Hackerům se přitíží. Sítě mají chránit vojenští špioni.

Odhadované roční náklady na provoz centra pro odhalování nekalých nájezdů počítačových hackerů se pohybují kolem 300 milionů korun. Úkol čelit hackerům má dostat Vojenské zpravodajství. Z řad kritiků však zaznívá názor, že by vojenští špioni mohli získat až příliš velkou možnost nahlížet do soukromí občanů.

Hacker. Ilustrační fotografie | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hacker. Ilustrační fotografie | foto: Shutterstock
Hacker. Ilustrační fotografie

Krádež citlivých e-mailů premiéra, vyřazení webu ČSSD z provozu, ale i krádeže peněz, vydírání nebo špionáž. Nelegální aktivita hackerů na českém internetu rok od roku vzrůstá. Stát se proto poprvé rozhodl jednoznačně určit, kdo bude síť sítí před útočníky chránit. Náročný úkol svěří Vojenskému zpravodajství, které spadá pod ministerstvo obrany.

Armádní rozvědka bude monitorovat podezřelé aktivity na internetu a bude mít pravomoc nainstalovat sledovací zařízení přímo u poskytovatelů internetu. Vyplývá to z připravované novely zákona o Vojenském zpravodajství, kterou mají LN k dispozici.

Jaké konkrétní prostředky ke sledování internetu použije, stát tají. „Není možné vyčerpávajícím způsobem objasňovat způsoby jejich využití, jejich schopnosti, možnosti a slabiny,“ napsalo ministerstvo obrany. V důvodové zprávě tento přístup hájí potřebou neodkrývat karty před potenciálními „narušiteli“.

Klíč ke sledování obdrží vláda

Ze strany kritiků zaznívá názor, jestli vojenští špioni nedostanou až příliš velkou možnost nahlížet do soukromí občanů. Předkladatelé sice tvrdí, že přímo do e-mailů zpravodajci neuvidí, poskytovatelé internetu se ale obávají opaku.

„Návrh zákona o vojenském zpravodajství přináší providerům novou povinnost instalace vyspělých zařízení, která umožní sledovat provoz na internetu a za pomoci takzvané hloubkové kontroly paketů rovněž obsah přenášených informací,“ upozornil výkonný ředitel sdružení internetových poskytovatelů CZ. NIC Ondřej Filip.

Zatímco o nasazení klasických telefonických odposlechů rozhoduje soud, o tom, koho, jak a proč sledovat na internetu, má rozhodovat přímo kabinet.

Klíčové proto bude nastavení pravidel pro odposlech internetu a jeho uživatelů, stejně jako pravidel, kdo bude mít k získaným datům přístup.

Zatímco o nasazení klasických telefonických odposlechů rozhoduje soud, o tom, koho, jak a proč sledovat na internetu, má rozhodovat přímo kabinet. Ministři mají všechny důležité kroky internetových strážců schvalovat na základě návrhu ředitele Vojenského zpravodajství, který jim přetlumočí šéf obranného resortu. Pro zbytek případů sestaví jakýsi manuál, podle něhož se armádní specialisté budou muset chovat.

„Pokud budou mít větší pravomoce, budu požadovat větší kontrolu Vojenského zpravodajství,“ tvrdí poslanec Antonín Seďa (ČSSD), který se bezpečnostní problematice dlouhodobě věnuje. Jeho kolegyně ze stálé komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Jana Černochová (ODS) ale připomněla, že se poslanci normou ještě nezabývali. „Příští jednání je svoláno na červen. Předpokládám, že se na něm o novele budeme bavit,“ napsala v sms zprávě.

Podle informací LN měl být rozsah pravomocí zpravodajců původně ještě mnohem větší. Počítalo se totiž s tím, že by v nutném případě mohli na dálku „odstřelit“ server, ze kterého hackeři útočí. Legislativci ministerstva obrany ale nakonec tento odstavec z návrhu zákona odstranili. Vojenská rozvědka tak bude pouze sledovat toky zpráv mezi jednotlivými uživateli.

Další krok v boji s hackery

Předběžné odhady počítají se zhruba 300milionovými ročními náklady na provoz nového počítačového centra. Převedení boje s počítačovými záškodníky pod Vojenské zpravodajství ale není jedinou vládní aktivitou v tomto směru. Ministerstvo obrany například plánuje vytvořit úplně novou vojenskou síť, která bude odolná vůči kybernetickým hrozbám. Jen v první etapě vývoje do ní stát investuje skoro 230 milionů.

Národní bezpečnostní úřad také koncem loňského roku podepsal smlouvu s CZ.NIC. Na jejím základě bude sdružení dál provozovat tým CSIRT, jehož úkolem je od roku 2011 dohlížet na bezpečnost tuzemských počítačových sítích. Premiér Bohuslav Sobotka rovněž poznamenal, že je třeba zvýšit počet lidí v Národním centru kybernetické bezpečnosti ČR, které je součástí NBÚ.

Hackeři způsobují firmám miliardové škody

  • Přes 600 bezpečnostních incidentů zaznamenalo Národní centrum Kybernetické bezpečnosti (NCKB) loni v Česku

  • Poškozování či krádež dat z počítačů je nejčastějším typem útoku v Česku

  • Asi 1,2 procenta jejích ROČNÍCH příjmů stojí firmu průměrný kybernetický útok

  • Více než 90 procent zařízení pro připojení k internetu má podle společnosti Cisco slabá místa v zabezpečení

  • O více než deset procent klesl za loňský rok počet malých a středních podniků v Česku, které používají nástroje pro zabezpečení webu

  • 1,48 bilionu korun ztrát způsobily kybernetické útoky loni evropským firmám

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.