Grant Evropské výzkumné rady získalo 24 českých vědců v cizině

Spočítat přesný počet českých vědců, kteří získali grant Evropské výzkumné rady mimo svou vlast, není snadné, za pomoci expertů Technologického centra Akademie věd však LN sestavily první přehled oceněných Čechů.

Věda- ilustrační | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Věda- ilustrační | foto: Shutterstock
Věda- ilustrační | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ve světě jsou možná slavnější než ve své domovině. Působí v Oxfordu, na nejlepší evropské polytechnice ETH Curych nebo v ústavech Maxe-Plancka. Třeba biochemik Martin Jínek z Curyšské univerzity poskytuje četné rozhovory světovým médiím, neboť je jedním z autorů editační techniky CRISPR-Cas9, jež způsobila revoluci v genetice.

Anebo takový Pavel Tolar. Medicínu vystudoval na Univerzitě Karlově v Praze, doktorát získal v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a posléze působil ve slavných amerických ústavech NIH. Dnes už vede výzkumnou imunologickou skupinu v supermoderním londýnském Crickově institutu, o němž LN loni psaly.

Všichni jmenovaní mají pár věcí společných: českou národnost či původ a zisk grantů Evropské výzkumné rady (ERC) mimo ČR – pro zahraniční instituci. Každý z nich získal desítky milionů korun na revoluční bádání.

Jen dva pokročilé granty

Spočítat přesný počet není tak úplně snadné, neboť rada uvádí u úspěšných žadatelů jen jméno, hostitelskou instituci či název grantu. Národnost chybí, asi s ohledem na ochranu osobních údajů. Za pomoci expertů Technologického centra Akademie věd však LN sestavily první přehled oceněných Čechů, kteří vedou tak průlomové bádání. Takových grantů bylo nejspíše uděleno 24. Srovnatelný počet, 26, získali vědci přímo pro tuzemské ústavy.

Pokročilé ERC granty pro skutečné hvězdy získali v zahraničí zatím jen dva Češi: matematik David Preiss z Warwicku a rostlinný biolog Jiří Friml, jenž se z pětileté podpory výzkumu auxinu těšil v dubnu. Bádá v IST Austria.

„Za deset let trvání ERC bylo dvacet nositelů grantů české národnosti s hostitelskou organizací v České republice, z čehož jeden přešel v průběhu řešení do zahraničí. Dále bylo celkem šest nositelů ERC grantů jiné národnosti s hostitelskou organizací v ČR. A konečně bylo také 24 nositelů české národnosti, kteří grant získali s hostitelskou institucí mimo Česko,“ sdělil LN profesor Tomáš Jungwirth, nynější člen vědecké rady ERC. A o ty tu nyní jde.

Z vytěžených dat vyplývá několik věcí. Češi nejčastěji (čtrnáctkrát) zabodovali ve startovních grantech určených pro mladší vědce do sedmi let od doktorátu. Konsolidační granty pro etablovanější učence obdrželo sedm Čechů v cizině, osmý nedávno přenesl z pražského Fyzikálního ústavu AV do Vídně Jan Kuneš. A konečně pokročilé ERC granty pro skutečné hvězdy získali v zahraničí zatím jen dva Češi: matematik David Preiss z Warwicku a rostlinný biolog Jiří Friml, jenž se z pětileté podpory výzkumu auxinu těšil v dubnu. Bádá v IST Austria.

Dominance přírodních věd

Je také jedním ze čtyř Čechů, kteří v tvrdé soutěži ERC uspěli dvakrát. Dalším je matematik Daniel Kráľ opět z Warwicku, jenž se věnuje diskrétní matematice a teorii grafů. Pavel Tomančák, který působí v Ústavu Maxe-Plancka pro molekulární buněčnou biologii a genetiku v Drážďanech, dostal roku 2010 startovní grant a po jeho skončení i takzvaný Proofof-concept, což je 1,5letá podpora pro přiblížení výzkumu praxi. Doma se dvou ERC grantů dobrala jen chemička Jana Roithová z Univerzity Karlovy.

Podobně jako na českých ústavech, kde z 26 grantů šly pouze dva do společenskovědních disciplín (ekonomie, právo), dominují i v cizině přírodní vědy matematika, biologie, fyzika.

Mezi 24 v cizině udělenými „českými“ supergranty je pouze čtveřice žen: historička Pavlína Rychterová z Rakouské akademie věd, geochemička Lucie Tajčmanová z ETH Curych, fyzička Lenka Zdeborová z francouzského CNRS a bioložka Petra Hájková z britské Imperial College. Co se týče oborů, pak podobně jako na českých ústavech, kde z 26 grantů šly pouze dva do společenskovědních disciplín (ekonomie, právo), dominují i v cizině přírodní vědy matematika, biologie, fyzika.

Pouze dva z 24 grantů podpořily „humanitní“ bádání: v případě doktorky Rychterové to byly dějiny pozdního středověku, v případě vídeňského Tomáše Sobotky zase demografie Evropy.



Počet příspěvků: 18, poslední 12.6.2017 04:34 Zobrazuji posledních 18 příspěvků.