Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Způsobí nová evropská regule průšvih v českém výzkumu?

Evropa

  10:39

Výjimka ze zákazu veřejné podpory podniků by měla zjednodušit současnou praxi. Česko se ovšem situace chopilo po svém, píše Tomáš Opatrný.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

KOMENTÁŘ Tomáše Opatrného / V polovině roku by mělo vstoupit v platnost nové nařízení Evropské komise (EK) zavádějící blokovou výjimku ze zákazu veřejné podpory podniků, takzvaný GBER (General Block Exemption Regulation). Mezi činnosti, které stát smí podporovat, patří i výzkum a GBER stanoví podmínky, kdy to státy můžou činit, aniž by musely veřejnou podporu ohlašovat.

V principu by mělo jít o zjednodušení současné praxe, ale naše Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se situace chopila po svém a z jejího materiálu se zdá, že díky novému GBER hrozí našemu výzkumu sesypání.

Vnitřní trh a podpora výzkumu: Neplatný zákon?

O co jde? Podle Smlouvy o fungování Evropské unie (článek 107) je nepřípustné, aby státy svou veřejnou podporou zvýhodňovaly určité podniky nebo určitá odvětví výroby, a tím narušovaly hospodářskou soutěž. Současně se ale říká, že některá podpora s vnitřním trhem EU slučitelná je a EK může stanovit podmínky pro určité kategorie podpor, které se ani nemusejí ohlašovat (článek 108).

Komise nechce být zavalována žádostmi o posouzení, zda podpora té či oné kulturní akce či výzkumného programu je slučitelná s vnitřním trhemToto je smyslem nařízení GBER – Evropská komise nechce být zavalována žádostmi o posouzení, zda podpora té či oné kulturní akce či výzkumného programu je slučitelná s vnitřním trhem. Namísto toho se snaží formulovat všeobecná pravidla, v jejichž rámci budou moci státy fungovat, aniž by si musely dělat starosti, zda porušují smlouvu. Oproti předchozí reguli schválené na období 2008 až 2013 má nový GBER odstranit některé byrokratické překážky a zjednodušit celý proces. Ne však, pokud se dostane do rukou hyperaktivního českého úředníka...

Protože část GBER se týká výzkumu (stát může za určitých podmínek podnikům přispívat na jejich výzkumné aktivity), nechala si RVVI vypracovat Analýzu změn v zákoně č. 130/2002 Sb. od 1. 7. 2014 daných novým právem EU. Při jejím čtení nám zatrne.

Hned na začátku se dozvíme, že „část zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přestane platit a bude nahrazena nařízením Komise“.
Toto silné tvrzení je pak na několika místech tučně zopakováno u konkrétních případů (například: „Nejen definicemi, ale i podmínkami podpory atd. podle GBER a Rámce (viz výše) budou části zákona č. 130/2002 Sb. týkající se infrastruktur a velkých infrastruktur od 1. 7. 2014 neplatné“, a řada podobných).

To by mohlo být zlé. Zákon 130/2002 Sb. říká, jakým způsobem se u nás financuje výzkum. Státní správa nemůže dělat nic jiného, než co jí platný zákon ukládá. Přestane-li část zákona platit, nebude možné výzkum z veřejných prostředků financovat.

Pouze pokud školy provádějí jako vedlejší činnost i hospodářské aktivity, je nutné, aby je z veřejných zdrojů nesubvencovalyOsobně toto nařízení EK vnímám jinak. Naše zákony u nás nadále platí a úředníci se jimi musejí řídit. Pouze tehdy, kdyby náš zákon umožňoval z veřejných financí subvencovat nějaký podnik, a narušit tím vnitřní trh unie, má Smlouva o fungování EU vyšší právní sílu a úředník bude muset postupovat nejen podle našich zákonů, ale i v souladu s nařízením EK.

Tam, kde nejde o podporu podniků, ale běžné financování veřejných vysokých škol či jiných veřejných výzkumných organizací, by neměl být ze strany EU téměř žádný problém. Pouze pokud školy provádějí jako svou vedlejší činnost i hospodářské aktivity – nabízejí služby či výrobky na trhu –, je nutné, aby k tomu měly odděleně vedené účetnictví a svou hospodářskou činnost z veřejných zdrojů nesubvencovaly. Což je běžné pravidlo, které má ve svých předpisech snad každá škola.

Kde tedy vidí problém analýza RVVI?

  • Máme jiné definice...

Především máme v zákoně jiné definice, než jaké se vyskytují v GBER. Zatímco náš zákon mluví mimo jiné o institucionální podpoře na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, o podpoře specifického vysokoškolského výzkumu, o grantových a programových projektech, o podpoře mezinárodní spolupráce či o zabezpečení veřejných soutěží, GBER má jinou terminologii: zmiňuje výzkumné a vývojové projekty, investiční podporu infrastruktury či podporu inovačním klastrům. To je pochopitelné, GBER má být obecné pravidlo pro všechny státy EU, a nelze očekávat, že by všude používali identickou terminologii. Nicméně autor analýzy RVVI má jasno – dosavadní vymezení pojmů přestane platit a od 1. července se bude řídit podle GBER.

  • V „open access“ nepublikovat! Nebo ano?

Ani zdaleka však nejde jen o pojmosloví. Potíží bude mnohem víc. Představme si třeba publikování výzkumných výsledků v „open access“ časopisech. Jejich financování není založeno na prodeji výtisků či přístupů knihovnám, ale na poplatcích, které časopisu platí autoři, respektive jejich instituce. Řešíte-li výzkumný projekt, jednou z položek nezřídka bývají i tyto publikační náklady. Před tím nás ale analýza RVVI varuje: autor si přečetl, že dle GBER je zakázaná podpora novin a časopisů.

Poznamenejme, že v tomto případě jde o něco zcela jiného. GBER říká, že s vnitřním trhem je za stanovených podmínek slučitelná veřejná podpora kultury a zachování kulturního dědictví. K těm podmínkám například patří, že se bloková výjimka nevztahuje na podporu novin a časopisů.

Pochopitelně: představme si hypotetickou situaci, kdy by třeba náhodou nějaký ministr vlastnil noviny a chtěl si je subvencovat ze státního rozpočtu s tím, že v souladu s evropskou politikou podporuje kulturu a zachování kulturního dědictví. To by asi nebylo košer. Takto jednoduše to ale u nás chápat nejde: úředník v dresu RVVI raději bude varovat poskytovatele projektových prostředků – publikační náklady raději neuznávat, Brusel nám to zakazuje!

  • Změny v projektech zakázat!

Ovšem svést něco na Brusel se hodí vždycky. „V této souvislosti by měly být (až na výjimečné a příjemcem prokázané případy neodkladnosti, které nebylo možné předem předvídat – úmrtí řešitele apod.) zakázány všechny změny projektů v průběhu II. pololetí 2014,“ vyvozuje autor analýzy.

Výzkum se vyznačuje tím, že dopředu nevíte, jak dopadne – a tím pádem ani to, zda nebude nutné projekt za pochodu modifikovat. To je normálně řešitelné: požádáte poskytovatele o změnu; cíl projektu se nezmění, jenom místo zařízení X budete muset pořídit součástku Y. V naprosté většině případů je to zcela v pořádku, jde ale o veřejné peníze, takže je třeba to zkontrolovat a zúřadovat. Což ovšem představuje nějakou práci, takže heslo „nepovolíme, Brusel nám to zakazuje“ se může hodit.

  • Vědce neoceňovat!

Ovšem agilní český úředník jde ve své analýze ještě dál. Náš zákon umožňuje jako podporu výzkumu chápat věcné nebo finanční ocenění za mimořádné výsledky, zatímco GBER něco takového vůbec nezmiňuje. Analýza tedy vyvozuje: „V tomto případě bude nezbytné provést konzultaci s ÚOHS popř. s EK, zda bude nezbytné tuto podporu oznámit EK a vyčkat jejího schválení (GBER ani Rámec věcná a finanční ocenění neřeší a nepodléhá tedy výjimce z oznamovací povinnosti).

Takže konkrétně: loni například ministr školství udělil Cenu Milady Paulové paní profesorce Alexandře Šulcové za její vědeckou práci v oblasti farmakologie a toxikologie. Letos už to asi takhle nepůjde, nejdříve je totiž třeba zmobilizovat úřednický aparát, abychom zjistili, zda ocenění udělené paní profesorce náhodou nenaruší vnitřní trh EU...

Z užitečné regule klacek

Úřednických varování je v 23stránkové analýze víc. Nechci je všechna bagatelizovat, nové nařízení EK se nás jistě nějak dotkne a je v pořádku, když se mu RVVI bude včas věnovat. Podobně jako jiné členské země se i Česká republika zúčastnila veřejných konzultací k novému GBER a řadu relevantních připomínek poslala (RVVI to však zřejmě uniklo).

Na věci ale považuji za smutné, že z celkem užitečného dokumentu EU autor analýzy dělá klacek, kterým bude tlouct po hlavách ty, komu měl GBER pomoci: „Vidíte tu byrokratickou EU, co po nás zase chce?“ Přitom zcela opomíjí hlavní smysl těchto evropských regulí. Tam jde především o veřejnou podporu podniků.

Kam napřít pozornost

I to je obsahem GBER – veřejná podpora firemního výzkumu by měla mít prokazatelně motivační účinekZe statistik vyplývá, že Česká republika ve srovnání s EU z veřejných prostředků financuje firemní výzkum nadprůměrným procentem. Nic proti tomu, pokud taková podpora motivuje firmy k činnostem, které by jinak nedělaly a jež pomohou posunout naše hospodářství na vyšší úroveň. I to je obsahem GBER – veřejná podpora firemního výzkumu by měla mít prokazatelně motivační účinek.

To ovšem vyžaduje, aby se programy aplikovaného výzkumu evaluovaly podstatně odlišným způsobem, než se u nás děje: u nás RVVI formálně sečte u každého projektu čárečky – výsledek vykázán, výsledek nevykázán, a kdo má nejmíň čárek, ten se předhodí novinářům jako skandál na stránku o výzkumu.

Vyhodnotit, zda program, ze kterého se financuje firemní výzkum, přinesl, či nepřinesl očekávaný užitek, zda firmy stimuloval k činnostem s pozitivními externalitami atd., je poněkud náročnější oblast. Popasovat se s tímto problémem by znamenalo důkladně předělat metodiku hodnocení výzkumu v části zabývající se vyhodnocováním výzkumných programů. Kupodivu, o tomto analýza RVVI ani muk.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...