Fyzické trestání dětí není řešením. Ale 63 procent Čechů to činí

Názor českých otců a ještě více matek na fyzické tresty se příliš nezměnil. Podle průzkumu Ligy otevřených mužů (LOM) sice rodiče vědí, že facka nevychovává, ale jako okamžité řešení údajně funguje. Česko patří s Itálií, Slovenskem, Švýcarskem a Velkou Británií k menšině evropských zemí, které fyzické tresty dětí dosud nezakázaly.

Martin Shabu 12.11.2018
Lepší plat a dobrý pocit z práce. Děti zaměstnání rodičů nechtějí | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lepší plat a dobrý pocit z práce. Děti zaměstnání rodičů nechtějí | foto: Shutterstock
Lepší plat a dobrý pocit z práce. Děti zaměstnání rodičů nechtějí

Nesahej na kamna, nebo se spálíš. Tu větu pronesl nejeden rodič a nejednou po ní následovala popálenina dítěte plus pohlavek. Ani dnes se ovšem čeští otcové a ještě více matky v názoru na fyzické tresty příliš nemění. Skoro dvě třetiny Čechů jsou připraveny k pohlavku či plácnutí přes zadek. Přinejmenším ve výjimečných případech by bití připustilo 63 procent respondentů dotázaných agenturou Nielsen Admosphere. Nejčastěji kvůli lhaní nebo neuposlechnutí rodiče či prarodiče.

Podle průzkumu, který zveřejnila Liga otevřených mužů (LOM), sice rodiče vědí, že facka nevychovává, ale jako okamžité řešení údajně funguje. Česko patří spolu s Itálií, Slovenskem, Švýcarskem a Velkou Británií k menšině evropských zemí, které fyzické tresty dětí ještě nezakázaly. „Obavy z fyzických trestů jsou jedním z nejčastějších dětských hovorů, které přijímáme,“ říká Peter Porubský, vedoucí Linky bezpečí.

Trpělivé vysvětlování

„Ve srovnání se stejným výzkumem před pěti lety došlo jen k minimálnímu poklesu četnosti využití fyzických trestů,“ řekl LN Lukáš Talpa ze společnosti LOM. Experti upozorňují, že fyzické trestání problémy s dětmi nevyřeší. „Dítěti tím sice řeknete, co dělat nemá, ale neví, co dělat má. Ještě nebezpečnější je, že mu ukazujete model chování. Pak se rodiče diví, že se dítě například pere,“ řekla LN Ilona Gillernová, vedoucí katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Tolerance k fyzickým trestům dětí je podle autorů výzkumu daná především přetrvávajícími návyky.

Nejčastěji jsou děti bité za lhaní, neuposlechnutí pokynů nebo ničení věcí. Ani to by však nemělo vést k fyzickému trestání. Mnohem efektivnější metoda pro výchovu dětí se jeví zejména trpělivé vysvětlování.

„Existuje k tomu veliká tolerance. Pořád mezi námi rezonuje heslo ,škoda rány, která padne vedle‘. Ani se na to téma nevede společenská diskuse. Za 20 let je ale přece jen patrný mírný pokles fyzických trestů,“ upozorňuje Lukáš Talpa z Ligy otevřených mužů (LOM). Ustupují také specifické druhy trestů jako bití páskem nebo vařečkou. Ačkoli z analýzy například vyplynulo, že ženy k použití fyzického násilí při výchově sáhnou častěji, výzkumníci pro to mají praktické vysvětlení. Většinou totiž s potomky tráví více času než tátové.

U mužů také funguje jako odstrašující prvek spojený s respektem hlubší hlas a větší fyzická dispozice. Mnohem efektivnější metoda pro výchovu dětí se podle expertů jeví zejména trpělivé vysvětlování. Nejčastěji jsou děti bité za lhaní, neuposlechnutí pokynů nebo ničení věcí. Ani to by ale podle docentky psychologie Ilony Gillernové nemělo vést k fyzickému trestání.

Stanovení požadavků

„Nejdřív by si rodič měl položit otázku, proč mi dítě lže, proč mu to stálo za to. Někdy zalže, protože se bojí reakce rodičů. Pak se mu rodič může místo trestu svěřit se svými pocity, že ho taková reakce například mrzí, že komunikace mezi dítětem a rodičem nesmí být založena na lži. To pochopí i dítě v šesti sedmi letech,“ popsala LN Gillernová. S podobným typem výchovy je ale třeba začít co nejdřív. Rodič má podle ní stanovovat požadavky, které chce, aby jeho dítě dodržovalo. Na jejich plnění musí ale důsledně trvat.

Rodič má stanovovat požadavky, které chce, aby jeho dítě dodržovalo. Na jejich plnění musí ale důsledně trvat. Zákaz bití a jiného fyzického týrání nám v minulosti doporučovala OSN i Rada Evropy. Podle českých zákonodárců ale chráníme práva dětí dostatečně.

„Odvíjí se to od maličkostí. Že každé úterý vynese odpadkový koš. To však neznamená, že se bude doma válet do čtvrtka, kdy to raději odnesu za potomka, abych požadavek nemusel opakovat,“ dodala. Česko patří mezi několik posledních zemí EU, které dosud tělesné trestání dětí nezakázaly. Zákaz bití a jiného fyzického týrání nám v minulosti doporučovala OSN i Rada Evropy. Podle českých zákonodárců ale chráníme práva dětí dostatečně.

„Jsem proti násilí na dětech. Jsem přesvědčena, že se dá vychovávat bez fyzického a psychického násilí. Náš právní řád řadí děti mezi zvlášť zranitelné oběti. Máme to ošetřeno dostatečně, akorát o tom veřejnost neví,“ upozornila LN Radka Maxová (ANO), předsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku. Ani opoziční poslanci by zákony neměnili.

„Někdy chcete, aby nevlezlo dítě do vozovky, anebo bráníte tomu, aby starší dítě nemlátilo mladšího sourozence. Záleží vždy na situaci a věku. Určitě jsme – já či manželka – všechny své čtyři děti někdy uhodili,“ přiznal LN Václav Klaus ml. (ODS), bývalý ředitel gymnázia. Tvrdě by postihoval týrání dětí. Jestli ovšem otec trochu zakřičí na potomka, do toho by se ale podle něho stát „montovat“ neměl.

Jak to Češi mají s trestáním dětí

  • Terénní sběr dat, na kterém se podílela Liga otevřených mužů (LOM) a agentura Nielsen Admosphere, proběhl 2. až 8. října 2018. Celkem odpovídalo 1025 respondentů. Z toho 39 procent tvořili rodiče dětí mladších 18 let, 31 procent rodiče starších dětí a ve 29 procentech šlo o nerodiče.
  • Více než polovina respondentů (63 procent) použila fyzické tresty při výchově, pokud mají vlastní děti, nebo by ho použila, pokud děti nemají. Matky přitom používají fyzické tresty ochotněji než otcové.
  • Oproti roku 2013 mírně vzrostl počet respondentů (z 31 na 36 procent), kteří fyzické tresty při výchově téměř nikdy nepoužili.
  • Nejčastější důvod, proč děti trestají, respondenti uváděli lhaní (45 procent), neuposlechnutí rodiče nebo prarodiče (41 procent) a ničení a poškozování věci (40 procent).
  • Nejčastějším způsobem trestání jsou domluva a vysvětlení (68 procent). Dále ostatní formy verbálních trestů jako zvýšení hlasu, křik, pokárání. Často zmiňovaný je i zákaz oblíbené činnosti a lupnutí přes zadek a přes ruce.
  • Až 68 procent dotázaných má za to, že fyzické tresty sice nevychovávají, ale v určitých situacích jsou nejlepším řešením.
  • Více než polovina respondentů souhlasí s tím, že by rodiče měli mít právo fyzicky trestat při výchově vlastních dětí.
  • 47 procent Čechů rozhodně nesouhlasí s uzákoněním zákazu využívání fyzických trestů rodiči.