Tento způsob léta zdál se mi poněkud nešťastným. Úhor vládl na poli demokratickém i přírodním. Jako by jedno život hubící sucho nerozlučně následovalo druhé, jako by palčivé klima ve Strakově akademii i krajině chtělo zadusit nás i přírodu. Jistěže spolu obojí souvisí! V propojené síti všeho živého na Zemi neexistuje nic odděleného, nic izolovaného.
Letos zase padaly teplotní rekordy u nás i na celé severní polokouli. Nejteplejší roky na Zemi byly uplynulé čtyři. A 16 ze 17 nejteplejších let v historii nastalo po roce 2001. Svým nezřízeným chováním jsme už oteplili Zemi o celý stupeň Celsia oproti době před průmyslovou revolucí.
Má to ničivé globální následky – častější a větší vedra, hurikány, vichřice, přívalové deště, dlouhá sucha. Rozsáhlé suché části Země se stamiliony obyvatel se postupně stávají pro nedostatek vody neobyvatelnými. Budeme-li tak pokračovat, Země se podle klimatologů oteplí do konce století o 2,5 až pět stupňů Celsia, což by znamenalo katastrofu.
Občanská čest
Už teď jsme narušili klimatický systém Země a změna postupuje rychleji a silněji, než vědci předpokládali. Chováme se jako děti hrající si na pláži, zatímco se z oceánu valí tsunami. Už nemůžeme dál strkat hlavy do písku, spalovat stále víc uhlí, ropy a plynu, odlesňovat, vysávat a zamořovat půdu, šířit pouště, jezdit čím dál silnějšími auty, kupovat zboží na jedno použití a jíst kvanta masa. Nemůžeme odkládat řešení této obrovské krize, dělat kompromisy a svalovat vinu na jiné státy. Každý rok dalšího přešlapování krutě zaplatí naši potomci.
Lidé se musejí zmobilizovat a všemi demokratickými prostředky nejen požadovat, ale sami uskutečňovat změnu. Historie politických i náboženských rebelií ukazuje, že právě výjimečné osobní odhodlání povzbuzuje lidi k zápasu o budoucnost. V takovém jednání je občanská čest, která tolik chybí politikům. |
Z nedávné zprávy Mezivládního panelu pro klimatické změny zaznělo, že několik příštích let bude pravděpodobně nejdůležitějších v historii lidstva. Znamená to, že lidé buď začnou spolupracovat ve prospěch všech, nebo se propadnou do válek o zdroje, chaosu a neštěstí. Co dělat, když světoví politici a instituce opakovaně selhávají?
Lidé se musejí zmobilizovat a všemi demokratickými prostředky – od změny spotřeby až po občanskou neposlušnost – nejen požadovat, ale sami uskutečňovat změnu. Historie politických i náboženských rebelií ukazuje, že právě výjimečné osobní odhodlání povzbuzuje lidi k zápasu o budoucnost. V takovém jednání je občanská čest, která tolik chybí politikům. Nedávno protestovaly v německém Hambachu desítky tisíc lidí včetně mnoha Čechů proti zbytečnému a ničivému rozšiřování největšího uhelného dolu v Evropě.
Klíč k nápravě
V minulosti trpěla naše země socialistickou megalomanií a znečištěním, dnes ji sužuje lidská nenasytnost a politická ignorance. Socialismus chtěl poroučet větru a dešti, jenže v iluzích setrváváme dál! Tou největší je neomezený ekonomický růst na omezené planetě.Drancování socialistické i novodobé má stejnou příčinu – naše oddělení od přírody a ignorování jejích zákonů. Tento směr předurčil už anglický filozof Francis Bacon (1561–1626): „Přírodu je třeba mučit, krájet, natáhnout na skřipec, aby vydala svá tajemství.“
Praktické a politické konání je užitečné, ale k řešení planetární krize nestačí. Klíčem k nápravě je vědomí propojenosti s veškerým životem na Zemi a závislosti na něm. |
Země vydává jasnou zprávu, že tato cesta je slepá a vede ke zkáze. Naše planeta není mrtvý zdroj surovin a zábavy. Země je živá, jedinečná, nenahraditelná. A krásná! První kosmonauté, kteří uviděli modrou živou modrou planetu v černém chladném kosmu, užasli nad její nádherou i křehkostí. Co můžeme dělat pro její záchranu?
Prvním krokem je zmenšit své materiální nároky, snížit ekologickou stopu. Všichni víme, jak to dělat, jen překonat pohodlnost! Druhým jsou snahy ovlivnit politická rozhodnutí – od místní úrovně po národní nebo i evropskou. Praktické a politické konání je užitečné, ale k řešení planetární krize nestačí. Klíčem k nápravě je vědomí propojenosti s veškerým životem na Zemi a závislosti na něm. „Nejsme zde proto, abychom řídili svět, ale abychom se spojili s větším společenstvím živé Země,“ řekl americký myslitel Thomas Berry (1914–2009).
Nový příběh
Už teoretický fyzik Albert Einstein (1879–1955) poukazoval, že problémy nemohou být vyřešeny přístupem, který je vytvořil. Proto politické, ekonomické, technické a úřední postupy k cestě z krize naprosto nestačí. Stále častěji jsme svědky jejich očividné a rostoucí impotence. Příznivé změny brzdí egoističtí politici i byznysmeni a zvětšující se složitost byrokratických systémů. Ty i k vyřešení maličkostí spotřebují absurdně mnoho lidské energie.
Potřebujeme nový příběh – přejít od využívání, zneužívání, ovládání, soupeření, vyčerpání a smrti k tvořivé spolupráci se Zemí a se sebou navzájem. Nestačí politická demokracie a manažerské metody, potřebujeme žít demokracii Země. Tu tvoří decentrální a rozmanité místní živé kultury a ekonomiky, spontánní společenství, která vytvářejí občanské sítě spolupráce. |
Proto je lepší nekrmit neživotné systémy zbytečně velkou pozorností. Nenechat si vysávat drahocennou sílu a jít vlastní, jednodušší, pružnou a tvořivou cestou. Planetární krizi lze vyřešit jen hlubší proměnou vztahu ke světu. Musíme zvládnout nejen osobní, ale i kolektivní probuzení. Až projdeme těžkými zkouškami a vyčerpáme možnosti polovičatých, a tedy slepých cest, budeme připraveni pro trvale udržitelnou budoucnost. Znamená to vrátit se k poznání, že příroda je prvotní a ekonomika jen odvozená.
Potřebujeme nový příběh – přejít od využívání, zneužívání, ovládání, soupeření, vyčerpání a smrti k tvořivé spolupráci se Zemí a se sebou navzájem. Nestačí politická demokracie a manažerské metody, potřebujeme žít demokracii Země. Tu tvoří decentrální a rozmanité místní živé kultury a ekonomiky, spontánní společenství, která vytvářejí občanské sítě spolupráce.
Takové tvořivé buňky už vznikají na řadě míst. Žijí v harmonii s okolím jako alternativa ke globálním průmyslově-zemědělsko-spotřebitelským chobotnicím. Rozvíjejme společně tyto nové živé ekonomiky a kultury, které neznásilňují přírodu, ale připívají k rozkvětu Země! Země a život na ní je zázrak. Buďme s ním v souladu, buďme s ním v jednotě!