Fundament konzervativců: Základ bohatství tvoří početná rodina

Lidé mají žít v politické a ekonomické svobodě – ve svobodné společnosti, v níž mají povinnost usilovat o mravný život.

Roman Joch 11.2.2014
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ReutersČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Konzervativcům se dostalo výzvy, že se nemají strefovat do českých feministek, jež jsou příliš snadným cílem – s tím souhlasím. Místo toho mají napsat něco o svém fundamentu, celkovém pojetí světa („Snad mi ani neříkej, že mě fotíš“, Lidové noviny 23. ledna), například o tom:

  • jak se má společnost vyvíjet;
  • má-li směřovat k tomu, aby hrstce patřila většina, co je na zemi vybudováno;
  • je-li správné mizení či chudnutí střední třídy.

Tedy o konzervativních názorech na zásadní civilizační trendy (máme-li nějaké). Taková výzva se neodmítá.

Konzervativním fundamentem je kombinace lidské svobody a objektivního mravního řádu. Lidé mají žít v politické a ekonomické svobodě, ve svobodné společnosti, v níž mají povinnost usilovat o mravný život, o ctnosti, které konzerativcům sděluje tradice západní civilizace, jež je židovského, řeckého, římského a křesťanského původu.

Podstatné je, aby se životní úroveň chudých časem zlepšovala. Rovnost v chudobě je méně žádoucí než nerovnost v bohatství.

Toto úsilí o ctnost má být dobrovolné, nikoli diktované státní mocí, neboť ctnost, má-li jí být, musí být svobodně zvolená. Mezi ctností a svobodou existuje a vždy bude existovat napětí, neboť svoboda sice ctnost umožňuje, ale negarantuje. Lidé si mohou ve svobodě volit i neřesti. Svoboda je nejvyšší politickou hodnotou, ale nikoli cílem lidského života, neboť je spíše prostorem než cílem.

Životní úroveň chudých

Pokud jde o dobrý život, hlavní zájmy konzervatismu nejsou materiální, ale duchovní a morální. Navzdory tomu konzervativcům nejsou lhostejné materiální záležitosti. Samozřejmě že jim jde, jako každému, o zlepšení lidského údělu i životní úrovně chudých.

Konzervativci však nejsou stoupenci rovnostářství. Domnívají se, že lidská nerovnost (v bohatství a společenském postavení) je přirozená a bude vždy existovat. Jediná opodstatněná rovnost lidí je metafyzická – rovnost všech lidských bytostí, pokud jde o jejich vnitřní důstojnost. A jejím politickým obrazem je rovnost před zákonem.

Podstatné je, aby se životní úroveň chudých časem zlepšovala. Nevadí, když bohatí budou ještě bohatší, pokud i chudí budou bohatší. Rovnost v chudobě je méně žádoucí než nerovnost v bohatství. Řečeno jinak, nejde o rovnostářství, ale o celkovou životní úroveň chudých. Důležité je si uvědomit, že zdrojem a původcem bohatství je lidská tvořivost. Bohatství je jen to, které lidé vytvoří. Žádné jiné dlouhodobě neexistuje.

Vymírání evropské společnosti

Důvod, proč se tvorba bohatství v Evropě, a tedy růst životní úrovně zadrhává, spočívá v demografickém propadu a deficitu evropské populace. Evropská společnost vymírá. Lidé starší a dospělí nemají dostatečný počet dětí, které by v dospělosti mohly tvořit bohatství, a tedy nejen udržovat současný životní standard, ale jej i zvyšovat.

Důvod, proč se tvorba bohatství v Evropě, a tedy růst životní úrovně zadrhává, spočívá v demografickém propadu a deficitu evropské populace

Evropský model sociálního státu – do zhruba 30 let mi stát přispívá na „bezplatnou“ zdravotní péči a vzdělání, pak nějakých 30 až 35 let pracuji a platím daně a poté v penzi žiji nějakých 20 let a stát mi platí důchod – je udržitelný, jen pokud „do systému“ přicházejí mladí lidé, a to alespoň v počtu svých rodičů.

Je-li počet mladých nižší než počet rodičů, tvorba bohatství stagnuje a tento sociální model se stává neudržitelný. Řešením je stejně jako většinou čas, který vše zahojí. Generace, jež podlehly falešným prorokům, přirozenou cestou odejdou. A s nimi i jejich životní způsob, jejich „ne-potomkové“.

V populaci zůstanou ti, kdo z různých důvodů, především náboženských, jsou ochotní mít potomků spíše více než méně a dobře je vychovat, aby byli produktivní. A získají-li v populaci většinu – tento životní způsob rodinných hodnot a silných, početných rodin se stane většinovým –, společnost může být opět na cestě k mnohem intenzivnější tvorbě bohatství.

Budou tady totiž ti, kdo budou bohatství tvořit. To je fundament našeho světonázoru za současné ekonomické a sociální krize.

Dvě poznámky

  • Je irelevantní, že „civilizace bílého muže je minimálně co do početního zastoupení ve světě na ústupu“. Jiné civilizace nemůžou za to, že se bílí lidé rozhodli mít málo potomků. To je vina jen bílých lidí.
  • Především však vůbec nejde o barvu pleti, ale o hodnoty! Českým konzervativcům je bližší bavorský křesťanský demokrat než český komunista. A také je jim bližší člověk tmavé pleti než jakýkoli modrooký, blonďatý, „árijský“ nacista, pokud vyznává hodnoty lidské důstojnosti a svobody. Barva pleti člověka není podstatná, zásadní význam mají hodnoty a názory, které zastává.
    Hodnoty, jako je svoboda, rodina, poctivá práce – a víra, naděje a láska. Vždy víra, naděje a láska. A z těch tří je největší láska.
  • Tento článek vyšel ve spolupráci České pozice a deníku Lidové noviny.

Počet příspěvků: 19, poslední 28.4.2014 12:53 Zobrazuji posledních 19 příspěvků.