Zpráva OLAF Babiše z ničeho neobviňuje

Kdyby si poslanec za TOP 09 Miroslav Kalousek a další pořádně přečetli aspoň úvodní a závěrečná shrnutí zprávy OLAF, zjistili by, že nemají žádný důvod jásat, naopak – OLAF Andreje Babiše z ničeho neobviňuje. Tedy pokud vezmeme vážně překlad anglické verze zprávy OLAF, který pořídila a zveřejnila redakce Hospodářských novin. Určitá opatrnost však je třeba.

V úvodu svého článku jsem napsal: „Pokud Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) přijde, přinese zřejmě jen zprávu, zda žádost Čapího hnízda obsahovala nepravdivé či neúplné údaje nebo některé zamlčela a Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy postupoval podle vlastních pravidel. O Andreji Babišovi v ní asi nic nebude.“

Z české verze zprávy OLAF vyplývá, že jsem se nemýlil a že moje očekávání jen konkretizuje. Jméno Andrej Babiš je v ní zmíněno 18krát, vždy jen v kontextu informací, co, kde a kdy řekl, či vlastní nebo podepsal. Nikdy však nebyl předmětem vyšetřování OLAF, a ani ho nevyslechl jako svědka.

Dotčené osoby

V úvodu zprávy OLAF je uvedeno: „Způsob vyšetřování – vyslechnutí dotčených osob; vyslechnutí svědků.“ Ve zprávě jsou popsány výslechy dotčených osobJosefa Nenadála, předsedy představenstva Farmy Čapí hnízdo, Jany Mayerové, rozené Nagyové, místopředsedkyně představenstva Farmy Čapí hnízdo, a svědků, které povolal OLAF. Jsou jimi pánové (role podle zprávy OLAF):

• Procházka, notář, který pořizoval zápisy z valných hromad Čapího hnízda;
• Knotek, právní zástupce IMOBA, a.s., nástupnické společnosti Farma Čapí hnízdo;
• Faltýnek, člen představenstva společnosti ZZN Pelhřimov a.s.;
• Herodes, jeden z domnělých vlastníků společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s.;
• Platil, člen představenstva společnosti ZZN Pelhřimov a.s.;
• Kalivoda, člen představenstva společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s.;
• Kubiska, předseda představenstva společnosti ZZN Pelhřimov a.s.;
• Rak, předseda představenstva společnosti ZZN Agro Pelhřimov a.s. v roce 2010;
• Otřísal, auditor schvalující výroční zprávy společnosti Farma Čapí hnízdo a.s.

Zveřejnění překladu redakcí HN je záslužné, ale není pravda, co píše v úvodu člen představenstva a ředitel redakcí mediálního domu Economia Vladimír Piskáček: „Andrej Babiš je jediný premiér zemí EU, kterého OLAF vyšetřoval. Proto my všichni máme právo vědět, k jakým závěrům došel jeden z nejdůležitějších úřadů Evropské komise, když vyšetřoval současného českého premiéra Andreje Babiše a jeho blízké.“

Procedura vyšetřování

Odpověď na základní otázky, zda se stal podvod a kdo za něj nese odpovědnost, je obsažena v úvodní části shrnutía v závěru. V prvním je shrnuta procedura vyšetřování anonymního udání, kterou jsem popsal ve svém článku: „V průběhu správního šetření provedli vyšetřovatelé OLAF četné vyšetřovací úkony. Dokumenty a informace byly shromážděny od národních orgánů, vyslechnuty byly dvě zúčastněné osoby a několik svědků a v průběhu procesu vyšetřování bylo uskutečněno mnoho operativních schůzek s národními justičními orgány.

Vyšetřování OLAF dospělo k závěru, že rodinné vazby mezi osobami zapojenými do vlastnictví Farmy Čapí hnízdo a.s. a Agrofert Holding a.s. se zdají být takové, že poskytly těmto osobám příležitost působit společně za účelem ovlivnění obchodních rozhodnutí dotčených podniků, což znemožňuje, aby na tyto podniky bylo nahlíženo jako na ekonomicky nezávislé subjekty.

Tyto dva podniky lze považovat za ,propojené‘ v rámci příslušných právních předpisů vzhledem k faktu, že pomocí skupiny fyzických osob jednajících společně tvoří jedinou ekonomickou jednotku.

Vyšetřování dále odhalilo, že představitelé příjemce projektu poskytli nepravdivé informace a zatajili důležité informace před orgánem řídícím operační program, když v roce 2008 podali žádost o projekt a podepsali smlouvu o poskytnutí dotace. Zatajené informace ukazují, že společnost příjemce dotace nebyla znevýhodněna tak, jak je to typické pro SME.

V souladu s platnými právními předpisy je tudíž Evropská komise oprávněna takovémuto příjemci odmítnout poskytnutí finanční podpory. Poskytnutí finanční pomoci podniku, jenž není znevýhodněn způsobem typickým pro SME, by bylo v rozporu s pravidly poskytování státní podpory, neboť takováto podpora bude mít zjevně za následek vážné narušení hospodářské soutěže.

Na základě rozhodnutí předchozích vlastníků společnosti a následně akcionářů společnosti se právní forma společnosti změnila ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost krátce předtím, než byla v únoru 2008 podána žádost o projekt. Druh akcií, vydaných společností, umožnil jejich anonymní vlastnictví po celou dobu realizace projektu.

Anonymní vlastnictví neumožňuje průběžné sledování a kontrolu toho, zda příjemce dotace splňuje během doby realizace projektu podmínky, aby mohl získat podporu určenou SME, což je v rozporu s všeobecným principem transparentnosti uplatňovaným při využívání finančních zdrojů EU. Následný prodej akcií společnosti novým vlastníkům v prosinci 2007 může být navíc pokládán za čin, jehož účelem bylo získat neoprávněnou výhodu v rozporu se smyslem příslušných\ zákonů EU tím, že jsou uměle vytvořeny podmínky nutné pro získání takovéto výhody.

Za daných okolností se OLAF domnívá, že příprava a realizace daného projektu byly ovlivněny četnými porušeními národní a unijní legislativy, zejména Doporučení Komise, které definuje malé a střední podniky, Nařízení o strukturálních fondech, které definuje všeobecná pravidla pro získání finanční pomoci, a Nařízení Rady o ochraně finančních zájmů Evropských společenství. Tato porušení legislativy mohou zakládat podstatu pro soudní řízení na základě příslušných opatření českého trestního zákoníku o dotačním podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie.“

Z poslední věty vyplývá, že se podle zprávy OLAF stal podvod, nicméně upozorňuje, že řídící orgán, Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy,porušilzávazná pravidla pro posuzování projektů (jejím předsedou byl tehdejší místopředseda ODS a hejtman Středočeského kraje Petr Bendl a ředitelem Úřadu Marek Kupsa):

„OLAF shledává postoj řídícího orgánu při hodnocení a schvalování tohoto projektu jako poněkud neobvyklý a upozorňuje na tento fakt DG REGIO. Oba externí experti formulovali své výhrady k různým aspektům projektové žádosti a navrhli projektovému žadateli, ať vyjasní zmíněné nedostatky ve svém projektovém návrhu.

Příjemce dotace ovšem nebyl nikdy informován o výsledcích externího hodnocení a nebylo po něm požadováno vysvětlení sporných bodů v popisu projektu. Bez ohledu na závažnost připomínek expertů a absenci vysvětlení ze strany projektového žadatele byl daný projekt schválen.“

Nevyžádané doplnění podkladů

Ke stejnému závěru dospěla Auditní zpráva ze září 2017 vypracovaná na zakázku časopisu Reportér Lukášem Pečeňou a Josefem Včelákem. A mimo jiné jako „velmi významné“ uvádí: „Pracovníci ROP SČ vybrali k udělení dotace projekt Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo, přestože expertní posudky k hodnocení tohoto projektu byly negativní.

Z expertních posudků vyplývá, že externí hodnotitelé mají pochybnosti o skutečném vlastníkovi projektu i o jeho finanční návratnosti a udržitelnosti. Tedy o splnění základních kritériích přijatelnosti.

Přesto pracovníci ROP SČ hodnotili projektovou žádost jako přijatelnou. V následném bodovém hodnocení týkající se finanční ukazatelů a možných rizik hodnotili projektovou žádost velmi dobře. Pracovníci ROP SČ si nevyžádali doplnění podkladů žádosti, přestože byli externími hodnotiteli upozorněni na nejasnou vlastnickou strukturu žadatele i na možné zkreslení údajů týkající se finanční návratnosti a udržitelnosti projektu.

Pracovníci ROP SČ hodnotili finanční zdraví Žadatele, finanční udržitelnost projektu i možná rizika projektu velmi příznivě, přestože byli externími hodnotiteli upozorněni na možné zkreslení údajů a reálnou finanční neudržitelnost projektu.“

Stejný byl i můj závěr v mém článku: „Za to, že žádost nebyla vyřazena na samém začátku posuzování, protože zjevně nesplňovala základní požadavky specifikované ve výzvě, nese odpovědnost úřad, který zjevně nepostupoval v souladu s vlastními pravidly a jemu nadřízený výbor, který dotaci schválil.“

Odpovědnost za podvod

V závěru zprávy OLAF jsou uváděny „dotčené osoby“ odpovědné za podvod: „OLAF zastává názor, že dotčené osoby ­– společnost IMOBA a.s. (právní nástupce společnosti příjemce dotace Farma Čapí hnízdo a.s.) a její statutární zástupci v té době, paní Jana Mayerová, rozená Nagyová, a pan Josef Nenadál –, poskytly nepravdivé informace v projektové žádosti, když uvedly, že žadatel, společnost Farma Čapí hnízdo a.s., neprošla žádnými změnami ve srovnání s předchozím účetním obdobím, které by mohly mít dopad na kvalifikaci společnosti jako SME.

Dále tím, že poskytli pouze část kopie smlouvy o půjčce uzavřené s českou pobočkou banky HSBC, zástupci společnosti žadatele zatajili národním orgánům informace, které měly zásadní význam pro proces ověření kvalifikace žadatele pro podporu SME. Tyto činy mohou být stíhány národními soudními orgány jako porušení par. 212 a 260 českého Trestního zákoníku. Národní soudní orgány mohou zohlednit informace získané během vyšetřování úřadem OLAF při jejich dalším postupu.“

Já jsem za „dotčené osoby“ označil celé představenstvo Čapího hnízda, OLAF pana Kalivodu vynechal a přidal právního nástupce Čapího hnízda. Uvedení Jana (dnes) Mayerová a Josef Nenadál jsou dvě „zúčastněné“, tedy „dotčené“ osoby z úvodního shrnutí.

Takže obviněny z porušení paragrafů 212 a 260, které po návštěvě na policejním ředitelství citovali Miroslav Kalousek a Jakub Michálek, by podle OLAF měly být ony, především Jana Meyerová, jež žádost připravila a podle ní za její správnost odpovídá, a nikoliv Andrej Babiš, o němž a jeho příbuzných není v závěrečném doporučení ani slovo.

Policie ČR může stíhat i Babiše a jeho příbuzné, vystavuje se však podezření, že jí nejde o vyšetření a potrestání údajného dotačního podvodu a porušení finančních zájmů EU, tedy obsahu paragrafů 212 a 260 Trestního zákoníku, ale aby do případu namočila Babiše. Jeho odpovědnost za kauzu Čapí hnízdo je sice zjevná, ale morální – snažit se ji za každou cenu kriminalizovat je neprozřetelné a nebezpečné.

Mayerová je přesvědčena, že se vše odehrálo podle tehdy platných pravidel a se souhlasem úřadu. O tom svědčí její výpovědi uvedené ve zprávě OLAF i v článku, v níž žádnou vinu nepřipouští: „Odhlédnouc od faktu, že jsem stoprocentně přesvědčená, že vše bylo v pořádku, je třeba říct, že se respektovaly všechny pokyny a výklady platné v roce 2008.“

Dokázat, že vědomě uvedla Řídící orgán ROP SČ údaji v žádosti v omyl, nebude jednoduché a povede k tomu, že se soud začne zabývat rolí, již při udělení dotace hráli odpovědní pracovníci Řídícího orgánu ROP SČ Bendl a Kupsa. A ta se pravděpodobně ukáže rozhodující a oba skončí na lavici obviněných.

Drobná, ale vážná chyba v překladu

Český překlad zprávy OLAF zveřejněný HN obsahuje drobnou, ale vážnou chybu v citaci klíčového textu výzvy, do níž Čapí hnízdo svou žádost podalo. V českém překladu zprávy OLAF je uvedeno „dle bodu 5 textu projektové výzvy:

• Podnikatelé podle paragrafu 2 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, splňující kritéria malých a středních podniků, provozující svou obchodní činnost po dobu nejméně dvou let a provozující svou činnost v oblasti cestovního ruchu.
• Podnikatelé podle paragrafu 2 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, splňující kritéria malých a středních podniků, provozující svou činnost v oblasti cestovního ruchu a provozující svou obchodní činnost po méně než dva roky (platné pouze pro projekty na území obce s méně než 2000 obyvatel).“

Správná formulace výzvy stále dostupné na webové stránce ROP SČ zní: 
„5. Příjemci podpory:

• Podnikatelé podle § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kteří splňují definici malého a středního podniku, vykonávají podnikatelskou činnost minimálně 2 roky a podnikají v oblasti cestovního ruchu
• Podnikatelé podle § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kteří splňují definici malého a středního podniku, podnikají v oblasti cestovního ruchu a mají podnikatelskou historii kratší než 2 roky (pouze u projektů realizovaných v obcích nad 2000 obyvatel).“

Nejde o jiné jazykové formulace vzniklé dvojím překladem, to je nepodstatné, podstatný je rozdíl v obsahu závěrečné závorky, kde má být správně nad 2000 obyvatel, nikoliv méně než 2000 obyvatel. Nevím, zda chyba vznikla v překladu, nebo je již v anglickém originále, ale v každém případě tento rozdíl je důležitý, protože Olbramovice, sídlo Čapího hnízda, mělo a má zhruba 1300 obyvatel, a vztahuje se na něj tedy první část podmínky.

Předmět podnikání

Podmínka, že žadatel musí podnikat v oblasti cestovního ruchu minimálně dva roky, je s ohledem na oblast podpory Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu přirozená. A tuto podmínku žádost Čapího hnízda zjevně nesplňovala, i když započteme období existence ZZN AGRO Pelhřimov, s. r. o., z níž vznikla. Z údajů v obchodním rejstříku vyplývá, že až do 15. února 2008 byly předmětem podnikání jen činnosti, které se cestovním ruchem neměly nic společného.

Ty byly z obchodního rejstříku 15. února 2008 vymazány a teprve dva týdny před podáním žádosti zapsány nové činnosti, z nichž některé se již k cestovnímu ruchu vázaly. To mohl a měl úřad zjistit tentýž den, co žádost Čapího hnízda začal zpracovávat, a měl ji proto v souladu s výběrovými kritérii okamžitě vyřadit. Tím, že to neučinil, porušil závazná pravidla dokumentu upravujícího poskytování dotací.

Na tuto triviální skutečnost upozorňuje i David Klimeš v článku Otevřeme už Pandořinu skříňku ROPů. K soudu vedle Babiše patří i další politici: „Všichni již podrobně známe případ Čapího hnízda. Firma se účelově anonymizovala (často se zapomíná, že neplnila i další kvalifikační podmínku zkušeností v cestovním ruchu),ale za to, že dotaci přesto dostala, může ten, kdo ji poskytl, tedy ROP SČ.“

Klimeš se ale mýlí, když tvrdí: „Po zveřejnění zprávy Evropského úřadu pro boj s podvody (OLAF) už asi nikdo nepochybuje, že státní zástupce toho shromáždí dost, aby se pan premiér podíval k soudu. Zpráva potvrzuje to, o čem se už dlouho spekuluje, co tvrdí i policie a o čem jako první Ekonom psal už v roce 2010.“ Zpráva OLAF totiž osobně Babiše z ničeho neobviňuje.

Nahrávání Babišovi

Andreje Babiše se nezastávám, jen říkám, že zprávu OLAF je třeba číst pořádně a nezaujatě a netvrdit něco, co v ní není, protože se tím ničemu nepomůže. A velmi mi vadí, když i tak zkušený novinář, jako je Jaroslav Spurný, tvrdí v Respektu z 15. ledna:

„Zatímco ostatní obvinění už jsou normálně vyšetřováni, o vydání premiéra a poslance Babiše a jeho podnikatelského kolegy Faltýnka do rukou spravedlnosti bude v úterý rozhodovat imunitní výbor sněmovny,po přečtení zprávy OLAF by měl být poslanecký souhlas s policejním požadavkem samozřejmostí. Andrej Babiš ale samozřejmě dělá vše pro to, aby obvinění OLAF o policie zpochybnit.“

Obvinění OLAF Babiš zpochybňovat nemusí, protože ho z ničeho neobviňuje. Proč píše Spurný zjevnou nepravdu? Vždyť tím Babišovi jen nahrává, aby mohl tvrdit, že o něm média šíři lži.Objevila se i zpráva, že Výbor ROP Střední Čechy neschválil vynětí Čapího hnízda z financování EU, neboť se opozice obávala, že kauza bude na národní úrovni zametena pod koberec. Správné rozhodnutí, kterého ovšem bude možná ROP brzy litovat.