Spíše euroatlantický úspěch je jen zábleskem

Dosud je dost sil, večírek trvá. Ale principy, jež byly motorem, se unavují. Na čas lze využít lidských zdrojů rozvojového světa, ale ty to zřejmě brzy přestane bavit, být doplňkem na cizím pohodlí.  Podobně jako v přírodě je obvyklá situace mnohem skromnější. Diferenciace už běží, po roce ´89 někdo udělal stádo 15O kusů kvalitního skotu, jiný na první pohled i schopnější, čeká na sociálku, aby si mohl koupit separát s koninou. 89. je po ruce denně, ale zvedne jej jen málokdo. Jádrem zřejmě schopnost kooperace, domluvy. Produkt výchovy, výcviku. Některá auta jsou stále nová, úsporná, provozována v režimu sdílení. Jiná jsou zánovní ale žel jen veteráni nepoužitelní..Křečovitá snaha samoživitelek, jedináčci s nechopností prožívat,  honící se za zážitky s konzolí v ruce, než je objeví drogový dealer. Polovina našeho zdravotnictví je nejspíše zbytečná, ale odpor k software zdraví, tedy péči o zdraví duševní, je zásadní. Podobně prevence, ideálem zřejmě chronický marod vyrostlý na sebepoškozování. Prezident nemůže se opřít o hůl a životosprávu, to zkoušel Masaryk, byl pro smích.Nastává doba Francisca Garzóna, kapitána Schettina...