezignace na naše umění a historii,“ hřímala následně řada italských politiků a komentátorů. Kdo přesně opatření nařídil, není stále jasné. Ačkoli vedení muzea ukazovalo prstem na úřad vlády, italský ministr kultury Dario Franceschini popřel, že by zakrytí skulptur nařídil premiér Matteo Renzi nebo on sám. Íránci zase dementovali, že šlo o jejich požadavek.

K „aféře“ se ve středu z podnětu reportérů vyjádřil i samotný Rúhání. „Je to záležitost médií, novinářům se asi líbí o tom psát,“ prohlásil s úsměvem. „Já k tomu nemám co říci, ani jsem o tom s nikým nemluvil. Vím jen jedno – Italové jsou velmi pohostinní a chtějí, aby se jejich hosté cítili dobře.“

Italové k dobrým pocitům delegace Islámské republiky přispěli i tím, že součástí menu slavnostní večeře nebyl alkohol. Francouzi následně na podobné gesto nepřistoupili, a protože Íránci trvali na tom, že na stole nesmí být víno, chystaný oběd Rúháního s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem byl zcela zrušen.

Evropská média proto zaujala i otázka, nakolik se mají evropští státníci „podbízet“ muslimským hostům. V jiných případech – například u židovských delegací – se přizpůsobení jídelníčku obvykle obejde bez rozruchu. „Pokud máme izraelskou návštěvu a požádá o košer pokrmy, vyhovíme,“ potvrdil LN zdroj z Černínského paláce.

Další činitel obeznámený s protokolem potvrdil, že podobně se postupuje například i u hinduistů: „Obecně se vždy jídelníček sestavuje po konzultacích s naší ambasádou v dané zemi, zohledňují se nejen náboženská a dietní omezení, ale také třeba alergie jednotlivých členů delegace.“



Počet příspěvků: 2, poslední 2.2.2016 09:36 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.