Francie: Výstavba nových mešit je větší problém než burkiny

Nedostatek informací o výstavbě nových mešit ukazuje, že terorismus představuje ve Francii velký problém. Nové mešity totiž na rozdíl od burkin, jež jsou jen přechodným výstřelkem, změní francouzská města na delší dobu.

Lidé na prohlídce mešity ve Francii | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lidé na prohlídce mešity ve Francii | foto: Reuters
Lidé na prohlídce mešity ve Francii | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V uplynulých týdnech se ve Francii vedla vášnivá diskuse o zákazu burkin, jíž se věnovala i média a která ukázala neschopnost, nekompetentnost a absenci vize francouzské vlády. Burkiny jsou vděčným tématem salonních diskusí, do nichž se může zapojit každý, aniž by měl povědomí o vývoji sekularizace ve Francii a znal základní fakta.

Výstižně tuto diskusi shrnul filozof Michel Onfray: „Nezáleží, co máte na hlavě, ale v hlavě.“ A následně upozornil, že Francie by se měla věnovat skutečným problémům, jako jsou islamisté, kteří se vrátili ze Sýrie a ti v registru S (loni se mluvilo o 20 tisících) či zmatená zahraniční politika.

Diskuse o burkinách však jen zakrývá větší problémy a opatření nutná ve Francii pro boj s terorismem, protože jsou módním výstřelkem, jenž rychle zestárne. Jedním takovým problémem je výstavba nových mešit, jež změní francouzská města na podstatně delší dobu.

Netransparentní financování

Francouzský premiér Emanuel Vals proto navrhl dočasně pozastavit finanční prostředky ze zahraničí na mešity, aby se otevřela diskuse o jejich veřejném financování, přičemž ve Francii existuje zákon z roku 1905 o odluce státu od církve, který zakazuje jakoukoliv přímou finanční podporu církvím nebo náboženským spolkům.

Financování výstavby nových mešit není transparentní, a to často z praktických důvodů, zejména však kvůli ukrytí dárce

Prezident François Hollande však tuto diskusi ukončil argumentem, že nyní není možné uvažovat o změně zákona. Toto jeho rozhodnutí bylo rozumné kvůli pomalé činnosti francouzské vlády a tomu, že se jí nezískává podporu pro své zákony ani u vlastních poslanců.

Financování výstavby nových mešit a dohled nad ním se stane jedním z témat ve volebních kampaních kandidátů na prezidenta. Ve Francii je 2500 budov vyhrazených pro muslimy, přičemž převážně jde o modlitebny, nikoli o mešity – těch je dnes okolo 90, ale v roce 2009 jich bylo jen 64. Navíc je o tomto financování málo informací. Senátor Hervé Maurey ve zprávě o tomto tématu uvedl: „V současnosti nevíme, odkud pocházejí tyto finanční prostředky, ani jak jsou vysoké.“

Financování výstavby nových mešit není transparentní, a to často z praktických důvodů (sbírky a dary od věřících se vybírají v hotovosti), zejména však kvůli ukrytí dárce. Nové mešity však nejsou financované pouze tímto způsobem, ani ne přímo státem. Finanční prostředky na ně poskytují především buď města, nebo jsou ze zahraničí.

Podpora ze zahraničí

Města sice nemohou financovat výstavbu nových mešit přímo, ale zákaz obcházejí tvrzením, že nejde o náboženskou, ale kulturní budovu – přispívají na provoz knihovny, kavárny, studovny či na volnočasové aktivity nebo za výhodných podmínek dlouhodobě pronajímají obecní pozemky, což značně ovlivňuje diskusi o financování, jež je však neopodstatněná, protože jde pouze o legalizaci obcházení zákona z roku 1905. Navíc podpora měst odporuje principu rovnosti, protože přistupují ke své muslimské komunitě individuálně.

Francouzské ministerstvo vnitra odhaduje, že zhruba deset procent nových mešit je placeno ze zahraničí, přičemž v současnosti je zahájena výstavba nebo navrženo více než čtyři sta

Finanční podpora výstavby nových mešit ze zahraničí je buď od konkrétního státu, nebo od bohatých soukromých dárců. Senátorka Nathalie Gouletová se všech muslimských států zeptala na finanční podporu výstavby mešit v zahraničí. Například Saúdská Arábie odpověděla, že v roce 2011 dala 3,7 milionu eur, Alžírsko zase poslalo 1,8 milionu eur na velkou pařížskou mešitu.

Finanční podporu soukromých zahraničních dárců nelze přesně určit, přičemž právě tento způsob financování je nejpodezřelejší, protože jejich úmysly mohou být různé. Francouzské ministerstvo vnitra odhaduje, že zhruba deset procent nových mešit je placeno ze zahraničí, přičemž v současnosti je zahájena výstavba nebo navrženo více než čtyři sta.

Problém rozhodování

Náklady a doba výstavby závisejí na velikosti mešity, třeba ta velká v Marseille přijde zhruba na 22 milionů eur, zatímco menší přibližně na půl milionu eur. Neprůhledné financování vede k podezřelým transakcím či k obohacení imáma, jak ukázal případ Mohameda Boudžedího z roku 2011 na pařížském předměstí Nanterre, který byl odsouzen za zpronevěru.

Jak mají francouzští politici či statní zaměstnanci správně rozhodnout, nemají-li přehled o situaci, nemluvě o mediích a veřejnosti, která buď přehání, nebo islám bagatelizuje?

Nedostatek informací o výstavbě nových mešit ukazuje, že terorismus představuje ve Francii velký problém. Jak mají francouzští politici či statní zaměstnanci správně rozhodnout, nemají-li přehled o situaci, nemluvě o mediích a veřejnosti, která buď přehání, nebo islám bagatelizuje? Jisté pouze je, že současný stav nemůže trvat dlouho a příští francouzský prezident bude muset otevřít debatu o změně zákona z roku 1905.

Financování výstavby nových mešit ze zahraničí navíc posiluje vliv muslimských zemí ve Francii, což vytváří tlak na její zahraniční politiku. Největší demonstrace v Paříži proti francouzské zahraniční politice se netýkaly ukrajinské krize, ale bombardování pásma Gazy v roce 2014. A případné oslabení, čí naopak posílení sekularizace bude mít stejný dopad – zvětší polarizaci francouzské společnosti.



Počet příspěvků: 3, poslední 15.9.2016 04:01 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.